31 C 66/2022

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Zonkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený anonymizováno údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 11 070 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se pro částku výši 1 173,72 Kč na úhradách za služby, pro kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 646,84 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 1 922,87 Kč a jistinu ve výši 3 666,28 Kč, část zákonného úroku z prodlení za dobu od 30. 11. 2019 do 11. 7. 2022 ve výši 90,29 Kč zastavuje.

II. Žaloba došlá Obvodnímu soudu pro Prahu 1 dne 18. 11. 2020 se v části, v níž se žalobce domáhal vůči žalované zaplacení -) částky ve výši 6 230 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ke dni 29. 11. 2019 ve výši 788,44 Kč, kapitalizovaný úrok ke dni 29. 11. 2019 ve výši 2 222,35 Kč, úrok ve výši 23,72 % ročně z částky 4 797,83 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky 4 797,83 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, -) úrok ve výši 23,72 % ročně za dobu od 30. 11. 2019 do 11. 7. 2022 ve výši 2 245,95 Kč, část zákonného úroku z prodlení za dobu od 30. 11. 2019 do 11. 7. 2022 ve výši 671,90 Kč, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou došlou Obvodnímu soudu pro Prahu 1 dne 18. 11. 2020, která byla následně postoupena Okresnímu soudu v Ostravě jako soudu místně příslušnému, domáhal se žalobce, aby soud vydal rozhodnutí, kterým by zavázal žalovanou zaplatit žalobci částku ve výši 11 070 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnil tím, že mezi právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], a žalovanou došlo dne 15. 11. 2016 k uzavření smlouvy nazvané Smlouva o půjčce [číslo] (dále jen„ Smlouva“). Dle smluvního ujednání jsou nedílnou součástí této Smlouvy smluvní podmínky obsažené na další straně Smlouvy (dále jen„ Podmínky“). Před uzavřením Smlouvy posoudil právní předchůdce žalobce schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr. Dle dikce ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, posuzování schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr probíhá na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Odstavec 3 téhož ustanovení pak stanoví povinnost spotřebitele poskytnout věřiteli na jeho žádost úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Žalobce, resp. jeho právní předchůdce jako poskytovatel spotřebitelského úvěru, splnil svou zákonnou povinnost ve smyslu § 9 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, když s odbornou péčí posoudil schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením předmětné Smlouvy. Žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované. Poskytnuté informace byly zaznamenány do karty zákazníka (žalované) a byly ověřeny doklady uvedenými v kartě zákazníka (část„ Dokumenty k ověření“, resp.„ Dokumenty na ověření finanční situace“), mezi které patří zejména výplatní pásky, pracovní smlouva, nájemní smlouva. Tuto skutečnost potvrzuje i předmětná Smlouva, jejímž podpisem žalovaná stvrdila ujednání v čl. 7 Podmínek:„ Zákazník potvrzuje, že Úvěrující sám nebo prostřednictvím svého obchodního zástupce před uzavřením Smlouvy s odbornou péčí posoudil jeho schopnost splácet půjčku, a to i na základě informací získaných od Zákazníka, které jsou obsahem karty zákazníka a o kterých Zákazník prohlašuje, že jsou pro tento účel dostatečné, úplné, pravdivé a přesné. Zákazník dále potvrzuje, že je schopen posoudit, zda tato Smlouva odpovídá jeho potřebám a finanční situaci.“ V čl. 7 Podmínek žalovaná dále prohlásila, že věřiteli před uzavřením Smlouvy poskytla úplné, pravdivé a přesné údaje nezbytné pro posouzení její schopnosti splácet poskytnutou půjčku, resp. zápůjčku, a že má plnou způsobilost Smlouvu uzavřít a je schopna splatit celou dlužnou částku dle podmínek ve Smlouvě. Úplnost, přesnost a pravdivost veškerých uvedených údajů žalovaná stvrdila svým podpisem i v kartě zákazníka při vyplňování žádosti o spotřebitelský úvěr. Nashromážděné a ověřené údaje byly příslušným spolupracovníkem právního předchůdce žalobce odeslány do obchodního informačního systému právního předchůdce žalobce, který obsahuje skóringový model zahrnující kritéria, vycházející ze statistických dat, a který schopnost splácet požadovanou částku vyhodnotil. Na základě odborného posouzení schopnosti žalované splácet spotřebitelský úvěr dospěl věřitel k závěru, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Na základě tohoto odborného vyhodnocení věřitele byla teprve s žalovanou uzavřena předmětná Smlouva. Právní předchůdce žalobce neměl důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalované, které uvedla v kartě zákazníka. Žalobce si navíc dovoluje zdůraznit, že žalovaná by se v případě uvedení nepravdivých či hrubě zkreslených údajů nebo zamlčení podstatných údajů, mohla dopustit trestného činu úvěrového podvodu dle ustanovení § 211 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, v pozdějším znění. Nepochybně pak není povinností úvěrující instituce prověřovat, zda se osoba žádající o úvěr nedopouští pokusu o úvěrový podvod a zda jedná poctivě. V tomto směru žalobce poukazuje na ustanovení § 6 odst. 1 a § 7 nového občanského zákoníku, která říkají, že„ každý má povinnost jednat v právním styku poctivě“ a že„ má se za to, že ten, kdo jednal určitým způsobem, jednal poctivě a v dobré víře“. Jedná se o principy, které zná již starší judikatura a ze kterých plyne, že není povinností jedné strany a priori nedůvěřovat straně druhé, nýbrž naopak, vychází se ze zásady presumpce poctivosti jednání spolukontrahenta. Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalované peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč (dále jen„ jistina“), a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaná ve Smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 840 Kč s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně sjednanou v čl. 1 Podmínek a odměnu za administrativní činnost ve výši 1 200 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 400 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny, úroku za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy a veškerých poplatků se žalovaná zavázala uhradit v 58 týdenních splátkách po 180 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 26. 12. 2017. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze Smlouvy. Žalovaná na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku jejího postoupení žalobci uhradila pouze částku 4 210 Kč, z toho: - na jistinu 1 202,17 Kč, - na úrok za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy 840 Kč, - na poplatek za administrativní činnost 1 200 Kč, - na poplatek za hotovostní inkaso splátek 967,83 Kč Poslední platba na pohledávku byla ze strany žalované uhrazena dne 16. 4. 2018. Již ze smluvních ujednání bylo žalované známo, že nejpozději má celkovou dlužnou částku zaplatit dne 26. 12. 2017. Ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky tak již žalovaná byla v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právní předchůdce žalobce mohl od tohoto dne požadovat uhrazení celé zbývající dlužné částky. Právní předchůdce žalobce měl současně ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z celé dlužné částky, a to až do jejího úplného zaplacení. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalované ke dni 26. 2. 2017 řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 4 797,83 Kč ode dne 27. 12. 2017 až do zaplacení dále úrokem ve výši 23,72 % ročně sjednaným v čl. 1 Podmínek. Protože žalovaná byla v okamžiku splatnosti poslední sjednané splátky v prodlení se zaplacením více než jedné ze splátek (a nikoliv pouze jedné nebo pouze poslední sjednané splátky), nebyly z její strany splněny podmínky pro prodloužení účinnosti Smlouvy dle příslušných smluvních ujednání. Z přiloženého přehledu plateb je ve sloupcích„ Datum platby“ a„ Výše platby“ uvedeno, kdy a v jaké výši žalovaná uhradila jednotlivé splátky. Z toho na jistinu zaplatila celkem 1 202,17 Kč a na úrok a poplatky celkem 3 007,83 Kč. Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti [právnická osoba], [IČO], postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019 žalobci jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 29. 11. 2019. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem ze dne 29. 11. 2019. Z této skutečnosti dovozuje žalobce svou aktivní legitimaci. Ke dni postoupení 29. 11. 2019 činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovanou částku 6 230 Kč, skládající se z: - dlužné jistiny ve výši 4 797,83 Kč, - dlužného poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 1 432,17 Kč, (dlužný úrok za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy a dlužné poplatky společně dále jen„ dlužné úhrady za služby“). Příslušenství pohledávky pak tvoří úroky a zákonné úroky z prodlení. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu této žaloby nebylo žalovanou na předmětnou pohledávku žalobce uhrazeno ničeho. Žalobce tedy požaduje po žalované zaplacení: - celkové dlužné částky ve výši 6 230 Kč, sestávající z dlužné jistiny ve výši 4 797,83 Kč a dlužných úhrad za služby ve výši 1 432,17 Kč, - kapitalizovaných úroků ve výši 2 222,35 Kč, - kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 788,44 Kč, - úroků ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny ve výši 4 797,83 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení a - úroků z prodlení v zákonné výši 8,50 % ročně z dlužné jistiny ve výši 4 797,83 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení. Ke kapitalizovanému úroku ve výši 2 222,35 Kč žalobce uvádí, že se jedná o úrok ve výši 23,72 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 4 797,83 Kč od 27. 12. 2017 (tj. ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky) do data postoupení 29. 11. 2019. Ke kapitalizovanému úroku z prodlení ve výši 788,44 Kč žalobce uvádí, že se jedná o zákonný úrok z prodlení počítaný z dlužné jistiny ve výši 4 797,83 Kč od 3. 1. 2018 (tj. od marného uplynutí týdenní lhůty běžící od splatnosti poslední sjednané splátky) do data postoupení 29. 11. 2019. Mezi společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec], a žalovanou došlo dne 14. 8. 2016 k uzavření smlouvy nazvané Smlouva o půjčce [číslo] (dále jen„ Smlouva“). Dle smluvního ujednání jsou nedílnou součástí této Smlouvy smluvní podmínky obsažené na další straně Smlouvy (dále jen„ Podmínky“). V důsledku fúze sloučením se dne [datum] stala právním nástupcem společnosti [právnická osoba], [IČO], společnost [právnická osoba] (dnes pod názvem [právnická osoba]), [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], tj. právní předchůdce žalobce. Před uzavřením Smlouvy posoudil právní předchůdce žalobce schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr. K procesu zkoumání uvěryschopnosti žalované viz. totožná skutková tvrzení a právní názory uvedené shora. Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalované peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč (dále jen„ jistina“), a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaná ve Smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 840 Kč s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně sjednanou v čl. 1 Podmínek a odměnu za administrativní činnost ve výši 1 200 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 400 Kč. Při uzavření Smlouvy si žalovaná ve Smlouvě dále zvolila doplňkovou službu životního pojištění, za niž se zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce poplatek ve výši 174 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny, úroku za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy a veškerých poplatků se žalovaná zavázala uhradit v 58 týdenních splátkách po 183 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 24. 9. 2017. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze Smlouvy. Žalovaná na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku jejího postoupení žalobci uhradila pouze částku 5 774 Kč, z toho: - na jistinu 2 333,72 Kč, - na úrok za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy 840 Kč, - na poplatek za administrativní činnost 1 200 Kč, - na poplatek za hotovostní inkaso splátek 1 305,62 Kč a - na poplatek za životní pojištění 94,66 Kč Poslední platba na pohledávku byla ze strany žalované uhrazena dne 16. 4. 2018. Již ze smluvních ujednání bylo žalované známo, že nejpozději má celkovou dlužnou částku zaplatit dne 24. 9. 2017. Ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky tak již žalovaná byla v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právní předchůdce žalobce mohl od tohoto dne požadovat uhrazení celé zbývající dlužné částky. Právní předchůdce žalobce měl současně ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z celé dlužné částky, a to až do jejího úplného zaplacení. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalované ke dni 24. 9. 2017 řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 3 666,28 Kč ode dne 25. 9. 2017 až do zaplacení dále úrokem ve výši 23,72 % ročně sjednaným v čl. 1 Podmínek. Protože žalovaná byla v okamžiku splatnosti poslední sjednané splátky v prodlení se zaplacením více než jedné ze splátek (a nikoliv pouze jedné nebo pouze poslední sjednané splátky), nebyly z její strany splněny podmínky pro prodloužení účinnosti Smlouvy dle příslušných smluvních ujednání. Z přiloženého přehledu plateb je ve sloupcích„ Datum platby“ a„ Výše platby“ uvedeno, kdy a v jaké výši žalovaná uhradila jednotlivé splátky. Z toho na jistinu zaplatila celkem 2 333,72 Kč a na úrok a poplatky celkem 3 440,28 Kč. Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti [právnická osoba], [IČO], postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019 žalobci jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 29. 11. 2019. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem ze dne 29. 11. 2019. Z této skutečnosti dovozuje žalobce svou aktivní legitimaci. Ke dni postoupení 29. 11. 2019 činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovanou částku 4 840 Kč, skládající se z: - dlužné jistiny ve výši 3 666,28 Kč, - dlužného poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 1 094,38 Kč a - dlužného poplatku za životní pojištění ve výši 79,34 Kč, (dlužný úrok za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy a dlužné poplatky společně dále jen„ dlužné úhrady za služby“). Příslušenství pohledávky pak tvoří úroky a zákonné úroky z prodlení. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu této žaloby nebylo žalovanou na předmětnou pohledávku žalobce uhrazeno ničeho. Žalobce tedy požaduje po žalované zaplacení: - celkové dlužné částky ve výši 4 840 Kč, sestávající z dlužné jistiny ve výši 3 666,28 Kč a dlužných úhrad za služby ve výši 1 173,72 Kč, - kapitalizovaných úroků ve výši 1 922,87 Kč, - kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 646,84 Kč, - úroků ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny ve výši 3 666,28 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení a - úroků z prodlení v zákonné výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny ve výši 3 666,28 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení. Ke kapitalizovanému úroku ve výši 1 922,87 Kč žalobce uvádí, že se jedná o úrok ve výši 23,72 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 3 666,28 Kč od 25. 9. 2017 (tj. ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky) do data postoupení 29. 11. 2019. Ke kapitalizovanému úroku z prodlení ve výši 646,84 Kč žalobce uvádí, že se jedná o zákonný úrok z prodlení počítaný z dlužné jistiny ve výši 3 666,28 Kč od 2. 10. 2017 (tj. od marného uplynutí týdenní lhůty běžící od splatnosti poslední sjednané splátky) do data postoupení 29. 11. 2019. Před podáním žaloby byla žalovaná dle § 142a o.s.ř. žalobcem písemně vyzvána k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění obsahující základní skutkový a právní rozbor věci s upozorněním na možnost uplatnění práv soudní cestou. Ani přesto však dlužná částka nebyla ze strany žalované dobrovolně uhrazena. Žalobce je tak nucen se domáhat splnění svých práv prostřednictvím nadepsaného soudu.

