31 C 406/2021

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Zonkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený anonymizováno údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 4 192,06 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba došlá Obvodnímu soudu pro Prahu 1 dne 1. 9. 2020, která byla následně postoupena Okresnímu soudu v Ostravě jako soudu místně příslušnému, jíž se žalobce domáhal vůči žalované zaplacení částky ve výši 4 192,06 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 422,38 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 7,05% ročně z částky 4 192,06 Kč od 20. 5. 2020 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 326 Kč, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

1. Žalobou došlou Obvodnímu soudu pro Prahu 1 dne 1. 9. 2020, která byla následně postoupena Okresnímu soudu v Ostravě jako soudu místně příslušenému, domáhal se žalobce, aby soud vydal rozhodnutí, kterým by zavázal žalovanou zaplatit žalobci částku ve výši 4 192,06 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnil tím, že mezi právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo] a žalovanou došlo dne 26. 11. 2010 k uzavření Smlouvy o půjčce [číslo] (dále jen„ Smlouva“). Dle smluvního ujednání jsou nedílnou součástí této Smlouvy Smluvní podmínky smlouvy o půjčce otištěné na zadní straně Smlouvy (dále jen„ Podmínky“). Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč (dále jen„ půjčka“ nebo„ jistina“), a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaná ve Smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce souhrnný poplatek ve výši 8 360 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a poplatku se žalovaná ve Smlouvě zavázala uhradit v hotovosti v 60 týdenních (sedmidenních) splátkách po 310 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 20. 1. 2012. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze Smlouvy. Poslední příslušná splátka byla ze strany žalované uhrazena dne 21. 5. 2013. Již ze smluvního ujednání bylo přitom žalované současně známo, že nejpozději má celkovou dlužnou částku zaplatit dne 20. 1. 2012. Marným uplynutím týdenní (sedmidenní) lhůty pro úhradu poslední splátky tak již byla žalovaná v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právní předchůdce žalobce měl tohoto dne možnost požadovat uhrazení celé dlužné částky, která činila na jistině částku 4 912,31 Kč a částku 4 106,99 Kč na poplatku. Po tomto datu do data podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek bylo dále žalovanou uhrazeno 4 200 Kč. Žalovaná od uzavření Smlouvy do podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek uhradila částku 5 181 Kč na jistinu a částku 8 360 Kč na souhrnný poplatek. Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 26. 2. 2016 žalobci jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 26. 2. 2016. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem ze dne 26. 2. 2020. Z této skutečnosti dovozuje žalobce svou procesní legitimaci. Ke dni podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek 26. 2. 2016 činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovanou částku 4 819 Kč. Za období od podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek ke dni sepisu této žaloby bylo žalovanou na předmětnou pohledávku žalobce uhrazeno 2 100 Kč, kdy žalobce způsob započtení této částky rozepsal podrobně v žalobě. Žalobce tedy požaduje po žalované zaplacení: - celkové dlužné částky ve výši 4 192,06 Kč sestávající se z dlužné jistiny, - kapitalizovaných zákonných úroků ve výši 1 422,38 Kč, - úroků z prodlení v zákonné výši 7,05 % ročně z dlužné jistiny ve výši 4 192,06 Kč od 20. 5. 2020 do zaplacení. Dále žalobce podrobně tvrdil, co představuje částka požadovaná na kapitalizovaném úroku z prodlení. Před podáním žaloby byla žalovaná dle § 142a o.s.ř. žalobcem písemně vyzvána k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění obsahující základní skutkový a právní rozbor věci. Ani přesto však dlužná částka nebyla uhrazena. Žalobce je tak nucen se domáhat splnění svého nároku prostřednictvím soudu.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.

3. K ústnímu jednání dne 29. 3. 2022 se žalobce nedostavil, svou nepřítomnost u jednání omluvil. Žalovaná se k ústnímu jednání dostavila, sdělila, že už chodí do práce, takže by byla schopna hradit, kdy by měla představu, že by to případně zaplatila na tři splátky asi po 2 000 Kč, případně složenkou. Soud proto jednal v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), v nepřítomnosti žalobce, když při rozhodování vyšel z obsahu spisu a provedených důkazů. <b><i>Na základě provedeného dokazování soud zjistil následující skutečnosti:</b></i> 4. Z výpisu z obchodního rejstříku žalobce soud vzal za prokázánu jeho procesní subjektivitu.

