31 C 434/2023

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl soudkyní JUDr. Janou Zonkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovaným: 1) celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalované 2) celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného o stanovení výživného pro zletilého nezaopatřeného mladého dospělého

I. Žalovaná 1) je povinna platit výživné pro [jméno] [celé jméno žalovaného], narozeného dne [datum], s účinností od 17. 5. 2023, ve výši 800 Kč měsíčně k rukám žalobkyně, splatné vždy do 1. dne v měsíci předem.

II. Dlužné výživné pro [jméno] [celé jméno žalovaného], narozeného dne [datum], za dobu od 17. 5. 2023 do 31. 12. 2023 ve výši 6 000 Kč, je žalovaná 1) povinna zaplatit k rukám žalobkyně, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný 2) je povinen platit výživné pro [jméno] [celé jméno žalovaného], narozeného dne [datum], s účinností od 17. 5. 2023 ve výši 800 Kč měsíčně k rukám žalobkyně, splatné vždy do 1. dne v měsíci předem.

IV. Řízení se ve vztahu k žalovanému 2) pro dlužné výživné pro [jméno] [celé jméno žalovaného], narozeného dne [datum], za dobu od 17. 5. 2023 do 30. 6. 2023 ve výši 1 200 Kč a dále za část měsíce července 2023 ve výši 400 Kč zastavuje.

V. Dlužné výživné pro [jméno] [celé jméno žalovaného], narozeného dne [datum], za dobu od 1. 7. 2023 do 31. 12. 2023 ve výši 4 400 Kč, je žalovaný 2) povinen zaplatit k rukám žalobkyně, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VI. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

VII. Žalovaná 1) je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Ostravě na soudním poplatku částku 500 Kč, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VIII. Žalovaný 2) je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Ostravě na soudním poplatku částku 500 Kč, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 25. 7. 2023 domáhal po každém z žalovaných placení výživného na [jméno] [celé jméno žalovaného], narozeného [datum], ve výši 800 Kč měsíčně od 17. 5. 2021 s odůvodněním, že žalovaní jsou rodiči [jméno] [celé jméno žalovaného], který je doposud nezaopatřený, soustavně se připravuje na budoucí povolání, není schopen se život sám. Jelikož žalobce vyplácí od 17. 5. 2023 zl. [jméno] dávku zaopatřovací příspěvek opakující se podle ustanovení § 50b, § 50e a § 50g zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, ve výši 17 250 Kč měsíčně, přechází podle ustanovení § 50u odst. 1 citovaného zákona právo mladého dospělého na výživné na Českou republiku. Vzhledem k tomu, že otci ani matce nebylo vykonatelně stanoveno výživné na zl. [jméno] k rukám žalobce dříve, je krajská pobočka Úřadu práce ČR, která poskytuje zl. [jméno] zaopatřovací příspěvek, podle ustanovení § 50u odst. 2 citovaného zákona aktivně legitimována k podání žaloby na stanovení výživného. Žalovaní - matka i otec zl. [jméno] mají 2 vyživovací povinnosti, a to ke zl. [jméno], a k nezl. [jméno] [příjmení], roč. [rok], která se nachází v dětském domově. Rozsudkem [název soudu], č. j. [číslo jednací], ze dne [datum rozhodnutí], v právní moci dne 3. 9. 2019, byla matce i otci uložena povinnost přispívat na výživu tehdy nezl. [jméno] a nezl. [jméno] částku 600 Kč měsíčně na každé z nezl. dětí k rukám dětského domova. Při stanovení výše výživného soud vycházel z minimální mzdy, která tehdy činila 11 600 Kč čistého. Matka zl. [jméno] byla v posledních letech několikrát krátce vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání. Z úřední činnost je dále žalobci známo, že matka pracovala v době od 4. 4. 2022 do 31. 7. 2022 u [právnická osoba] [anonymizováno], [IČO]. V roce 2022 matka pobírala také dávky nemocenského pojištění. V době od 1. 12. 2022 do 13. 1. 2023 matka pracovala jako pomocná síla v kuchyni u zaměstnavatele [jméno] [příjmení], [IČO], přičemž matka toto zaměstnání ukončila dohodou bez vážného důvodu. Od 30. 1. 2023 je matka opět vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání. K dnešnímu dni pobírá dávky státní sociální podpory a pomoci v hmotné nouzi v celkové výši 12 730 Kč měsíčně (příspěvek na bydlení 8 419 Kč, příspěvek na živobytí 3 625 Kč, doplatek na bydlení 687 Kč). Otec zl. [jméno] byl naposledy veden v evidenci uchazečů o zaměstnání v roce 2014. K dnešnímu otec nepobírá žádnou z dávek, které vyplácí žalobce. Na základě těchto skutečností se žalobce domnívá, že by mělo být matce i otci stanoveno výživné na zl. [jméno] k rukám žalobce ve výši 800 Kč měsíčně. Tato částka odpovídá jejich výdělkovým možnostem a majetkovým poměrům. Od posledního rozhodování o výživném na zl. [jméno] se bez pochyby navýšily potřeby zl. [jméno], jelikož začal studovat střední školu a nyní dosáhl dospělosti. Částka 800 Kč je s ohledem na výši dávky, kterou žalobce zl. [jméno] vyplácí, a potřeby zl. [jméno] symbolická. Došlo také k navýšení minimální mzdy, která v roce 2023 činí 15 371 Kč čistého.

