31 C 94/2022

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl soudkyní JUDr. Janou Zonkovou ve věci žalobce: Anonymizováno Anonymizováno.Anonymizováno., IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 zastoupený Anonymizováno Jméno zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupený opatrovníkem Jméno zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 66 383,99 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba došlá soudu dne 6. 11. 2021, jíž se žalobce domáhal vůči žalovanému zaplacení částky ve výši 66 383,99 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 5 053,34 Kč od 19. 10. 2020 do 14. 6. 2021, úroku ve výši 23,99 % ročně z částky 66 383,99 Kč od 15. 6. 2021 do zaplacení 13. 9. 2021, úroku ve výši 8,25% ročně z částky 66 383,99 Kč od 14. 9. 2021 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 66 383,99 Kč od 15. 6. 2021 do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Jmenovanému opatrovníkovi žalovaného: Jméno zainteresované osoby 0/0, advokát, se sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0, se přiznává na odměně a náhradě hotových výdajů, náhradě DPH částka ve výši 14 810,40 Kč, která bude vyplacena z účtu Okresního soudu v Ostravě po právní moci tohoto rozsudku.

I. Žalobce je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Ostravě na náhradě státu - nákladů jmenovaného opatrovníka žalovaného částku ve výši 14 810,40 Kč, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalobce je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Ostravě doplatek soudního poplatku za žalobu ve výši 664 Kč, a to ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

1. Žalobou došlou soudu dne 6. 11. 2021 domáhal se žalobce, aby soud vydal rozhodnutí, kterým by zavázal žalovaného zaplatit žalobci částku ve výši 66 383,99 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnil tím, že aktivní legitimace žalobce je dána na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 29. 6. 2021 mezi společností Anonymizováno a.s. a společností právnická osoba. a mezi žalobcem a společností Anonymizováno a.s., která byla věřitelem žalovaného na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 3. 7. 2021. Banka uzavřela se žalovaným dne 22. 11. 2018 smlouvu o vydání kreditní karty č. hodnota, která je smlouvou o úvěru. Nedílnou součástí smlouvy o vydání kreditní karty byly též Obchodní podmínky pro vydávání a používání kreditních karet (dále jen „obchodní podmínky“) a právnická osoba podmínky právnická osoba a Ceník produktů a služeb pro soukromé osoby (dále jen "Ceník"). Obsahem této smlouvy byl závazek banky poskytnut žalovanému úvěrový rámec až do výše 50 000 Kč, který byl na žádost žalovaného dne 1. 8. 2019 navýšen na částku 70 000 Kč. Ten mohl žalovaný čerpat prostřednictvím kreditní karty. Vyčerpaná část úvěru byla přitom na základě smlouvy úročena smluvní úrokovou sazbou ve výši 23,99 % ročně. Žalovaný se ve smlouvě zavázal splácet čerpaný úvěr povinnou měsíční minimální splátkou z čerpaných prostředků. Současně byl žalovaný dle obchodních podmínek povinen hradit bance veškeré poplatky a náklady spojené s vydáním a užíváním kreditní karty, přičemž výše a druh všech poplatků byl stanoven Ceníkem účinným k datu jejich splatnosti. Dle obchodních podmínek byly úroky, poplatky a vzniklé náklady banky splatné pravidelně měsíčně vždy k datu splatnosti povinné minimální splátky. Právní předchůdce žalobce své smluvní povinnosti splnil, když žalovanému vydal kreditní kartu a poskytl mu úvěrový rámec, jenž mohl žalovaný jejím prostřednictvím čerpat. Žalovaný však svou povinnost splácet čerpaný úvěr neplnil, jak vyplývá z výpisu z účtu kreditní karty, čímž došlo k porušení smluvních povinností ze strany žalovaného. Dle obchodních podmínek byla banka v případě porušení smlouvy ze strany držitele karty oprávněna prohlásit veškeré pohledávky za držitelem karty za okamžitě splatné. V souladu s těmito podmínkami tak přistoupila banka dopisem ze dne 18. 10. 2020 k okamžitému zesplatnění celé dlužné částky. Žalovaná částka sestává z nesplacené jistiny úvěrového rámce 66 383,99 Kč, z částky ve výši 5 053,34 Kč sestávající z kapitalizovaného smluvního úroku. Žalobce požaduje smluvní úrok ve výši 23,99 % p.a. z částky 66 383,99 Kč od 15. 6. 2021 do zaplacení a dále zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % p.a. z částky 66 383,99 Kč od 15. 6. 2021 do zaplacení.

