31 C 513/2023

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl soudkyní JUDr. Janou Zonkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený anonymizováno údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 17 410 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci -) částku ve výši 1 080 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 780 Kč od 19. 7. 2020 do zaplacení, -) částku ve výši 7 970 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 7 670 Kč od 12. 12. 2020 do zaplacení, -) částku ve výši 8 360 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 8 060 Kč od 10. 5. 2021 do zaplacení, a to ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žaloba došlá soudu dne 26. 10. 2022 se v části, v níž se žalobce domáhal vůči žalovanému zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 7 670 Kč od 2. 9. 2020 do 11. 12. 2020 a úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 8 060 Kč od 9. 2. 2021 do 9. 5. 2021, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 13 261,80 Kč k rukám zástupce žalobce: [anonymizováno] [jméno] [příjmení] - [anonymizováno], a to ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

1. Žalobou došlou soudu dne 26. 10. 2022 domáhal se žalobce, aby soud vydal rozhodnutí, kterým by zavázal žalovaného zaplatit žalobci částku ve výši 17 410 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnil takto:

2. Žalobce je právnickou osobou, která je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem, popř. provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen "pojištění odpovědnosti") v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů (dále jen "Zákon"). Touto žalobou se žalobce domáhá po žalovaném zaplacení tohoto příspěvku. Svůj nárok na zaplacení příspěvku žalovaným odvozuje žalobce z ustanovení § 4 odst. 1 Zákona. Podmínkou nároku na zaplacení příspěvku je dle ustanovení § 4 odst. 6 Zákona doručení písemné výzvy žalobce žalovanému. Splatnost příspěvku nastává po uplynutí nejméně 30 dnů od doručení této výzvy. Nárok 1: Žalobce odeslal žalovanému výzvu dne 3. 10. 2019. Žalobce doručil žalovanému výzvu k úhradě dne 18. 10. 2019. Při zjišťování údajů o vozidle, neexistenci pojištění a povinné osobě vychází žalobce ze Zákonem předepsaného procesu, upraveného v ustanovení § 15 odst. 1 až 3 Zákona. Žalobce zjistil, že osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno] (dále pouze„ vozidlo“) je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný. Žalobce obdržel od Ministerstva dopravy dálkovým způsobem informaci, že žalovaný je zapsán v registru silničních vozidel jako vlastník/provozovatel vozidla, č. j. 11025542. Podle § 4 odst. 2 Zákona se při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku má za to, že osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. Žalobce na základě Zákona vychází z informací poskytnutých Ministerstvem dopravy z registru silničních vozidel a je oprávněn považovat je za správné. Žalobce si dovoluje zdvořile navrhnout soudu, aby si případně sám vyžádal výpis z registru silničních vozidel. Žalovaný, coby vlastník/provozovatel, neměl ode dne 18. 7. 2019 do dne 29. 7. 2019 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoliv je tato povinnost založena ustanovením § 1 odst. 2 Zákona. Vozidlo tak bylo nepojištěno 12 dní a žalovaný tímto jednáním porušil zákonnou povinnost pojistit vozidlo. Žalobci tak dle ustanovení § 4 odst. 1 Zákona vznikl nárok na příspěvek. Dle ustanovení § 4 odst. 3 Zákona se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 Zákona, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Zároveň dle ustanovení § 4 odst. 4 Zákona platí, že:„ Osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit [anonymizováno] náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek.“ Žalobce v souladu s § 4 odst. 6 Zákona zaslal žalovanému výzvu k úhradě příspěvku. Splatnost příspěvku nastala dne 18. 7. 2020. Žalobce dále odeslal písemné upomínky k úhradě v rámci mimosoudní správy pohledávky, a to prostřednictvím [právnická osoba], [anonymizováno], která pro žalobce pohledávky po lhůtě splatnosti spravuje, když písemné upomínky byly zasílány žalovanému na všechny známé adresy dne 22. 11. 2021. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný na předmětné výzvy nereagoval a ničeho neuhradil, žalovanému tak byla dne 31. 1. 2022 zaslána předžalobní upomínka s výzvou k plnění do 15 dnů od odeslání této upomínky, tj. ve lhůtě prodloužené nad rámec lhůty stanovené v ustanovení § 142a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů. Žalovaný po zaslání předžalobní upomínky neuhradil ničeho, žalobci tak nezbývá, než se se svým nárokem obrátit na příslušný soud. S ohledem na výše uvedené žalobce požaduje uhradit dlužnou částku ve výši 1 080 Kč, která se skládá: - Ze základu příspěvku, který je tvořen příslušnou zákonnou denní sazbou vynásobenou počtem dní, za něž nebylo pojištění odpovědnosti uhrazeno (a to dle ustanovení § 2 odst. 1, písm. H) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, konkrétně 65 Kč), která je vynásobena počtem dní, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu se zákonem, tedy 12 dní, celkem ve výši 780 Kč, a dále - z poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek na základě ustanovení § 4 odst. 4 Zákona ve výši 300 Kč, a to dle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb.

