31 C 80/2021

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Zonkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený anonymizováno údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 28 922 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 11 520 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 11 520 Kč od 2. 8. 2019 do zaplacení, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba došlá Obvodnímu soudu pro Prahu 1 dne 10. 12. 2019, která byla následně postoupena Okresnímu soudu v Ostravě jako soudu místně příslušnému, se v části, ve které se žalobce domáhal vůči žalované zaplacení: -) částky ve výši 10 273 Kč, -) kapitalizovaného úroku ve výši 5 521,74 Kč, -) kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 2 476,07 Kč, -) zákonného úroku z prodlení z částky 11 855,59 Kč od 25. 6. 2019 do 1. 8. 2019, -) zákonného úroku z prodlení z částky 335,59 Kč od 2. 8. 2019 do zaplacení, -) úroku ve výši 27 % ročně z částky 11 855,59 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení, -) částky ve výši 7 129 Kč, -) kapitalizovaného úroku ve výši 2 434,66 Kč, -) kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 930,41 Kč, -) zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4 293,93 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení, -) úroku ve výši 27 % ročně z částky 4 293,93 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení, <b>zamítá.</b>

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou došlou Obvodnímu soudu pro Prahu 1 dne 10. 12. 2019, která byla následně postoupena Okresnímu soudu v Ostravě jako soudu místně příslušnému, domáhal se žalobce, aby soud vydal rozhodnutí, kterým by zavázal žalovanou zaplatit žalobci částku ve výši 21 793 Kč s příslušenstvím a částku ve výši 7 129 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnil tím, že mezi právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo] a žalovanou došlo dne 17. 8. 2016 k uzavření Smlouvy o půjčce [číslo] (dále jen„ Smlouva“). Dle smluvního ujednání jsou nedílnou součástí této Smlouvy Smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce otištěné na zadní straně Smlouvy (dále jen„ Podmínky“). Dále žalobce tvrdil skutečnosti k posouzení schopnosti úvěr splácet dle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., kdy odkazoval na Zákaznickou kartu a„ ověřené dokumenty“, jakož i na prohlášení zákazníka v čl. 13 smluvních podmínek i přímo ve smlouvě. Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalované peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč (dále jen„ půjčka“ nebo„ jistina“), a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaná ve Smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce částku ve výši 10 273 Kč, což představuje součet kapitalizovaného úroku za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 2 124 Kč, s úrokovou sazbou 27% ročně sjednanou v čl. 4 Smluvních podmínek, odměny za administrativní zpracování zápůjčky ve výši 2 989 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 5 160 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaná ve Smlouvě zavázala uhradit v hotovosti v 60 týdenních (sedmidenních) splátkách po 372 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 11. 10. 2017. Žalovaná nehradila splátky řádně a včas, poslední splátka byla uhrazena dne 25. 11. 2016. Právní předchůdce žalobce tak měl v souladu s čl. 12 smluvních podmínek možnost dne 26. 3. 2017 požadovat uhrazení celé dosud neuhrazené části celkové částky, která činila na jistině 11 855,59 Kč a na dlužném poplatku 9 937,41 Kč. Dle čl. 18 Smluvních podmínek měl předchůdce žalobce možnost požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z celkové dlužné částky, od marného uplynutí týdenní lhůty pro úhradu splátky dlužné částky do zaplacení. Vzhledem k tomu, že pohledávka nebyla řádně uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 11 855,59 Kč dále úrokem ve výši 27% ročně od 12. 10. 2017 do zaplacení. Po tomto datu do postoupení pohledávky nebylo uhrazeno žalovanou ničeho, na jistinu ani na dlužný poplatek nebylo uhrazeno ničeho. Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2019 žalobci jako novému věřiteli, a to s účinností k témuž dni. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem ze dne 24. 6. 2019. Z této skutečnosti dovozuje žalobce svou procesní legitimaci. Ke dni postoupení 24. 6. 2019 činila výše pohledávky za žalovanou částku 25 776 Kč. Její příslušenství pak tvoří úroky a zákonné úroky z prodlení. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu této žaloby nebylo žalovanou na předmětnou pohledávku žalobce uhrazeno ničeho. Žalobce tedy požaduje po žalované zaplacení: - celkové dlužné částky ve výši 21 793 Kč sestávající se z dlužné jistiny ve výši 11 855,59 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 9 937 Kč, - kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 2 476,07 Kč, - úroků z prodlení v zákonné výši 8,05 % ročně z dlužné částky ve výši 11 855,59 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení, kapitalizovaného úroku ve výši 5 521,74 Kč, úroku ve výši 27% ročně z částky 11 855,59 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení. Ke kapitalizovanému úroku ve výši 5 521,74 Kč žalobce uvádí, že se jedná o úrok ve výši 27 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 11 855,59 Kč od 12. 10. 2017, tj. ode dne, ke kterému vzniklo právnímu předchůdci žalobce právo na úhradu celé zbývající dlužné částky, do data postoupení 24. 6. 2019. Ke kapitalizovanému úroku z prodlení ve výši 2 476,07 Kč žalobce uvádí, že se jedná o úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 11 855,59 Kč od 3. 12. 2016, tj. od marného uplynutí týdenní lhůty po úhradě poslední splátky žalovanou do data postoupení 24. 6. 2019. Dále pak byla mezi právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo] a žalovanou uzavřena dne 4. 4. 2016 Smlouva o půjčce [číslo] (dále jen„ Smlouva“). Dle smluvního ujednání jsou nedílnou součástí této Smlouvy Smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce otištěné na zadní straně Smlouvy (dále jen„ Podmínky“). Dále žalobce tvrdil skutečnosti k posouzení schopnosti úvěr splácet dle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., kdy odkazoval na Zákaznickou kartu a„ ověřené dokumenty“, jakož i na prohlášení zákazníka v čl. 13 smluvních podmínek i přímo ve smlouvě. Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalované peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč (dále jen„ půjčka“ nebo„ jistina“), a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaná ve Smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce částku ve výši 5 137 Kč, což představuje součet kapitalizovaného úroku za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 062 Kč, s úrokovou sazbou 27% ročně sjednanou v čl. 4 Smluvních podmínek, odměny za administrativní zpracování zápůjčky ve výši 1 495 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 580 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaná ve Smlouvě zavázala uhradit v hotovosti v 60 týdenních (sedmidenních) splátkách po 186 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 29. 5. 2017. Žalovaná nehradila splátky řádně a včas, poslední splátka byla uhrazena dne 21. 10. 2016. Právní předchůdce žalobce tak měl v souladu s čl. 12 smluvních podmínek možnost dne 26. 3. 2017 požadovat uhrazení celé dosud neuhrazené části celkové částky, která činila na jistině 4 293,93 Kč a na dlužném poplatku 2 835.07 Kč. Dle čl. 18 Smluvních podmínek měl předchůdce žalobce možnost požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z celkové dlužné částky, od marného uplynutí týdenní lhůty pro úhradu splátky dlužné částky do zaplacení. Vzhledem k tomu, že pohledávka nebyla řádně uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 4 293,93 Kč dále úrokem ve výši 27% ročně od 30. 5. 2017 do zaplacení. Po tomto datu do postoupení pohledávky nebylo uhrazeno žalovanou ničeho, na jistinu ani na dlužný poplatek nebylo uhrazeno ničeho. Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2019 žalobci jako novému věřiteli, a to s účinností k témuž dni. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem ze dne 24. 6. 2019. Z této skutečnosti dovozuje žalobce svou procesní legitimaci. Ke dni postoupení 24. 6. 2019 činila výše pohledávky za žalovanou částku 8 534,83 Kč. Její příslušenství pak tvoří úroky a zákonné úroky z prodlení. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu této žaloby nebylo žalovanou na předmětnou pohledávku žalobce uhrazeno ničeho. Žalobce tedy požaduje po žalované zaplacení: - celkové dlužné částky ve výši 7 129 Kč sestávající se z dlužné jistiny ve výši 4 293,93 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 2 835,07 Kč, - kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 930,41 Kč, - úroků z prodlení v zákonné výši 8,05 % ročně z dlužné částky ve výši 4 293,93 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení, kapitalizovaného úroku ve výši 2 434,66 Kč, úroku ve výši 27% ročně z částky 4 293,93 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení. Ke kapitalizovanému úroku ve výši 2 434,66 Kč žalobce uvádí, že se jedná o úrok ve výši 27 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 4 293,93 Kč od 30. 5. 2017, tj. ode dne, ke kterému vzniklo právnímu předchůdci žalobce právo na úhradu celé zbývající dlužné částky, do data postoupení 24. 6. 2019. Ke kapitalizovanému úroku z prodlení ve výši 930,41 Kč žalobce uvádí, že se jedná o úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 4 293,93 Kč od 29. 10. 2016, tj. od marného uplynutí týdenní lhůty po úhradě poslední splátky žalovanou do data postoupení 24. 6. 2019. Žalovaná byla vyzvána k úhradě před podáním žaloby, avšak bezvýsledně.

