31 C 637/2023

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl soudkyní JUDr. Janou Zonkovou ve věci žalobce: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/1 zastoupený Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno . sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozená Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 110 773,60 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se pro částku ve výši 17 866,47 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 1 077,70 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 3 445,75 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky 11 240,89 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení, úrok ve výši 25,23% ročně z částky 11 240,89 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení, zastavuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 17 248,25 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75% ročně z částky 17 248,25 Kč od 29. 1. 2023 do zaplacení, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

III. Žaloba došlá soudu dne 29. 6. 2023 se v části, v níž se žalobce domáhal vůči žalované zaplacení- částky ve výši 51 252,60 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 3 371,69 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 5 110,45 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75% ročně z částky 35 138,78 Kč od 15. 12. 2022 do 28. 1. 2023, zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75% ročně z částky 17 890,53 Kč od 29. 1. 2023 do zaplacení, úroku ve výši 23,28% ročně z částky 35 138,78 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení,- částky ve výši 24 406,28 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 369,58 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2 789,72 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75% ročně z částky 12 710,81 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení, úroku ve výši 23,43% ročně z částky 12 710,81 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení,zamítá.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

V. Žalobce je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v , adresa, doplatek soudního poplatku za žalobu ve výši 214 Kč, a to ve lhůtě do 15 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

1. Žalobou došlou soudu dne 29. 6. 2023 domáhal se žalobce, aby soud vydal rozhodnutí, kterým by zavázal žalovanou zaplatit žalobci částku ve výši 110 773,60 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnil tím, že mezi právním předchůdcem žalobce, společností , právnická osoba, , IČ: , IČO, , se sídlem , adresa, a žalovanou došlo dne 5. 11. 2020 k uzavření Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , tel. číslo, (dále jen „Smlouva“). Dle smluvního ujednání jsou nedílnou součástí této Smlouvy Smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru otištěné na zadní straně Smlouvy (dále jen „Podmínky“). Právní předchůdce žalobce, jako poskytovatel zápůjčky, posoudil před jejím poskytnutím s odbornou péčí schopnost žalované požadovanou zápůjčku splácet. Zejména provedl vyhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením předmětné Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , tel. číslo, . Žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalované a byly ověřeny doklady uvedenými v části zákaznické karty nazvané „Ověřené dokumenty“, mezi které patří zejména pracovní smlouva, výplatní pásky za poslední 3 měsíce předcházející žádosti o poskytnutí zápůjčky a nájemní/podnájemní smlouva. Tato skutečnost je potvrzena i v samotné předmětné Smlouvě, ve které je přímo nad podpisem žalované mj. uvedeno, že zákazník potvrzuje, že před uzavřením Smlouvy poskytl , Anonymizováno, úplné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení své schopnosti splácet poskytnutou zápůjčku a je si vědom, že si , Anonymizováno, tyto informace ověřil a vyhodnotil, že je schopen , Anonymizováno, splatit celkovou dlužnou částku v souladu s podmínkami Smlouvy. Dále je zde uvedeno, že si je zákazník vědom všech rizik se Smlouvou a zápůjčkou spojených, porozuměl jim a nepovažuje vzájemná plnění ze Smlouvy za plnění v hrubém nepoměru; dostalo se mu náležitého vysvětlení zejména Standardních informací a obsahu a dopadů navrhované Smlouvy včetně důsledků případného prodlení, aby byl schopen posoudit, zda návrh Smlouvy odpovídá jeho potřebám a finanční situaci. Právní předchůdce žalobce vycházeje ze zásady presumpce poctivosti jednání spolukontrahenta neměl důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalované, která jsou zaznamenána v zákaznické kartě, a poctivosti jeho jednání. Nadto by se žalovaná, v případě uvedení nepravdivých či hrubě zkreslených údajů nebo zamlčení podstatných údajů, mohla dopustit trestného činu úvěrového podvodu dle ustanovení § 211 trestního zákoníku. V důsledku takto učiněného posouzení schopnosti žalované splácet spotřebitelský úvěr, byla teprve s žalovanou uzavřena Smlouva. Pro případ, že by však soud přes výše uvedené shledal, že žalobce dostatečně neprokázal splnění zákonné povinnosti dle ustanovení § 84 - § 89 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, žalobce si dovoluje upozornit nadepsaný soud, že předmětná smlouva byla uzavřena po datu nabytí účinnosti zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (tj. 1. 12. 2016) a neprokázání splnění této povinnosti tak nezpůsobuje absolutní neplatnost předmětné Smlouvy. Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalované peněžní prostředky ve výši 38 000 Kč (dále jen „zápůjčka“ nebo „jistina“), a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaná ve Smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce částku ve výši 42 620 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 30 624 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 23,28 % ročně sjednanou na straně 2 Smlouvy o spotřebitelském úvěru, a částku za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a částku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 10 496 Kč (dále jen „poplatek“). Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku a pojistného (bylo-li sjednáno) se žalovaná ve Smlouvě zavázala uhradit v hotovosti v 78týdenních (sedmidenních) splátkách po 1 034 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 5. 5. 2022. Z tohoto smluvního ujednání tak bylo žalované známo, že nejpozději tohoto dne je povinna zaplatit celkovou dlužnou částku. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze Smlouvy. Poslední příslušná splátka byla ze strany žalované uhrazena dne 18. 10. 2021. Ke dni 19. 2. 2022 provedl právní předchůdce žalobce vyčíslení a dlužná jistina činila částku 35 698,93 Kč a dlužný poplatek částku 35 422,07 Kč. Po tomto datu do data podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek bylo žalovanou na předmětnou pohledávku ještě částečně hrazeno, a to celkem 1 896,75 Kč. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalované řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 35 138,78 Kč dále úrokem ve výši 23,28 % ročně sjednaným na straně 2 Smlouvy o spotřebitelském úvěru, a to od 6. 5. 2022, tj. ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky dlužné částky, do zaplacení. Právní předchůdce žalobce měl v souladu s čl. 6.