3. Nárok 2: Žalobce odeslal žalovanému výzvu dne 18. 6. 2020. Žalobce doručil žalovanému výzvu k úhradě dne 3. 7. 2020. Při zjišťování údajů o vozidle, neexistenci pojištění a povinné osobě vychází žalobce ze Zákonem předepsaného procesu, upraveného v ustanovení § 15 odst. 1 až 3 Zákona. Žalobce zjistil, že osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, [registrační značka], [právnická osoba], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno] [číslo] (dále pouze„ vozidlo“) je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný. Žalovaný, coby vlastník/provozovatel, neměl ode dne 30. 10. 2019 do dne 24. 2. 2020 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoliv je tato povinnost založena ustanovením § 1 odst. 2 Zákona. Vozidlo tak bylo nepojištěno 118 dní a žalovaný tímto jednáním porušil zákonnou povinnost pojistit vozidlo. Žalobci tak dle ustanovení § 4 odst. 1 Zákona vznikl nárok na příspěvek. Dle ustanovení § 4 odst. 3 Zákona se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 Zákona, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Zároveň dle ustanovení § 4 odst. 4 Zákona platí, že:„ Osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit [anonymizováno] náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek.“ Žalobce v souladu s § 4 odst. 6 Zákona zaslal žalovanému výzvu k úhradě příspěvku. Splatnost příspěvku nastala dne 1. 9. 2020. Žalobce dále odeslal písemné upomínky k úhradě v rámci mimosoudní správy pohledávky, a to prostřednictvím [právnická osoba], [anonymizováno], která pro žalobce pohledávky po lhůtě splatnosti spravuje, když písemné upomínky byly zasílány žalovanému na všechny známé adresy dne 4. 10. 2021. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný na předmětné výzvy nereagoval a ničeho neuhradil, žalovanému tak byla dne 1. 12. 2021 zaslána předžalobní upomínka s výzvou k plnění do 15 dnů od odeslání této upomínky, tj. ve lhůtě prodloužené nad rámec lhůty stanovené v ustanovení § 142a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů. Žalovaný po zaslání předžalobní upomínky neuhradil ničeho, žalobci tak nezbývá, než se se svým nárokem obrátit na příslušný soud. S ohledem na výše uvedené žalobce požaduje uhradit dlužnou částku ve výši 7 970 Kč, která se skládá: - Ze základu příspěvku, který je tvořen příslušnou zákonnou denní sazbou vynásobenou počtem dní, za něž nebylo pojištění odpovědnosti uhrazeno (a to dle ustanovení § 2 odst. 1, písm. H) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, konkrétně 65 Kč), která je vynásobena počtem dní, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu se zákonem, tedy 118 dní, celkem ve výši 7 670 Kč, a dále - z poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek na základě ustanovení § 4 odst. 4 Zákona ve výši 300 Kč, a to dle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb.