2. Žalovaná se ve věci písemně samostatným podáním nevyjádřila.

3. Platební rozkaz nebyl vydán, soud ve věci nařídil jednání na 10. 5. 2022, které bylo s ohledem na návrh účastníků řízení na schválení smíru (viz. dále) odvoláno.

4. Žalobce zaslal soudu dne 4. 4. 2022 smír účastníků řízení ze dne 10. 3. 2022 ve znění citovaném ve výrokové části shora, dle kterého se žalovaná zavazuje zaplatit veškeré nároky uplatněné žalobou včetně nákladů řízení v měsíčních splátkách. Tento návrh smíru účastníků řízení byl zamítnut usnesením č.j. 31 C 66/2022 – 34 ze dne 8. 4. 2022. Usnesení nabylo právní moci dne 17. 5. 2022.

5. Podáním ze dne 19. 5. 2022, ze dne 16. 6. 2022, ze dne 12. 7. 2022 vzal žalobce žalobu částečně zpět pro úhrady žalované ze dne 25. 3. 2022, ze dne 12. 4. 2022, ze dne 11. 5. 2022, ze dne 10. 6. 2022, ze dne 11. 7. 2022 vždy ve výši 1 500 Kč, kdy tyto započetl na nároky uplatněné ze smlouvy [číslo] ze dne 14. 8. 2016, konkrétně na úhrady za služby ve výši 1 173,72 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 646,84 Kč a ve výši 90,29 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 1922,87 Kč a na jistinu ve výši 3 666,28 Kč (tj. 1500 Kč plus 756,57 Kč plus 1 409,71 Kč). Ve zbytku na žalobě setrval.