2. Podáním ze dne 9. 2. 2020 žalovaná namítla, že půjčka z data 4. 4. 2016 je promlčená, kdy se společnost ozvala až po uplynutí tříleté lhůty. Dále žalovaná popsala své osobní poměry v roce 2016 a nepříznivou finanční a bytovou situaci. Uzavřela, že se nachází ve výkonu trestu a nemá tak možnost dluh splácet.

3. Žalobce se k námitce žalované vyjádřil podáním ze dne 21. 7. 2020 tak, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou došlo dne 17. 8. 2016 k uzavření Smlouvy o zápůjčce [číslo] (dále jen„ Smlouva“) a dne 4. 4. 2016 k uzavření další Smlouvy o zápůjčce [číslo] (dále jen„ Smlouva“). Dle smluvního ujednání jsou nedílnou součástí těchto Smluv Smluvní podmínky otištěné na zadní straně Smluv (dále jen„ Podmínky“). Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalované peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč, resp. 6 000 Kč (dále jen„ zápůjčka“ nebo„ jistina“), a to v hotovosti v den uzavření Smluv, což žalovaná potvrdila svým podpisem na Smlouvách. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaná ve Smlouvě zavázala uhradit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 372 Kč, resp. v 60 týdenních splátkách po 186 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 11. 10. 2017, resp. 29. 5. 2017. Den poté došlo k zesplatnění celé pohledávky. Tento den je pak dnem počátku běhu promlčecí doby podle § 619 odst. 1, zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Žalobce si v této souvislosti dovoluje poukázat na rozhodnutí NS ČR sp.zn. 33 Cdo 4175/2009 ze dne 24.6.2009„ Obecně platí, že právo může být vykonáno poprvé (§ 101 obč. zák.), jakmile vznikne možnost podat na jeho základě žalobu, jinými slovy řečeno, jakmile nastane okamžik, kdy je actio nata; tento okamžik nastává splatností dluhu, tj. dnem, kdy měl dlužník povinnost splnit dluh. Tento den je pak dnem počátku běhu promlčecí doby podle § 101 obč. zák.“ Promlčecí doba je pak tříletá dle ust. § 629 odst. 1z. č. 89/2012 Sb., žaloba byla podána dne 10. 12. 2019. Pohledávka tedy promlčena není, když promlčení pohledávky by nastalo nejdříve dne 11. 10. 2020, resp. 29. 5. 2020.

4. Žalovaná dále ve svém podání uvádí, že se nachází v tíživé sociální a finanční situaci. I přestože je žalobci líto, že žalovaná se nachází v těžké sociální a finanční situaci, dovoluje si žalobce soud upozornit na to, že to byla právě žalovaná, která iniciovala uzavření těchto Smluv a následně porušila své povinnosti plynoucí jí ze Smluv a nehradila svůj dluh řádně a včas a dostala se tak do prodlení. Žalobce má navíc za to, že žalované byla poskytnuta dostatečně dlouhá lhůta k tomu, aby svůj dluh uhradila před podáním žaloby. Přestože žalovaná na dlužnou částku ničeho do dnešního dne neuhradila, žalobce je ochoten přistoupit na úhradu dlužné částky v pravidelných měsíčních splátkách, v minimální výši každé splátky 1 700 Kč, a to pod ztrátou výhody splátek, na č.ú. [číslo] / [číslo], pod [variabilní symbol]. První splátka je splatná k 25. dni v měsíci následujícím po měsíci, v němž rozhodnutí soudu nabyde právní moci. Další splátky jsou splatné vždy k 25. dni v měsíci.

5. Žalovaná se již dále ve věci nevyjádřila.

6. K ústnímu jednání dne 27. 5. 2021 se žalobce dostavil, na žalobě setrval. Žalovaná se k ústnímu jednání bez omluvy nedostavila, ač byla řádně a včas předvolána. Soud proto jednal v souladu s ust. § 101 odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), v nepřítomnosti žalované, když při rozhodování vyšel z obsahu spisu a provedených důkazů. <b><i>Na základě provedeného dokazování soud zjistil následující skutečnosti:</b></i> 7. Z výpisu z obchodního rejstříku žalobce soud vzal za prokázánu jeho procesní subjektivitu.