4. Nárok 3: Žalobce odeslal žalovanému výzvu dne 25. 11. 2020. Žalobce doručil žalovanému výzvu k úhradě dne 10. 12. 2020. Při zjišťování údajů o vozidle, neexistenci pojištění a povinné osobě vychází žalobce ze Zákonem předepsaného procesu, upraveného v ustanovení § 15 odst. 1 až 3 Zákona. Žalobce zjistil, že osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno] [číslo] (dále pouze„ vozidlo“) je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný. Žalobce obdržel od Ministerstva dopravy dálkovým způsobem informaci, že žalovaný je zapsán v registru silničních vozidel jako vlastník/provozovatel vozidla, č. j. 7903497. Podle § 4 odst. 2 Zákona se při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku má za to, že osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. Žalobce na základě Zákona vychází z informací poskytnutých Ministerstvem dopravy z registru silničních vozidel a je oprávněn považovat je za správné. Žalobce si dovoluje zdvořile navrhnout soudu, aby si případně sám vyžádal výpis z registru silničních vozidel. Žalovaný, coby vlastník/provozovatel, neměl ode dne 30. 5. 2020 do dne 30. 9. 2020 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoliv je tato povinnost založena ustanovením § 1 odst. 2 Zákona. Vozidlo tak bylo nepojištěno 124 dní a žalovaný tímto jednáním porušil zákonnou povinnost pojistit vozidlo. Žalobci tak dle ustanovení § 4 odst. 1 Zákona vznikl nárok na příspěvek. Dle ustanovení § 4 odst. 3 Zákona se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 Zákona, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Zároveň dle ustanovení § 4 odst. 4 Zákona platí, že:„ Osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit [anonymizováno] náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek.“ Žalobce v souladu s § 4 odst. 6 Zákona zaslal žalovanému výzvu k úhradě příspěvku. Splatnost příspěvku nastala dne 8. 2. 2021. Žalobce dále odeslal písemné upomínky k úhradě v rámci mimosoudní správy pohledávky, a to prostřednictvím [právnická osoba], [anonymizováno], která pro žalobce pohledávky po lhůtě splatnosti spravuje, když písemné upomínky byly zasílány žalovanému na všechny známé adresy dne 4. 10. 2021. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný na předmětné výzvy nereagoval a ničeho neuhradil, žalovanému tak byla dne 1. 12. 2021 zaslána předžalobní upomínka s výzvou k plnění do 15 dnů od odeslání této upomínky, tj. ve lhůtě prodloužené nad rámec lhůty stanovené v ustanovení § 142a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů. Žalovaný po zaslání předžalobní upomínky neuhradil ničeho, žalobci tak nezbývá, než se se svým nárokem obrátit na příslušný soud. S ohledem na výše uvedené žalobce požaduje uhradit dlužnou částku ve výši 8 360 Kč, která se skládá: - Ze základu příspěvku, který je tvořen příslušnou zákonnou denní sazbou vynásobenou počtem dní, za něž nebylo pojištění odpovědnosti uhrazeno (a to dle ustanovení § 2 odst. 1, písm. H) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, konkrétně 65 Kč), která je vynásobena počtem dní, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu se zákonem, tedy 124 dní, celkem ve výši 8 060 Kč, a dále - z poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek na základě ustanovení § 4 odst. 4 Zákona ve výši 300 Kč, a to dle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb.

5. Podáním ze dne 16. 10. 2023 žalobce doplnil skutková tvrzení k nároku [číslo] kdy k vlastnictví vozidla žalovaným odkazoval na kupní smlouvu ze dne 29. 4. 2020, kterou žalobci předložil předchozí vlastník, kterou žalobce doložil k důkazu.

6. Žalovaný se ve věci písemně nevyjádřil.

7. První jednání se konalo dne 17. 10. 2023. K tomuto jednání se nedostavil žalovaný, ač byl řádně a včas předvolán, o odročení jednání nežádal. Přítomný žalobce na žalobě setrval. Proto soud jednal v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti žalovaného a vyšel při rozhodnutí z výsledků dokazování a obsahu spisu. Žalobce byl poučen dle § 118a o.s.ř., ke splnění výzvy soudu mu byla stanovena lhůta v trvání 15 dnů od prvního jednání.

8. Žalobce doplnil skutková tvrzení k výzvě soudu podáním ze dne 12. 12. 2023 došlým soudu dne 12. 12. 2023, tj. po stanovené lhůtě. S ohledem na koncentraci řízení dle § 118b o.s.ř. tak soud k tomuto doplňujícímu podání žalobce, důkazním návrhům, které v něm byly učiněny, listinám, které k němu byly připojeny, nepřihlížel.