5. Ze smlouvy o půjčce [číslo] ze dne 26. 11. 2010, vč. smluvních podmínek smlouvy o půjčce vzal soud za prokázáno, že původní věřitel – společnost [právnická osoba] uzavřela se žalovanou jako dlužníkem v postavení spotřebitele smlouvu o půjčce, s odkazem na zákon číslo 40/1964 Sb., občanský zákoník a zákon číslo 321/2001 Sb., na základě které původní věřitel poskytl žalované v hotovosti v den uzavření smlouvy částku ve výši 10 000 Kč, což žalovaná stvrdila podpisem smlouvy o půjčce. Žalovaná se zavázala původnímu věřiteli vrátit půjčku ve výši 10 000 Kč a zaplatit souhrnný poplatek v částce 8 360 Kč, tj. celkem 18 360 Kč v 60 týdenních splátkách ve výši 310 Kč, poslední ve výši 70 Kč, první splátku byla žalovaná povinna zaplatit 7. den od data uzavření smlouvy. Žalovaná je ve smlouvě identifikována jménem, příjmením, rodným číslem a adresou: [adresa].

6. Z informací ke smlouvě soud zjistil, že je tu celkem vyčíslena uhrazená částka ve výši 13 541 Kč.

7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 26. 2. 2016, vč. výňatku z Přílohy [číslo] seznamu postupovaných pohledávek - str [číslo], vzal soud za prokázáno, že původní věřitel jako postupitel uzavřel s žalobcem jako postupníkem smlouvu, na základě které postoupil svou pohledávku za žalovanou dle smlouvy o půjčce [číslo]. U žalované je mimojiné uvedena adresa: [anonymizována dvě slova] [číslo], [obec a číslo].

8. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 26. 2. 2016 soud zjistil, že společnost [právnická osoba] tímto sdělením mínila oznámit žalované postoupení pohledávky ze smlouvy o půjčce [číslo] na žalobce. Současně byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky z obou smluv ve lhůtě do 10 dnů. Z poštovního podacího archu ze dne 11. 3. 2016 soud zjistil, že uvedené bylo žalované odesláno na adresu [adresa].

9. Z výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 21. 2. 2020 ve spojení s podacím lístkem ze dne 21. 2. 2020 soud zjistil, že žalobce prostřednictvím svého zástupce vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky do 28. 2. 2020. Tato výzva byla zaslána žalované dne 21. 2. 2020 na adresu [adresa].

10. Žalobce dále označil k důkazu uznání dluhu ze dne 7. 11. 2013, které nebylo doloženo. S ohledem na níže uvedený právní závěr soudu soud tento neprovedený důkazní návrh zamítl, kdy tento považoval za bezpředmětný.

11. Na základě provedených důkazů soud dospěl k závěru o skutkovém stavu tak, jak jej vymezil žalobce v podané žalobě.

12. Podle hlavy II. ustanovení přechodných a závěrečných, díl 1 přechodná ustanovení, oddíl 1 všeobecná ustanovení § 3028 odst. 3 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. účinného od 1. 1. 2014, není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

13. Podle § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ ObčZ“), smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

14. Podle § 658 odst. 1 ObčZ při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.

15. Podle § 451 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále v textu jen„ ObčZ“), kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.

16. Podle § 457 ObčZ je-li smlouva neplatná nebo byla-li zrušena, je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal.