8. Ze smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne 4. 4. 2016 vč. smluvních podmínek smlouvy o zápůjčce vzal soud za prokázáno, že původní věřitel – společnost [právnická osoba] uzavřela s žalovanou jako zákazníkem v postavení spotřebitele dne 4. 4. 2016 smlouvu o zápůjčce, s odkazem na zákon číslo 89/2012 Sb., občanský zákoník a zákon číslo 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, na základě které původní věřitel poskytl žalované v hotovosti v den uzavření smlouvy částku ve výši 6 000 Kč, což žalovaná stvrdila podpisem smlouvy o půjčce. Žalovaná se zavázala původnímu věřiteli vrátit půjčku ve výši 6 000 Kč a zaplatit poplatek v částce 5 137 Kč, zahrnující úrok ve výši 1 062 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 1 495 Kč, poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 580 Kč), tj. celkem 11 137 Kč v 59 týdenních splátkách ve výši 186 Kč, a 60. splátce ve výši 163 Kč, první splátku byla žalovaná povinna zaplatit 7. den od data uzavření smlouvy. Dle čl. 1 smluvních podmínek je předmětem této smlouvy poskytnutí neúčelové zápůjčky s pevně stanovenou výpůjční úrokovou sazbou. Dle čl. 4 podmínek výpůjční úroková sazba je stanovena jako pevná pro celou sjednanou dobu trvání smlouvy, uplatňuje se jako roční úroková sazba a její výše činí je zde odstupňována v závislosti na typu smlouvy. Podle článku 20 je smlouva uzavírána na dobu určitou, její účinnost trvá ode dne podpisu této smlouvy do dne splatnosti poslední splátky celkové dlužné částky. Bude-li však zákazník v okamžiku splatnosti poslední splátky celkové dlužné částky v prodlení se zaplacením některé ze splátek nebo neuhradí-li poslední splátku celkové dlužné částky řádně a včas, prodlužuje se účinnost smlouvy do doby řádného uhrazení celkové dlužné částky. Ukončení účinnosti Smlouvy nemá vliv na nároky, práva a povinnosti, které vznikly za dobu jejího trvání. Žalovaná je ve smlouvě identifikována jménem, příjmením, rodným číslem a adresou pobytu: [ulice a číslo], [obec] - [část obce].

9. Ze zákaznické karty ze dne 4. 4. 2016 soud zjistil, že žalovaná poskytla informace o své osobě, o svých osobních a výdělkových poměrech.

10. Z tabulky umoření ke smlouvě [číslo] soud zjistil, že jsou evidovány platby celkem ve výši 4 008 Kč, kdy bylo žalovanou hrazeno v různě vysokých částkách nepravidelně, v době od 11. 4. 2016 do 21. 10. 2016.

11. Ze smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne 17. 8. 2016 vč. smluvních podmínek smlouvy o zápůjčce vzal soud za prokázáno, že původní věřitel – společnost [právnická osoba] uzavřela s žalovanou jako zákazníkem v postavení spotřebitele dne 17. 8. 2016 smlouvu o zápůjčce, s odkazem na zákon číslo 89/2012 Sb., občanský zákoník a zákon číslo 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, na základě které původní věřitel poskytl žalované v hotovosti v den uzavření smlouvy částku ve výši 12 000 Kč, což žalovaná stvrdila podpisem smlouvy o půjčce. Žalovaná se zavázala původnímu věřiteli vrátit půjčku ve výši 12 000 Kč a zaplatit poplatek v částce 10 273 Kč, zahrnující úrok ve výši 2 124 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 2 989 Kč, poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 5 160 Kč), tj. celkem 22 273 Kč v 59 týdenních splátkách ve výši 372 Kč, a 60. splátce ve výši 325 Kč, první splátku byla žalovaná povinna zaplatit 7. den od data uzavření smlouvy. Dle čl. 1 smluvních podmínek je předmětem této smlouvy poskytnutí neúčelové zápůjčky s pevně stanovenou výpůjční úrokovou sazbou. Dle čl. 4 podmínek výpůjční úroková sazba je stanovena jako pevná pro celou sjednanou dobu trvání smlouvy, uplatňuje se jako roční úroková sazba a její výše činí je zde odstupňována v závislosti na typu smlouvy. Podle článku 20 je smlouva uzavírána na dobu určitou, její účinnost trvá ode dne podpisu této smlouvy do dne splatnosti poslední splátky celkové dlužné částky. Bude-li však zákazník v okamžiku splatnosti poslední splátky celkové dlužné částky v prodlení se zaplacením některé ze splátek nebo neuhradí-li poslední splátku celkové dlužné částky řádně a včas, prodlužuje se účinnost smlouvy do doby řádného uhrazení celkové dlužné částky. Ukončení účinnosti Smlouvy nemá vliv na nároky, práva a povinnosti, které vznikly za dobu jejího trvání. Žalovaná je ve smlouvě identifikována jménem, příjmením, rodným číslem a adresou pobytu: [ulice a číslo], [obec] - [část obce].