6. Smluvních podmínek současně právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny. Žalovaná od uzavření Smlouvy do podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek uhradila celkem částku 11 395,75 Kč. Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti , právnická osoba, postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2022 žalobci jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 16. 12. 2022. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Z této skutečnosti dovozuje žalobce svou procesní legitimaci. Ke dni podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek 14.12.2022 činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovanou částku 94 442,48 Kč. Její příslušenství pak tvoří úroky a zákonné úroky z prodlení. Součástí částky 94 442,48 Kč je i navýšení účtované původním věřitelem, které však žalobce vůči žalované neuplatňuje. Za období od podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek ke dni sepisu této žaloby nebylo žalovanou na předmětnou pohledávku žalobce uhrazeno ničeho. Žalobce tedy požaduje po žalované zaplacení: - celkové dlužné částky ve výši 68 500,85 Kč sestávající se z dlužné jistiny ve výši 35 138,78 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 33 362,07 Kč - kapitalizovaných úroků ve výši 5 110,45 Kč, - kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 3 371,69 Kč, - úroků ve výši 23,28 % ročně z dlužné jistiny ve výši 35 138,78 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení, - úroků z prodlení v zákonné výši 11,75 % ročně z dlužné jistiny ve výši 35 138,78 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení. Ke kapitalizovanému úroku ve výši 5 110,45 Kč žalobce uvádí, že se jedná o úrok ve výši 23,28 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 35 138,78 Kč od 6. 5. 2022, tj. od marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře, do 14. 12. 2022. Ke kapitalizovanému úroku z prodlení ve výši 3 371,69 Kč žalobce uvádí, že se jedná o zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 35 138,78 Kč od 27. 2. 2022, tj. od marného uplynutí týdenní (sedmidenní) lhůty pro úhradu zbývající dlužné částky do 14. 12. 2022. Před podáním žaloby byla žalovaná dle § 142a o.s.ř. žalobcem písemně vyzvána k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění obsahující základní skutkový a právní rozbor věci. Ani přesto však dlužná částka nebyla uhrazena. Mezi právním předchůdcem žalobce, společností , právnická osoba, , IČ: , IČO, , se sídlem , adresa, a žalovanou došlo dne 17. 7. 2020 k uzavření Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , tel. číslo, (dále jen „Smlouva“). Dle smluvního ujednání jsou nedílnou součástí této Smlouvy Smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru otištěné na zadní straně Smlouvy (dále jen „Podmínky“). Právní předchůdce žalobce, jako poskytovatel zápůjčky, posoudil před jejím poskytnutím s odbornou péčí schopnost žalované požadovanou zápůjčku splácet. Zejména provedl vyhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením předmětné Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , tel. číslo, . Žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalované a byly ověřeny doklady uvedenými v části zákaznické karty nazvané „Ověřené dokumenty“, mezi které patří zejména pracovní smlouva, výplatní pásky za poslední 3 měsíce předcházející žádosti o poskytnutí zápůjčky a nájemní/podnájemní smlouva. Tato skutečnost je potvrzena i v samotné předmětné Smlouvě, ve které je přímo nad podpisem žalované mj. uvedeno, že zákazník potvrzuje, že před uzavřením Smlouvy poskytl , Anonymizováno, úplné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení své schopnosti splácet poskytnutou zápůjčku a je si vědom, že si , Anonymizováno, tyto informace ověřil a vyhodnotil, že je schopen , Anonymizováno, splatit celkovou dlužnou částku v souladu s podmínkami Smlouvy. Dále je zde uvedeno, že si je zákazník vědom všech rizik se Smlouvou a zápůjčkou spojených, porozuměl jim a nepovažuje vzájemná plnění ze Smlouvy za plnění v hrubém nepoměru; dostalo se mu náležitého vysvětlení zejména Standardních informací a obsahu a dopadů navrhované Smlouvy včetně důsledků případného prodlení, aby byl schopen posoudit, zda návrh Smlouvy odpovídá jeho potřebám a finanční situaci. Právní předchůdce žalobce vycházeje ze zásady presumpce poctivosti jednání spolukontrahenta neměl důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalované, která jsou zaznamenána v zákaznické kartě, a poctivosti jeho jednání. Nadto by se žalovaná, v případě uvedení nepravdivých či hrubě zkreslených údajů nebo zamlčení podstatných údajů, mohla dopustit trestného činu úvěrového podvodu dle ustanovení § 211 trestního zákoníku. V důsledku takto učiněného posouzení schopnosti žalované splácet spotřebitelský úvěr, byla teprve s žalovanou uzavřena Smlouva. Pro případ, že by však soud přes výše uvedené shledal, že žalobce dostatečně neprokázal splnění zákonné povinnosti dle ustanovení § 84 - § 89 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, žalobce si dovoluje upozornit nadepsaný soud, že předmětná smlouva byla uzavřena po datu nabytí účinnosti zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (tj. 1. 12. 2016) a neprokázání splnění této povinnosti tak nezpůsobuje absolutní neplatnost předmětné Smlouvy. Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalované peněžní prostředky ve výši 16 000 Kč (dále jen „zápůjčka“ nebo „jistina“), a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaná ve Smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce částku ve výši 21 153 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 12 894 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 23,43 % ročně sjednanou na straně 2 Smlouvy o spotřebitelském úvěru, a částku za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a částku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 4 419 Kč (dále jen „poplatek“). Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku a pojistného (bylo-li sjednáno) se žalovaná ve Smlouvě zavázala uhradit v hotovosti v 78týdenních (sedmidenních) splátkách po 477 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 14. 1. 2022. Z tohoto smluvního ujednání tak bylo žalované známo, že nejpozději tohoto dne je povinna zaplatit celkovou dlužnou částku. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze Smlouvy. Poslední příslušná splátka byla ze strany žalované uhrazena dne 18. 10. 2021. Již ze smluvního ujednání bylo přitom žalované současně známo, že nejpozději má celkovou dlužnou částku zaplatit dne 14. 1. 2022. Marným uplynutím týdenní (sedmidenní) lhůty pro úhradu poslední splátky tak již byla žalovaná v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právní předchůdce žalobce měl tohoto dne možnost požadovat uhrazení celé dlužné částky. Ke dni 14. 1. 2022 činila dlužná jistina částku 12 888,32 Kč a dlužný poplatek částku 12 243,68 Kč. Po tomto datu do data podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek bylo žalovanou na předmětnou pohledávku ještě částečně hrazeno, a to celkem 725,72 Kč. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalované řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 12 710,81 Kč dále úrokem ve výši 23,43 % ročně sjednaným na straně 2 Smlouvy o spotřebitelském úvěru, a to od 15. 1. 2022, tj. ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky dlužné částky, do zaplacení. Právní předchůdce žalobce měl v souladu s čl. 6.

