Okresní soud v Ostravě · Rozsudek

31 C 382/2021

č. j. 31 C 382/2021-26

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2022-03-10 · VYHOVENI,ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSOV:2022:31.C.382.2021.2

Citované zákony (13)

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Zonkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený anonymizováno údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 26 550 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 12 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 12 000 Kč od 26. 6. 2021 do zaplacení, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žaloba došlá soudu dne 17. 9. 2021 se v části, ve které se žalobce domáhal vůči žalované zaplacení částky ve výši 12 550 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 24 550 Kč od 15. 4. 2020 do 25. 6. 2021, zákonného úroku z prodlení z částky 12 550 Kč od 26. 6. 2021 do zaplacení, smluvní pokuty ve výši 2 000 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 500 Kč, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou došlou soudu dne 17. 9. 2021 domáhal se žalobce, aby soud vydal rozhodnutí., kterým by zavázal žalovaného zaplatit žalobci částku ve výši 26 550 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnil tím, že žalovaná uzavřela dne 15. 3. 2020 s žalobcem smlouvu o zápůjčce (Smlouva). Na základě Smlouvy poskytl žalobce žalované peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč (Jistina), které byly žalovanému zaslány na účet č. [bankovní účet] dne 15. 3. 2020. Žalovaná se zavázala za poskytnutí zápůjčky uhradit poplatek ve výši 4 550 Kč (Poplatek). Jistina a Poplatek byly splatné dne 14. 4. 2020, žalovaná však své smluvní závazky neuhradila řádně a včas. Zápůjčka byla žalované prokazatelně poskytnuta, jak je patrno z přiloženého potvrzení o provedené platbě, ale přesto nebyla žalovanou do dnešního dne vrácena v celé výši. Ke dni podání návrhu na vydání EPR žalovaná na svůj dluh uhradila 8 000 Kč Touto částkou byla ponížena smluvní pokuta. Žalobce poskytl zápůjčku prostřednictvím své webové stránky [webová adresa], na které si žalovaná nejprve přečetla nabídku na uzavření smlouvy, nastavila si dle vlastní volby dostupné parametry – splatnost a výši zápůjčky. Poté žalovaná vyplnila na webové stránce žalobce formulář – Žádost o poskytnutí zápůjčky, kde zadala své osobní údaje, které jsou uvedeny v části B tohoto návrhu, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Tímto žalovaná učinila návrh na uzavření konkrétní smlouvy o zápůjčce vůči žalobci. Žalovaná zaškrtla řádek s tímto textem:„ Potvrzuji, že jsem se seznámil se zněním Smlouvy o zápůjčce a zněním Všeobecných obchodních podmínek, které jsou její součástí, těmto dokumentům porozuměl a souhlasím s jejich zněním“. Tím žalovaná zároveň odsouhlasila znění Obchodních podmínek žalobce. Žalobce před uzavřením smlouvy ověřil totožnost klienta, a to tak, že klient je povinen žalobci v rámci žádosti o uzavření smlouvy poskytnout sken dokladu totožnosti se svou fotografií a dále pomocí ověřovací korunové bezhotovostní platby, jejíž součástí je rovněž informace o jméně a příjmení majitele tohoto účtu, na nějž je následně zápůjčka vyplacena (podmínkou pro výplatu je, že jméno a příjmení majitele účtu je shodné se jménem a příjmením klienta). Smlouva o zápůjčce je klientem podepsána elektronicky, a to [příjmení], který žalobce zasílá na klientem uvedené telefonní číslo. Žalobce má za to, že tento [příjmení] je tzv. prostým elektronickým podpisem, který splňuje požadavky § 7 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce. S ohledem na tuto skutečnost je třeba na smlouvu o zápůjčce uzavřenou mezi žalobcem a žalovanou považovat za smlouvu uzavřenou v písemné podobě. Smlouva o zápůjčce včetně Všeobecných obchodních podmínek žalobce byla neprodleně po potvrzení žalovanou žalované odeslána e-mailem na jí zadanou e-mailovou adresu, kdy tento způsob splňuje definici trvalého nosiče dat dle § 3 odst. 2 písm. k) zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů („ ZSÚ“) a Žalobce tedy splnil svou povinnost dle § 105 odst. 1 ZSÚ. Před uzavřením smlouvy si žalobce od žalované vyžádal informace o jejích rodinných, pracovních, příjmových, výdajových a jiných relevantních poměrech a tyto ověřil na základě dokumentů vyžádaných od žalované (kdy žalovaná je dle § 84 odst. 2 ZSÚ povinna poskytnout žalobci úplné a pravdivé informace), resp. případně nahlédnutím do relevantních databází. Poskytnuté informace a dokumenty byly žalobcem vyhodnoceny a zaevidovány do zákaznické karty žalované. Žalobce tedy splnil svou povinnost dle § 86 ZSÚ, když řádně prověřil úvěruschopnost žalované. Na základě tohoto prověření žalobce dospěl k závěru, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalované úvěr splácet a v návaznosti na toto prověření byla s žalovanou uzavřena smlouva o zápůjčce. V důsledku prodlení žalované vznikla povinnost uhradit též: • úroky z prodlení ve výši určené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. • účelně vynaložené náklady v souvislosti s prodlením (písemné výzvy) v celkové výši 1 500 Kč (čl. 2 Smlouvy) (písemné výzvy odeslány dne: 21. 4. 2020, 28. 4. 2020, 29. 5. 2020). K částce požadované za výzvy k úhradě odeslané dlužníkovi uvádíme, že důvodová zpráva k ZSÚ uvádí, že za účelně vynaložené náklady nelze považovat zasílání upomínek několikrát denně, kdy takové jednání důvodová zpráva označuje za šikanózní vůči dlužníkovi. Žalobce [příjmení] odeslal upomínky s odstupem několika dnů (viz výše). Jednání Žalobce je tedy v souladu s výše uvedeným požadavkem dle důvodové zprávy. Pokud snad zákonodárce zamýšlel odesílání upomínek omezit restriktivněji, měl tak učinit přímo ustanovením v zákoně, nebo případně vyjádřením takové myšlenky v důvodové zprávě, což ale neučinil. Pokud přihlédneme k praxi veřejnoprávních institucí, tak např. centrální depozitář cenných papírů na základě vyhlášky Ministerstva financí č. 212/2010 Sb., požaduje za poskytnutí údajů na základě strukturovaného dotazu úhradu včetně účelně vynaložených nákladů ve výši 290 Kč a v případě poskytnutí údajů na základě nestrukturovaného dotazu 820 Kč. Přičemž autoři výslovně dovozují, že účelně vynaloženými náklady jsou nejen náklady na poštovné a tisk dokumentu, ale i na přípravu vzorových dokumentů, úpravy informačního systému poskytovatele apod. Výše poplatku za upomínky účtovaná Žalobcem ve výši 500 Kč rovněž odpovídá tržnímu standardu (např. společnost [právnická osoba] účtuje za každou upomínku 600 Kč, [právnická osoba] 500 Kč za každou upomínku – výzvu k vyrovnání nepovoleného debetu, u úvěrů pak 350 Kč za první upomínku a 500 Kč za každou další upomínku – informace vyplývající z jejich ceníků dostupných na jejich webových stránkách). V žádném případě se tedy nedá u Žalobce hovořit o neúčelně vynaložených nákladech, resp. nákladech neodpovídajících tržnímu standardu, nadto v situaci, kdy Žalobce se Žalovanou se na výši nákladů domluvili předem ve smlouvě o zápůjčce. Výše nákladů na zasílání upomínek je tedy zcela v mezích a po právu. Celková výše dluhu žalované, ke dni podání návrhu na vydání EPR, kterou žalobce požaduje, činí 26 050 Kč, tj. jistina + poplatek ve výši 24 550 Kč Náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 500 Kč. V případě pochybností soudu o tvrzení žalobce ohledně výplaty jistiny na bankovní účet žalované žalobce navrhuje, aby soud k důkazu vyžádal vyjádření bankovního ústavu, který vede bankovní účet, na který byla žalobcem poukázána jistina (viz výpis z účtu žalobce, který je přílohou tohoto návrhu). Smluvní pokuta byla žalobcem vyčíslena na částku 2 000 Kč (S ohledem § 122 zákona č. 257/2016 Sb. zákon o spotřebitelském úvěru, a rozhodnutí žalobce nezatěžovat žalovanou neúměrnými náklady v souvislosti s jeho prodlením, žalobce vymáhá smluvní pokutu z prodlení pouze do výše, která nepřesahuje součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru). Žalobce zaslal žalované výzvu k úhradě dlužné částky dne 17. 6. 2021, žalovaná však na výzvu nereagovala a svůj dluh neuhradila.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.

