31 C 58/2021

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Zonkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený anonymizováno údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 8 900 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se pro část kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 67,59 Kč a pro část smluvní pokuty ve výši 479,15 Kč zastavuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 1 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 1 500 Kč od 3. 1. 2021 do zaplacení, a to ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

III. Žaloba došlá soudu dne 5. 1. 2021 se v části, ve které se žalobce domáhal vůči žalovanému zaplacení částky ve výši 6 920,85 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 653 Kč, úroku ve výši 10,79 % ročně z částky 4 950 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení z částky 5 030 Kč od 21. 5. 2020 do 2. 1. 2021, zákonného úroku z prodlení z částky 3 530 Kč od 3. 1. 2021 do zaplacení, zamítá.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

V. Žalobce je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Ostravě doplatek soudního poplatku za žalobu ve výši 600 Kč, a to ve lhůtě do 15 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

1. Žalobou došlou soudu dne 5. 1. 2021 domáhal se žalobce, aby soud vydal rozhodnutí, kterým by zavázal žalovaného zaplatit žalobci částku ve výši 8 900 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnil tím, že mezi žalovaným a společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa] (s účinností ke dni 28. 9. 2018 byla část závodu společnosti [právnická osoba] převedena na společnost [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa]) došlo dne 20. 12. 2017 k uzavření Smlouvy o úvěru [číslo] (dále jen„ Smlouva“). Dle smluvního ujednání je nedílnou součástí této Smlouvy také Předpis splátek. Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 5 000 Kč (dále také jen„ úvěr“), a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem Smlouvy dle čl. I. Smlouvy. Úvěr byl v souladu s čl. I. odst.

2. Smlouvy poskytnut žalovanému za úplatu, poplatky a za úrok ve výši 28 % z jistiny úvěru za období, na které byl poskytnut. Celkové náklady spotřebitelského úvěru splatné žalovaným dle čl. II. Smlouvy činily 3 650 Kč. Celkovou dlužnou částku ve výši 8 650 Kč, odpovídající součtu poskytnutého úvěru a celkových nákladů spotřebitelského úvěru, se žalovaný v souladu čl. II. Smlouvy a Předpisu splátek zavázal uhradit v 13 měsíčních splátkách po 650 Kč. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze Smlouvy. V důsledku prodlení žalovaného právní předchůdce žalobce úvěr ke dni 20. 1. 2019, zesplatnil a tím mu vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky, která činila na: - jistině úvěru 4 950 Kč, - úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru 80 Kč, - poplatku za uzavření 55 Kč a - administrativním poplatku 65 Kč. Vzhledem k tomu, že poskytnutý úvěr nebyl ze strany žalovaného řádně v plné výši uhrazen, úročí se neuhrazená jistina úvěru ve výši 4 950 Kč od 21. 1. 2019 dále úrokem s úrokovou sazbou ve výši 10,79% ročně odpovídající výši úrokové sazby korunových úvěrů poskytnutých bankami spotřebitelům na spotřebu se splatností 1-5 let ke dni uzavření Smlouvy. V důsledku prodlení žalovaného s úhradou splátek vzniklo právnímu předchůdci žalobce také právo požadovat zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši 9,75% ročně. Na základě smluvního ujednání, aprobovaného občanským zákoníkem, je úrokem z prodlení úročena splatná nezaplacená částka jistiny úvěru ve výši 4 950 Kč a splatná nezaplacená částka úroku v pevné výši 80 Kč. V důsledku porušení smluvních povinností žalovaného hradit splátky řádně a včas vzniklo právnímu předchůdci žalobce rovněž právo na úhradu smluvní pokuty sjednané přímo ve Smlouvě. Pohledávka za žalovaným vyplývající z výše uvedené Smlouvy byla ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena žalobci na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2020, se všemi právy s ní spojenými, včetně práva ze smluvní pokuty, a to s účinností ke dni 8. 7. 2020. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Z této skutečnosti dovozuje žalobce svou procesní legitimaci. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu této žaloby nebylo ze strany žalovaného na předmětnou pohledávku žalobce uhrazeno ničeho. Žalobce tedy požaduje po žalovaném zaplacení: - neuhrazené jistiny ve výši 4 950 Kč - úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši 80 Kč, - úhrady za poskytnutí úvěru a uzavření Smlouvy ve výši 55 Kč, - úhrady za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 65 Kč, - smluvní pokuty ve výši 3 750 Kč, - zákonného úroku z prodlení vyčísleného od prodlení do 20. 5. 2020 ve výši 720,59 Kč. Dále žalobce požaduje rovněž zaplacení: - úroků z úvěru ve výši 10,79% p.a. z dlužné jistiny úvěru ve výši 4 950 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení, - zákonných úroků z prodlení ve výši 9,75% p.a. z částky ve výši 5 030 Kč, sestávající se z dlužné jistiny úvěru ve výši 4 950 Kč, úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši 80 Kč, od 21. 5. 2020 do zaplacení. Před podáním žaloby byl žalovaný žalobcem písemně vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou k plnění obsahující základní skutkový a právní rozbor věci. Tato výzva byla žalovanému odeslána doporučeně dne 18. 12. 2020 Ani přesto však dlužná částka nebyla uhrazena.