6. Smluvních podmínek současně právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny. Žalovaná od uzavření Smlouvy do podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek uhradila celkem částku 12 746,72 Kč. Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti , právnická osoba, postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2022 žalobci jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 16. 12. 2022. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Z této skutečnosti dovozuje žalobce svou procesní legitimaci. Ke dni podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek 14. 12. 2022 činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovanou částku 36 092,82 Kč. Její příslušenství pak tvoří úroky a zákonné úroky z prodlení. Součástí částky 36 092,82 Kč je i navýšení účtované původním věřitelem, které však žalobce vůči žalované neuplatňuje. Za období od podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek ke dni sepisu této žaloby nebylo žalovanou na předmětnou pohledávku žalobce uhrazeno ničeho. Žalobce tedy požaduje po žalované zaplacení: - celkové dlužné částky ve výši 24 406,28 Kč sestávající se z dlužné jistiny ve výši 12 710,81 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 11 695,47 Kč - kapitalizovaných úroků ve výši 2 789,72 Kč, - kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1.369,58 Kč, - úroků ve výši 23,43 % ročně z dlužné jistiny ve výši 12 710,81 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení, - úroků z prodlení v zákonné výši 11,75 % ročně z dlužné jistiny ve výši 12 710,81 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení. Ke kapitalizovanému úroku ve výši 2 789,72 Kč žalobce uvádí, že se jedná o úrok ve výši 23,43 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 12 710,81 Kč od 15. 1. 2022, tj. od marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře, do 14. 12. 2022. Ke kapitalizovanému úroku z prodlení ve výši 1 369,58 Kč žalobce uvádí, že se jedná o zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 12 710,81 Kč od 22. 1. 2022, tj. od marného uplynutí týdenní (sedmidenní) lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře do 14. 12. 2022. Před podáním žaloby byla žalovaná dle § 142a o.s.ř. žalobcem písemně vyzvána k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění obsahující základní skutkový a právní rozbor věci. Ani přesto však dlužná částka nebyla uhrazena. Žalobce je tak nucen se domáhat splnění svého nároku prostřednictvím soudu.