6. Na základě uvedeného tak soud řízení v souladu s ustanovením § 96 o.s.ř. v rozsahu částečných zpětvzetí zastavil, jak uvedeno ve výroku ad. I tohoto rozsudku. K tomuto nevyžadoval souhlas žalované, neboť k částečným zpětvzetím došlo před zahájením jednání ve věci samé.

7. Jednání se konalo dne 14. 7. 2022. Žalobce se k jednání nedostavil, svou nepřítomnost u jednání omluvil. Žalovaná se k jednání dostavila, sdělila, že je pravdou, že si půjčku vzala, následně nastoupila na mateřskou a zvýšil se jí nájem, proto dále neměla z čeho hradit pohledávku, i když se vždy snažila platit alespoň v minimální výši. Proto soud jednal v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti žalobce a vyšel z obsahu spisu a výsledků dokazování. Jednání bylo odročeno na 21. 7. 2022, kdy soud vynesl rozsudek ve znění uvedeném shora. <b><i>Na základě provedeného dokazování soud zjistil následující skutečnosti:</b></i> 8. Z výpisu z obchodního rejstříku žalobce soud vzal prokázánu jeho procesní subjektivitu.

9. Z výpisu z obchodního rejstříku společnosti [právnická osoba] IČ [číslo], soud zjistil, že původní obchodní firma této společnosti byla do [datum] [právnická osoba] s tím, že na tuto společnost přešlo jako na nástupnickou společnost v důsledku fúze sloučením jmění zanikající společnosti [právnická osoba], [IČO].

10. Z karty zákazníka ze dne 14. 8. 2016 soud zjistil, že žalovaná poskytla základní údaje o osobních a majetkových poměrech.

11. Ze Smlouvy o půjčce [číslo] ze dne 14. 8. 2016 včetně smluvních podmínek soud zjistil, že společnost [právnická osoba], [IČO], v postavení úvěrujícího uzavřela s žalovanou smlouvu, kterou se zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč, kdy žalované byla tato částka poskytnuta v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaná se zavázala splatit tuto částku včetně úroku ve výši 840 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 1 200 Kč, poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 400 Kč, pojistného ve výši 174 Kč. Celkovou částku 10 614Kč se žalovaná zavázala uhradit v 58 týdenních splátkách po 183 Kč, přičemž první splátka byla splatná do 7. kalendářního dne od uzavření smlouvy. Žalovaná byla ve smlouvě označena svým jménem a příjmením, rodným číslem, adresou trvalého pobytu: [ulice a číslo], [obec].

12. Z karty zákazníka ze dne 15. 11. 2016 soud zjistil, že žalovaná poskytla základní údaje o osobních a majetkových poměrech.

13. Ze Smlouvy o půjčce [číslo] ze dne 15. 11. 2016 včetně smluvních podmínek soud zjistil, že společnost [právnická osoba], [IČO], v postavení úvěrujícího uzavřela s žalovanou smlouvu, kterou se zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč, kdy žalované byla tato částka poskytnuta v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaná se zavázala splatit tuto částku včetně úroku ve výši 840 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 1 200 Kč, poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 400 Kč. Celkovou částku 10 440 Kč se žalovaná zavázala uhradit v 58 týdenních splátkách po 180 Kč, přičemž první splátka byla splatná do 7. kalendářního dne od uzavření smlouvy. Žalovaná byla ve smlouvě označena svým jménem a příjmením, rodným číslem, adresou trvalého pobytu: [adresa].

14. Z přehledu údajů ke smlouvě – údajů seřazených v tabulce soud zjistil, že za dobu od 22. 8. 2016 do 21 3. 2017 jsou evidovány platby žalované celkem ve výši 9 984 Kč, z čeho byla částka ve výši 4 210 Kč zohledněna na nároky dle smlouvy ze dne 15. 11. 2016 a částka ve výši 5 774 Kč byla zohledněna na nároky dle smlouvy ze dne 14. 8. 2016.

15. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019 včetně výňatku z přílohy – strana [číslo] soud zjistil, že tuto uzavřela společnost [právnická osoba], [IČO] jako postupitel a žalobce jako postupník, touto byla na žalobce postoupena pohledávka za žalovanou ze smlouvy [číslo] ze dne 15. 11. 2016.

16. Z Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 29. 11. 2019 ve spojení s podacím lístkem ze dne 13. 12. 2019 soud zjistil, že společnost [právnická osoba] oznámila žalované postoupení pohledávek ze smluv na žalobce, současně vyzvala žalovanou k úhradě dlužných částek do 10 dnů od doručení dopisu. Toto oznámení bylo žalované odesláno dne 13. 12. 2019 na adresu [adresa].

17. Z výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 30. 4. 2020 včetně podacího lístku ze dne 1. 5. 2020 soud zjistil, že žalobce prostřednictvím svého zástupce vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky do 7. 5. 2020 s upozorněním, že nebude-li dluh ve stanoveném termínu uhrazen, bude podána žaloba. Toto oznámení bylo žalované odesláno dne 1. 5. 2020 na adresu uvedenou ve smlouvě.

18. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 S., občanský zákoník, v účinném znění (dále v textu jen„ OZ“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

19. Podle § 2993 OZ plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

20. Podle § 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění účinném do 1. 12. 2016, se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem nebo zprostředkovatelem.

21. Podle ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru ve znění novely provedené zákonem č. 43/2013 Sb. účinné od 25. 2. 2013, věřitel při uzavření smlouvy, ve které si sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

22. Princip odpovědného úvěrování, potažmo ochrana spotřebitele před neúměrným zadlužováním a zároveň ochrana věřitele před nedobytností pohledávky, byl posílen novelou citovaného zákonného ustanovení provedenou zákonem č. 43/2013 Sb. zavedením sankce, nedostojí-li věřitel odborné péče při posuzování schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Nedostojí-li tedy vysoce kvalifikované činnosti profesionál v příslušném oboru, při níž plní všechny povinnosti stanovené zákonem a současně jedná čestně, spravedlivě, v souladu se zásadami dobré víry a v nejlepším zájmu dlužníka, jak dovozuje soudní teorie i soudní praxe, při vymezení odborné péče (k tomu např. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 As 30/2015). V tomto rozsudku Nejvyšší správní soud zformuloval a odůvodnil závěry, že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení úvěruschopnosti dlužníka. Zastává tedy takový výklad ustanovení § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, že věřitel musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k jeho tvrzení, aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru považuje takovou obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěru, nýbrž tyto také prověřuje. Jedině takový skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivně-aktivní stránky poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem.

23. Soud nevzal za prokázáno, že předchůdce žalobce při uzavření smlouvy posoudil s odbornou péčí schopnost žalované úvěr splácet. Žalobce ke svým skutkovým tvrzením doložil pouze zákaznické karty, žádné další důkazy, zejména na ni navazující ověřené dokumenty od žalované nedoložil. Soud byl připraven poučit žalobce u ústního jednání dle § 118a odst. 1, odst. 3 o.s.ř. o nutnosti doplnit tvrzení a označit důkazy k prokázání svých tvrzení, žalobce se svou dobrovolnou neúčastí u jednání o možnost být poučen ze strany soudu připravil. S ohledem na výše uvedené tedy soud uzavírá, že nevzal za prokázáno, že předchůdce žalobce posoudil dostatečně schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr s odbornou péčí; proto nezbývá, než dospět k závěru o absolutní neplatnosti smlouvy o půjčce [číslo] ze dne 14. 8. 2016 a [číslo] ze dne 15. 11. 2016 pro rozpor se zákonem (shora citované ustanovení § 9 zákona č. 145/2010 Sb., § 580 odst. 1 OZ), kdy k tomuto je soud povinen přihlížet i bez návrhu (§588 OZ).