9. Další jednání se konalo dne 19. 12. 2023. U tohoto jednání, které se konalo za přítomnosti obou účastníků řízení, soud po dokončení dokazování vynesl rozsudek ve znění uvedeném ve výrokové části shora. Žalovaný soudu sdělil, že měl v minulosti více aut, kromě toho do [obec] chodí pošta špatně, i doporučené dopisy se vhazují do schránky. Žalovaný dále soudu sdělil, že 17 410 Kč dohromady najednou nedá, maximálně tak 100 Kč měsíčně, má důchod 11 500 Kč měsíčně, z toho manželka 10 000 Kč zaplatí na bydlení, manželka je na rodičovské dovolené, kdy mají roční dvojčata a její příjem je rodičovský příspěvek 14 500 Kč měsíčně. Příspěvek na bydlení nedostávají, protože pro to nejsou podmínky, jiné dávky ze strany státu nedostávají, ani nemá jiné příjmy. Nebyl si ničeho vědom, uvedl, že si to musí všechno doma dohledat, má zato, že je vše zaplaceno. K této procesní obraně žalovaného soud rovněž nepřihlížel, a to s ohledem na koncentraci řízení dle § 118b o.s.ř., kdy důvod neúčasti žalovaného u prvního ústního jednání (jeho zdravotní stav) byl pouze tvrzen (nebyl nijak doložen). <b><i>Na základě provedeného dokazování soud zjistil následující skutečnosti a dospěl k následujícím závěrům:</b></i> <b><i>Nárok č. 1 – vozidlo [anonymizována tři slova] [číslo]:</b></i> 10. Z technického průkazu č. [anonymizováno], Karty vozidla [anonymizována tři slova] [číslo], listiny: zjištěné údaje o vozidle k 1. 10. 2019, soud zjistil, že majitelem a provozovatelem tohoto osobního vozidla - [VIN kód], objem válců nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 byl od 7. 12. 2016 do 30. 7. 2019 žalovaný. Z výzvy ze dne 30. 10. 2019, výpisu sledování zásilky soud zjistil, že k tomuto vozidlu nebylo v období od 18. 7. 2019 do 29. 7. 2019 uzavřeno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (pojištění odpovědnosti), žalobce vyzval žalovaného výzvou ze dne 3. 10. 2019 k úhradě částky ve výši 1 080 Kč do 30 dnů od doručení výzvy, tj. zákonného příspěvku nepojištěných dnů ve výši 780 Kč (v denní sazbě 65 Kč, tj. za 12 dní 780 Kč) a nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. K tomuto bylo připojeno poučení pro vlastníka a provozovatele, jak postupovat v případě skutečnosti vylučující povinnost platit tento příspěvek. Uvedené bylo žalovanému odesláno dne 3. 10. 2019 formou doporučené zásilky [anonymizováno] na adresu [adresa] (pozn. soudce: adresa trvalého pobytu žalovaného od 8. 10. 1992 doposud). Z upomínky ze dne 12. 12. 2019, z výzvy ze dne 22. 11. 2021 soud zjistil, že žalobce mínil vyzvat žalovaného opakovaně k úhradě. Z II. upomínky ze dne 5. 2. 2020, výpisu sledování zásilky, doručenky soud zjistil, že žalovaný byl opakovaně vyzýván k úhradě dlužné částky v termínu do 15. 2. 2020; uvedené bylo žalovanému odesláno dne 7. 2. 2020 formou doporučené zásilky na adresu trvalého pobytu žalovaného. Žalovaný byl vyzván žalobcem k úhradě dlužné částky prostřednictvím zástupce žalobce před podáním žaloby výzvou ze dne 31. 1. 2022 odeslanou žalovanému dne 31. 1. 2022 na adresu [adresa žalovaného] (zjištěno z výzvy ze dne 31. 1. 2022, podacího archu a výpisu sledování zásilky).

11. Soud vzal ve vztahu k vozidlu [anonymizována tři slova] [číslo] za prokázaný skutkový stav tvrzený žalobcem, kromě odeslání upomínky ze dne 12. 12. 2019 a výzvy ze dne 22. 11. 2021, kdy v tomto směru nebylo soudu předloženo ničeho. Soud v tomto směru žalobce nepoučoval, neboť prokázání těchto skutečností nemělo vliv na rozhodnutí soudu o tomto nároku.