12. Ze zákaznické karty ze dne 17. 8. 2016 soud zjistil, že žalovaná poskytla informace o své osobě, o svých osobních a výdělkových poměrech, jako adresu pro výběr splátek v hotovosti uvedla adresu: [adresa].

13. Z tabulky umoření ke smlouvě [číslo] soud zjistil, že jsou evidovány platby celkem ve výši 480 Kč, je evidována platba ve výši 380 Kč dne 29. 8. 2016 a ve výši 100 Kč dne 25. 11. 2016.

14. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2019, vč. výňatku z Přílohy [číslo] seznamu postupovaných pohledávek - str. [číslo] vzal soud za prokázáno, že původní věřitel jako postupitel uzavřel s žalobcem jako postupníkem smlouvu, na základě které postoupil svou pohledávku za žalovanou dle smlouvy o zápůjčce [číslo] žalobci.

15. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 24. 6. 2019 ve spojení s podacím lístkem ze dne 17. 7. 2019 soud zjistil, že [právnická osoba] tímto sdělením, které žalované zaslal dne 17. 7. 2019 na adresu [adresa], oznámil žalované postoupení pohledávky z obou smluv o zápůjčce na žalobce. Současně byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky ve lhůtě do 10 dnů od doručení tohoto oznámení.

16. Z výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 8. 10. 2019 ve spojení s poštovním lístkem ze dne 9. 10. 2019 soud zjistil, že žalobce prostřednictvím svého zástupce vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky ve výši 41 951,55 Kč dle citovaných smluv do 15. 10. 2019. Tato výzva byla zaslána žalované dne 9. 10. 2019 na adresu [adresa].

17. Ze souhrnného přehledu plateb k oběma smlouvám – údajů seřazených v tabulce - soud nezjistil žádné další skutečností, které by měly význam pro rozhodnutí soudu ve věci samé.

18. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 S., občanský zákoník, v účinném znění (dále v textu jen„ OZ“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

19. Podle § 2993 OZ plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

20. Podle věty první § 609 OZ nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit.

21. Podle § 610 odst. 1 OZ K promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno.

22. Podle § 619 odst. 1 OZ jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. Podle § 619 odst. 2 OZ právo může být vyvoláno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla.

23. Podle § 621 OZ okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na vydání bezdůvodného obohacení zahrnují vědomost, že k bezdůvodnému obohacení došlo a o osobě povinné k jeho vydání.

24. Podle § 629 odst. 1 OZ promlčecí lhůta trvá tři roky.

25. Podle § 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění účinném do 1. 12. 2016, se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem nebo zprostředkovatelem.

26. Podle ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru ve znění novely provedené zákonem č. 43/2013 Sb. účinné od 25. 2. 2013, věřitel při uzavření smlouvy, ve které si sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

27. Princip odpovědného úvěrování, potažmo ochrana spotřebitele před neúměrným zadlužováním a zároveň ochrana věřitele před nedobytností pohledávky, byl posílen novelou citovaného zákonného ustanovení provedenou zákonem č. 43/2013 Sb. zavedením sankce, nedostojí-li věřitel odborné péče při posuzování schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Nedostojí-li tedy vysoce kvalifikované činnosti profesionál v příslušném oboru, při níž plní všechny povinnosti stanovené zákonem a současně jedná čestně, spravedlivě, v souladu se zásadami dobré víry a v nejlepším zájmu dlužníka, jak dovozuje soudní teorie i soudní praxe, při vymezení odborné péče (k tomu např. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 As 30/2015 ze dne 1. 4. 2015). V tomto rozsudku Nejvyšší správní soud zformuloval a odůvodnil závěry, že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení úvěruschopnosti dlužníka. Zastává tedy takový výklad ustanovení § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, že věřitel musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k jeho tvrzení, aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru považuje takovou obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěru, nýbrž tyto také prověřuje. Jedině takový skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivně-aktivní stránky poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem.