2. Podáním ze dne 20. 4. 2022 žalobce k výzvě soudu rozsáhle doplnil skutková tvrzení, kdy na obsah tohoto podání soud pouze odkazuje, kdy je součástí spisu. Tímto podáním žalobce žalobu upravil co do požadovaného úroku a v návaznosti na něj soud usnesením č.j. 31 C 94/2022 – 27 ze dne 22. 4. 2022 řízení dle § 96 o.s.ř. částečně zastavil pro úrok ve výši 15,74 % ročně z částky 66 383,99 Kč od 14. 9. 2021 do zaplacení.

3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

4. Usnesením č.j. 31 C 94/2022 – 43 ze dne 16. 8. 2023 soud jmenoval žalovanému k ochraně jeho práv dle § 29 odst. 1, odst 3 o.s.ř. opatrovníka v osobě Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 advokáta. Usnesení nabylo právní moci dne 27. 9. 2023 5. Opatrovník žalovaného podáním ze dne 25. 10. 2023 sdělil, že nárok uplatněný žalobou neuznává, a to v celém rozsahu.

6. První jednání ve věci se konalo dne 4. 4. 2024. K tomuto jednání se žalobce nedostavil, ač byl řádně a včas předvolán, svou nepřítomnost omluvil. Přítomný opatrovník žalovaného setrval na svém procesním stanovisku, navrhoval zamítnutí žaloby. Proto soud jednal v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti žalobce a rozhodl na základě obsahu spisu a výsledků dokazování. Jednání bylo za účelem vyhlášení rozhodnutí odročeno na 11. 4. 2024, kdy soud v nepřítomnosti účastníků řízení vynesl rozsudek ve znění uvedeném ve výrokové části shora. Na základě provedeného dokazování soud zjistil následující skutečnosti:

7. Ze Smlouvy o poskytování bankovních a dalších služeb ze dne 16. 3. 2017, fotokopií průkazů totožnosti žalovaného soud zjistil, že tuto smlouvu uzavřela právnická osoba. (dále jen „banka“) a žalovaný, předmětem smlouvy je závazek banky poskytovat žalovanému zde uvedené služby, zejména zřídit a vést pro něj běžný účet č. č. účtu, poskytovat mu služby přímého bankovnictví a poskytnout žalovanému debetní kartu – Anonymizováno Jméno zainteresované osoby 0/0 k účtu. Žalovaný je ve smlouvě identifikován datem narození a adresou trvalého pobytu: Jméno zainteresované osoby 0/0 Anonymizováno/Anonymizováno, adresa Anonymizováno, Anonymizováno.

8. Z ničím nenadepsané a nedatované listiny (č.l. 23 spisu) soud zjistil, že jde o listinu vytvořenou právnická osoba., ve které banka popisuje proces posuzování úvěryschopnosti žalovaného, uvádí, z jakých údajů při posuzování vycházela.

9. Z listiny: Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru ve formě kreditní karty Anonymizováno č. hodnota, Návrh na uzavření smlouvy o vydání kreditní karty Anonymizováno č. hodnota ze dne 22. 11. 2018, Protokol o převzetí kreditní karty/PINu ze dne 7. 12. 2018 soud že na základě návrhu žalovaného byla uzavřena smlouva mezi právnická osoba. – bankou a žalovaným jako klientem, který je identifikován jménem, příjmením, rodným číslem, adresou trvalého pobytu: Jméno zainteresované osoby 0/0 Anonymizováno/Anonymizováno, adresa Anonymizováno, Anonymizováno, adresou pro doručování: Jméno zainteresované osoby 0/0 Anonymizováno/Anonymizováno, adresa, dále jsou uvedeny základní údaje o jeho osobních a majetkových poměrech. Předmětem smlouvy je závazek banky poskytnout žalovanému úvěr ke kartě do limitu 50 000 Kč, úroková sazba pro bezhotovostní operace činí 23,99% ročně, pro hotovostní operace 29,99 % ročně, RPSN 29,38, byl sjednán měsíční poplatek za správu karty ve výš 50 kč. Z formuláře nadepsaného Údaje klienta ze dne 22. 11. 2018 soud zjistil, že jsou zde shrnuty údaje o žalovaném, je evidována adresa jeho trvalého pobytu a adresa korespondenční ve shodě s údaji uvedenými ve smlouvě. Žalovaný stvrdil převzetí karty č. hodnota Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno s platností do 11/21 včetně papírového nosiče, Akceptace návrhu smlouvy o vydání kreditní karty a PINu dne 7. 12. 2018.