2. Žalovaná 1) se k žalobě vyjádřila podáním ze dne 18. 9. 2023. Sdělila, že je vedena na ÚP od 30. 1. 2023, bere hmotnou nouzi 1 930 Kč a 1 000 Kč ve stravenkách, což jí nepokryje výdaje, tudíž nemá z čeho posílat výživné pro zletilého syna [jméno].

3. Žalovaný 2) se k žalobě nevyjádřil.

4. První jednání se konalo dne 14. 12. 2023. K tomuto jednání se dostavila žalobkyně a žalovaná 1), žalovaný 2) nebyl k tomuto jednání jako účastník řízení se ohledem na níže uvedené volán. Žalobkyně ve vztahu k žalované 1) na žalobě setrvala, vůči žalovanému 2) rovněž, vůči žalovanému 2) upřesnila, že žalovaný dne 5. 10. 2023 uhradil částku ve výši 800 Kč a dne 9. 11. 2023 rovněž částku ve výši 800 Kč, kdy v tomto rozsahu vzala žalobkyně vůči žalovanému 2) žalobu částečně zpět, a to pro nejdříve splatné výživné – tedy pro výživné za květen, červen a část července 2023. Žalovaná 1) na svém stanovisku setrvala, uvedla, že ví, že něco na výživu pro [jméno] musí platit, ale není schopna platit částku 800 Kč měsíčně, tak jak již uváděla. Uvedla, že je od 30. 1. 2023 na ÚP jako uchazečka o zaměstnání, stále nemá práci, ačkoliv ji shání, trvá jí vyživovací povinnost k [jméno] 600 Kč, což nyní přechodně není také schopna platit, kdy nezaplatila teď poslední 4 měsíce. Dále uvedla, že je pravdou, že ukončila poslední zaměstnání výpovědí, protože měla neshody na pracovišti s paní kuchařkou v penzionu [příjmení] [příjmení], která jí dělala naschvály. Žalovaná dále soudu sděluje, že má 1 980 Kč na hmotné nouzi, což je tedy existenční minimum, které ji bylo přiznáno nižší, protože má dluh na výživném pro [jméno] a [jméno], dále dostává 1 200 Kč ve stravenkách. Uvedla, že je pravdou, že má příspěvek na bydlení, ale ten je poukazovaný přímo [anonymizována tři slova] [obec], kde bydlí. Byla by schopna platit na výživném pro [jméno] částku 300 Kč měsíčně. Chtěla by platit více, pokud se jí podaří od Nového roku sehnat práci.

5. Toto jednání bylo odročeno za účelem vyhlášení rozhodnutí na 19. 12. 2023, kdy soud v nepřítomnosti účastníků řízení vynesl rozsudek ve znění uvedeném ve výrokové části shora.

6. V souladu s ustanovením § 96 o.s.ř. a v souladu s částečným zpětvzetím žaloby žalobkyní u ústního jednání dne 14. 12. 2023 soud řízení vůči žalovanému 2) částečně zastavil, jak uvedeno ve výroku ad. IV tohoto rozsudku, k tomuto soud nevyžadoval souhlas žalovaného 2), neboť k částečnému zpětvzetí došlo před zahájením jednání ve věci samé.