2. Podáním ze dne 30. 3. 2021 žalobce k výzvě soudu rozsáhle doplnil skutková tvrzení, dále vzal žalobu částečně zpět pro smluvní pokutu ve výši 479,15 Kč a pro kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 67,59 Kč. Uvedl dále, že žalobce, resp. věřitel, [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa] (s účinností ke dni 28. 9. 2018 byla část závodu společnosti [právnická osoba] převedena na společnost [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa]) (dále jen„ Věřitel“), jako poskytovatel půjčky, splnil svou zákonnou povinnost ve smyslu § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, když s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením předmětné Smlouvy o úvěru a jejich ověření doklady vyžádanými od žalovaného a nahlédnutím do veřejných registrů. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného. Poskytnuté informace byly zaznamenány v žádosti o úvěr (dále jen„ Žádost“) ze dne 20. 12. 2017 a byly ověřeny doklady uvedenými v části„ Ověřeno“. Teprve následně, po vyhodnocení získaných informací, byla s žalovaným uzavřena Smlouva. V Žádosti žalovaný uvedl, že je ve starobním důchodu s příjmem ve výši 9 034 Kč měsíčně. Dále žalovaný v Žádosti uvedl, že výše jeho měsíčních výdajů činí 5 225 Kč a že jeho použitelný měsíční příjem tedy činí 3 809 Kč. Žalovaný dále v žádosti uvedl, že nemá vyživovací povinnost vůči dalším osobám. Tvrzenou majetkovou situaci žalovaného pak Věřitel ověřil z předložené Smlouvy o nájmu bytové jednotky, Protokolu o předání a převzetí bytu, Oznámení o výplatě důchodu a poukázek na příjem důchodu. Z„ čestného prohlášení žadatele“ Žádosti plyne, že žalovaný svým podpisem stvrdil, že údaje, které Věřiteli žalobce před uzavřením Smlouvy poskytl, jsou úplné, přesné a pravdivé. S ohledem na informace, které žalovaný uvedl, a které si Věřitel ověřil, a dále s ohledem na výši, požadovaného úvěru dospěl Věřitel k názoru, že schopnost žalovaného splácet tento úvěr je dostatečná. Věřitel neměl důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalovaného, které uvedl v Žádosti o úvěr. Žalobce si navíc dovoluje zdůraznit, že žalovaný by se v případě uvedení nepravdivých či hrubě zkreslených údajů nebo zamlčení podstatných údajů, mohl dopustit trestného činu úvěrového podvodu dle ustanovení § 209 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, v pozdějším znění. Nepochybně pak není povinností úvěrující instituce prověřovat, zda se osoba žádající o úvěr nedopouští pokusu o úvěrový podvod a zda jedná poctivě. V tomto směru žalobce poukazuje na ustanovení § 6 odst. 1 a § 7 nového občanského zákoníku (které se s ohledem na § 3030 stejného zákona aplikuje i na tento případ), a která říkají, že každý má povinnost jednat v právním styku poctivě a že se má za to, že ten, kdo jednal určitým způsobem, jednal poctivě a v dobré víře. Jedná se o principy, které zná již starší judikatura a ze kterých plyne, že není povinností jedné strany a priory nedůvěřovat straně druhé, nýbrž naopak, vychází se ze zásady presumpce poctivosti jednání spolukontrahenta. Žalovaný se ve Smlouvě, uzavřené dne 20. 12. 2017, zavázal uhradit celkovou dlužnou částku ve 13 měsíčních splátkách po 650 Kč, přičemž první splátka byla dle Smlouvy splatná do měsíce od jejího podpisu, tj. dne 20. 1. 2018, a každá další splátka byla splatná 20. den v měsíci od splatnosti předchozí splátky. Žalovaný zaplatil celkem částku ve výši 3 500 Kč (tj. dne 20. 12. 2017 částku 200 Kč, dne 20. 12. 2017 částku 650 Kč, dne 23. 1. 2018 částku 650 Kč a dne 10. 8. 2018 částku 2 000 Kč). Dále žalobce připojil rozpis splátek dle smlouvy a rozpis započtení zaplacených částek. Žalovaný po dobu trvání smluvního vztahu nehradil své splátky v řádné výši a včas. Dnem splatnosti poslední sjednané splátky, tj. 20. 1. 2019, tak již byl žalovaný v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami (tj. 6-13 splátka) a Věřiteli vzniklo tohoto dne právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky. Po započtení splátek zůstal žalovaný povinen uhradit žalobci, resp. Věřiteli, na neuhrazené jistině částku 4 950 Kč, na úroku částku ve výši 80 Kč, na poplatku za správu úvěru částku ve výši 65 Kč a na inkasním poplatku částku ve výši 55 Kč, celkem tedy částku ve výši 5 150 Kč. Strany si na druhé straně Smlouvy sjednaly, že v případě porušení povinnosti žalovaného zaplatit jakoukoliv splátku řádně a včas, je žalovaný povinen zaplatit Věřiteli smluvní pokutu ve výši 0,1 % z příslušné dlužné částky, a to za každý den prodlení. Žalobce připojil její výpočet s tím, že smluvní pokuta činí 3 270,85 Kč. Žalobce požaduje po žalovaném úrok z prodlení v zákonné výši ze součtu nezaplacených zůstatků jistiny a pevně sjednaného úroku v souladu s ujednáním na druhé straně Smlouvy, kde je výslovně uvedeno, že„ …, Smluvní strany se dohodly, že dnem splatnosti poslední splátky přirůstá nesplacená část úroků k poskytnuté jistině.“. Žalobce požaduje úrok z prodlení běžící ode dne 21. 1. 2019 až do zaplacení, přičemž v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu byl tento úrok kapitalizován za dobu od 21. 0. 2019 do 20. 5. 2020. Kapitalizovaný úrok z prodlení v zákonné výši 9,75 % z dlužné částky ve výši 5 030 Kč (z jistiny ve výši 4 950 Kč a pevně sjednaného úroku ve výši 80 Kč) za období od 21. 1. 2019 do 20. 5. 2020 činí částku 653 Kč.

