31 C 361/2021

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Zonkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený anonymizováno údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 11 609 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 2 313 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 313 Kč od 16. 8. 2015 do zaplacení, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žaloba došlá Okresnímu soudu ve [město] dne 26. 5. 2021, který byla následně postoupena Okresnímu soudu v Ostravě jako soudu místně příslušnému, se v části, ve které se žalobce domáhal vůči žalovanému zaplacení částky ve výši 9 296 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 11 609 Kč od 2. 7. 2015 do 15. 8. 2015 a se zákonným úrokem z prodlení z částky 9 296 Kč od 16. 8. 2015 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou došlou Okresnímu soudu ve [město] dne 26. 5. 2021, která byla následně postoupena Okresnímu soudu v Ostravě jako soudu místně příslušnému, domáhal se žalobce, aby soud vydal rozhodnutí, kterým by soud zavázal žalovaného zaplacení částky ve výši 11 609 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnil tím, že žalovaný uzavřel dne 28. 9. 2004 s právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], [IČO], Smlouvu o půjčce [číslo] dále jen " Smlouva. Na základě této Smlouvy poskytl původní věřitel žalovanému peněžní prostředky ve výši 14 000 Kč, které žalovaný převzal hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit původnímu věřiteli celkem částku ve výši 23 296 Kč (půjčka ve výši 14 000 Kč, souhrnný poplatek ve výši 9 296 Kč). Půjčka měla být splácena v hotovosti v 52 pravidelných týdenních splátkách po 448 Kč. Úhrady měly být spláceny do rukou osoby uvedené v čl. 11 Smluvních podmínek. Žalovaný však své smluvní závazky nehradil řádně a včas. Při nesplnění povinnosti uhrazení splátky měl dle čl. 6 Smluvních podmínek původní věřitel právo požadovat uhrazení celé zbylé částky půjčky včetně souhrnného poplatku, a to v nejbližším termínu pro výběr týdenní splátky. Smlouva zanikla uplynutím doby, na kterou byla sjednána, tedy po uplynutí 52 týdnů od data podpisu, tj. 27. 9. 2005. Žalobce od právního předchůdce neobdržel informace o datech a výši jednotlivých úhrad žalovaného na jeho dluh, pouze o celkové výši úhrad tj. 11 687 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 6. 2015, uzavřené mezi původním věřitelem a přechodným věřitelem [právnická osoba] [anonymizováno], došlo s účinností ke dni 1. 7. 2015 k postoupení pohledávky na přechodného věřitele. Změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem ze dne 25. 6. 2015. Hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 11 609 Kč. Vzhledem k tomu, že ve Smlouvě nebyl stanoven způsob alokace plateb a žalovaný při plnění neurčil, zda chce vyrovnat jistinu nebo příslušenství, byla s přihlédnutím k principu jednoty soukromého práva použita zásada, podle níž je přednostně vyrovnáno příslušenství dluhu (viz rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 33 Cdo 1598/2009 ze dne 21. 10. 2010). Postoupená pohledávka se proto skládá z: Jistiny ve výši: 11 609 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 24. 8. 2018 mezi přechodným věřitelem spol. [anonymizována dvě slova] a žalobcem [název žalobkyně] došlo k témuž dni k postoupení předmětné pohledávky na žalobce. Smlouva nabyla platnosti a účinnosti ke dni 24. 8. 2018, k tomu prosím vizte čl. XV. odst. [číslo] in fine smlouvy. Postoupení pohledávek bylo na základě ujednání smluvních stran účinné k témuž dni, tj. ke dni nabytí účinnosti smlouvy, k tomu prosím vizte čl. II. odst. 2.1. a 2.2. smlouvy. Žalovaný byl o změně věřitele informován přípisem ze dne 14. 9. 2018. Žalobce doplňuje, že kopie smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 8. 2018 včetně přílohy obsahující seznam postoupených pohledávek je založena ve správním deníku nadepsaného soudu pod sp. [značka automobilu] [číslo]. Pro upřesnění a snazší orientaci v příloze smlouvy o postoupení pohledávek žalobce sděluje, že údaje o postoupené pohledávce evidované za žalovaným se nacházejí na řádku [číslo]. Z výše uvedeného dovozuje žalobce svou aktivní procesní legitimaci. Ode dne postoupení pohledávky neuhradil žalovaný na svůj dluh ničeho. Poslední upomínku před podáním žaloby ze dne 10. 5. 2021 žalobce předkládá i s dokladem o odeslání (§ 142a občanského soudního řádu).