10. Z Návrhu na uzavření Dohody o navýšení Úvěrového limitu úvěru čerpaného kreditní kartou Anonymizováno č. hodnota ze dne 1. 8. 2019 a Jméno zainteresované osoby 0/0 na uzavření Dohody o navýšení Úvěrového limitu úvěru čerpaného kreditní kartou Anonymizováno č. hodnota ze dne 1. 8. 2019 soud zjistil, že úvěrový limit byl navýšen na částku 70 000 Kč, RPSN nově činí 28,62% ročně.

11. Ze Souhrnného výpisu z účtu z Kreditní karty soud zjistil, že tento zobrazuje několik časových řad, zobrazuje transakce plusové (platby žalovaného) a různě označené mínusové položky v různé výši za období od 7. 12. 2018 do 15. 6. 2021. Tento výpis není doplněn o legendu/popis jednotlivých mínusových položek, není uzavřen ani srozumitelným přehledem vyčerpané a uhrazené částky.

12. Z přípisu Okamžitá splatnost kreditní karty ze dne 20. 10. 2020 včetně přehledu podacích čísel ze dne 23. 7. 2021 soud zjistil, že právnická osoba. zesplatnila úvěr žalovaného pro jeho prodlení, vyzvala jej k okamžité úhradě dluhu, toto sdělení bylo zaevidováno jako odeslané dne 20. 10. 2020 pod podacím číslem Anonymizováno.

13. Z Rámcové smlouvy o postupování pohledávek č. 2018/09 ze dne 29. 8. 2018, Smlouvy o postoupení pohledávek č. 2018/09/34 ze dne 29. 6. 2021 včetně přílohy, potvrzení o úplatě ze dne 8. 7. 2021 soud zjistil, že tuto uzavřela právnická osoba. jako postupitel a společnost Anonymizováno, a.s. jako postupník, předmětem smlouvy bylo postoupení pohledávek uvedených v příloze smlouvy na postupníka, včetně pohledávky za žalovaným dle shora označené úvěrové smlouvy (řádek 118 přílohy). Z vyrozumění o postoupení pohledávky ze dne 13. 7. 2021 včetně přehledu podacích čísel ze dne 20. 7. 2021 soud zjistil, že právnická osoba. tímto mínila informovat žalovaného o postoupení pohledávky, kdy v seznamu je evidováno několik zásilek adresovaných žalovanému pod různými podacími čísly.

14. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 3. 7. 2021 včetně přílohy soud zjistil, že tuto uzavřela společnost Anonymizováno, Anonymizováno.s. jako postupitel a žalobce jako postupník, předmětem smlouvy bylo postoupení pohledávek uvedených v příloze smlouvy na žalobce, včetně pohledávky za žalovaným ze shora citované smlouvy (řádek 118). Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 2. 9. 2021 – 2x včetně seznamu odeslaných oznámení ze dne 2. 9. 2021 soud zjistil, že společnost Anonymizováno, Anonymizováno.Anonymizováno. tímto informovala žalovaného o postoupení pohledávky na žalobce, toto sdělení bylo žalovanému odesláno na adresu trvalého pobytu i na kontaktní adresu dle smlouvy.

15. Z oznámení o právním zastoupení a výzvy k úhradě dluhu ze dne 6. 9. 2021 - 2x soud zjistil, že žalobce prostřednictvím svého zástupce vyzval žalovaného k úhradě dluhu před podáním žaloby do 7 dnů od odeslání výzvy. Ze seznamu odeslaných výzev ze dne 6. 9. 2021 soud zjistil, že uvedené bylo žalovanému odesláno na adresu trvalého pobytu i na kontaktní adresu dle smlouvy.

16. Z listin: Produktové podmínky pro vydávání a používání kreditních karet účinné od 13. 1. 2018, Ceník produktů a služeb pro soukromé osoby, právnická osoba podmínky účinné od 1. 10. 2018 soud nezjistil žádné skutečnosti, které by měly význam pro rozhodnutí soudu ve věci samé.

