32 C 166/2017

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Jitkou Kulichovou ve věci žalobců: a) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalobce a žalobkyně b) celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalobce a žalobkyně oba zastoupeni advokátkou anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátkou anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o 181 653 Kč s příslušenstvím a o ochranu osobnosti

I. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobcům částku ve výši 149 141,04 Kč, se zamítá.

II. Žaloba, aby žalovaný byl povinen do jednoho měsíce od právní moci rozsudku zajistit na vlastní náklady v [anonymizováno] deníku uveřejnění omluvy v tomto znění: „ [právnická osoba], se omlouvá manželům [jméno] a [celé jméno žalobce], coby bývalým nájemcům bytu [číslo] na ul. [ulice] [číslo] [PSČ] [obec], že svým přístupem k plnění závazků daných zákonem konala v rozporu s dobrými mravy, když z pozice ekonomické převahy ignorovala a pomíjela jejich oprávněné nároky a žádosti k naplnění jejich práv“, <b>se zamítá.</b>

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobci se svou žalobou došlou soudu dne 8. 6. 2017 domáhali vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost jednak zaplatit žalobcům částku ve výši 181 653 Kč a dále pak povinnost zajistit na vlastní náklady v [anonymizováno] deníku uveřejnění omluvy ve znění: " [právnická osoba] se omlouvá manželům [jméno] a [celé jméno žalobce], coby bývalým nájemcům bytu [číslo] na ul. [ulice] [číslo] [PSČ] [obec], že svým přístupem k plnění závazků daných zákonem konala v rozporu s dobrými mravy, když z pozice ekonomické převahy ignorovala a pomíjela jejich oprávněné nároky a žádosti k naplnění jejich práv." Svou žalobu žalobci odůvodnili skutečností, že na základě nájemní smlouvy ze dne 3. 1. 1983 a zápisu o odevzdání a převzetí bytu užívali byt [číslo] na ul. [ulice a číslo] v [obec], a to do 31. 12. 2016. Od 1. 6. 2006 se stala pronajímatelem společnost [právnická osoba], [IČO], kdy následně docházelo k nástupnictví ve vztahu k pronajímateli a označení pronajímatele v době vyhlášení rozhodnutí je společnost [právnická osoba] Nároky žalobců sestávají jednak z neoprávněně účtovaných plateb na nájemném žalovaným, a to za období od 1. 1. 2007 do 31. 12. 2016 v celkové výši 145 693,76 Kč, když od 1. 1. 2007 došlo k navýšení měsíčního nájemného na částku 899,25 Kč oproti sjednané částce 767,21 Kč, žalovaný tak učinil neoprávněně a toto nájemné opakovaně navyšoval. Neoprávněnost spočívá v tom, že žalovaný neoznámil řádně navýšení nájemného žalobcům. Dále pak žalobci požadují vrácení částky ve výši 33 300,68 Kč, když došlo k neoprávněnému účtování plateb hrazených za služby spojené s užíváním bytu představující vodné a stočné. Mezi žalobci a žalovaným nikdy nedošlo k uzavření dohody o rozúčtování vodného a stočného. Nadto žalobci nevyužívali veřejné kanalizace, kdy odpadní vody z WC předmětného bytu byly odváděny do žumpy, kterou si žalobci vyváželi sami, a z kuchyně a koupelny pak do vodoteče, předmětný dům nebyl napojen na veřejnou kanalizaci. Taktéž nedošlo ze stany žalovaného k osazení bytu vodoměrem za účelem měření množství dodávané vody na vodovodní přípojku, čímž byl žalovaným znemožněn žalobcům coby důchodcům a osobám se značně úsporným způsobem čerpání vody, hradit skutečnou výši spotřebované vody. Dalším nárokem pak je částka 2 658,56 Kč jako neoprávněné účtování plateb čištění komínu za období od 1. 1. 2007 do 31. 12. 2016, když žalobci si čištění spalinových cest zajišťovali svépomocí. Žalobci dále namítali, že žalovaný neudržoval pronajatý byt ve stavu způsobilém k užívání, zcela pomíjel výzvy žalobců k odstranění závadného stavu, nedostatečně zajistil nerušené užívání bytu a po celou dobu pak docházelo k soustavnému ignorování požadavků žalobců, jež již od r. 2008 až do ukončení nájmu činili opakované výzvy a žádosti. Výtky žalobců nebyly žalovaným řešeny buď vůbec, nebo nedostatečně, docházelo k ignorování požadavku na instalování vodoměru, ignorování sdělování neopodstatněného požadování plateb stočného, dále pak výhrady namířené proti kvalitě pronajímaných prostor. Taktéž žalobci očekávali, že žalovaný zajistí zlepšení kvality bydlení v předmětném domě, kdy žalobci informovali pravidelně žalovaného o stavu domu a bytu a byli opakovaně ujišťováni o nápravě. K tomuto však nedošlo, k žádným úpravám, opravám bytu či domu se žalovaný neuchýlil a žalobci tak po celou dobu nájmu byli nuceni potýkat se se zátoky, plísněmi apod. Pro uvedené pak žalobci požadují náhradu nemajetkové újmy, která jim činností, resp. nečinností žalovaného byla způsobena, a to ve formě omluvy, jak je uvedeno shora. Žalobci pak dne 18. 9. 2018 vzali žalobu částečně zpět, a to v rozsahu 32 511,96 Kč ve vztahu k nároku na vrácení neoprávněné účtovaných plateb na nájemném za období od 1. 1. 2007 do 31. 12. 2016, když tyto nadále požadovali ve výši 113 181,80 Kč. Předmětem řízení tak byla celková dlužná částka tak čítá 149 141,04 Kč a nárok na učinění omluvy ze strany žalovaného. Ve vztahu k vznesené námitce promlčení, kteroužto strana žalovaná učinila, pak mají žalobci za to, že vznesená námitka promlčení nemůže požívat právní ochrany dle ust. § 8 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 (dále jen o. z.), když se ze strany žalovaného jedná o zjevné zneužití práva. Žalobci odůvodnili, že co do uplatnění předmětného nároku, činili tak opakovaně již v minulých letech, a to u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. [spisová značka] a [spisová značka] a u Okresního soudu v Karviné, pobočka Havířov, pak sp. zn. [spisová značka]. V těchto řízeních byli vyzýváni k odstraňování vad podání, žádali o ustanovení zástupců pro vedené řízení, opakovaně tak nebylo učiněno, žaloby žalobců tak byly povětšinou buď odmítnuty či řízení zastaveno. Žalobci mají za to, že v rámci svého právního povědomí činili kroky, jak jen byli tohoto schopni, a pokud jim ze strany soudu nebyla poskytnuta ochrana jejich práv ve formě ustanoveného zástupce, nebyli schopni výzvám soudu vyhovět. Mají tedy za to, že jejich postupy jsou zřetelné v rámci uplatnění jednotlivých nároků, o toto se pokoušeli dříve než před tímto řízením, avšak v důsledku postupu soudu jim bylo uvedené znemožněno. Mají tedy za to, že nemůže být nárok žalobců promlčen, když je zřejmé, že se svým nárokem na soud obrátili již mnohem dříve, než byla podána tato žaloba.