3. K ústnímu jednání konanému dne 10. 3. 2022 se žalobce ani žalovaná nedostavila, ačkoli byli řádně a včas předvoláni, žalobce svou neúčast u ústního jednání omluvil a požádal, aby soud jednal v jeho nepřítomnosti. S ohledem na tuto skutečnost soud ve věci jednal v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti účastníků řízení a rozhodoval pouze na základě obsahu spisu a provedených důkazů. <b><i>Na základě provedeného dokazování soud zjistil následující skutečnosti:</b></i> 4. Ze Všeobecných obchodních podmínek [právnická osoba] [anonymizováno]. účinných od 21. 11. 2018 soud zjistil, že za žalovanou nejsou opatřeny podpisem, kdy za žalovanou je u jejího jména a příjmení uveden čas a kód.

5. Ze Smlouvy o zápůjčce ze dne 15. 3. 2020 soud zjistil, že jako smluvní strany jsou zde uvedeny žalobce jako věřitel a žalovaná jako klient, u níž je uvedena adresa bydliště a adresa pro doručování: [adresa]. Předmětem smlouvy je závazek věřitele, že do dvou dnů od účinnosti smlouvy poskytne žalované peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč na bankovní účet žalované s tím, že žalovaná poskytnuté peněžní prostředky vrátí věřiteli spolu s poplatkem ve výši 4 550 Kč nejpozději do 14. 4. 2020 Smluvní strany se dále dohodly, že klient, který je v případě prodlení povinen nahradit náklady, které žalobci vzniknou v souvislosti s prodlením klienta, a to ve výši 500 Kč za písemnou upomínku/výzvu k úhradě, 100 Kč za emailovou upomínku/výzvu k úhradě, 50 Kč za telefonickou upomínku/výzvu k úhradě, 30 Kč za SMS upomínku/výzvu k úhradě, předání spisu inkasní agentuře 750 Kč, předání spisu oddělení vymáhání pohledávek 500 Kč, příprava dohody o splátkovém kalendáři 450 Kč. Dále v případě prodlení klienta s plněním závazků dle této smlouvy se klient zavazuje uhradit věřiteli smluvní pokutu ve výši 0,1% z dlužné částky za každý den prodlení a zákonný úrok z prodlení. Tato smlouva není opatřena podpisem za žalobce, za žalovanou rovněž není opatřena podpisem, kdy u jména a příjmení žalované je uveden čas a kód.

6. Z potvrzení o platbě ze dne 16. 8. 2021 soud zjistil, že je zde evidována odchozí platba ve výši 20 000 Kč z účtu žalobce dne 15. 3. 2020 na účet číslo [bankovní účet]. Z detailu platby ze dne 13. 12. 2018 ve spojení se sdělením [právnická osoba] ze dne 7. 12. 2021 soud zjistil, že majitelem bankovního účtu číslo [bankovní účet] je žalovaná, přičemž v březnu 2020 byla na tento účet evidována příchozí platba od žalobce ve výši 20 000 Kč.

7. Z upomínky ze dne 21. 4. 2020, ze dne 28. 4. 2020, opakované výzvy k úhradě 29. 5. 2020 soud zjistil, že tyto listiny vystavil žalobce a mínil jimi vyzvat žalovanou k úhradě dlužné částky.

8. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 16. 6. 2021 soud zjistil, že žalobce prostřednictvím svého zástupce vyzval žalovanou k úhradě částky ve výši 21 191 Kč na bankovní účet žalobce do tří dnů. Z podacího lístku ze dne 17. 6. 2021 soud zjistil, že tato zásilka byla žalované odeslána na adresu uvedenou ve smlouvě dne 17. 6. 2021.

9. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 S., občanský zákoník, v účinném znění (dále v textu jen„ OZ“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