17. V prvé řadě se soud zabýval otázkou své pravomoci, když žalovaný je osobou se státní příslušností Anonymizováno a je tak založen cizí prvek v řízení. V souzené věci jde o nároky vyplývající ze smlouvy o úvěru ze dne 7. 12. 2018, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ke kartě do limitu ve výši 50 000 Kč, resp. až do 70 000 Kč, která byla uzavřena právnická osoba., která je právnickou osobou se sídlem v České republice a dlužníkem – žalovaným v adresa právnická osoba, rovněž karta byla žalovanému poskytnuta v adresa právnická osoba. Lze tak dovodit, že se tvrzená smlouva, resp. tvrzená služba, která byla poskytnuta, vztahovala k území ČR. V souzené věci je dle názoru soudu založena pravomoc podle čl. 7 bod 1) Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (přepracované znění), podle kterého osoba, která má bydliště v některém členském státě, může být v jiném členském státě žalována: 1) a) pokud předmět sporu tvoří smlouva nebo nároky ze smlouvy, u soudu místa, kde závazek, o nějž se jedná, byl nebo měl být splněn, b) pro účely tohoto ustanovení a pokud nebylo dohodnuto jinak, je místem plnění zmíněného závazku: - v případě prodeje zboží místo na území členského státu, kam zboží podle smlouvy bylo nebo mělo být dodáno, v případě poskytování služeb místo na území členského státu, kde služby podle smlouvy byly nebo měly být poskytnuty.

18. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 S., občanský zákoník, v účinném znění (dále v textu jen „OZ“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

19. Podle § 2993 OZ plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

20. Dle ustanovení § 2 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále také jen „ZoSÚ“), ve znění účinném od 1. 12. 2016, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

21. Dle § 3 písm. c) ZoSÚ je posouzením úvěruschopnosti spotřebitele posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr.

22. Dle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

23. Dle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy 24. Dle § 87 odst. 1 ZoSÚ ve znění účinném do 28. 5. 2022 poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

25. Úvodem soud uvádí, že by byl popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči podnikateli pozitivním zásahem ze strany soudu (nerovné postavení spočívá jak v ekonomické síle spotřebitele vůči poskytovateli úvěru, tak v úrovni jeho informovanosti), pokud by takový zásah ze strany soudu závisel na námitce spotřebitele. Závěr o absolutní neplatnosti smluv, které jsou v rozporu s právem na ochranu spotřebitele, odpovídá ustálené judikatuře Soudního dvora Evropské unie, jehož závěry mají při výkladu norem spotřebitelského práva implementovaných do našeho právního řádu z unijního práva nezastupitelný význam. Je tedy zřejmé, že česká právní úprava stanovující pro případ porušení povinnosti zkoumání úvěruschopnosti pouze relativní neplatnost, je v přímém rozporu s požadavky směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 (dále jen „směrnice 2008/48/ES“) a zakotvuje tak nižší standard ochrany, než který uvedená směrnice zamýšlela. Soudní dvůr ve své judikatuře opakovaně zdůraznil povinnost tzv. eurokonformního výkladu v co největším rozsahu ve světle znění a účelu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 tak, aby dosáhl jí zamýšleného výsledku, a to i v horizontálních sporech (viz rozsudky Marleasing SA C-106/89, EU:C:1990:395, Océano Grupo SA C-240–244/98, EU:C:2000:346, Konstantinos Adeneler C-212/04, EU:C:2006:443). Ačkoliv taková interpretace způsobí praktickou obsolentnost § 87 odst. 1 věty druhé ZosÚ, je v tomto případě možná (MELZER, Filip. Metodologie nalézání práva. Úvod do právní argumentace. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 146 – 167 a s. 174 - 178) nebo rozsudek Simmenthal SpA, C-106/77, ECLI:EU:C:1978:49).

26. Soud rovněž poukazuje na právní závěry vyjádřené v rozsudku Nejvyššího správního soudu ČR ze dne 1. 4. 2015 sp. zn. 1 As 30/2015, z nichž vyplývá, že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení úvěruschopnosti dlužníka. Věřitel musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k jeho tvrzení, aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru je nutno považovat takovou obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Pouze takový skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem.

27. Jak je shora uvedeno, soud v souladu s eurokonformním výkladem směrnice 2008/48/ES dovodil, že nedodržení povinnosti věřitele dle § 86 ZosÚ způsobuje absolutní neplatnost sjednané smlouvy dle § 588 o. z., ke které soud musí přihlížet z úřední povinnosti. Uvedenému odpovídá i novelizované znění § 87 odst. 1 citovaného zákona ve znění novely provedené zákonem č. 96/2022 Sb. účinným od 29. 5. 2022.