2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby v celém rozsahu. Učinil nesporným trvání nájemního vztahu mezi žalobci a žalovaným, má však za to, že nárok žalobců není po právu. Co do navyšování nájemného, k tomuto docházelo v souladu s platnou právní úpravou, kdy žalovaný oznamoval změny výše nájemného dle zákona č. 107/2006 Sb., účinného do 31. 12. 2012. Taktéž účtovaní jednotlivých služeb, ať už co do vodného, stočného, když dle žalovaného je předmětný dům [adresa] v [obec] napojen na veřejnou kanalizaci, tak účtování revize komínu, když ze strany žalovaného musela jako ze strany vlastníka nemovitosti být činěna kontrola spalinových cest při reflexi skutečnosti, že čištění prováděli žalobci sami a tato částka jim v r. 2012 a 2013 účtována nebyla. Po následné revizi spalinové cesty bylo zjištěno, že komíny čištěny nejsou a od r. 2014 pak toto čištění bylo žalobcům opětovně účtováno. Pokud je položka nazvána v rámci vyúčtování jako čištění komínu, nejedná se o přesné označení, avšak jedná se o podíl na platbě za revizi komínu, ke které je vlastník nemovitosti povinen. Co do nároku týkajícího se odškodnění nemajetkové újmy vzniklé žalobcům chováním strany žalované, má za to, že žalovaný vždy reagoval na připomínky žalobců, i na jejich jednotlivé výtky či výzvy, avšak zřejmě ne způsobem, který by si žalobci představovali. V daném ohledu však nelze hovořit o tom, že jakkoliv bylo zasaženo do osobnostních práv žalobců, když ze strany žalovaného reakce učiněny byly, byť ne k plné spokojenosti žalobců. Taktéž žalovaný navrhl žalobcům vzhledem ke stavu bytu a jejich nespokojenosti, možnost přestěhovat se do jiného náhradního bytu tak, aby kvalita bydlení byla žalobcům zajištěna, když ve vztahu k předmětnému domu žalovaný neměl v úmyslu do něj výrazně investovat, a to vzhledem ke svému plánu co do hospodaření s bytovým fondem. Po nepřijetí náhradního bydlení byla žalobcům poskytnuta sleva z nájmu ve výši 15 %, a to od r. 2011 do konce nájemního vztahu. Žalovaný pak vznesl námitku promlčení větší části uplatněného nároku, když žaloba ve věci byla podána 8. 6. 2017, přičemž nároky jsou žalobci uplatňovány za dobu od 1. 1. 2007. Zohlednění již proběhlých řízení, které žalobci vedli, jak zde bylo konstatováno, nelze vnímat tak, že by uplatněná námitka byla ať už v rozporu s dobrými mravy či by se jednalo o zjevné zneužití práva ze strany žalované. <b>3. Provedeným dokazováním byl zjištěn tento skutkový stav:</b> 4. Ze spisu Okresního soudu v Karviné, pobočka Havířov sp. zn. [spisová značka], Okresního soudu v Ostravě sp. zn. [spisová značka] a [spisová značka] bylo soudem zjištěno, že žalobci uplatnili nároky obdobné nárokům uplatněným v tomto řízení, že žalobci v těchto podávali neúplná, neurčitá a neprojednatelná podání, kdy soudy bylo procesně postupováno tak, že žalobce vyzývali k odstranění vad podání, k tomuto však nedošlo, z uvedených řízení soud nezjistil jakýkoliv nesprávný úřední postup v jednotlivých řízeních (jako předběžnou otázku pro účely posouzení vznesené námitky promlčení), a má tedy za to, že nelze k uvedenému přihlédnout, co do argumentace zjevného zneužití práva žalovaným při uplatnění námitky promlčení. Žalobci byli jednotlivými soudy dostatečně poučeni o dalších postupech ve věcech a bylo na nich, aby výzvám vyhověli. Pokud tak neučinili, nezbylo než žaloby vyřídit nikoliv meritorně. Námitce promlčení tak soud přisvědčil a dále se věcí zabýval ve vztahu k období od 8. 6. 2014.

5. Ze sdělení Vodoprávního úřadu [stát. instituce] ze dne 11. 12. 2015 bylo soudem zjištěno, že v rámci žádosti žalobců bylo v časové souslednosti se sdělením provedeno místní šetření na okolních pozemcích domu [adresa] v [obec], nebyly zjištěny žádné známky zamokření pozemků u domu, ani okolních pozemků odpadními vodami. Za domem byla zjištěna sběrná jímka s napojením na kanalizaci majetku [právnická osoba], na místě nebyly zjištěny žádné příznaky poškozování životního prostředí v příčinné souvislosti s odváděním odpadních vod.