24. Soud považuje provedené důkazy za dostatečné k prokázání tvrzení, že předchůdce žalobce poskytl žalované v hotovosti v den uzavření smlouvy [číslo] dne 15. 11. 2016 částku ve výši 6 000 Kč, žalovaná uhradila do postoupení pohledávky částku 4 210 Kč. Dále soud vzal za prokázáno, že předchůdce žalobce poskytl žalované v den uzavření smlouvy [číslo] dne 14. 8. 2016 částku ve výši 6 000 Kč, žalovaná uhradila do postoupení pohledávky částku 5 774 Kč. Dále soud vzal za prokázánu aktivní legitimaci žalobce, tj. fakt, že mu pohledávka vůči žalované náleží, když mu byla postoupena předchůdcem žalobce shora citovanou smlouvou o postoupení pohledávek, což bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 29. 11. 2019 odeslaným dne 13. 12. 2019 na adresu [adresa], v tomto oznámení byla rovněž žalovaná poprvé vyzvána k úhradě dlužné částky do 10 dnů od doručení dopisu. Soud vzal za prokázáno, výzvou ze dne 30. 4. 2020 žalobce vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky do 7. 5. 2020, kdy toto jí bylo odesláno poštou na stejnou adresu dne 1. 5. 2020.

25. Na základě uvedeného tak lze shrnout, že žalobě již nelze vyhovět ani částečně, kdy žalobce by měl v souladu se shora citovaným ustanovením § 2991 odst. 2 a § 2993 OZ právo na vrácení všeho, co podle neplatné smlouvy poskytl žalované. V řízení soud vzal za prokázané, že předchůdce žalobce poskytl žalované plnění na základě neplatné smlouvy ze dne 15. 11. 2016, a to částku ve výši 6 000 Kč, žalovaná uhradila před podáním žaloby částku 4 210 Kč (což žalobce pouze tvrdil a dokládal shora citovanou tabulkou, nicméně žalovaná ani netvrdila a neprokazovala žádné úhrady nad rámec této částky do postoupení smlouvy), bezdůvodné obohacení tedy činilo k datu postoupení pohledávky 1 790 Kč. V řízení soud vzal za prokázané, že předchůdce žalobce poskytl žalované plnění na základě neplatné smlouvy ze dne 14. 8. 2016, a to částku ve výši 6 000 Kč, žalovaná uhradila před podáním žaloby částku 5 774 Kč (což žalobce pouze tvrdil a dokládal shora citovanou tabulkou, nicméně žalovaná ani netvrdila a neprokazovala žádné úhrady nad rámec této částky do postoupení smlouvy), bezdůvodné obohacení tedy činilo k datu postoupení pohledávky 226 Kč. Z částky celkem ve výši 2 016 Kč (226 Kč plus 1 790 Kč) žalobci rovněž náležel zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05% ročně od 29. 12. 2019 do zaplacení. Soud vzal za prokázáno, že žalobce vyzval žalovanou k plnění ve smyslu ustanovení § 1958 odst. 2 OZ výzvou – oznámením o postoupení pohledávky ze dne 29. 11. 2019, která jí byla odeslána dne 13. 12. 2019, lze tak shrnout, že se výzva dostala do dispozice žalované dne 18. 12. 2019; v této výzvě žalobce stanovil lhůtu k plnění v trvání 10 dnů, tj. do 28. 12. 2019. Žalovaná uhradila žalobci další platby v průběhu tohoto řízení, a to celkem částku ve výši 7 500 Kč ve shora uvedených platbách. Lze tak uzavřít, že již k datu rozhodnutí soudu tu není žádná částka bezdůvodného obohacení ani příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení, k jejichž úhradě by soud mohl žalovanou zavázat. Na základě uvedeného tak soud žalobu v celém rozsahu – po zohlednění částečných zpětvzetí - zamítl, jak uvedeno ve výroku ad. II tohoto rozsudku.

26. Výrok ad. III tohoto rozhodnutí o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalobce byl ve věci převážně procesně neúspěšný a žalovaná náhradu nákladů řízení nepožadovala.