3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

4. První jednání ve věci bylo nařízeno na 8. 4. 2021. K tomuto jednání se žalobce ani jeho zástupce ani žalovaný bez omluvy nedostavili, ač byli řádně a včas předvoláni, lhůta k přípravě jim byla zachována. Proto soud řízení usnesením č.j. 31 C 58/2021 - 36 ze dne 8. 4. 2021 v souladu s ustanovením § 110 o.s.ř. přerušil. K návrhu žalobce pak soud v řízení pokračoval a další jednání nařídil na 14. 10. 2021. Žalovaný se k ústnímu jednání bez omluvy nedostavil, ač byl řádně a včas předvolán. Žalobce na žalobě – po zohlednění již provedeného částečného zpětvzetí - setrval. Soud proto jednal v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), v nepřítomnosti žalovaného řízení, když při rozhodování vyšel z obsahu spisu a provedených důkazů.

5. Výrokem ad. I tohoto rozhodnutí soud řízení v souladu s ustanovením § 96 o.s.ř. a v souladu s dispozitivním úkonem žalobce částečně zastavil pro část kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 67,59 Kč a pro část smluvní pokuty ve výši 479,15 Kč. K tomuto nevyžadoval souhlas žalovaného, neboť k částečnému zpětvzetí došlo před zahájením jednání ve věci samé. <b>Na základě provedeného dokazování soud zjistil následující skutečnosti:</b> 6. Z výpisu z obchodního rejstříku žalobce soud vzal za prokázánu jeho procesní subjektivitu.