6. Dle sdělení [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] (dřívější označení žalovaného) jako vlastníka domu [adresa] je způsob odvádění odpadních vod prováděn na základě smlouvy o dodávce vody z vodovodu a odvádění odpadních vod kanalizací pro veřejnou potřebu v provozování [právnická osoba] vodárny a kanalizace [právnická osoba]

7. Ze sdělení [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] ze dne 22. 7. 2016 bylo soudem zjištěno, že ve vztahu k domu [adresa] v [obec] pak je tato společnost vlastníkem předmětného domu a okolních pozemků, dne 9. 6. 2016 byla za účasti nájemníků domu vyčerpána žumpa a společnost dospěla k závěru, že se jedná o bezodtoké jímky sloužící výhradně k jímání vody ze splachovacích WC, všechny ostatní odpadní vody z domácnosti nájemců jsou odváděny kanalizační přípojkou do kanalizace provozované společností [právnická osoba] Společnost dále uvedla, že v kolonii [ulice] nemá zájem investovat finanční prostředky nad rámec běžné údržby a zachování stávajícího technického stavu domu. Již jako všeobecně známa informace pak bylo konstatováno, že po opuštění domu v dotčené oblasti posledními nájemci, budou tyto domy postupně demolovány, a to zřejmě včetně domu [adresa].

8. Ze sdělení společnosti [právnická osoba] ze dne 24. 8. 2016 ve vztahu k domu [adresa] v [obec] pak bylo soudem zjištěno, že původní kanalizace v lokalitě [anonymizována dvě slova] [ulice] byla vybudována v r. 1930, následně v r. 1966 [právnická osoba] [anonymizováno] [obec] provedena celková rekonstrukce včetně propojení kanalizačních přípojek a vybudování čistírny odpadních vody, a to štěrbinové nádrže. Původní dokladová část projektové dokumentace zůstala ve vlastnictví investora stavby, tedy [anonymizováno] [příjmení] [jméno] [příjmení], nebyla součástí převodu majetku. V r. 2014 byla stávající štěrbinová nádrž zdemolována, a kanalizace z lokality osady [ulice] propojena stokou F na čističku odpadních vod [obec]. Ke kanalizační přípojce bytového domu [adresa] nemá společnost [právnická osoba] k dispozici žádnou technickou ani provozní dokumentaci, projektovou dokumentaci kanalizační přípojky dokládá vlastník nemovitosti, přitom v daném případě se jedná o kanalizační přípojku realizovanou v 70. letech minulého století.

9. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že se jednalo o starostu [obec] od r. 1990 do 2010 a od r. 2010 do 2014 pak působil na pozici místostarosty, následně pak zastupitel a radní. Z pozice své funkce řešil výhrady ze strany žalobců, kdy tito měli výhrady jednak k majiteli domu, v němž bydleli, a jednak k jeho péči o nemovitost. Dům, v němž bydleli žalobci, patřil mezi nejhůře ošetřované domy. Žalobci žádali o pomoc starostu obce, když jim v zimě zamrzla voda, neboť pomoci od majitele domu se nedočkali. Žádosti o opravy, které žalobci vůči pronajímateli činili, měly delší odezvy, pokud se jednalo o něco finančně náročnějšího, trvalo to vždy, pokud se to už stalo, delší dobu. Často obec komunikovala s pronajímatelem ve vztahu k předmětným problémům, proto je o uvedeném také informován. Od žalobce b. ví, že vznikaly škody na domě žalobců od ostatních nájemců, také ví, že se musel žalobce b. obracet často na policii, ale nebylo nikdy nic konkrétního vyřešeno. Žalobce b. chtěl řešit zejména to, aby se v lokalitě slušně žilo a majitel se lépe staral o předmětné domy. Pokud [územní celek] a okolní obce řešily cokoliv týkající se soužití a žití v obcích, často uvedené kooperovaly také se [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]. U této společnosti však mnohé záviselo od finančních možností a investičních prostředků, které měla k dispozici. Kanalizace v obci byla dokončena v r. 2014, nebyla vedena až k domu žalobců, [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] od uvedeného domu, tedy [adresa].

10. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] bylo soudem zjištěno, že od 1. 12. 1994 do r. 2010 působila v [obec] jako místostarostka, od r. 2010 do r. 2014 jako starostka a od r. 2014 opět ve funkci zastupitelky města. Žalobce zná z titulu své funkce, bydleli v [anonymizováno] [ulice] v domě ve vlastnictví [právnická osoba] a v dané době se již jednalo o vyloučenou lokalitu. Žalobce b. často upozorňoval, že jsou domy ve špatném stavu, hovořil o špatném soužití s romskými občany, uváděl to také obci, situaci řešil i s policií a vlastníkem domu. Žalobci se často obraceli o pomoc a realizaci potřebných technických záležitostí na [územní celek], byť jim bylo opakovaně sdělováno, že nemohou zasahovat do vlastnictví jiného vlastníka, to je [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]. Žalobce b. však říkal, že [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]. je nečinná a žádal o součinnost právě obec. Skutečnost, že soužití v [anonymizováno] [ulice] bylo problematické, byla však všeobecně známa, a to zejména pro chování většiny nájemců.

11. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] bylo soudem zjištěno, že od 1. 12. 2014 je vedoucím Odboru výstavby a životního prostředí [územní celek]. S žalobci, resp. s žalobcem b. byl v častém kontaktu dle jeho potřeb, řešili především otázky bydlení a odkanalizování předmětného domu, také technický stav budovy, kdy odbor, jehož představitelem svědek je, vyhodnotil stav domu tak, že nevyžaduje úpravy, budova byla zabezpečena, bylo řešeno pouze odkanalizování. Splašky z WC měly odtok do vybíratelné jímky, odtok z dřezu a umyvadel pak do kanalizace. Tato situace byla v r. 2016 až v r. 2018, jaká byla před r. 2014, svědek nevěděl. Skutečnost, že žalobce b. nesouhlasil s tím, jakým způsobem vlastník domu účtuje odvod odpadních vod, byla všeobecně známa. Na naléhání žalobce b. bylo zjištěno obcí, že odkanalizování domu je dvojí, a to část do kanalizace, část do jímky, byť původně měli všichni za to, že odkanalizování probíhá prostřednictvím veřejné kanalizace. Svědek dále uvedl, že prostřední sklep v domě byl v neutěšeném stavu, byly zde sutiny, co do žumpy, tuto fyzicky neviděl, při posouzení se spoléhal na výsledek tlakové zkoušky, kdy neměl důvod této nedůvěřovat. Co do kanalizace, tato byla vedena až do [anonymizováno] [ulice], neboť nebyla součástí projektu, projekt se zabýval sanací po doznívání důlní činnosti.

12. Ze znaleckého posudku [číslo] 2018 vypracovaného 9. 11. 2018 znalcem [příjmení] [celé jméno znalce] a jeho výslechu bylo soudem zjištěno, že co do aktuálního stavu k datu 24. 10. 2018 ve vztahu k domu [adresa] na pozemku parc. [číslo] [územní celek], [katastrální uzemí], vše zapsáno u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, [stát. instituce], [list vlastnictví], tento je napojen na kanalizaci. U domu [adresa] se jedná o bezodtokové jímky sloužící výhradně k jímání odpadní vody ze splachovacích WC. Žumpy jsou určeny po jejich naplnění k vybírání a vyvezení. Všechny ostatní odpadní vody z domácnosti nájemců jsou odváděny kanalizační přípojkou do kanalizace přes revizní šachtu označenou jako [anonymizováno], v provozování [právnická osoba] vodovody a kanalizace [právnická osoba] Tato kanalizace je od r. 2014 napojena na čistírnu odpadních vod [obec]. Co do stavu po dobu od r. 2007 do r. 2014, odvod z WC bytu, jež obývali žalobci, byl napojen do žumpy, ostatní odpadní vody z bytu pak byly svedeny do veřejné kanalizace a dále do revizní šachty [anonymizováno]. V r. 2014 došlo k likvidaci emšerské studny, tj. hluboké nádrže, jíž protékají, aniž se sedimentují odpadní vody, a od r. 2014 pak veřejná kanalizace z lokality [anonymizováno] [ulice] byla propojena stokou F na čistírnu odpadních vod [obec]. Vedení veřejné kanalizace znalec posuzoval podle jednotlivých šachtic, vpusti odkryty neměl, pouze viděl poklopy. Trasa zhruba odpovídala dle předloženého plánku, tento byl předložen znalci jak žalobcem b., tak pověřencem žalované. Znalec pak uvedl, že má za to, že kanalizace nebyla nikde zaslepena či přerušena, neboť by to bylo patrno ze stříkající vody z ústí. Co se týče r. 2014, do tohoto okamžiku byla splašková voda odváděna do žumpy, jak již bylo konstatováno a deštivá voda jinam, kdy informaci kam, znalec neměl, zřejmě do země.

13. Ze znaleckého posudku č. [anonymizováno] [číslo] ze dne 25. 8. 2020 vypracovaného [anonymizováno] [celé jméno znalce] pak bylo soudem zjištěno, že dům [adresa] na pozemku parc. [číslo] [územní celek], k. ú. [obec] u [obec], Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, [stát. instituce], [list vlastnictví] je napojena na veřejnou kanalizaci k provozování [právnická osoba], avšak nebyla a není veškerá vnitřní kanalizace napojena kanalizační přípojkou. Odpadní vody z WC bytu žalujících natékají přímo do jímky na vyvážení, tedy žumpy. Vybudováním spádové čistírny a napojení veřejné kanalizace na ni se stav k domu [adresa] nezměnil, tzn., že dům byl na předmětnou kanalizaci napojen před rokem 2014 i po r. 2014. Co se týče emšerské studny, ta byla v r. 2014 zdemolována a zasypána, betonové potrubí ústící do emšerské studny bylo připojeno na nově zřízenou odtokovou kanalizaci, odkud jsou odpadní vody odváděny novým potrubím na veřejnou čistírnu odpadních vod. [příjmení] dešťové vody v odpadní kanalizaci přepadají do původní betonové šachty a původním betonovým potrubím jsou odváděny do toku [obec]. Při prohlídce žumpy nebylo zjištěno evidentní napojení na kanalizaci. Přípojka vedoucí do veřejné kanalizace je pak znalcem konstatována od domu, jsou to minimálně dvě přípojky, což bylo zjištěno z dřívějších podkladů a tak, jak již opakovaně řekl, splaškové vody jsou odváděny do veřejné kanalizace kromě splaškových vod z WC. Není pochybnost o tom, že by přípojka od domu vedla také k bytu [číslo] v domě [adresa]. Část kanalizace po emšerskou studnu je ve správě [právnická osoba] a jedná se tedy o veřejnou kanalizaci. Emšerská studna je jímka, kde se akumulují odpadní vody, provádí sedimentace přítomných látek, čímž dochází k jistému zdržení a jakémusi čištění, lze říct, že emšerská studna je něco jako septik. Přes emšerskou studnu čištění není dokonalé, bylo však možno toto provádět za souhlasu životního prostředí a s poplatkem, neboť voda nebyla vyčištěna zcela.