7. Žalovaný 2) byl vyzván usnesením Okresního soudu v Ostravě č. j. 31 C 434/2023 - 11 ze dne 7. 8. 2023, aby se vyjádřil k žalobě a jejímu doplnění, které jsou připojeny, ve lhůtě do 10 dnů od doručení výzvy. Tato výzva byla žalovanému 2) doručena dne 16. 8. 2023. Žalovaný 2) na tuto výzvu žádným způsobem nereagoval, proto soud vyzval žalovaného 2) usnesením č. j. 31 C 434/2023 - 15 ze dne 6. 9. 2023 k vyjádření dle ustanovení § 114b odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), tj. aby se ve věci vyjádřil ve lhůtě 30 dnů od doručení výzvy ke shora označené žalobě, písemně a aby v případě, že nárok uplatněný v žalobě zcela neuznává, vylíčil ve svém písemném vyjádření rozhodující skutečnosti, na nichž staví svoji obranu, a aby připojil listinné důkazy, kterých se dovolává, příp. označil důkazy k prokázání svých tvrzení. Současně byl žalovaný 2) podle ustanovení § 114b odst. 5 o. s. ř., poučen o tom, že jestliže se bez vážného důvodu ve lhůtě určené soudem nevyjádří, popř. ve stanovené lhůtě soudu nesdělí, jaký vážný důvod mu v tom brání, má se zato, že nárok, který je proti němu uplatňován žalobou, uznává. V takovém případě soud v souladu s ustanovením § 153a odst. 3 o. s. ř. rozhodne rozsudkem pro uznání.

8. Tato výzva byla žalovanému 2) doručena dne 22. 9. 2023. Žalovaný 2) na ni nijak do data rozhodnutí soudu nereagoval, lhůta k reakci na výzvu soudu dle citovaného usnesení uplynula žalovanému 2) marně dne 23. 10. 2023. Jelikož žalovaný 2) na výzvu soudu nijak nereagoval, došlo na základě fikce uvedené v § 114b odst. 5 o. s. ř. k uznání nároku žalobce žalovaným 2).

9. Na základě právě uvedeného tedy soud v souladu s ustanovením § 114b odst. 5 o. s. ř. a v souladu s procesním poučením, kterého se žalovanému 2) dostalo, rozhodl tak, jak uvedeno ve výrocích ad. III a V. tohoto rozsudku, tj. rozsudkem pro uznání dle § 153a o. s. ř. ve vztahu k žalovanému 2) žalobě v celém rozsahu vyhověl. Povaha věci takovýto postup umožňuje, neboť žalovaný byl zcela nečinný a své procesní stanovisko soudu nesdělil. Ve věci je možno uzavřít a schválit smír tak, jak má na mysli § 114b odst. 1 o. s. ř.

10. V souladu s ustanovením § 153a odst. 4 o. s. ř. bylo ve vztahu k žalovanému 2) v předmětném řízení rozhodnuto bez nařízení jednání (viz rovněž shora). Dle ustanovení § 157 odst. 3 o. s. ř. v odůvodnění rozsudku pro uznání nebo rozsudku pro zmeškání uvede soud pouze předmět řízení a stručně vyloží důvody, pro které rozhodl rozsudkem pro uznání nebo rozsudkem pro zmeškání. V souladu s rozhodnutím Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 3. 2013 sp. zn. 33 Cdo 3498/2012 rozsudek neobsahuje podřazení tvrzených skutkových okolností pod příslušnou právní normu, neboť soud není povolán posuzovat důvodnost či oprávněnost žalobního návrhu. <b><i>Ve vztahu k žalované 1) soud provedl dokazování a po provedeném dokazování zjistil následující skutečnosti:</b></i> 11. Ze spisu [název soudu] sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že naposledy bylo o [jméno] [celé jméno žalovaného] rozhodnuto rozsudkem č.j. [spisová značka], [číslo jednací] ze dne 8. 11. 2022 tak, že byla prodloužena nad ním nařízená ústavní výchova, a to až do 16. 5. 2023 s tím, nezletilý zůstává v péči [příjmení] [anonymizována dvě slova] [ulice] [anonymizováno], [část obce] – [část obce], [anonymizována dvě slova]. Tímto byl změněn rozsudek tohoto soudu č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí]. Rozsudek nabyl právní moci dne 24. 1. 2023. Rozsudkem č.j. [spisová značka], [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] byla nařízena ústavní výchova tehdy nezl. [jméno], žalovaným 1) a 2) stanovena povinnost hradit výživné pro nezl. [jméno] ve výši 600 Kč měsíčně. Rozsudek nabyl právní moci dne 3. 9. 2019. Ze zprávy [příjmení] [anonymizována dvě slova] [ulice] [anonymizováno], [část obce] – [část obce], [anonymizována dvě slova] ze dne 18. 5. 2023 (č.l. 312 spisu) vyplývá, že [jméno] [celé jméno žalovaného] byl propuštěn z tohoto zařízení z důvodu zletilosti dne 16. 5. 2023, bude bydlet s partnerkou v pronájmu, je žákem 2. ročníku [ulice] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. Rozsudkem [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [část obce] – [část obce] č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], který nabyl právní moci dne 16. 11. 2021 byla žalovaná 1) uznána vinnou pro přečin zanedbání povinné výživy dle § 196 odst. 1 trestního zákoníku, kterého se dopustila tím, že v době od 3. 9. 2019 do 2. 2. 2021 vyjma částky 2 000 Kč uhrazené v dubnu 2020 nehradila výživné pro [jméno] a [jméno], ačkoli tato povinnost jí byla stanovena shora citovaným rozsudkem.