28. Soud nevzal za prokázáno, že předchůdce žalobce při uzavření smlouvy posoudil s odbornou péčí schopnost žalované úvěr splácet. V tomto směru žalobce tvrdil pouze údaje uváděné žalovanou, odkázal na zákaznické karty ze dne 4. 4. 2016 a ze dne 17. 8. 2016 s tím, že další dokumenty a dokumenty, na které zákaznická karta odkazovala, nedoložil. Soud poučil žalobce u ústního jednání o nutnosti doplnit skutková tvrzení a označit důkazy k prokázání svých tvrzení dle § 118a odst. 1, 3 o.s.ř., žalobce žádným způsobem svá skutková tvrzení nedoplnil, rovněž neměl důkazní návrhy. S ohledem na výše uvedené tedy soud uzavírá, že nevzal za prokázáno, že předchůdce žalobce posoudil dostatečně schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr s odbornou péčí; proto nezbývá, než dospět k závěru o absolutní neplatnosti smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne 4. 4. 2016 a smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne 17. 8. 2016 pro rozpor se zákonem (shora citovaný § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, § 580 odst. 1 OZ), kdy k tomuto je soud povinen přihlížet i bez návrhu (§588 OZ).

29. Soud považuje provedené důkazy za dostatečné k prokázání tvrzení, že předchůdce žalobce poskytl žalované v hotovosti v den uzavření smlouvy [číslo] tj. dne 4. 4. 2016 částku ve výši 6 000 Kč, žalovaná na tuto smlouvu zaplatila celkem 4 008 Kč. Dále soud vzal za prokázáno, že předchůdce žalobce poskytl žalované v hotovosti v den uzavření smlouvy [číslo] tj. dne 17. 8. 2016 částku ve výši 12 000 Kč, žalovaná na tuto smlouvu zaplatila celkem 480 Kč. Dále soud vzal za prokázánu aktivní legitimaci žalobce, tj. fakt, že mu pohledávky vůči žalované náleží. Soud vzal za prokázáno, že žalovaná byla poprvé vyzvána k úhradě výzvou - oznámením o postoupení pohledávky ze dne 24. 6. 2019, a to ve lhůtě do 10 dnů od doručení výzvy, kdy tato jí byla odeslána poštou na kontaktní adresu dne 17. 7. 2019. Žalovaná byla rovněž vyzvána k úhradě před podáním žaloby výzvou ze dne 8. 10. 2019, která jí byla odeslána na tutéž adresu dne 9. 10. 2019.

30. Soud uzavírá, že žalobě je možno vyhovět pouze částečně. V řízení soud vzal za prokázané, že předchůdce žalobce poskytl žalované plnění na základě neplatné smlouvy [číslo] ze dne 17. 8. 2016 částku ve výši 12 000 Kč, žalovaná na tuto smlouvu zaplatila celkem 480 Kč (což žalobce dokládal tabulkou umoření, žalovaná ani netvrdila a neprokazovala žádné úhrady, které by žalobcem či jeho předchůdcem nebyly zohledněny). Soud rovněž vzal za prokázánu aktivní legitimaci žalobce. Soud tedy konstatuje, že žalobce má v souladu se shora citovaným ustanovením § 2991 odst. 2 a § 2993 OZ právo na vrácení všeho, co podle této neplatné smlouvy poskytl žalované, proto soud žalobu shledal důvodnou ve vztahu k nezaplacené jistině ve výši 11 520 Kč (tj. 12 000 Kč minus 480 Kč). Soud vzal za prokázáno, že žalobce vyzval žalovanou k plnění ve smyslu ustanovení § 1958 odst. 2 OZ výzvou ze dne 24. 6. 2019, která jí byla odeslána dne 17. 7. 2019, lze tak shrnout, že se výzva dostala do dispozice žalované dne 22. 7. 2019; v této výzvě žalobce stanovil lhůtu k plnění v trvání 10 dnů od doručení, tj. do 1. 8. 2019. Na základě uvedeného tak soud z částky ve výši 11 520 Kč rovněž přiznal žalobci – při absenci smluveného úroku z prodlení – dle § 1970 OZ ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně od 2. 8. 2019 do zaplacení (výrok ad. I tohoto rozsudku).