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

3. K ústnímu jednání dne 18. 1. 2022 se žalobce nedostavil, ačkoli byl řádně a včas předvolán. Žalobce požádal, aby věc byla projednána a rozhodnuta v jeho nepřítomnosti a svou neúčast omluvil. Žalovaný se k jednání nedostavil, ač byl řádně a včas předvolán, svou nepřítomnost u jednání neomluvil. Soud proto jednal v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), v nepřítomnosti účastníků řízení, když při rozhodování vyšel z obsahu spisu a provedených důkazů. <b><i>Na základě provedeného dokazování soud zjistil následující skutečnosti:</b></i> 4. Z výpisu z obchodního rejstříku žalobce a [právnická osoba] [anonymizováno], reg. č. [anonymizováno] [číslo] soud vzal za prokázánu jejich procesní subjektivitu.

5. Ze smlouvy o půjčce [číslo] ze dne 28. 9. 2004, vč. smluvních podmínek smlouvy o půjčce vzal soud za prokázáno, že původní věřitel – společnost [právnická osoba] uzavřela se žalovanou jako dlužníkem v postavení spotřebitele dne 28. 9. 2004 smlouvu o půjčce, s odkazem na zákon číslo 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru, na základě které původní věřitel poskytl žalovanému v hotovosti v den uzavření smlouvy částku ve výši 14 000 Kč, což žalovaný stvrdil podpisem smlouvy o půjčce. Žalovaný se zavázal původnímu věřiteli vrátit půjčku ve výši 14 000 Kč a zaplatit„ souhrnný poplatek“ v částce 9 296 Kč, tj. celkem 23 296 Kč v 52 týdenních splátkách ve výši 448 Kč, první splátku byl žalovaný povinen zaplatit 7. den od data uzavření smlouvy. Dle čl. 1 činí RPSN při tomto nastavení splátek, tj. 52 týdnů, 199,4 %. Žalovaný je ve smlouvě identifikován jménem, příjmením, rodným číslem a adresou: [adresa].

6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 6. 2015, vč. Přílohy [číslo] seznamu postupovaných pohledávek, vč. listiny„ [anonymizována dvě slova] [číslo]“ vzal soud za prokázáno, že původní věřitel jako postupitel uzavřel se [právnická osoba] [anonymizováno]. jako postupníkem smlouvu, na základě které postoupil svou pohledávku za žalovaným dle citované smlouvy o půjčce [právnická osoba] [anonymizováno]. Postupovaná pohledávka je identifikována v příloze [číslo] číslem smlouvy, datem poskytnutí půjčky, jménem a příjmením dlužníka, adresou a aktuální výší pohledávky. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 25. 6. 2015 ve spojení s poštovním podacím archem ze dne 31. 7. 2015 soud zjistil, že [právnická osoba] tímto sdělením, které žalovanému zaslal na adresu uvedenou ve smlouvě, oznámil žalovanému postoupení pohledávky na [právnická osoba] [anonymizováno]. Současně byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky ve lhůtě do 10 dnů.

7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek č. [bankovní účet] ze dne 24. 8. 2018, vč. Přílohy [číslo] seznamu postupovaných pohledávek vzal soud za prokázáno, že [právnická osoba] [anonymizováno] jako postupitel uzavřela s žalobcem jako postupníkem smlouvu, na základě které postoupila svou pohledávku za žalovaným dle citované smlouvy o půjčce žalobci. Postupovaná pohledávka za žalovaným, která je předmětem tohoto řízení, je identifikována v příloze [číslo] na řádku [číslo]. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 14. 9. 2018 ve spojení s poštovním podacím archem ze dne 19. 9. 2018 soud zjistil, že [právnická osoba] [anonymizováno] tímto sdělením, které žalovanému zaslal na uvedenou ve smlouvě, oznámila žalovanému postoupení pohledávky na žalobce.

8. Z výzvy před podáním žaloby ze dne 10. 5. 2021 ve spojení s poštovním podacím archem ze dne 12. 5. 2021 soud zjistil, že žalobce prostřednictvím svého zástupce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 11 609 Kč s příslušenstvím dle citované smlouvy do 19. 5. 2021. Tato výzva byla zaslána žalovanému dne 12. 5. 2021 na adresu uvedenou ve smlouvě.

9. Na základě provedených důkazů soud dospěl k závěru o skutkovém stavu tak, jak jej vymezil žalobce v podané žalobě.

10. Podle hlavy II. ustanovení přechodných a závěrečných, díl 1 přechodná ustanovení, oddíl 1 všeobecná ustanovení § 3028 odst. 3 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. účinného od 1. 1. 2014, není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

11. Podle § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ ObčZ“), smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

12. Podle § 658 odst. 1 ObčZ při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.

13. Podle § 451 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále v textu jen„ ObčZ“), kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.