12. Z rozhodnutí Úřadu práce České republiky - Krajská [pobočka], kontaktní pracoviště [část obce] - [část obce], [číslo jednací] ze dne 14. 6. 2023 soud zjistil, že [jméno] [celé jméno žalovaného], narozenému dne [datum], byl přiznán zaopatřovací příspěvek opakující se ve výši 17 250 Kč měsíčně ode dne 17. 5. 2023 podle § 50b a násl. zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 18. 7. 2023.

13. Z potvrzení o studiu ze dne 17. 7. 2023, že [jméno] [celé jméno žalovaného], [datum narození] je od 1. 9. 2021 žákem [ulice] [anonymizováno 5 slov] [část obce] - [část obce], [anonymizována dvě slova], navštěvuje druhý ročník oboru kuchař – číšník, studium je tříleté, tedy bude pokračovat i ve školním roce 2023 /2024.

14. Ze zpráv Úřadu práce České republiky ze dne 7. 11. 2023, 14. 7. 2023 soud zjistil, že žalovaná 1) je evidována jako uchazečka o zaměstnání od 30. 1. 2023, v době od 1. 12. 2022 do 13. 1. 2023 byla zaměstnána u zaměstnavatele: [jméno] [příjmení], kdy ukončila zaměstnání dohodou bez vážného důvodu, předtím byla od 1. 8. 2022 do 30. 11. 2022 evidována jako uchazečka o zaměstnání na ÚP, v době od 4. 4. 2022 do 24. 6. 2022 byla zaměstnána u [právnická osoba] [anonymizováno], následně byla od 1. 6. 2022 do 31. 7. 2022 v dočasné pracovní neschopnosti/karanténě. Od 1/2023 žalovaná 1) dosud pobírá dávky státní sociální podpory (příspěvek na bydlení) a dávky pomoci v hmotné nouzi (příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení).

15. Ze sdělení [právnická osoba] [anonymizováno] ze dne 15. 11. 2023 soud zjistil, že žalovaná 1) byla její zaměstnankyní od 4. 4. 2022 do 24. 6. 2022 jako pomocná síla v kuchyni, její průměrný čistý příjem činil 15 593 Kč, pracovní poměr byl ukončen 24. 6. 2022 ve zkušební době výpovědí ze strany zaměstnavatele; v současné době tato společnost neeviduje volnou pozici na výše uvedené místo, neuvažuje o obnovení spolupráce s žalovanou 1).

16. Ze sdělení pana: [jméno] [příjmení] ze dne 13. 11. 2023 soud zjistil, že žalovaná 1) byla jeho zaměstnancem jako pomocná síla v kuchyni, její sjednaný příjem činil 8 700 Kč, 5 dnů/20 hodin/týdně; čistý příjem činil v 12/ 2022 6 280 Kč a v 1/ 2023 3 401 Kč, kvalita práce byla průměrná, pracovní poměr byl ukončen ze strany zaměstnance dle § 66 zákoníku práce.