28. Soud nevzal za prokázáno, že předchůdce žalobce při uzavření smlouvy a při její změně, kterou došlo k navyšování úvěrového limitu, posuzoval s odbornou péčí schopnost žalovaného úvěr splácet, kdy v tomto směru bylo soudu předloženo pouze prohlášení předchůdce žalobce, jak u žalovaného postupoval. Nelze tak vzít za prokázáno, že by předchůdce žalobce zkoumal schopnost žalovaného úvěr splácet, a to jeho příjmovou, výdajovou stránku, v kontextu jeho osobních poměrů. Soud byl připraven poučit žalobce u ústního jednání podle ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., aby tvrdil, zda a jakým způsobem posoudil při uzavření smlouvy a při změně výše úvěrového rámce schopnost dlužníka - žalovaného úvěr splácet, a to jeho příjmovou, výdajovou stránku, v kontextu konkrétních osobních poměrů žalovaného a navrhl důkazy k prokázání svých tvrzení. Žalobce se však k ústnímu jednání nedostavil a připravil se tak dobrovolně o možnost být ze strany soudu poučen. Je to žalobce, kdo nese odpovědnost za to, že v řízení bude tvrzeno, jak byla posuzována úvěruschopnost žalovaného a pravdivost tohoto tvrzení prokázána, aby mohl soud učinit právní závěr o naplnění odborné péče; pokud ne, je povinen žalobce nést negativní následky (spočívající v částečné ztrátě sporu). S ohledem na neunesení břemene tvrzení a důkazního břemene ohledně splnění povinnosti posoudit schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr s odbornou péčí, nezbývá, než dospět k závěru o absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru uzavřené v podobě Návrhu na uzavření smlouvy o vydání kreditní karty Anonymizováno č. hodnota ze dne 22. 11. 2018, ve spojení s Protokolem o převzetí kreditní karty/PINu ze dne 7. 12. 2018, pro rozpor se zákonem (shora citované ustanovení § 86 a § 87 odst. 1 ZoSÚ, § 580 odst. 1 OZ), kdy k tomuto je soud povinen přihlížet i bez návrhu (§588 OZ).

29. Soud dále nevzal za prokázáno, zda a v jaké výši se žalovaný bezdůvodně obohatil, neboť není zřejmé, jakou konkrétní částku žalovaný na základě této smlouvy vyčerpal. Žalobce v tomto směru doložil pouze souhrnný výpis z účtu z Kreditní karty, z něhož tento údaj bez dalšího nevyplývá a ani ho nelze propočtem zjistit, neboť, jak již soud konstatoval shora, tento výpis zobrazuje několik časových řad, zobrazuje transakce plusové (platby žalovaného) a různě označené mínusové položky v různé výši za období od 7. 12. 2018 do 15. 6. 2021 a není doplněn o legendu/popis jednotlivých mínusových položek, není uzavřen ani srozumitelným přehledem vyčerpané a uhrazené částky. Žalobce byl v tomto směru vyzván již v rámci přípravy k jednání usnesením č.j. 31 C 94/2022 – 18 ze dne 4. 4. 2022, v doplňujícím podání žalobce odkázal právě na souhrnný výpis a další skutečnosti netvrdil a důkazy neoznačil a nedoložil. Soud byl připraven v tomto směru poučit žalobce u ústního jednání podle ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., žalobce se však k ústnímu jednání nedostavil a připravil se tak dobrovolně o možnost být ze strany soudu poučen.

30. Soud nevzal za prokázáno, že bylo žalovanému konkrétního data do jeho dispoziční sféry odesláno Okamžitá splatnost kreditní karty ze dne 20. 10. 2020, vyrozumění o postoupení pohledávky ze dne 13. 7. 2021. Soud byl připraven poučit žalobce u ústního jednání podle ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., žalobce se však k ústnímu jednání nedostavil a připravil se tak dobrovolně o možnost být ze strany soudu poučen.

31. Soud vzal za prokázáno, že žalovaný byl poprvé prokazatelně vyzván k úhradě celé dlužné částky výzvou v podobě oznámení o právním zastoupení a výzva k úhradě dluhu ze dne 6. 9. 2021, které mu odesláno na adresu trvalého pobytu i na kontaktní adresu dle smlouvy. Rovněž soud vzal za prokázáno, že pohledávka byla postoupena žalobci dvěma smlouvami o postoupení pohledávky, jak citovány shora; je tak ve věci aktivně legitimován.