17. Po právní stránce soud konstatuje, že mezi společností [právnická osoba] a žalovanou byly uzavřeny smlouvy o půjčce ve smyslu § 657 a násl. zák. ObčZ, které však nebyly uzavřeny platně. Z okolností uzavření smlouvy soud dovodil, že smlouvu uzavírala žalovaná v postavení spotřebitele a právní předchůdce žalobce v postavení podnikatele. Důvod neplatnosti soud shledal v ujednání o zaplacení souhrnných poplatků Důvodem neplatnosti těchto ujednání je skutečnost, že se jedná o ujednání, které se příčí dobrým mravům ve smyslu § 39 obč. zák. S ohledem zejména na výši těchto poplatků, které plní funkci úroku a bez jehož sjednání by žalobce neměl zájem na uzavření smlouvy, soud dospěl k závěru, že sjednaný souhrnný poplatek je pro svou značnou výši ujednáním nesouladným s dobrými mravy a proto dle § 39 obč. zák. ujednáním absolutně neplatným. Ujednání o souhrnném poplatku není ve smyslu § 41 obč. zák. oddělitelným od zbytku smlouvy, neboť smlouva byla uzavřena jako spotřebitelský úvěr a byla tedy z pohledu právního předchůdce žalobce uzavřena za účelem získání zisku. Lze tedy uzavřít, že právní předchůdce žalobce by smlouvy bez ujednání o souhrnném poplatku neuzavíral a takové ujednání tedy není oddělitelné od zbytku smluv, neboť reprezentuje smysl jejich uzavření pro jednu ze smluvních stran.

18. Pokud žalobce odkazoval na uznání dluhu ze dne 7. 11. 2013, pak k tomuto soud konstatuje, že obecně je dána možnost stranám, aby si ujednaly změnu svých práv a povinností, případně aby ujednaly zánik závazku, aniž bude zřízen závazek nový. Předpokladem pro takovou úpravu práv a povinností smluvních stran však je platná primární smlouva. Pokud nebyla platně upravena smlouvou práva a povinnosti stran z tvrzené smlouvy o úvěru, nebylo možné tuto smlouvu dohodou platně ukončit ani tvrzená práva a povinnosti dohodou upravovat. Uvedené lze vztáhnout i na jednostranné prohlášení žalované o uznání dluhu ze dne 7. 11. 2013. S ohledem na závěr o absolutní neplatnosti smlouvy o půjčce, dovozuje soud závěr o absolutní neplanosti i u tvrzeného uznání dluhu ze dne 7. 11. 2013.

19. Na základě uvedeného tak lze shrnout, že žalobě nelze vyhovět ani zčásti. [právnická osoba] poskytla žalované plnění na základě neplatné smlouvy celkem částku ve výši 10 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, žalovaná tuto částku převzala a uhradila žalobci či jeho předchůdci před podáním žaloby celkem částku 13 541 Kč do postoupení pohledávky a dále částku 2 100 Kč (což žalobce pouze tvrdil a dokládal tabulkou – vyčíslení pohledávky, nicméně žalovaná netvrdila a neprokazovala žádné úhrady nad rámec této částky). Soud tedy konstatuje, že žalobce má v souladu se shora citovaným ustanovením § 451 odst. 1 a § 457 ObčZ právo na vrácení všeho, co podle neplatné smlouvy poskytl žalované. Již pouhým matematickým srovnáním žalované poskytnuté a žalovanou zaplacené částky tu není žádné bezdůvodné obohacení, k jehož vrácení by mohla být žalovaná zavázána. Na základě uvedeného tak soud žalobu v celém rozsahu zamítl, jak uvedeno ve výroku ad. I tohoto rozsudku, a to včetně požadovaného příslušenství – úroku z prodlení v kapitalizované i běžící podobě, které sdílí osud jistiny.

20. Výrokem II. pak soud rozhodl v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. o tom, že žalobce je povinen zaplatit žalované, která byla zcela procesně úspěšná, náhradu nákladů řízení. Žalované dle obsahu spisu vznikly hotové výdaje v souvislosti s odesláním pošty Obvodnímu soudu pro Prahu 1 v podobě poštovného ve výši 26 Kč, dále soud žalované přiznal paušální náhradu hotových výdajů ve výši 300 Kč za účast u jednání v souladu s vyhláškou č. 254/2015 Sb. a § 151 odst. 3 o.s.ř. Tuto částku je žalobce povinen zaplatit žalované ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 – část věty před středníkem o.s.ř.).