2. Dále žalobce tvrdil, že mezi právním předchůdcem žalobce, společností , právnická osoba, , IČ: , IČO, , se sídlem , adresa, a žalovanou došlo dne 15. 10. 2019 k uzavření Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , tel. číslo, (dále jen „Smlouva“). K tomuto žalobnímu nároku soud odkazuje na skutková tvrzení obsažená v žalobě, kdy nároky odvozené od této smlouvy soud věcně neposuzoval, neboť žalobce vzal ve vztahu k tomuto nároku žalobu u ústního jednání dne 14. 12. 2023 částečně zpět a řízení tak bylo v souladu s ustanovením § 96 o.s.ř. částečně zastaveno, jak uvedeno ve výroku ad. I tohoto rozsudku. K tomuto soud nevyžadoval souhlas žalované, neboť k částečnému zpětvzetí došlo před zahájením jednání ve věci samé.

3. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.

4. K ústnímu jednání dne 14. 12. 2023 se žalovaná bez omluvy nedostavila, ač byla řádně a včas předvolána. Žalobce se k jednání dostavil, na žalobě setrval. Soud proto jednal v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), v nepřítomnosti žalované, když při rozhodování vyšel z obsahu spisu a provedených důkazů. Žalobci bylo u tohoto jednání poskytnuto poučení dle § 118a o.s.ř., k jejímuž splnění žádal o poskytnutí lhůty, jednání tak bylo odročeno na neurčito.

5. Podáním ze dne 11. 1. 2024 žalobce rozsáhle doplnil skutková tvrzení, a to ve vztahu k posouzení úvěryschopnosti žalované při uzavření každé ze smluv, kdy odkazoval na obsah příslušné zákaznické karty, rovněž připojil svůj právní názor na tuto problematiku. Dále doplnil, že ze Smlouvy č. , tel. číslo, vyplývá, že si žalovaná zvolila způsob čerpání celkové výše zápůjčky ve výši 38 000 Kč v hotovosti při podpisu Smlouvy. Konkrétně je to ve Smlouvě uvedeno na začátku strany 2, kde je uvedeno: „Zákazník, který sjednal rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení, shora uvedeným podpisem Smlouvy stvrzuje, že obdržel v hotovosti celkovou výši spotřebitelského úvěru.“ V tomto případě tak byly tyto peněžní prostředky v souladu s odstavcem „REFINANCOVÁNÍ ZÁPŮJČKY“ na straně 1 Smlouvy žalované ze strany právního předchůdce žalobce předána výše úvěru ponížená o částku použitou na splacení (refinancování) zůstatku celkové dlužné částky smlouvy o zápůjčce nebo o spotřebitelském úvěru č. , tel. číslo, ve výši 9 356 Kč. Žalovaná tedy souhlasila, že v důsledku realizace této dohody o započtení ji je reálně vyplacen v hotovosti rozdíl mezi celkovou výší poskytnuté zápůjčky 38 000 Kč a dohodnutou započtenou částkou ve výši 9 256 Kč, tedy částka 28 644 Kč. Smlouva č. , tel. číslo, nebyla žalobci postoupena a nemá tudíž smlouvu ani informace o ní k dispozici. Ze Smlouvy č. , tel. číslo, vyplývá, že si žalovaná zvolila způsob čerpání celkové výše zápůjčky ve výši 16 000 Kč v hotovosti při podpisu Smlouvy. Konkrétně je to ve Smlouvě uvedeno na začátku strany 2, kde je uvedeno: „Zákazník, který sjednal rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení, shora uvedeným podpisem Smlouvy stvrzuje, že obdržel v hotovosti celkovou výši spotřebitelského úvěru.“ V tomto případě tak byly tyto peněžní prostředky v souladu s odstavcem „REFINANCOVÁNÍ ZÁPŮJČKY“ na straně 1 Smlouvy žalované ze strany právního předchůdce žalobce předána výše úvěru ponížená o částku použitou na splacení (refinancování) zůstatku celkové dlužné částky smlouvy o zápůjčce nebo o spotřebitelském úvěru č. , tel. číslo, ve výši 6 043 Kč. Žalovaná tedy souhlasila, že v důsledku realizace této dohody o započtení ji je reálně vyplacen v hotovosti rozdíl mezi celkovou výší poskytnuté zápůjčky 16 000 Kč a dohodnutou započtenou částkou ve výši 6 043 Kč, tedy částka 9 957 Kč. Smlouva č. , tel. číslo, nebyla žalobci postoupena a nemá tudíž smlouvu ani informace o ní k dispozici.