32. Na základě uvedeného tak lze shrnout, že žalobě není možné ani částečně vyhovět, neboť v řízení soud nevzal za prokázané, v jaké konkrétní výši předchůdce žalobce poskytl žalovanému plnění na základě neplatné smlouvy, jak konstatováno shora; není prokázáno, zda a v jaké výši se žalovaný bezdůvodně obohatil ve smyslu ustanovení § 2991 odst. 2 a § 2993 OZ. Není-li dán nárok na jistinu, není dán ani nárok na požadované příslušenství; s ohledem na závěr soudu o neplatnosti smlouvy rovněž žalobci nelze přiznat ani další nároky, které mají podklad ve smluvním ujednání (poplatky, úroky). Proto soud žalobu zamítl v celém rozsahu, jak uvedeno ve výroku ad. I tohoto rozhodnutí.

33. Výrok ad. II tohoto rozhodnutí o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalobce byl ve věci procesně neúspěšný a žalovanému dle obsahu spisu žádné náklady, jejichž náhradu by mohl požadovat, v souvislosti s tímto řízením nevznikly.

34. Výrok ad. III. tohoto rozhodnutí je odůvodněn ustanovením § 140 odst. 2 o.s.ř., podle kterého má ustanovený zástupce, je-li advokát, právo na odměnu náhradu hotových výdajů a náhradu za daň z přidané hodnoty, je-li advokát registrován jako plátce, kterou hradí stát. V dané věci byl žalovaný zastoupen ustanoveným opatrovníkem v osobě tituly před jménem jméno FO, advokáta, kterému takto vůči státu vzniklo právo na náhradu nákladů, ve smyslu shora citovaného ustanovení.

35. Dle obsahu spisu opatrovník poskytl tyto 3 úkony právní služby: převzetí zastoupení/opatrovnictví ve smyslu § 11 odst. 1 písm. b) vyhlášky č. 177/1996 Sb., vyjádření ve věci samé ze dne 25. 10. 2023 dle § 11 odst. 1 písm. d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., účast u jednání dne 4. 4. 2024 ve smyslu ustanovení § 11 odst. 1 písm. g) vyhlášky č. 177/1996 Sb.

36. Za tyto úkony právní služby dle § 11 odst. 1 vyhlášky náleží opatrovníkovi odměna stanovená dle § 7 bodu 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen vyhláška) ve výši 3 780 Kč za jeden úkon právní služby, tj. celkem za 3 úkony právní služby částka ve výši 11 340 Kč. Dále byla přiznána paušální náhrada hotových výdajů dle § 13 odst. 4 vyhlášky ve výši 300 Kč přináležející ke každému úkonu právní služby, tj. celkem částka ve výši 900 Kč (3 x 300 Kč). Celkovou částku náhrady nákladů řízení ve výši 12 240 Kč nutno navýšit o 21% DPH, jehož je opatrovník žalovaného dle evidovaného osvědčení o registraci plátcem, celkem ve výši 2 570,40 Kč. Celkem tak soud opatrovníkovi žalovaného přiznal částku ve výši 14 810,40 Kč, jak uvedeno ve výroku ad. III tohoto rozhodnutí.

37. Výrok IV. tohoto rozhodnutí, kterým soud přiznal České republice právo na náhradu nákladů tohoto řízení, je pak odůvodněn ustanovením § 148 odst. 1 o.s.ř., kdy u procesně neúspěšného žalobce nebyly shledány podmínky pro osvobození od soudních poplatků. Soud zavázal žalobce zaplatit České republice částku ve výši 14 810,40 Kč, tj. částku, která je určena jako náhrada nákladů jmenovaného opatrovníka žalovaného dle výroku ad. III. rozsudku, kdy žalobce byl ve věci zcela procesně neúspěšný. Tuto částku je žalobce povinen zaplatit státu na účet Okresního soudu v Ostravě ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (což odpovídá ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř. – část věty před středníkem).

38. Žalobce zaplatil v souvislosti s podáním žaloby - návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu – soudní poplatek ve výši 2 656 Kč. Elektronický platební rozkaz nebyl vydán, věc byla převedena do agendy sporné. Soudní poplatek tak činí dle položky 2 bodu 2, ve spojení s položkou 1 bodem 1 písm. b) Sazebníku poplatků – přílohy k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v účinném znění částku ve výši 3 310 Kč. Proto soud žalobce zavázal zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Ostravě doplatek soudního poplatku ve výši 664 Kč, jak uvedeno ve výroku ad. V tohoto rozsudku, a to ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, dle § 160 odst. 1 o.s.ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Ostravě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li povinný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se oprávněný domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.