14. Podle § 457 ObčZ je-li smlouva neplatná nebo byla-li zrušena, je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal.

15. Po právní stránce soud konstatuje, že mezi předchůdcem žalobce – společností [právnická osoba] a žalovanou byla uzavřena smlouva o půjčce ve smyslu § 657 a násl. zák. ObčZ, která však nebyla uzavřena platně. Z okolností uzavření smlouvy soud dovodil, že smlouvu uzavíral žalovaná v postavení spotřebitele a právní předchůdce žalobce v postavení podnikatele. Důvod neplatnosti soud shledal v ujednání o zaplacení souhrnného poplatku. Důvodem neplatnosti tohoto ujednání je skutečnost, že se jedná o ujednání, které se příčí dobrým mravům ve smyslu § 39 obč. zák. S ohledem zejména na míru RPSN soud dospěl k závěru, že sjednaný souhrnný poplatek je pro svou značnou výši ujednáním nesouladným s dobrými mravy a proto dle § 39 obč. zák. ujednáním absolutně neplatným. Ujednání o souhrnném poplatku není ve smyslu § 41 obč. zák. oddělitelným od zbytku smlouvy, neboť smlouva byla uzavřena jako spotřebitelský úvěr a byla tedy z pohledu právního předchůdce žalobce uzavřena za účelem získání zisku. Lze tedy uzavřít, že právní předchůdce žalobce by smlouvu bez ujednání o souhrnném poplatku neuzavíral a takové ujednání tedy není oddělitelné od zbytku smlouvy, neboť reprezentuje smysl jejího uzavření pro jednu ze smluvních stran.

16. Na základě uvedeného tak lze shrnout, že žalobě je možno vyhovět pouze částečně. V řízení soud vzal za prokázané, že předchůdce žalobce poskytl žalovanému plnění na základě neplatné smlouvy, a to částku 14 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, žalovaný tuto částku převzal a uhradil žalobci či jeho předchůdcům před podáním žaloby částku 11 687 Kč (což žalobce nijak neprokazoval, nicméně ani žalovaný netvrdil a neprokazoval žádné úhrady nad rámec této částky). Dále vzal soud za prokázánu aktivní legitimaci žalobce, když bylo prokázáno postoupení pohledávky vůči žalovanému původním věřitelem na žalobce shora označenými smlouvami o postoupení pohledávek. Soud tedy konstatuje, že žalobce má v souladu se shora citovaným ustanovením § 451 odst. 1 a § 457 ObčZ právo na vrácení všeho, co podle neplatné smlouvy poskytl žalované, proto soud žalobu shledal důvodnou ve vztahu k nezaplacené části jistiny ve výši 2 313 Kč (tj. 14 000 Kč minus 11 687 Kč). Soud vzal za prokázáno, že žalovaný byl vyzván poprvé k plnění věřitelem ve smyslu ustanovení § 563 ObčZ oznámením o postoupení pohledávky ze dne 25. 6. 2015, které mu bylo odesláno dne 31. 7. 2015 na adresu uvedenou ve smlouvě, lze tedy shrnout, že do dispoziční sféry žalovaného se tato zásilka dostala dne 5. 8. 2015. V této výzvě žalobce stanovil lhůtu k plnění v trvání 10 dnů, tj. do 15. 8. 2015. Dnem následujícím – 16. 8. 2015, se tak žalovaný dostal do prodlení se zaplacením dlužné částky. Na základě uvedeného tak soud z částky ve výši 2 313 Kč rovněž přiznal žalobci zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05% ročně od 16. 8. 2015 do zaplacení.

17. Vzhledem k tomu, že soud s ohledem na shora uvedené považuje smlouvu uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným za absolutně neplatnou, neplatné je také ujednání poplatku jakožto vedlejším závazku. Na základě právě uvedeného tak soud žalobu výrokem ad. II tohoto rozsudku ve zbývajícím rozsahu zamítl, stejně tak zamítl žalobu, pokud žalobce požadoval zákonný úrok z prodlení za dobu delší či z vyšších částek, než jak vyplývá z výroku ad. I tohoto rozsudku.

18. Dlužnou částku včetně příslušenství (výrok ad. I tohoto rozsudku) je žalovaný povinen zaplatit žalobci ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, kdy se jedná o základní lhůtu k plnění a ke stanovení lhůty odlišné soud neměl podmínky (ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř. – část věty před středníkem).

19. Výrok ad. III tohoto rozsudku v části týkající se náhrady nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy žalobce byl ve věci převážně procesně neúspěšný a žalovanému dle obsahu spisu žádné náklady, jejichž náhradu by mohl požadovat v souvislosti s tímto řízením, nevznikly.