6. K dalšímu ústnímu jednání dne 20. 2. 2024 se žalovaná bez omluvy nedostavila, ač byla řádně a včas předvolána. Žalobce se k jednání dostavil, na žalobě setrval. Soud proto jednal v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), v nepřítomnosti žalované. Ve věci pak soud u tohoto jednání vynesl rozsudek ve znění uvedeném ve výrokové části shora.Na základě provedeného dokazování soud zjistil následující skutečnosti:

7. Z výpisu z obchodního rejstříku žalobce soud vzal za prokázánu jeho procesní subjektivitu.

8. Ze zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne 17. 7. 2020 soud zjistil, že žalovaná poskytla základní údaje o svých osobních a majetkových poměrech.

9. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , tel. číslo, ze dne 17. 7. 2020 vč. smluvních podmínek smlouvy o spotřebitelském úvěru vzal soud za prokázáno, že původní věřitel – společnost , právnická osoba, uzavřela s žalovanou jako zákazníkem v postavení spotřebitele dne 17. 7. 2020 smlouvu o zápůjčce, s odkazem na zákon číslo 89/2012 Sb., občanský zákoník a zákon číslo 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, na základě které se původní věřitel zavázal poskytnout žalované finanční prostředky ve výši 16 000 Kč, v hotovosti v den uzavření smlouvy byla žalované poskytnuta částka ve výši 9 957 Kč, což žalovaná stvrdila podpisem smlouvy, zbývající částka ve výši 6 043 Kč byla použita na splacení/refinancování smlouvy č. , tel. číslo, . Žalovaná se zavázala původnímu věřiteli vrátit půjčku ve výši 16 000 Kč a zaplatit poplatek v částce 18 813 Kč, zahrnující úrok ve výši 12 894 Kč, poplatek za zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč, poplatek za doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 4 414 Kč, pojištění ve výši 2 340 Kč, tj. celkem 37 153 Kč v 78týdenních splátkách ve výši 477 Kč, poslední splátka je ve výši 424 Kč. Žalovaná je ve smlouvě identifikována jménem, příjmením, rodným číslem a adresou: , adresa, .

10. Z tabulky umoření ke smlouvě č. , tel. číslo, soud zjistil, že jsou evidovány platby ze strany žalované v období od 17. 7. 2020 do 20. 9. 2022 ve výši 12 746,72 Kč.

11. Ze zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne 5. 11. 2020 soud zjistil, že žalovaná poskytla základní údaje o svých osobních a majetkových poměrech.

12. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , tel. číslo, ze dne 5. 11. 2020 vč. smluvních podmínek smlouvy o spotřebitelském úvěru vzal soud za prokázáno, že původní věřitel – společnost , právnická osoba, uzavřela s žalovanou jako zákazníkem v postavení spotřebitele dne 5. 11. 2020 smlouvu o zápůjčce, s odkazem na zákon číslo 89/2012 Sb., občanský zákoník a zákon číslo 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, na základě které se původní věřitel zavázal poskytnout žalované finanční prostředky ve výši 38 000 Kč, v hotovosti v den uzavření smlouvy byla žalované poskytnuta částka ve výši 28 644 Kč, což žalovaná stvrdila podpisem smlouvy, zbývající částka ve výši 9 356 Kč byla použita na splacení/refinancování smlouvy č. , tel. číslo, . Žalovaná se zavázala původnímu věřiteli vrátit půjčku ve výši 38 000 Kč a zaplatit poplatek v částce 42 620 Kč, zahrnující úrok ve výši 30 624 Kč, poplatek za zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč, poplatek za doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 10 496 Kč, tj. celkem 80 620 Kč v 78týdenních splátkách ve výši 1 034 Kč, poslední splátka je ve výši 1 002 Kč. Žalovaná je ve smlouvě identifikována jménem, příjmením, rodným číslem a adresou: , adresa, .