14. Ze záznamu o stavu bytu ke dni 14. 2. 1995 pak bylo soudem zjištěno, že zatéká ze štítů, ve věci ústředního topení pak jsou viditelné důlní vlivy, tzv. praskliny, v půdním prostoru jsou zapuštěny trámy přímo v komíně, což ohrožuje bezpečnost. Opravy je povinen provést majitel objektu. Revizní zprávu ústředního topení a s tím spojené náklady hradí uživatel.

15. Z revizní zprávy pro dům [adresa] ze dne 23. 2. 1995 bylo soudem zjištěno, že tato byla vystavena [příjmení] [příjmení] [jméno] s konstatováním, že ve sklepním prostoru domu je kotel ústředního topení vlastní výroby, zaústění je provedeno do jednoho komínového průduchu, který je vyvložkován komínovou vložkou [příjmení]. Provedená kouřová zkouška byla bez závad. Kouřová cesta byla způsobilá k odvádění spalin od kotle ústřední topení na tuhá paliva dle ČSN 734201.

16. Z předchozí revizní zprávy z 1. 2. 1995 téhož kominictví byly zjištěny velké trhliny na komínovém tělese a byla provedena kouřová zkouška, kouř unikal mimo jiné v bytě žalobců, komínové průduchy mezi sebou jsou netěsné. Při provozu kotle ústředního topení na tuhá paliva pak hrozí požár a otrava kouřovým plynem CO. Kouřová cesta není způsobilá k odvádění spalin dle ČSN 734201. Doporučení, aby komínový průduch, který slouží k odvádění spalin od kotle na tuhá paliva, vyvložkovat komínovou vložkou, netěsnosti opravit.

17. Z příjmového pokladního dokladu ze dne 24. 2. 1995 bylo soudem zjištěno, že žalobce b. zaplatil za provedení vyvložkování komínového průduchu částku ve výši 17 630 Kč ve vztahu k ulici [ulice a číslo] v [obec].

18. Z prodejky ze dne 2. 4. 1991 bylo soudem zjištěno, že tímto byl prodán jeden kotel za 2 670 Kč, z podpisu není patrno, kdo byl zákazníkem, kotel dodával [jméno] [příjmení], [obec] [část obce].

19. Z listiny psané žalobcem b. nazvané čištění komína svépomocí soud zjišťuje, že zde žalobce b. sepsal tyto údaje: " 10. 12. 2010 kbelík, 10. 3. 2012 kbelík a půl, 9. 7. 2012 kbelík, 16. 12. 2011 kbelík, 8. 3. 2011 kbelík a půl, 20. 7. 2011 kbelík, 10. 12. 2011 kbelík, 18. 3. 2012 kbelík a půl. Dne 8. 8. 2012 byli kominíci informováni o čištění komínu svépomocí, sdělili žalobci b., že byli vysláni majitelem domu na kontrolu kotle ve sklepě, a to i přes upozornění v březnu 2012. Vymetání neprováděli. 31. 8. 2012 kbelík a půl a v lednu 2013 kbelík a půl.

20. Z vyúčtování služeb za r. 2014, 2015 a 2016 bylo soudem zjištěno, že co do položky čištění komínu v r. 2014 byla žalobcům vyúčtována částka 221,74 Kč, v r. 2015 položka čištění komínu 146,83 Kč a v r. 2016 čištění komínu - 101,30 Kč.

21. Ze zprávy o provedení kontroly a čištění spalinové cesty z 1. 11. 2016 bylo soudem zjištěno, že tuto provádělo [příjmení] [jméno] s tím, že nájemník odmítá předmětnou zprávu podepsat, byť práce byly provedeny. Z předchozích zpráv ze dne 26. 2. 2014 - kontrola a čištění s podpisem žalobce b., 9. 6. 2014 - bez podpisu žalobce b. s doplněním, že žalobce si provádí kominické práce sám a 26. 11. 2015 - kouřovod nelze čistit, nájemník si čistí sám.

22. Z výslechu svědka [jméno] [jméno] bylo soudem zjištěno, že tento v rámci své živnosti, a to kominictví, provádí trvalou údržbu komínů. Podle druhu vytápění a podle spotřebičů, musí být provedena kontrola komínu, kontrola spalinové cesty a také čištění. Toto je povinností vlastníka, přičemž pokud se jedná o topení plynem, provádí se 1 x ročně, pokud tuhými palivy v celoročním provozu, tak 3 x ročně. Pokud by se jednalo o tuhá paliva sezónní, jednalo by se o kontrolu 2 x ročně. Může se stát, že nájemce odmítne umožnění kontroly nebo není doma, při čištění je zjišťováno, zda je komín průchodný, a to celý, zajišťována je také fotodokumentace. Stává se málokdy, že nájemce po provedení této práce odmítá záznam podepsat. Částky za kontrolu a čištění platí vlastník domu, který je pro kominictví smluvním partnerem, vlastník má povinnost jednou za rok nechat zkontrolovat průchodnost, a to i v případě, že si čištění provádí uživatelé svépomocí, neboť vlastník odpovídá za celý dům a má odpovědnost vůči ostatním osobám v domě. Proto musí být provedena kontrola a čištění odborníkem. Svědek neví o tom, že by měl informaci, že někde čištění provádět nemá, a to z důvodu, že si toto provádí svépomocí nájemce sám. V [obec] začal provádět čištění komínů až v r. 2014. Pokud nájemce tvrdí, že si čistí kouřovod sám a dohodu s vlastníkem nepředloží a následně čištění neumožní, tak předmětné uvede kominictví do záznamu, tedy že nájemce kontrolu a čištění komínu odmítl.

23. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] bylo soudem zjištěno, že se jednalo o zaměstnance žalovaného do r. 2008, kdy zde pracoval 43 let, vybavuje si, že prováděl nějaké kontroly ať již v bytě či osadě, kdy bydleli žalobci, a je to více než 10 let zpět. Kontakty probíhaly také v úředních prostorách, předmětem kontrol většinou byla upozornění na opravu domu nebo bytu. Po předmětné kontrole byly specifikovány požadavky a tyto předloženy údržbě k realizaci. Dle svědka se jednalo o objekty v obyvatelném stavu, byly tam prováděny opravy ještě před revitalizací fasády a střechy, následně po revitalizaci byly stále obyvatelné, kdy má za to, že zde bydleli normální občané. Okna v jednotlivých objektech byla dřevěná, ve špatném stavu, ale ne pouze v předmětné [anonymizováno] [ulice], ale i v ostatních lokalitách. Také záleželo, jak nájemce okna udržoval. Jednalo se o drobné opravy, které měl činit nájemce.

24. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] pak bylo soudem zjištěno, že tato byla u žalovaného zaměstnána do r. 2016, kdy do r. 2014 jako bytová technička, následně pak na havarijní lince. Co se týče žalobců, matně si na tyto vzpomíná, neboť měla na starosti přes 1 000 nájemců. Co do předmětné lokality, jedná se o hornickou starou zástavbu, kde byly byty II., III. i IV. kategorie. Taktéž si pamatuje, že se jedná o lokalitu, kde bydleli méně přizpůsobiví občané a po nich pak zůstávaly byty nepoměrně zdevastované. Mnoho lidí si zde provádělo opravy na vlastní náklady s povolením vlastníka. Ví, že předmětné domy byly ve vlastnictví [právnická osoba] [anonymizována dvě slova].

25. Z listiny adresované žalovaným žalobci b. ze dne 21. 1. 2013 pak bylo soudem zjištěno, že co se týče účtování čištění komínu v rámci vyúčtování služeb za r. 2012, pro skutečnost, že si žalobce b. čištění provádí vlastním nákladem, nebudou tomuto účtovány žádné náklady na čištění komínových průduchů. Při následném čištění komínových průduchů kominickou firmou, která provádí čištění v domě na ul. [ulice] [adresa] [obec], žalobci nemají potvrzovat podpisem tuto činnost, na předkládaný formulář nechť uvedou, že provádí vlastním nákladem.

26. Z vyúčtování služeb za r. 2020 bylo soudem zjištěno, že co do spotřeby vody, tato čítala 19,1 m3.

27. Ze vzájemné korespondence žalobců a žalovaného počínaje 23. 9. 2008 do prosince 2012 a dále pak soud zjišťuje, že žalobci opakovaně upozorňovali žalovaného na technický stav bytu, kde uváděli konkrétní závady, které žalovanému jako pronajímateli vytýkali, ať už ve vztahu k bytu či domu. Taktéž opakovaně uváděli, že dochází k porušování vzájemného soužití nájemníků, ať už v domě, tak v jeho okolí. Požadovali nápravu po žalovaném, a to vždy v konkrétní podobě. Žalovaným bylo reagováno na výzvy či žádosti žalobců evidentně v menším rozsahu, než jak byly tyto žádosti činěny ze strany žalobců, byla přislíbena náprava, která dílčím způsobem byla učiněna, dílčím nikoliv. Žalobcům bylo nabídnuto náhradní bydlení a následně pak od r. 2011 poskytnuta sleva z nájmu ve výši 15 %. Taktéž bylo v rámci vzájemné korespondence žalobcům sděleno, že pokud provádí čištění komínu svépomocí, nebude jim tato položka účtována v rámci vyúčtování služeb spojených s užíváním bytu.

28. Z další vzájemné korespondence žalobců a žalované, tedy dopisy od 1. 10. 2011, 22. 11. 2011 (záznam), dále pak dopis ze dne 12. 12. 2011, 21. 1. 2013, 1. 7. 2013 k dopisu z 25. 5. 2013, dále sdělení ze dne 24. 1. 2014, 15. 5. 2014, 19. 6. 2016, 27. 6. 2015 reakce na dopis ze dne 29. 6. 2015, dále sdělení ze dne 20. 9. 2015 v reakci na dopis ze dne 17. 8. 2015, sdělení ze dne 3. 5. 2016 jako reakce na dopis ze dne 2. 5. 2016, z 24. 5. 2016 jako reakce na dopis z 15. 5. 2016, dopis z 15. 11. 2016 pak bylo soudem zjištěno, že tímto dále probíhala vzájemná komunikace a korespondence mezi žalobci a žalovaným, kdy žalobci opakovaně žádali nápravy stávající stavu, ať už technického či situace v okolí domu a tyto ze strany žalovaného byly částečně slíbeny, z jisté části také realizovány, nikoliv však v celém žalobci požadovaném rozsahu. Často byly reakce žalovaného adresovány pouze žalobkyni a., tedy paní [celé jméno žalobkyně], což žalobce b. nespokojeně namítal.

29. Z výslechu žalobkyně a. [celé jméno žalobkyně] pak bylo soudem zjištěno, že tato v lokalitě [ulice] bydlela již od útlého dětství. Prostředí pro bydlení se zde změnilo po r. 1989, neboť zde byly ubytovány nepřizpůsobivé osoby, často býval v okolí hluk i po celou noc, u žalobkyně a. se vše projevilo na jejím zdraví, kdy měla již tři větší mozkové mrtvice, jednu menší, poté kdy byly řešeny nepokoje v okolí domu. Okolo domu byl nejen hluk a nepokoje, ale také velký nepořádek. Vlastníci domu toto neřešili, ačkoliv je žalobci opakovaně k uvedenému vyzývali. Taktéž často sdělovali pronajímateli závady v bytě a domě, tyto však nebyly odstraňovány. Z uvedeného bydliště se nechtěla žalobkyně odstěhovat, neboť zde vyrůstala, taktéž bydlela blízko své matky, o kterou pečovala. Před tím, než začala požívat starobní důchod, docházela do zaměstnání, které bylo vzdáleno 5-7 minut od bydliště. Ve vztahu ke komunikaci s žalovaným pak účastnice uvedla, že si vždy s manželem dali velkou práci v napsání předmětného dopisu, trvalo to i hodiny, avšak odpovědi, které dostávali, byly jen povrchní a nikoliv přesvědčující o tom, že žalovaný má zájem řešit žádosti žalobců. V současné době žalobci bydlí v bytě I. kategorie oproti původnímu bytu IV. kategorie, náklady jsou nižší, jedná se o bydlení s pečovatelskou službou a žalobci jsou velmi spokojeni. Jedná se o bydliště vzdálené asi 2 km od původního bydliště.