17. Z účastnické výpovědi žalované 1) soud zjistil, že bydlím ve [obec], [obec] [obec], má byt od [anonymizována čtyři slova], který dostala kvůli tomu, že v dřívějšku byla 2 měsíce na ulici. Potom si našla ty práce. Vždycky tam prostě byl nějaký problém, u té 1. společnosti, co dělala, ten [anonymizována dvě slova], tak tam ta Korejka prostě byla výbušná, začala tam na ni prostě křičet, že ta pánvička je nějak špatně umytá, tak jí nechala celé nádobí, sebrala se a šla pryč a dala výpověď. Žije sama. S dětmi se žalovaná 1) vídá často, pořád, v týdnu i třikrát. Dcera chodí pořád k ní na jídlo. [jméno] byl u ní minulý týden, ona byla asi dvakrát u něho, u jeho přítelkyně, jak bydlí, takže mají dobré vztahy, všecko už je v pořádku. [jméno] žalovaná 1) nic nedává, [jméno] sem tam něco jako nějaké drobnosti, sladkosti, [jméno] většinou řekne, ať si to žalovaná 1) nechá pro sebe, nic nechce. Žalovaná 1) má příjem pouze z dávek, 1 908 Kč + ty stravenky, jinak nebere vůbec nic. Žalovaná 1) Nemá další vyživovací povinnosti, má velkého již zletilého syna, je mu 30 let. Děti se dostaly do dětského domova, protože s předchozím manželem skončili na ulici. První jim byly odebrány v [obec]. Tím, že přišli o bydlení, tak je umístila sama na vlastní žádost, protože nechtěla, aby trpěly hlady nebo toto, tak je dala do toho zařízení, něco jako Klokánek, ten v [obec], tam byly umístěn, pak si našla azylový dům, chviličku byla s nima tam, pak jí byly odebrány do [obec] do [obec] na [anonymizováno] do dětského domova. Žalovaná 1) má pouze základní vzdělání, 2 měsíce před vyučením na švadlenu skončila. Práci si žalovaná 1) hledá na internetu, pomáhá jí i ten klíčový pracovník, od kterého vlastně dostala ten byt od [anonymizována dvě slova], a tak různě po internetu hledám pořád, když je na zastávce i wifina, tak si to zapne a hledá pořád. No zatím nic nenašla, oni vždycky řeknou, že se ozvou, nikdo se neozve. Dá číslo, uvede email, dá životopis a neozvou se. Řeknou, že teď do kuchyně moc nechcou, na úklid taky ne. Žalovaná 1) uvedla, že má omezení, na ruku, právě v té 1 kuchyni měla z fyzické zátěže ruku v sádře asi 2 měsíce, měla naražené šlachy, takže může jenom na 6 hodin na zkrácený úvazek, má to i od lékaře ověřeno, papír má doma.