12. Soud posoudil žalobu a dospěl k závěru, že tato je ve vztahu nároku [číslo] k vozidlu [registrační značka] v celém rozsahu důvodná. V daném případě žalovanému, jakožto vlastníkovi výše specifikovaného vozidla, vznikla v souladu s § 1 odst. 2 písm. a) a § 3 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, povinnost uzavřít pojistnou smlouvu, avšak v období od 18. 7. 2019 do 29. 7. 2019 žalovaný tuto svou povinnost nesplnil. Žalobce tak má v souladu s § 4 tohoto zákona právo na úhradu příspěvku za dobu, po kterou bylo vozidlo provozováno v rozporu s výše uvedeným zákonným ustanovením. Výše tohoto příspěvku u označeného vozidla činí 65 Kč denně (dle 4 odst. 5 zákona č. 168/1999 Sb. ve spojení s § 2 bodem 1 písm. h) vyhlášky č. 205/1999 Sb.), tzn. za období 12 dnů tak činí dlužná částka 780 Kč. Právo žalobce na zaplacení nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva vždy ve výši 300 Kč vyplývá z ustanovení § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. Žalobce vyzval žalovaného k úhradě výzvou ze dne 3. 10. 2019, která mu byla odeslána téhož dne, dostala se tak do jeho dispoziční sféry dne 8. 10. 2019 (za použití § 573 o.z.). Žalobce stanovil lhůtu k zaplacení v trvání 30 dnů, tj. do 7. 11. 2019. Na základě uvedeného tak soud konstatuje, že žalobu shledal důvodnou ve vztahu k tomuto vozidlu pro částku ve výši 1 080 Kč. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal se zaplacením peněžité částky do prodlení, soud rovněž přiznal žalobci zákonný úrok z prodlení dle § 1968 a § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to dle žaloby z částky 780 Kč od 19. 7. 2020 do zaplacení (výrok ad. I rozsudku). <b><i>Nárok č. 2 – vozidlo [anonymizována tři slova] [číslo]:</b></i> 13. Z technického průkazu č. [anonymizováno] [číslo], Karty vozidla [anonymizována tři slova] [číslo], kupní smlouvy ze dne 28. 10. 2019 (tyto listiny jsou založeny ve spise Okresního soudu v Ostravě sp. zn. 85 C 57/2022), listiny: zjištěné údaje o vozidle ke dni 12. 6. 2020, soud zjistil, že evidovaným majitelem a provozovatelem tohoto osobního vozidla [právnická osoba], objem válců nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 byla od 7. 9. 2015 do 5. 5. 2020, paní [jméno] [příjmení], od 5. 5. 2020 je evidovaným vlastníkem společnost [právnická osoba] Kupní smlouvou ze dne 28. 10. 2019 převedla paní [jméno] [příjmení] jako prodávající vlastnické právo k vozidlu na žalovaného – kupujícího. Z kupní smlouvy ze dne 29. 4. 2020 soud zjistil, že žalovaný jako prodávající převedl vlastnické právo k tomuto vozidlu dne 29. 4. 2020 na kupujícího - [právnická osoba] [anonymizováno]. Z výzvy ze dne 18. 6. 2020 soud zjistil, že k tomuto vozidlu nebylo v období od 30. 10. 2019 do 24. 2. 2020 uzavřeno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (pojištění odpovědnosti), žalobce mínil vyzvat žalovaného výzvou ze dne 18. 6. 2020 k úhradě částky ve výši 7 970 Kč do 60 dnů od doručení výzvy, tj. zákonného příspěvku nepojištěných dnů ve výši 7 670 Kč (v denní sazbě 65 Kč, tj. za 118 dní 7 670 Kč) a nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. K tomuto bylo připojeno poučení pro vlastníka a provozovatele, jak postupovat v případě skutečnosti vylučující povinnost platit tento příspěvek. Z upomínky ze dne 23. 9. 2020, z výzvy ze dne 4. 10. 2021 soud zjistil, že žalobce mínil vyzvat žalovaného opakovaně k úhradě. Z II. upomínky ze dne 5. 11. 2020, doručenky soud zjistil, že soud zjistil, že k tomuto vozidlu nebylo v období od 30. 10. 2020 do 24. 2. 2020 uzavřeno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (pojištění odpovědnosti), žalobce vyzval žalovaného výzvou ze dne 5. 11. 2020 k úhradě částky ve výši 8 090 Kč, tj. zákonného příspěvku nepojištěných dnů ve výši 7 670 Kč (v denní sazbě 65 Kč, tj. za 118 dní 7 670 Kč), nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč, úroku ve výši 300 Kč, do 15. 11. 2020. K tomuto bylo připojeno poučení pro vlastníka a provozovatele, jak postupovat v případě skutečnosti vylučující povinnost platit tento příspěvek. Uvedené bylo žalovanému doručeno do jeho dispoziční sféry na adresu trvalého pobytu žalovaného (viz. shora) dne 11. 11. 2020 v podobě doporučené zásilky. Žalovaný byl vyzván žalobcem k úhradě dlužné částky prostřednictvím zástupce žalobce před podáním žaloby výzvou ze dne 1. 12. 2021 odeslanou žalovanému na adresu trvalého pobytu dne 1. 12. 2021 (zjištěno z výzvy ze dne 1. 12. 2021, podacího archu a výpisu sledování zásilky).