13. Z tabulky umoření ke smlouvě č. , tel. číslo, soud zjistil, že jsou evidovány platby ze strany žalované v období od 5. 11. 2020 do 20. 9. 2022 ve výši 11 395,75 Kč.

14. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 2. 2022, vč. výňatku z Přílohy č. , hodnota, - seznamu postupovaných pohledávek - str. 10, str. 40, str. 52 /81, vzal soud za prokázáno, že původní věřitel jako postupitel uzavřel s žalobcem jako postupníkem smlouvu, na základě které postoupil svou pohledávku za žalovanou dle citovaných smluv žalobci.

15. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 16. 12. 2022 ve spojení s podacím lístkem ze dne 13. 1. 2023 soud zjistil, že , právnická osoba, tímto sdělením, které žalované zaslal na adresu uvedenou ve smlouvě, oznámil žalované postoupení pohledávek ze všech smluv, které byly předmětem tohoto řízení, na žalobce. Současně byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky ve lhůtě do 10 dnů od doručení tohoto oznámení.

16. Z výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 1. 6. 2023 ve spojení s poštovním podacím lístkem ze dne 2. 6. 2023 soud zjistil, že žalobce prostřednictvím svého zástupce vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky dle citovaných smluv do 16. 6. 2023. Tato výzva byla zaslána žalované dne 2. 6. 2023 na adresu uvedenou ve smlouvě.

17. Z listin: tabulka umoření ke smlouvě č. , tel. číslo, ze dne 15. 10. 2019, rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích č.j. 5 Co 231/2020 – 97 ze dne 31. 7. 2020 soud nezjistil žádné skutečnosti, které by měly význam pro rozhodnutí soudu ve věci samé.

18. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 S., občanský zákoník, v účinném znění (dále v textu jen „OZ“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

19. Podle § 2993 OZ plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

20. Dle ustanovení § 2 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále také jen „ZoSÚ“), ve znění účinném od 1. 12. 2016, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

21. Dle § 3 písm. c) ZoSÚ je posouzením úvěruschopnosti spotřebitele posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr.

22. Dle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

23. Dle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy24. Dle § 87 odst. 1 ZoSÚ ve znění účinném do 28. 5. 2022 poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

25. Úvodem soud uvádí, že by byl popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči podnikateli pozitivním zásahem ze strany soudu (nerovné postavení spočívá jak v ekonomické síle spotřebitele vůči poskytovateli úvěru, tak v úrovni jeho informovanosti), pokud by takový zásah ze strany soudu závisel na námitce spotřebitele. Závěr o absolutní neplatnosti smluv, které jsou v rozporu s právem na ochranu spotřebitele, odpovídá ustálené judikatuře Soudního dvora , právnická osoba, , jehož závěry mají při výkladu norem spotřebitelského práva implementovaných do našeho právního řádu z unijního práva nezastupitelný význam. Je tedy zřejmé, že česká právní úprava stanovující pro případ porušení povinnosti zkoumání úvěruschopnosti pouze relativní neplatnost, je v přímém rozporu s požadavky směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 (dále jen „směrnice 2008/48/ES“) a zakotvuje tak nižší standard ochrany, než který uvedená směrnice zamýšlela. Soudní dvůr ve své judikatuře opakovaně zdůraznil povinnost tzv. eurokonformního výkladu v co největším rozsahu ve světle znění a účelu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 tak, aby dosáhl jí zamýšleného výsledku, a to i v horizontálních sporech (viz rozsudky Marleasing SA C-106/89, EU:C:1990:395, Océano Grupo SA C-240–244/98, EU:C:2000:346, Konstantinos Adeneler C-212/04, EU:C:2006:443). Ačkoliv taková interpretace způsobí praktickou obsolentnost § 87 odst. 1 věty druhé ZosÚ, je v tomto případě možná (MELZER, Filip. Metodologie nalézání práva. Úvod do právní argumentace. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 146 – 167 a s. 174 - 178) nebo rozsudek Simmenthal SpA, C-106/77, ECLI:EU:C:1978:49).

26. Soud rovněž poukazuje na právní závěry vyjádřené v rozsudku Nejvyššího správního soudu ČR ze dne 1. 4. 2015 sp. zn. , spisová značka, , z nichž vyplývá, že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení úvěruschopnosti dlužníka. Věřitel musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k jeho tvrzení, aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru je nutno považovat takovou obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Pouze takový skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem.