30. Z výslechu žalobce b. [celé jméno žalobce] pak bylo soudem zjištěno, že v rámci vyúčtování jednotlivých služeb, které byly poskytovány žalobcům jako nájemcům v domě žalovaného, zjistil nesrovnalosti, a to ve smyslu spotřeby vody, kdy byly uváděna nehorázná čísla, která nebyla pro žalobce akceptovatelná, a to ani po změně směrných čísel. Žalobce b. se začal zabývat právními předpisy týkajícími se těchto záležitostí, dále také zjistil, že tím, že není dům osazen vodoměry a v rámci obce byla kanalizace popsána jako nedostatečná, resp. žádná, tušil, že se děje něco nesprávného. Komunikoval tak s Vodoprávním úřadem v [obec] a snažil se situaci řešit i s žalovaným. Reklamoval opakovaně chybná vyúčtování, ať už v rámci vodného, stočného, tak následně také co do čištění komínů, neboť upozorňoval opakovaně žalovaného, že dostal povolení čistit si komín svépomocí, což také prováděl, ale následně docházelo k účtování plateb za tuto službu. Od února 2012 pak byl poplatek po upakovaných upozorněních žalobci zrušen. Na svépomoc v rámci čištění komínu upozorňoval také kominickou firmu, tito přesto opakovaně čištění komínu a revize hodlali provádět. Žalobce b. pak uvádí, že v předmětném bytě bydlel od r. 1966, žalobkyně a. jako jeho manželka od r. 1964, žili zde spokojeně a změny nastaly až v r. 1989, a to v důsledku chování vlastníka nemovitosti, kterýžto předmětné domy po r. 1989, když došlo k velkému úprku lidí z [anonymizováno] [ulice], obsazoval nepřizpůsobivými občany, když se jedná o byty IV. kategorie. Jednalo se o Romy, feťáky, prostě spodina. Ti, kteří tam zůstali, touto sociální skladbou trpěli. Žalobci opakovaně upozorňovali, ať už majitele bytu nebo policii a obec, na situaci v [anonymizováno], žalovaný však dle žalobce dostatečně situaci neřešil. Docházelo k opakovanému rušení nočního klidu a občanského soužití, i v průběhu dne žalobci uvedené těžce nesli a u žalobkyně a. se tento stres negativně podepsal na jejím zdravotním stavu. Pokud žalobci upozorňovali na technické nedostatky v domě a potřebu oprav, tyto taktéž nebyly vyslyšeny, opravy učinili pouze drobné, žalovaný vždy dal jistý příslib, který nebyl realizován. Žalobce se problematice velmi věnoval, trávil mnohé hodiny a dny prací nad jednotlivými vyjádřeními, aby zjišťoval fakta, vše však vyznívalo nedostatečně pro snahu žalobce situaci řešit. Žalobci si byt opravili pro své účely tak, aby se jim zde bydlelo dobře, ve zbytku však bylo na žalovaném, aby dům rekonstruoval a opravoval. Komunikace s žalovaným probíhala tak, že sice dostávali žalobci odpovědi, avšak zamítavé odpovědi s tím, že se mohou na společnost obrátit, pokud budou mít další dotazy. Omluvy, které od žalovaného dostávaly, byly s několikaměsíčním zpožděním, resp. bez několika měsíční reakce, a těmto omluvám žalobci nevěřili. Co do nabídky náhradních bytů, přišly až v době, kdy již vůči žalovanému žalobce neměl jakoukoliv důvěru, tak na tyto nabídky nereagoval. Co se týče výtek žalobců, k nápravě po jejich stížnostech došlo pouze jednou, dle vyjádření 21. 1. 2013, kdy jim byla poskytnuta finanční částka 700 Kč jako kompenzace. Žalobci však toto nevnímali jako dostačující. Soudní cestou začal žalobce řešit věc již v r. 2009. Neoprávněně měřenou spotřebu vody pak dokládá žalobce i současnou aktuální spotřebou vody, která je mnohem menší než byla vyúčtovávána žalovaným. V současné době je vše v naprostém pořádku, žalobci si připadají, jako by žili na zámku. Přístupem žalovaného se žalobce cítil dotčený, necítil se v rovnocenném vztahu nájemce pronajímatel, očekával ze strany žalovaného vyšší míru účasti na potřebách žalobců jako nájemců, této se však žalobcům nedostávalo.

31. Návrhy na provedení důkazu komunikací ze dne 1. 5. 2011 a následující, jež jsou ve spise založeny na čl. 217-221 spisu a lékařská zpráva žalobkyně a. od [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne 11. 5. 2021 byly zamítnuty pro nadbytečnost, neboť má soud za to, že v rámci vyjevení předběžného právního názoru v rámci předvídatelnosti rozhodnutí soudu bylo konstatováno, že co do vzájemné komunikace bylo k důkazu provedeno dostatek těchto korespondencí, kdy soud nenaznal, že by došlo k zásahu do osobnostních práv žalobců v takovém rozsahu, aby bylo uvedené odškodněno. Co se pak týče výslechu svědkyně [příjmení] ve vztahu k osobodnům a vyúčtování spotřeby vody žalobců za r. 2017, 2018, tyto byly zamítnuty taktéž pro nadbytečnost, když množství spotřebované vody za dobu po ukončení nájemního vztahu s žalovaným nemá vypovídající hodnotu a k posouzení, zda žalobci byli povinni platit vodné a stočné zejména tedy stočné co do existence napojení domu [adresa] na veřejnou kanalizaci.