14. Soud vzal ve vztahu k tomuto vozidlu za prokázaný skutkový stav tvrzený žalobcem, kromě odeslání výzvy ze dne 18. 6. 2020, upomínky ze dne 23. 9. 2020 a výzvy ze dne 4. 10. 2021, kdy v tomto směru nebylo soudu předloženo ničeho. Soud poučil žalobce dle § 118a o.s.ř. a vyzval jej k doplnění skutkových tvrzení a označení důkazů, avšak žalobce na tuto výzvu ve stanovené lhůtě nereagoval (viz. rovněž shora).

15. Soud posoudil žalobu a dospěl k závěru, že tato je převážně důvodná. V daném případě žalovanému, jakožto vlastníkovi výše specifikovaného vozidla, vznikla v souladu s § 1 odst. 2 písm. a) a § 3 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, povinnost uzavřít pojistnou smlouvu, avšak žalovaný tuto svou povinnost nesplnil. Žalobce tak má v souladu s § 4 tohoto zákona právo na úhradu příspěvku za dobu, po kterou byla vozidla provozována v rozporu s výše uvedeným zákonným ustanovením. Výše tohoto příspěvku činí 65 Kč denně (dle 4 odst. 5 zákona č. 168/1999 Sb. ve spojení s § 2 bodem 1 písm. h) vyhlášky č. 205/1999 Sb.), tzn. za období 118 dnů - od 30. 10. 2019 do 24. 2. 2020 tak činí dlužná částka 7 670 Kč. Právo žalobce na zaplacení nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva ve výši 300 Kč vyplývá z ustanovení § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb.

16. Žalobce vyzval ve vztahu k tomuto vozidlu žalovaného k úhradě částky poprvé konkrétního dne II. upomínkou ze dne 5. 11. 2020, která mu byla doručena do jeho dispoziční sféry na adresu, která je adresou evidovaného trvalého pobytu žalovaného, dne 11. 11. 2020. Od tohoto dne je nutno odvozovat běh lhůty k plnění ve smyslu ustanovení § 4 odst. 6 zákona č. 168/1999 Sb., v trvání 30 dnů, žalovaný tak byl povinen uhradit tuto částku do 11. 12. 2020. Na základě uvedeného tak soud konstatuje, že žalobu ve vztahu k tomuto vozidlu shledal důvodnou pro částku ve výši 7 970 Kč. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal se zaplacením peněžité částky do prodlení, soud rovněž přiznal žalobci zákonný úrok z prodlení dle § 1968 a § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to z částky 7 670 Kč od 12. 12. 2020 do zaplacení, jak uvedeno ve výroku ad. I tohoto rozsudku. Pokud žalobce požadoval přiznání úroku z prodlení za dobu předcházející tomuto datu, pak v tomto směru soud žalobu zamítl, jak uvedeno ve výroku ad. II tohoto rozsudku. <b><i>Nárok č. 3 – vozidlo [anonymizována tři slova] [číslo]:</b></i> 17. Z technického průkazu č. [anonymizováno] [číslo], Karty vozidla [anonymizována tři slova] [číslo], listiny: zjištěné údaje o vozidle ke dni 19. 8. 2020, plné moci ze dne 5. 4. 2022, potvrzení o převzetí autovraku do zařízení ke sběru autovraků ze dne 5. 4. 2022 soud zjistil, že majitelem a provozovatelem tohoto osobního vozidla - [VIN kód], objem válců nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 byl od 18. 9. 2015 do 11. 4. 2022, kdy byl zapsán zánik vozidla, žalovaný. Z výzvy ze dne 25. 11. 2020 soud zjistil, že k tomuto vozidlu nebylo v období od 30. 5. 2020 do 30. 9. 2020 uzavřeno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (pojištění odpovědnosti), žalobce mínil vyzvat žalovaného výzvou ze dne 25. 11. 2020 k úhradě částky ve výši 8 360 Kč do 60 dnů od doručení výzvy, tj. zákonného příspěvku nepojištěných dnů ve výši 8 060 Kč (v denní sazbě 65 Kč, tj. za 124 dní 8 060 Kč) a nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. K tomuto bylo připojeno poučení pro vlastníka a provozovatele, jak postupovat v případě skutečnosti vylučující povinnost platit tento příspěvek. Z upomínky ze dne 4. 3. 2021, z výzvy ze dne 4. 10. 2021 soud zjistil, že žalobce mínil vyzvat žalovaného opakovaně k úhradě. Z II. upomínky ze dne 1. 4. 2021, doručenky soud zjistil, že soud zjistil, že k tomuto vozidlu nebylo v období od 30. 5. 2020 do 30. 9. 2020 uzavřeno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (pojištění odpovědnosti), žalobce vyzval žalovaného výzvou ze dne 1. 4. 2021 k úhradě částky ve výši 8 460 Kč, tj. zákonného příspěvku nepojištěných dnů ve výši 8 060 Kč (v denní sazbě 65 Kč, tj. za 124 dní 8 060 Kč), nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč, úroku ve výši 100 Kč, do 11. 4. 2021. K tomuto bylo připojeno poučení pro vlastníka a provozovatele, jak postupovat v případě skutečnosti vylučující povinnost platit tento příspěvek. Uvedené bylo žalovanému doručeno do jeho dispoziční sféry na adresu trvalého pobytu žalovaného (viz. shora) dne 9. 4. 2021 v podobě doporučené zásilky. Žalovaný byl vyzván žalobcem k úhradě dlužné částky prostřednictvím zástupce žalobce před podáním žaloby výzvou ze dne 1. 12. 2021 odeslanou žalovanému na adresu trvalého pobytu dne 1. 12. 2021 (zjištěno z výzvy ze dne 1. 12. 2021, podacího archu a výpisu sledování zásilky).