27. Jak je shora uvedeno, soud v souladu s eurokonformním výkladem směrnice 2008/48/ES dovodil, že nedodržení povinnosti věřitele dle § 86 ZosÚ způsobuje absolutní neplatnost sjednané smlouvy dle § 588 o. z., ke které soud musí přihlížet z úřední povinnosti. Uvedenému odpovídá i novelizované znění § 87 odst. 1 citovaného zákona ve znění novely provedené zákonem č. 96/2022 Sb. účinným od 29. 5. 2022.

28. Soud nevzal za prokázáno, že předchůdce žalobce při uzavření každé ze smlouvy posoudil s odbornou péčí schopnost žalované úvěr splácet. Žalobce ke svým skutkovým tvrzením označil a doložil pouze žádosti o úvěr – karty zákazníka, další důkazy – zejména na ně navazující ověřené dokumenty od žalované nedoložil. Soud poučil žalobce u ústního jednání dle § 118a odst. 1, odst. 3 o.s.ř. o nutnosti doplnit tvrzení a označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Žalobce ani k výzvě soudu nedoplnil ničeho. S ohledem na výše uvedené tedy soud uzavírá, že nevzal za prokázáno, že předchůdce žalobce posoudil dostatečně schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr s odbornou péčí; proto nezbývá, než dospět k závěru o absolutní neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , tel. číslo, ze dne 17. 7. 2020 a č. , tel. číslo, ze dne 5. 11. 2020, pro rozpor se zákonem (shora citované ustanovení § 86 a § 87 odst. 1 ZoSÚ, § 580 odst. 1 OZ), kdy k tomuto je soud povinen přihlížet i bez návrhu (§588 OZ).

29. Soud považuje provedené důkazy za dostatečné k prokázání tvrzení, že předchůdce žalobce poskytl žalované v hotovosti v den uzavření smlouvy č. , tel. číslo, ze dne 17. 7. 2020 částku ve výši 9 957 Kč, žalovaná uhradila celkem částku ve výši 12 746,72 Kč.

30. Soud nevzal za prokázáno, že žalované byla část úvěru dle této smlouvy – částka ve výši 6 043 Kč – poskytnuta na refinancování jiného úvěru u předchůdce žalobce, kdy v tomto směru soudu žádný důkaz nebyl předložen ani doložen. Soud poučil u ústního jednání žalobce dle § 118 odst. 1, odst. 3 o.s.ř., avšak žalobce v tomto směru neoznačil ani nedoložil žádný důkaz.

31. Soud dále považuje provedené důkazy za dostatečné k prokázání tvrzení, že předchůdce žalobce poskytl žalované v hotovosti v den uzavření smlouvy č. , tel. číslo, ze dne 5. 11. 2020 částku ve výši 28 644 Kč, žalovaná uhradila celkem částku ve výši 11 395,75 Kč.

32. Soud nevzal za prokázáno, že žalované byla část úvěru dle této smlouvy – částka ve výši 9 365 Kč – poskytnuta na refinancování jiného úvěru u předchůdce žalobce, kdy v tomto směru soudu žádný důkaz nebyl předložen ani doložen. Soud poučil u ústního jednání žalobce dle § 118 odst. 1, odst. 3 o.s.ř., avšak žalobce v tomto směru neoznačil ani nedoložil žádný důkaz.

33. Pokud žalobce v rámci doplňujícího podání, jak citováno shora, dovozoval, že žalovaná uzavřela v každé z úvěrových smluv Dohodu o započtení, na základě které byla žalované vyplacena pouze část úvěru v hotovosti a část použita na splacení/refinancování zůstatku jiného úvěru žalované u předchůdce žalobce, pak s tímto se soud neztotožňuje. Taková dohoda by totiž byla pouze zdánlivým ujednáním ve smyslu ustanovení § 553 o.z., a to pro svou neurčitost, kdy ani v jedné smlouvě nejsou určitým způsobem identifikovány pohledávky původního věřitele z těchto prvotních „refinancovaných“ smluv, vůči kterým mělo dojít k započtení pohledávek žalované, a které tedy měly zaniknout. Taková dohoda nemohla vyvolat zamýšlené účinky. Za této situace nelze částky obsažené v tvrzeném zápočtu považovat za plnění, které by byla žalovaná povinna žalobci vydat ve smyslu ustanovení § 2993 o.z.

34. Dále soud vzal za prokázánu aktivní legitimaci žalobce, tj. fakt, že mu pohledávky vůči žalované náleží, když mu byly postoupeny původním věřitelem shora citovanou smlouvou o postoupení pohledávek, což bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 16. 12. 2022 odeslaným na adresu uvedenou ve smlouvě dne 13. 1. 2023; v tomto oznámení byla rovněž žalovaná poprvé vyzvána k úhradě dlužné částky do 10 dnů od doručení dopisu. Soud vzal za prokázáno, výzvou ze dne 1. 6. 2023 žalobce vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky do 16. 6. 2023, kdy toto jí bylo odesláno poštou na adresu uvedenou ve smlouvě dne 2. 6. 2023.