7. Ze Smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 20. 12. 2017 soud zjistil, že společnost [právnická osoba], [IČO] jako úvěrující či věřitel a žalovaný, označený ve smlouvě jménem a příjmením, rodným číslem, adresou trvalého pobytu: [ulice a číslo], [obec], kontaktní adresou: [adresa], jako úvěrovaný či dlužník, uzavřeli smlouvu o úvěru, na jejímž podkladě věřitel poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 5 000 Kč, jejichž převzetí žalovaný stvrdil podpisem smlouvy. Dále ve smlouvě o úvěru bylo sjednáno, že úvěr je poskytnut za úrok ve výši 28 % z poskytnuté jistiny za období, na které je úvěr poskytnut, tj. 25,85% ročně, a dále za poplatek za uzavření smlouvy ve výši 200 Kč (v případě třetí a každé následující smlouvy o úvěru uzavřené mezi věřitelem a dlužníkem je poplatek nulový), který je splatný při výplatě úvěru. Dále se žalovaný zavázal zaplatit poplatek za správu úvěru ve výši 1 100 Kč, poplatek za hotovostní výběr splátek ve výši 950 Kč. Podpisem smlouvy žalovaný potvrdil převzetí jistiny v hotovosti a zavázal se uhradit žalobci částku 8 650 Kč, sestávající z jistiny ve výši 5 000 Kč a celkových nákladů spotřebitelského úvěru pro spotřebitele ve výši 3 650 Kč, a to v 13 měsíčních splátkách ve výši 650 Kč, přičemž každá splátka byla splatná k 20. den v kalendářním měsíci, počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byla smlouva uzavřena. RPSN činí 189,38 % Smluvní strany se dohodly, že z pravidelných měsíčních splátek budou nejdříve hrazeny úroky, poplatek za správu úvěru, poplatek za hotovostní výběr splátek a až následně poté poskytnutá jistina. Podle čl. V bodu 2 smlouvy, pokud věřitel nevyužije právo zesplatnit poskytnutou jistinu, dnem splatnosti poslední splátky přirůstá nesplacená část úroků k poskytnuté jistině. Shodná skutková zjištění týkající se výše, počtu a splatnosti jednotlivých splátek soud učinil i z Předpisu splátek pro smlouvu 13 M [číslo].

8. Z Žádosti o poskytnutí úvěru ze dne 20. 12. 2017 soud zjistil, že žalovaný požádal společnost [právnická osoba] o poskytnutí úvěru, když o své osobě této společnosti poskytl základní údaje o příjmech a výdajích, osobních poměrech – ženatý, bez vyživovacích povinností, v domácnosti dvě výdělečně činné osoby, bydlení v nájmu, jsou uvedeny výdaje na domácnost, na bydlení, apod. Z Oznámení Sociální pojišťovny ze dne 3. 5. 2001 soud zjistil, že žalovanému náleží invalidní důchod ve výši 6 241 Sk měsíčně. Z fotokopií poštovních poukázek ze dne 2. 10. 2017, ze dne 27. 10. 2017, ze dne 28. 7. 2017, ze dne 31. 8. 2017 soud zjistil, že žalovanému byl vyplacen důchod v uvedených datech ve výši 9 074 Kč, 8 934 Kč, 9 067 Kč a 9 093 Kč. Z protokolu o předání a převzetí bytu ze dne 20. 7. 2015 a smlouvy o nájmu bytové jednotky - první dvě strany – soud zjistil, že žalovaný převzal byt na kontaktní adrese uvedené ve smlouvě, kdy nájemné a související platby činily 5 450 Kč měsíčně.

9. Z přehledu plateb – údajů seřazených v tabulce soud zjistil, že dne 20. 12. 2017 uhradil žalovaný částku 200 Kč a částku 650 Kč, dne 23. 1. 2018 částku 650 Kč a dne 10. 9. 2018 částku 2 000 Kč, tj. celkem 3 500 Kč.

10. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2020, včetně dodatku [číslo] ke smlouvě o postoupení pohledávek ze dne 18. 6. 2020, potvrzení o zaplacení kupní ceny ze dne 29. 7. 2020, výňatku z přílohy ke smlouvě o postoupení pohledávek, Notářského zápisu NZ [číslo], [spisová značka] ze dne 27. 9. 2018, výpisu z obchodního rejstříku společnosti [právnická osoba] soud zjistil, že tuto smlouvu o postoupení pohledávek uzavřela společnost [právnická osoba] [IČO], která ke dni 28. 9. 2018 nabyla část závodu společnosti [právnická osoba], jako postupitel a žalobce jako postupník. Takto byly na žalobce převedeny pohledávky uvedené v seznamu pohledávek – příloha [číslo] smlouvy, včetně pohledávky za žalovaným.

11. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 24. 7. 2020 soud zjistil, že tímto společnost [právnická osoba] mínila informovat žalovaného o postoupení pohledávky na žalobce.

12. Z Výzvy k plnění ze dne 18. 12. 2020 soud zjistil, že žalobce vyzval prostřednictvím svého zástupce žalovaného úhradě dlužné částky ve výši 10 223,92 Kč do 2. 1. 2021 a upozornil ho v případě neuhrazení závazku ve stanovené lhůtě na možnost soudního vymáhání. Výzva byla žalovanému odeslána na kontaktní adresu ve smlouvě dne 18. 12. 2020 (zjištěno z podacího lístku ze dne 18. 12. 2020).

13. Soud tak uzavírá, že vzal za prokázána skutková tvrzení žalobce, kdy žalovaný byl ve věci zcela nečinný a žádné námitky vůči žalobou uplatněnému nároku nevznesl. Soud nevzal za prokázáno odeslání oznámení o postoupení pohledávky do dispoziční sféry žalovaného, kdy žádný listinný důkaz v tomto směru soudu přeložen nebyl. Soud poučil žalobce dle § 118 odst. 3 o.s.ř., avšak žalobce nedoplnil ani neoznačil u ústního jednání v tomto směru dále ničeho.

14. V prvé řadě se soud zabýval otázkou své pravomoci, když žalovaný je osobou se státní příslušností Slovenské republiky a je tak založen cizí prvek v řízení. V souzené věci jde o nároky vyplývající ze smlouvy o úvěru, na základě které byla žalovanému poskytnuta finanční částka ve výši 5 000 Kč v den uzavření smlouvy, která byla uzavřena předchůdcem žalobce, který je právnickou osobou se sídlem v České republice a dlužníkem – žalovaným. Smlouva byla uzavřena a plnění bylo poskytnuto v České republice. Lze tak dovodit, že se tvrzená smlouva a služba, která byla poskytnuta, vztahovala k území ČR. V souzené věci je dle názoru soudu založena pravomoc podle čl. 7 bod 1) Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (přepracované znění), podle kterého osoba, která má bydliště v některém členském státě, může být v jiném členském státě žalována: 1) a) pokud předmět sporu tvoří smlouva nebo nároky ze smlouvy, u soudu místa, kde závazek, o nějž se jedná, byl nebo měl být splněn, b) pro účely tohoto ustanovení a pokud nebylo dohodnuto jinak, je místem plnění zmíněného závazku: - v případě prodeje zboží místo na území členského státu, kam zboží podle smlouvy bylo nebo mělo být dodáno, v případě poskytování služeb místo na území členského státu, kde služby podle smlouvy byly nebo měly být poskytnuty.

15. Soud konstatuje, že vzal za prokázánu aktivní legitimaci žalobce, tj. fakt, že mu pohledávka vůči žalovanému náleží, když byla postoupena shora citovanou smlouvou o postoupení pohledávek. Dále soud vzal za prokázáno, že mezi předchůdcem žalobce a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 OZ, která však nebyla uzavřena platně. Z okolností uzavření smlouvy soud dovodil, že smlouvu uzavíral žalovaný v postavení spotřebitele a předchůdce žalobce v postavení podnikatele. Důvod neplatnosti soud shledal v ujednání o zaplacení souhrnných poplatků. Důvodem neplatnosti těchto ujednání je skutečnost, že se jedná o ujednání, které se příčí dobrým mravům ve smyslu § 580 OZ S ohledem zejména na výši těchto poplatků, které plní funkci úroku a bez jehož sjednání by předchůdce žalobce neměl zájem na uzavření smlouvy, soud dospěl k závěru, že sjednaný souhrnný poplatek je pro svou značnou výši ujednáním nesouladným s dobrými mravy a proto dle § 580 OZ ujednáním absolutně neplatným. Ujednání o souhrnném poplatku není ve smyslu § 576 OZ oddělitelným od zbytku smlouvy, neboť smlouva byla uzavřena jako spotřebitelský úvěr a byla tedy z pohledu předchůdce žalobce uzavřena za účelem získání zisku. Lze tedy uzavřít, že předchůdce žalobce by smlouvy bez ujednání o poplatcích neuzavíral a takové ujednání tedy není oddělitelné od zbytku smluv, neboť reprezentuje smysl jejich uzavření pro jednu ze smluvních stran.