18. Soud vzal ve vztahu k vozidlu [registrační značka] za prokázaný skutkový stav tvrzený žalobcem, kromě odeslání výzvy ze dne 25. 11. 2020, upomínky ze dne 4. 3. 2021 a výzvy ze dne 4. 10. 2021, kdy v tomto směru nebylo soudu předloženo ničeho. Soud poučil žalobce dle § 118a o.s.ř. a vyzval jej k doplnění skutkových tvrzení a označení důkazů, avšak žalobce na tuto výzvu ve stanovené lhůtě nereagoval (viz. rovněž shora).

19. Soud posoudil žalobu a dospěl k závěru, že tato je převážně důvodná. V daném případě žalovanému, jakožto vlastníkovi výše specifikovaného vozidla, vznikla v souladu s § 1 odst. 2 písm. a) a § 3 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, povinnost uzavřít pojistnou smlouvu, avšak žalovaný tuto svou povinnost nesplnil. Žalobce tak má v souladu s § 4 tohoto zákona právo na úhradu příspěvku za dobu, po kterou byla vozidla provozována v rozporu s výše uvedeným zákonným ustanovením. Výše tohoto příspěvku činí 65 Kč denně (dle 4 odst. 5 zákona č. 168/1999 Sb. ve spojení s § 2 bodem 1 písm. h) vyhlášky č. 205/1999 Sb.), tzn. za období 124 dnů - od 30. 5. 2020 do 30. 9. 2020 tak činí dlužná částka 8 060 Kč. Právo žalobce na zaplacení nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva ve výši 300 Kč vyplývá z ustanovení § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb.

20. Žalobce vyzval ve vztahu k tomuto vozidlu žalovaného k úhradě částky poprvé konkrétního dne II. upomínkou ze dne 1. 4. 2021, která mu byla doručena do jeho dispoziční sféry na adresu, která je adresou evidovaného trvalého pobytu žalovaného, dne 9. 4. 2021. Od tohoto dne je nutno odvozovat běh lhůty k plnění ve smyslu ustanovení § 4 odst. 6 zákona č. 168/1999 Sb., v trvání 30 dnů, žalovaný tak byl povinen uhradit tuto částku do 9. 5. 2021. Na základě uvedeného tak soud konstatuje, že žalobu ve vztahu k tomuto vozidlu shledal důvodnou pro částku ve výši 8 360 Kč. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal se zaplacením peněžité částky do prodlení, soud rovněž přiznal žalobci zákonný úrok z prodlení dle § 1968 a § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to z částky 8 030 Kč od 10. 5. 2021 do zaplacení, jak uvedeno ve výroku ad. I tohoto rozsudku. Pokud žalobce požadoval přiznání úroku z prodlení za dobu předcházející tomuto datu, pak v tomto směru soud žalobu zamítl, jak uvedeno ve výroku ad. II tohoto rozsudku.

21. Výrok ad. III tohoto rozsudku v části týkající se náhrady nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 3 o. s. ř., kdy žalobce, který je v této věci zastoupen advokátem, měl ve věci procesní neúspěch jen v relativně nepatrné části.