35. Na základě uvedeného tak lze shrnout, že žalobě je možno vyhovět toliko částečně.

36. V řízení soud vzal za prokázané, že předchůdce žalobce poskytl žalované plnění na základě neplatné smlouvy č. , tel. číslo, ze dne 5. 11. 2020, a to částku 28 644 Kč, žalovaná uhradila před podáním žaloby částku 11 395,75 Kč (což žalobce tvrdil a dokládal tabulkou umoření, nicméně žalovaná ani netvrdila a neprokazovala žádné úhrady nad rámec této částky na tuto smlouvu). Soud tedy konstatuje, že žalobce má v souladu se shora citovaným ustanovením § 2991 odst. 2 a § 2993 OZ právo na vrácení všeho, co podle neplatné smlouvy poskytl žalované, proto soud žalobu shledal důvodnou ve vztahu k nezaplacené části jistiny ve výši 17 248,85 Kč (tj. 28 644 Kč minus 11 395,75 Kč). Soud vzal za prokázáno, že žalobce vyzval žalovanou k plnění ve smyslu ustanovení § 1958 odst. 2 OZ výzvou – oznámením o postoupení pohledávky ze dne 16. 12. 2022, která jí byla odeslána dne 13. 1. 2023 na adresu uvedenou ve smlouvě, lze tak shrnout, že se výzva dostala do dispozice žalované dne 18. 1. 2023; v této výzvě žalobce stanovil lhůtu k plnění v trvání 10 dnů, tj. do 28. 1. 2023. Na základě uvedeného tak soud z částky ve výši 17 248,25 Kč rovněž přiznal žalobci – při absenci smluveného úroku z prodlení – dle § 1970 OZ ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. zákonný úrok z prodlení ve výši dle žaloby, tj. 11,75 % ročně od 29. 1. 2023 do zaplacení (výrok ad. I tohoto rozsudku).

37. Ve výroku ad. II tohoto rozhodnutí přiznanou částku včetně příslušenství je žalovaná povinna zaplatit žalobci ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí (v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř. – část věty před středníkem), kdy pro stanovení lhůty odlišné soud podmínky neshledal.

38. Ve zbývajícím rozsahu, pokud jde o nároky uplatněné na základě smlouvy č. , tel. číslo, ze dne 5. 11. 2020 pak soud žalobu zamítl, jak uvedeno ve výroku ad. III tohoto rozhodnutí.

39. Dále již žalobci nelze v rámci tohoto řízení přiznat ničeho. Předchůdce žalobce poskytl žalované v hotovosti v den uzavření neplatné smlouvy č. , tel. číslo, ze dne 17. 7. 2020 částku ve výši 9 957 Kč, žalovaná uhradila celkem částku ve výši 12 746,72 Kč. Žalobci náleží v souladu se shora citovaným ustanovením § 2991 odst. 2 a § 2993 OZ právo na vrácení všeho, co podle neplatné smlouvy poskytl žalované. V této věci však dle této smlouvy žalobci nelze přiznat již pouze na základě matematického srovnání předchůdcem žalobce poskytnuté částky a žalovanou uhrazené částky ničeho, kdy na straně žalované žádné bezdůvodné obohacení, k jehož vrácení by mohl soud žalovanou zavázat, nebylo prokázáno. Na základě uvedeného tak soud žalobu, pokud se jí žalobce podle této smlouvy jakýchkoli nároků, zamítl, jak uvedeno ve výroku ad. III tohoto rozsudku.

40. Výrok ad. IV tohoto rozhodnutí o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 146 odst. 2 o.s.ř., 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalobce byl ve věci převážně procesně neúspěšný a žalované dle obsahu spisu žádné náklady, jejichž náhradu by mohla vůči žalobci požadovat, nevznikly.

41. Žalobce zaplatil v souvislosti s podáním žaloby - návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu – soudní poplatek ve výši 4 432 Kč. Elektronický platební rozkaz nebyl vydán, věc byla převedena do agendy sporné, následně byla žaloba vzata částečně zpět. Soudní poplatek odpovídající předmětu řízení po zohlednění částečného zpětvzetí tak činí dle položky 2 bodu 2, ve spojení s položkou 1 bodem 1 písm. b) Sazebníku poplatků – přílohy k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v účinném znění částku ve výši 4 646 Kč. Proto soud žalobce zavázal zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Ostravě doplatek soudního poplatku ve výši 214 Kč, jak uvedeno ve výroku ad. V tohoto rozsudku, a to ve lhůtě do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku (za analogické aplikace § 9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích v účinném znění).