18. Soud tedy vzal za prokázaný následující skutkový stav: [jméno] [celé jméno žalovaného] narozený dne [datum], je synem žalované 1) a žalovaného 2), přičemž na základě rozsudku [název soudu] č.j. [spisová značka], [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] byla nařízena ústavní výchova tehdy nezl. [jméno], žalovaným 1) a 2) stanovena povinnost hradit výživné pro nezl. [jméno] ve výši 600 Kč měsíčně. Rozsudek nabyl právní moci dne 3. 9. 2019. Následně byla tato ústavní výchova prodloužena rozsudkem téhož soudu č.j. [spisová značka], [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] prodloužena do 16. 5. 2023, toho dne byl [jméno] [celé jméno žalovaného] z ústavní výchovy propuštěn z důvodu zletilosti, bude bydlet s partnerkou v pronájmu. [jméno] [celé jméno žalovaného] je od 1. 9. 2021 žákem [ulice] [anonymizováno 5 slov] [část obce] - [část obce], [anonymizována dvě slova], navštěvuje druhý ročník oboru kuchař – číšník, studium je tříleté, tedy bude pokračovat ve studiu i ve školním roce 2023 /2024. Byl mu rozhodnutím žalobkyně - Úřadu práce České republiky - Krajská [pobočka], kontaktní pracoviště [část obce] - [část obce], [číslo jednací] ze dne 14. 6. 2023 přiznán zaopatřovací příspěvek opakující se ve výši 17 250 Kč měsíčně ode dne 17. 5. 2023 podle § 50b a násl. zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 18. 7. 2023. Žalovaná 1) je evidována jako uchazečka o zaměstnání od 30. 1. 2023 doposud. V době od 1. 12. 2022 do 13. 1. 2023 byla zaměstnána u zaměstnavatele: [jméno] [příjmení], jako pomocná síla v kuchyni, její sjednaný příjem činil 8 700 Kč, 5 dnů/20 hodin/týdně; čistý příjem činil v 12/ 2022 částku 6 280 Kč a v 1/ 2023 částku 3 401 Kč, kvalita práce byla průměrná; žalovaná 1) ukončila zaměstnání ve zkušební době bez vážného důvodu, kdy popisovala neshody na pracovišti. Předtím byla od 1. 8. 2022 do 30. 11. 2022 evidována jako uchazečka o zaměstnání na ÚP, v době od 4. 4. 2022 do 24. 6. 2022 byla zaměstnána u [právnická osoba] [anonymizováno], kde pracovala jako pomocná síla v kuchyni, její průměrný čistý příjem činil 15 593 Kč, pracovní poměr byl ukončen 24. 6. 2022 ve zkušební době výpovědí ze strany zaměstnavatele, opět pro neshody na pracovišti, které žalovaná 1) popisovala. Následně byla od 1. 6. 2022 do 31. 7. 2022 v dočasné pracovní neschopnosti/karanténě. Od 1/2023 žalovaná 1) dosud pobírá dávky státní sociální podpory (příspěvek na bydlení) a dávky pomoci v hmotné nouzi (příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení). Vyjma syna [jméno] [příjmení] žalovaná 1) další dvě děti, zletilého syna, a dceru [jméno] [příjmení], narozenou [datum], ke které trvá vyživovací povinnost. Příjmem žalované 1) jsou pouze dávky hrazené státem, žije sama, v bytě [anonymizována dvě slova], který je rovněž hrazen z dávek hrazených státem, s dětmi se vídá, na [jméno] výživné aktuálně nehradí, dává jí drobnosti, dcera k ní chodí na jídlo, [jméno] nic nedává, nic nechce. Práci si žalovaná hledá, doposud bezvýsledně, má zdravotní omezení, kdy může pracovat pouze 6 hodin denně.

19. Dle § 922 odst. 1 o. z. výživné lze přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení; u výživného pro děti i za dobu nejdéle tří let zpět od tohoto dne.

20. Dle § 911 o. z. výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.

21. Dle § 910 odst. 1 o. z. předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost.

22. Podle § 913 odst. 1 o. z. pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Podle odstavce 2 téhož ustanovení při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje, a k míře, v jaké tak činí; přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost.

23. Dle § 50u odst. 1 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí (dále jen „zákon o sociálně-právní ochraně dětí), náleží-li mladému dospělému zaopatřovací příspěvek podle § 50b odst. 1, přechází právo mladého dospělého na výživné na Českou republiku. Je-li výživné vyšší než zaopatřovací příspěvek, náleží rozdíl mladému dospělému. Podle odst. 2 téhož ustanovení je-li mladému dospělému přiznán a vyplácen zaopatřovací příspěvek podle § 50b, podá krajská pobočka Úřadu práce, která poskytuje zaopatřovací příspěvek, návrh soudu na stanovení výživného pro tohoto mladého dospělého, nebylo-li stanoveno nebo vykonatelně ujednáno dříve anebo neexistuje-li soudem neschválená dohoda o výši výživného. Pokud povinná fyzická osoba neplatí stanovené nebo vykonatelně ujednané výživné, podá krajská pobočka Úřadu práce návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuce.

24. Po právním zhodnocení shora uvedeného dospěl soud k závěru, že žaloba je ve vztahu k žalované 1) důvodná. V řízení bylo prokázáno, že syn žalované 1) a žalovaného 2) [jméno] [celé jméno žalovaného] byl v minulosti umístěn do ústavní výchovy, tato byla skončena dne 16. 5. 2023 z důvodu zletilosti. Žalobkyně vyplácí [jméno] [celé jméno žalovaného] zaopatřovací příspěvek opakující se ve výši 17 250 Kč měsíčně ode dne 17. 5. 2023 podle § 50b a násl. zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí. V projednávaném případě tak přešel nárok na výživné od žalované 1) jako matky [jméno] [celé jméno žalovaného] na stát, ve smyslu shora citovaného ustanovení § § 50u odst. 1 zákona o sociálně-právní ochraně dětí.