22. V dané právní věci zástupce žalobce učinil v řízení 5 úkonů právní služby (§ 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. - převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, účast u jednání dne 17. 10. 2023 a dne 19. 12. 2023), § 11 odst. 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb. - sepis jednoduché výzvy k plnění). Jako samostatný úkon právní služby soud z hlediska odměny nepovažoval doplňující podání žalobce ze dne 16. 10. 2023, neboť zástupce žalobce odpovídá za úplnost skutkových tvrzení již v žalobě v rámci své odbornosti a profese. Jako samostatný úkony právní služby soud z hlediska odměny nepovažoval doplňující podání žalobce ze dne 12. 12. 2023, neboť šlo o opožděnou reakci žalobce na poučení dle § 118a o.s.ř., ke které soud nepřihlížel; žalobce nadto mohl reagovat na poučení soudu přímo u jednání dne 17. 10. 2023, u kterého byl poučen. Za úkony do podání žaloby včetně náleží žalobci náhrada nákladů ve výši odměny za úkon právní služby, přičemž dle § 8 odst. 1 téže vyhlášky, platné ke dni rozhodnutí soudu, tarifní hodnotou je výše peněžitého plnění bez příslušenství, což v tomto případě odpovídá částce 300 Kč za jeden úkon právní služby (§ 14b odst. 1 bod 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb.), tj. celkem 900 Kč (tj. 3 x 300 Kč). Ke každému úkonu právní služby pak náleží režijní paušál ve výši 100 Kč, což odpovídá § 14b odst. 5 písm. a) citované vyhlášky, tj. 300 Kč (3 x 100 Kč). Za úkony po podání žaloby včetně náleží žalobci náhrada nákladů ve výši odměny za úkon právní služby, přičemž dle § 8 odst. 1 téže vyhlášky, platné ke dni rozhodnutí soudu, tarifní hodnotou je výše peněžitého plnění bez příslušenství, což v tomto případě odpovídá částce 1 820 Kč za jeden úkon právní služby (§ 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb.), tj. celkem 3 640 Kč (tj. 2 x 1 820 Kč). Ke každému úkonu právní služby pak náleží režijní paušál ve výši 300 Kč, což odpovídá § 13 odst. 4 citované vyhlášky, tj. 600 Kč (2 x 300 Kč).

23. Dále soud přiznal žalobci náhradu za promeškaný čas při cestě ze sídla advokáta k ústním jednáním a zpět, tj. z [obec] do [obec] a zpět v rozsahu 18 x započatá půlhodina á 100 Kč dle § 14 odst. 1 písm. a) a § 14 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., tj. celkem částku 1 800 Kč. Dále soud přiznal cestovní výdaje ve smyslu § 13 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a vyhlášky č. 467/2022 Sb. za cestu k ústnímu jednání dne 17. 10. 2023 z [obec] do [obec] a zpět motorovým vozidlem [registrační značka], celkem 330 km, při spotřebě 5,7 l [číslo] km, ceně Natural 95- 41,20 Kč a sazbě základní náhrady za 1 km jízdy 5,20 Kč/km, tj. po zaokrouhlení 2 491Kč. Dále soud přiznal cestovní výdaje ve smyslu § 13 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za cestu k ústnímu jednání dne 19. 12. 2023 z [obec] do [obec] a zpět vlakem, kdy za jízdné bylo vyloženo dle doložených jízdních dokladů celkem 568 Kč.

24. Celkovou částku náhrady nákladů řízení ve výši 10 299 Kč pak nutno navýšit o 21 % DPH, jehož je dle doloženého potvrzení o registraci k DPH zástupce žalobce plátcem, tj. konkrétně po zaokrouhlení o částku 2 162,80 Kč. Dále soud přiznal žalobci jako součást náhrady nákladů řízení zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč. Celková částka náhrady nákladů řízení, kterou soud žalobci přiznal, činí celkem částku 13 261,80 Kč (viz výrok III. rozsudku).

25. Rozsudkem přiznanou částku včetně náhrady nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobci ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí, kdy se jedná o základní lhůtu k plnění a ke stanovení lhůty odlišné soud podmínky neměl (§ 160 odst. 1 o.s.ř. – část věty před středníkem). Pokud žalovaný zmiňoval možnost pohledávku splácet po 100 Kč měsíčně, pak jím navrhovaná splátka je zcela nepřiměřená výši pohledávky uplatněné žalobcem v tomto řízení. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen uhradit k rukám zástupce žalobce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).