31. Ve výroku ad. I tohoto rozhodnutí přiznanou částku včetně příslušenství je žalovaná povinna zaplatit žalobci ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí (v souladu s ustanovením § 160 odst 1 o.s.ř. – část věty před středníkem), kdy pro stanovení lhůty odlišné soud podmínky neshledal.

32. Ve zbývajícím rozsahu – tj. pokud žalobce požadoval podle této smlouvy částku ve výši 10 273 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 2 476,07 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 11 855,59 Kč od 25. 6. 2019 do 1. 8. 2019 a dále z částky 335,59 Kč do 2. 8. 2019 do zaplacení, úrok ve výši 27 % ročně z částky 11 855,59 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení, kapitalizovaný úrok ve výši 5 521,74 Kč, pak soud žalobu zamítl, jak uvedeno ve výroku ad. II tohoto rozhodnutí.

33. Pokud jde o nároky, které žalobce odvozoval od smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne 4. 4. 2016, pak tyto žalobci nelze přiznat ani zčásti, kdy žalovaná namítla promlčení nároků podle této smlouvy a soud posoudil tuto námitku jako důvodně vznesenou. Soud vzal za prokázáno, že předchůdce žalobce poskytl žalované podle této neplatné smlouvy v hotovosti dne 4. 4. 2016 částku ve výši 6 000 Kč. S ohledem na závěr o absolutní neplatnosti smlouvy, nutno konstatovat, že nebyl platně sjednán ani splátkový kalendář. Nebyla-li tedy platně sjednána lhůta k plnění – tj. k vrácení finančních prostředků žalovanou, mohl předchůdce žalobce ve smyslu ustanovení § 1958 odst. 2 OZ požadovat plnění ihned a žalovaná byla povinna splnit bez zbytečného odkladu. Předchůdce žalobce byl – objektivně posuzováno - oprávněn poprvé vyzvat žalovanou k vrácení finančních prostředků již v den následující po jejich poskytnutí, a žalovaná je byla povinna bez zbytečného odkladu vrátit. V tomto směru je nepodstatné, že předchůdce žalobce reálně poprvé prokazatelně vyzval žalovanou k plnění až v rámci oznámení o postoupení pohledávky ze dne 24. 6. 2019 (k tomuto srov. např. závěry Nejvyššího soudu ČR vyjádřené v rozhodnutí sp. zn. 33 Odo 345/2002 nebo sp. zn. 33 Odo 665/2002, které lze vztáhnout i na výklad ustanovení OZ účinného od 1. 1. 2014). Dle názoru soudu již k datu uzavření smlouvy předchůdce žalobce měl a mohl vědět, že smlouva není sjednávána platně (toto soud dovozuje z již k datu uzavření smlouvy existující judikatury k prověřování úvěryschopnosti žadatele o úvěr – viz. např. shora citované rozhodnutí Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 As 30/2015 ze dne 1. 4. 2015). Dnem následujícím po uzavření smlouvy – tj. dne 5. 4. 2016 - začala běžet tříletá promlčecí lhůta. Pokud tedy žalobce uplatnil nároky podle této absolutně neplatné smlouvy žalobou došlou Obvodnímu soudu pro Prahu 1 dne 10. 12. 2019, stalo se tak nepochybně až poté, co tato promlčecí lhůta uplynula. Lze tak uzavřít, že námitka promlčení vznesená žalovanou ve vztahu k nárokům z této smlouvy byla vznesena důvodně. Soud tedy žalobu, pokud se žalobce domáhal vůči žalované podle smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne 4. 4. 2016 zaplacení částky ve výši 7 129 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2 434,66 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 930,41 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4 293,93 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení, úroku ve výši 27 % ročně z částky 4 293,93 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení, zamítl, jak uvedeno ve výroku ad. II tohoto rozsudku.

34. Výrok ad. III. tohoto rozhodnutí o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalobce byl ve věci převážně procesně neúspěšný a žalovaná náhradu nákladů řízení vůči žalobci nepožadovala.