10. Podle § 2993 OZ, plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

11. Soud předně konstatuje, že v řízení nevzal za prokázáno, že by mezi žalobcem jako věřitelem a žalovanou jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o tvrzeném obsahu. Žalobce sice předložil k důkazu listiny nadepsané jako„ Všeobecné obchodní podmínky [právnická osoba] [anonymizováno]“ účinné od 21. 11. 2018 a„ smlouvu o zápůjčce ze dne 15. 3. 2020“ nicméně tyto listiny nebyly opatřeny podpisem žalované ani žádným prostředkem způsobilým tento podpis nahradit; z těchto listin se uzavření smlouvy s žalovanou nepodává, resp. nebylo v řízení prokázáno, že by text této listiny odpovídal projevu vůle žalované. Nebylo tedy prokázáno, že by smlouva o tvrzeném obsahu byla skutečně mezi těmito účastníky uzavřena prostřednictvím veřejné datové sítě Internet, tedy pomocí prostředků komunikace na dálku, za splnění podmínek § 562 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Soud současně nevzal za prokázáno, že by byla žalované odeslána některá ze shora označených upomínek (upomínka ze dne 21. 4. 2020, ze dne 28. 4. 2020, opakovaná výzva k úhradě ze dne 29. 5. 2020, kdy sice soud vzal za prokázáno, že byly tyto upomínky vystaveny, soud nemá za prokázáno jejich faktické odeslání a doručení do dispoziční sféry žalované. Soud dále nevzal za prokázáno, že by žalobce při uzavření smlouvy zkoumal s odbornou péčí schopnost žalované úvěr splácet, kdy v tomto směru žalobce tvrdil skutková tvrzení, avšak neoznačil a nedoložil k důkazu ničeho. Nelze tak vzít za prokázáno, že by žalobce při uzavření smlouvy zkoumal s odbornou péčí schopnost žalované úvěr splácet (ověřením jeho příjmové, výdajové stránky v kontextu konkrétních osobních poměrů žalované). Soud byl připraven žalobce poučit o nutnosti doplnit skutková tvrzení a o povinnosti označit důkazy k prokázání svých tvrzení ve smyslu § 118a o.s.ř., nicméně žalobce se svou dobrovolnou neúčastí u ústního jednání této možnosti zbavil. V tomto směru soud konstatuje, že soud činí dokazování a poskytuje procesní poučení výhradně u ústního jednání, které k tomuto účelu bylo nařízeno a žádný z právních předpisů nestanoví povinnost soudu sdělovat účastníkům řízení, co se z jimi doložených listin podává či nepodává v rámci přípravy jednání.

12. Žalobci tak náleží vrácení toho, co bez prokázaného právního důvodu poskytl žalované, tj. toho, o co se žalovaný bezdůvodně obohatil ve smyslu shora citovaných ustanovení § 2991 odst. 2 OZ, podle § 2993 OZ. Soud považuje provedené důkazy za dostatečné k prokázání tvrzení, že žalobce poskytl žalované dne 15. 3. 2020 částku 20 000 Kč, kdy žalovaná zaplatila před podáním žaloby 8 000 Kč (což žalobce nijak neprokazoval, nicméně ani žalovaná netvrdila ani neprokazovala žádné úhrady nad tuto částku, resp. neuplatnila žádnou věcnou procesní obranu). Soud tedy konstatuje, že žalobce má v souladu se shora citovaným ustanovením § 2991 odst. 2 a § 2993 OZ právo na vrácení všeho, co bez prokázaného právního důvodu poskytl žalované, tj. soud shledává žalobu důvodnou pro částku ve výši 12 000 Kč (20 000 Kč minus 8 000 Kč). Splatnost pohledávky z bezdůvodného obohacení, pro absenci dohody a speciální zákonné úpravy, nastává uplynutím zákonné či věřitelem stanovené lhůty poté, kdy žalující věřitel plnění požaduje (§ 1958 odst. 2 OZ). Soud vzal za prokázáno, že žalobce vyzval žalovanou k plnění výzvou v podobě výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 16. 6. 2021, která jí byla odeslána dne 17. 6. 2021. Lze tak dovodit, že do dispoziční sféry žalované se tato výzva dostala dne 22. 6. 2021 (§ 573 OZ) Lhůta k plnění byla v této výzvě stanovena do tří dnů, uplynula tak žalovanému dne 25. 6. 2021, dnem 26. 6. 2021 je tak nejpozději žalovaná v prodlení s vrácením finančních prostředků žalobci. Na základě uvedeného tak soud z částky ve výši 12 000 Kč rovněž přiznal žalobci – při absenci smluveného úroku z prodlení – dle § 1970 OZ ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně od 26. 6. 2021 do zaplacení.

13. Dlužnou částku dle výroku I. včetně příslušenství, je žalovaná zavázána zaplatit žalobci ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, což zcela koresponduje s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř. – část věty před středníkem.

14. Vzhledem k tomu, že soud s ohledem na shora uvedené nemá prokázáno uzavření tvrzené mezi žalobcem a žalovanou, nelze žalobci přiznal dále ničeho. Na základě právě uvedeného tak soud žalobu ve zbývajícím rozsahu zamítl, jak uvedeno ve výroku ad. II tohoto rozsudku.

15. Výrok ad. III tohoto rozsudku o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobce byl ve věci převážně procesně neúspěšný a žalované dle obsahu spisu žádné náklady, jejichž náhradu by mohla v souvislosti s tímto řízením požadovat, nevznikly.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.