25. Vzhledem k tomu, že naposledy bylo o výživném pro [jméno] [celé jméno žalovaného] rozhodováno rozsudkem [název soudu] č.j. [spisová značka], [číslo jednací] ze dne 4. 7. 2019, přičemž nebylo s účinností od ukončení ústavní výchovy nadále stanoveno, soud se zabýval současnými majetkovými poměry žalované 1) a odůvodněnými potřebami jejího syna. [jméno] [celé jméno žalovaného] je již zletilý, žije v domácnosti se svou partnerkou a studuje, proto mu žalobkyně vyplácí zaopatřovací příspěvek podle ustanovení § 50b zákona o sociálně-právní ochraně dětí. Protože syn žalované 1) studuje a tím se připravuje na výkon svého budoucího povolání, není schopen se samostatně živit, vyživovací povinnost rodičů k jeho osobně tak doposud trvá (§ 910 a § 911 o. z.). K osobě žalovaného bylo zjištěno, že je v období od 30. 1. 2023 doposud evidována jako uchazečka o zaměstnání, v minulosti byla krátce zaměstnána u zaměstnavatelů, jak označeni shora, nicméně oba pracovní poměry byly obě ukončeny ve zkušební době výpovědí zaměstnavatele či žalované 1) pro neshody na pracovišti, tj. dle názoru se žalovaná 1) svým chováním a postojem bez vážného důvodu zbavila možnosti dosahovat svou činností příjmu v zaměstnání/pracovním poměru. Žalovaná 1) má vyjma syna [jméno] další dvě děti, již zletilého syna a nezletilou dceru [jméno] [příjmení], k níž trvá stanovená vyživovací povinnost žalované, kterou neplní. Příjem žalované 1), která žije sama v bytě [anonymizována dvě slova], představují pouze dávky hrazené státem. Soud má však za to, že je v možnostech a schopnostech žalované 1), i s ohledem na aktuální situaci na trhu práce, být opět – i přes zdravotní omezení - zaměstnána alespoň v dělnické profesi s příjmem ve výši minimální mzdy a platit svůj díl na výživném pro syna [jméno] [celé jméno žalovaného]. Postoj žalované 1) k hledání práce, resp. k setrvání v pracovním poměru, nemůže jít dle názoru soudu k tíži žalobkyně. Žalovaná 1) je v produktivním věku, proto by měla usilovat o získání zaměstnání či vykonávat jinou výdělečnou činnost. Výživné v požadované částce 800 Kč měsíčně je dle názoru částkou symbolickou, a to i ve srovnání s částkou, která byla [jméno] [celé jméno žalovaného] přiznána žalobkyní. Výživné přitom lze přiznat i za dobu zpětně ode dne zahájení řízení v souladu s ustanovením § 922 odst. 1 o. z.

26. Vzhledem ke shora uvedenému soud žalobě vyhověl a stanovil v souladu se shora citovanými ustanoveními žalované 1) povinnost platit výživné na [jméno] [celé jméno žalovaného] v částce 800 Kč měsíčně s účinností od 17. 5. 2023 k rukám žalobkyně, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

27. Vzniklý nedoplatek na výživném za období od 17. 5. 2023 do 31. 12. 2023 ve výši 6 000 Kč pak uložil soud žalované 1) zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. – část věty před středníkem, kdy se jedná o základní lhůtu k plnění a ke stanovení lhůty odlišné soud neměl podmínky (výrok II. rozsudku).

28. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého má v řízení plně úspěšný účastník právo na náhradu nákladů řízení vůči účastníku, který ve věci úspěch neměl. V daném případě byla v řízení plně úspěšná žalobkyně, která se však náhrady nákladů řízení výslovně vzdala. Proto soud žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů tohoto řízení nepřiznal, jak uvedeno ve výroku ad. VI. tohoto rozsudku.

29. Ve výroku VII. a VIII. bylo rozhodnuto o povinnosti každého z žalovaných zaplatit soudní poplatek ve výši 500 Kč na účet Okresního soudu v Ostravě, což má oporu v ustanovení § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, neboť žalobkyně je osvobozena od soudních poplatků a vzhledem k tomu, že byla v řízení procesně úspěšná, přechází poplatková povinnost na žalované. Výše soudního poplatku je dána § 6 odst. 3 zákona o soudních poplatcích a položkou 7 bodem 1 Sazebníku poplatků – přílohy k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích v účinném znění.