16. Podle § 2991 odst. 1 OZ kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

17. Podle § 2993 OZ plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

18. Na základě právě uvedeného tak soud konstatuje, že žalobě je možno vyhovět pouze částečně. V řízení soud vzal za prokázané, že předchůdce žalobce poskytl žalovanému na základě neplatné smlouvy částku 5 000 Kč, žalovaný zaplatil celkem 3 500 Kč (což žalobce prokazoval přehledem přijatých plateb, nicméně žalovaný ani netvrdil a ani neprokazoval žádné úhrady, které by žalobcem nebyly nad rámec této částky nebyly zohledněny). Soud tedy konstatuje, že žalobci náleží v souladu se shora citovaným ustanovením § 2991 odst. 2 a § 2993 OZ právo na vrácení všeho, co na základě neplatné smlouvy poskytl žalovanému. Na základě uvedeného tak soud shledal žalobu důvodnou co do částky ve výši 1 500 Kč (tj. 5 000 Kč minus 3 500 Kč), představující žalovanému poskytnuté a nevrácené finanční prostředky. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení s plněním peněžitého závazku, přiznal soud žalobci podle § 1968 a násl. OZ, také právo na zákonné úroky z prodlení za dobu od 3. 1. 2021 do zaplacení, což je první prokázaný den prodlení žalovaného. Splatnost nebyla dle názoru soudu sjednána (s ohledem na absenci platně uzavřené smlouvy – viz. shora) a žalovaný byl podle § 1958 odst. 2 OZ, povinen poprvé plnit až poté, kdy k tomu byl vyzván. Žalovaný byl poprvé vyzván k úhradě předžalobní výzvou ze dne 18. 12. 2020 odeslanou ze dne 18. 12. 2020, která mu byla za použití § 573 OZ doručena do jeho dispoziční sféry dne 23. 12. 2020, žalovaný byl povinen plnit do 2. 1. 2021. Lze tak shrnout, že od 3. 1. 2021 je žalovaný v prodlení s úhradou částky ve výši 1 500 Kč žalobci. Úroky z prodlení pak soud přiznal ve výši 8,25 % ročně, tj. v zákonné výši, ve smyslu nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob.

19. Na základě právě uvedeného tak soud žalobě vyhověl pro částku ve výši 1 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od 3. 1. 2021 do zaplacení, jak uvedeno ve výroku ad. II tohoto rozhodnutí. Toto je žalovaný je povinen zaplatit ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí, když tato je stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř. a ke stanovení lhůty odlišné soud neshledal důvody.

20. Ve zbývajícím rozsahu, tj. pokud se žalobce domáhal zaplacení částky ve výši 6 920,85 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 653 Kč, úroku ve výši 10,79 % ročně z částky 4 650 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení z částky ve výši 5 030 Kč od 21. 5. 2020 do 2. 1. 2021, zákonného úroku z prodlení z částky ve výši 3 530 Kč od 3. 1. 2021 do zaplacení, soud žalobu zamítl, jak uvedeno ve výroku ad. III tohoto rozhodnutí.

21. Výrok ad. IV tohoto rozhodnutí je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. s skutečností, že žalobce byl ve věci převážně procesně neúspěšný, žalovanému pak dle obsahu spisu žádné náklady, jejichž náhradu by mohl požadovat vůči žalobci v souvislosti s tímto řízením, nevznikly.

22. Žalobce zaplatil v souvislosti s podáním žaloby - návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu – soudní poplatek ve výši 400 Kč. Elektronický platební rozkaz nebyl vydán, věc byla převedena do agendy sporné. Soudní poplatek tak činí dle položky 2 bodu 2, ve spojení s položkou 1 bodem 1 písm. a) Sazebníku poplatků – přílohy k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v účinném znění částku ve výši 1 000 Kč. Proto soud žalobce zavázal zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Ostravě doplatek soudního poplatku ve výši 600 Kč, jak uvedeno ve výroku ad. V tohoto rozsudku, a to ve lhůtě do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku (za analogické aplikace § 9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích v účinném znění).