32. Provedeným dokazováním dospěl soud k závěru o skutkovém stavu:

33. Žalobci byli nájemci bytu [číslo] v domě [adresa] na ul. [ulice] v [obec] od 3. 1. 1983 do 31. 12. 2016. Žalovaný byl vlastníkem předmětného domu. Jednalo se o byt - dle tehdejší kategorizace - IV. kategorie. Od 1. 1. 2007 docházelo k navyšování nájemného žalobcům dle ust. zák. č. 107/2006 Sb., žalobci nepodali žalobu na určení neplatnosti zvýšení nájemného. [adresa] byl zčásti v rámci odvodu odpadních vod napojen na veřejnou kanalizaci. Čištění komínů žalobci prováděli svépomocí, v roce 2012 a 2013 jim nebyl účtován poplatek. Mezi žalobci a žalovaným byla vedena četná korespondence s výtkami a žádostmi žalobců, žalovaný na dopisy reagoval, ne však ve stejné četnosti jako žalobci, a většinou nikoliv s obsahem, který žalobci požadovali. Dům byl v nedobrém technickém stavu, žalovaný nehodlal do domu investovat, když tento byl postupem času určen k demolici. Žalobcům byl opakovaně nabízen náhradní byt, následně od r. 2011 poskytnuta sleva z nájemného ve výši 15 %. Žalobci náhradní byt nepřijali.

34. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žalobě nelze v žádné její části vyhovět. Pokud se žalobci domáhali zaplacení částky představující neoprávněné zvýšení nájemného, a to ve výši 113 181,80 Kč za období od 1. 1. 2007 do 31. 12. 2016, nutno s odkazem zejména na ust. § 3 zákona č. 107/2006 Sb., o jednostranném zvyšování nájemného z bytu, konstatovat, že žalobci měli možnost se proti tomuto postupu bránit, a to dle odst. 6 prostřednictvím žaloby na určení neplatnosti zvýšení nájemného ve lhůtě do tří měsíců od doručení oznámení o jednostranném zvýšení nájemného, což neučinili. Jejich právo tak prekludovalo a nelze se uvedeného domáhat nyní vydáním bezdůvodného obohacení. Co do položky týkající se dle žalobců neoprávněné účtovaného vodného, lze odkázat na letitou judikaturu, kdy vlastník domu nebyl v dané době povinen osadit dům vodoměry, bylo možné účtovat vodu postupem, který zvolil žalovaný a v tomto ohledu mu nelze přisoudit nezákonný postup. Ve vztahu k stočnému pak soud odkazuje na oba znalecké posudky, dle kterých je dům [adresa] v [obec] napojen na veřejnou kanalizaci, byť ne veškeré odpadní vody, povinnost žalobců platit stočné je tedy dána, a to ve fakturované výši, žalobě tedy nebylo možno vyhovět ani v tomto rozsahu. Vydání částky, která byla dle žalobců nesprávně účtována za čištění komínu, není dle soudu na místě, když v řízení bylo prokázáno, že si žalobce sice čistil komín sám (po určitou domu po něm žalovaný nepožadoval platby, znovu tyto žalobcům účtoval až bylo zjištěno, že toto čištění neprobíhá správně), avšak žalovaný jako majitel domu má povinnost zajistit bezpečný provoz a bezpečné užívání spalinové cesty, ať už dle občanského zákoníku a základní ústavní zásady, že vlastnictví zavazuje, tak dle z. č. 133/1985 Sb, o požární ochraně, a to konkrétně § 44 a násl., spolu s vyhláškou č. 34/2016 Sb., o čištění, kontrole a revizi spalinové cesty. Náklady jsou pak rozpočítávány mezi nájemce. Byla-li skutečnost, že si žalobci čistí komín svépomocí zohledněna v požadované výši, označení této položky ve vyúčtování lze vnímat jako formální a je podstatné, co pod tuto položku spadá. I v tomto rozsahu tak byla žaloba zamítnuta.

35. Výrokem II. soud zamítl nárok na odškodnění nemajetkové újmy žalobců z důvodu, že dle soudu nárok tak, jak byl uplatněn, vyplývá primárně z nájemního práva žalobců. Pokud tito nesouhlasili s postupem žalovaného jako vlastníka, potažmo pronajímatele domu co do péče o dům a byt, byť lze konstatovat, že o tento dům žalovaný výrazně nepečoval, a pokud nebyl schopen či ochoten zajistit adekvátní bydlení žalobcům v daném bytě, navrhl těmto náhradní byt, což však žalobci opakovaně odmítli. V daném ohledu tedy soud posuzoval nárok týkající se ochrany osobnostních práv a odškodnění případného zásahu versus právo nájemní a má za to, že v daném lze postupovat výhradně dle obsahu či úmyslu zákonodárce co do práva nájemního a využít instituty, které zákon v tomto ohledu skýtá. Co do zásahu do osobnostních práv v rámci nekomunikace, resp. neadekvátní komunikace žalovaného s žalobci dle jejich jednotlivých podnětů, soudem bylo zjištěno, že tato komunikace probíhala v čilém ruchu, ze strany žalovaného bylo reagováno na podněty žalobců, nikoliv však v podobě, jak by si žalobci představovali s tím, že mnohdy došlo k jistým příslibům, které nebyly ze strany žalovaného naplněny, avšak dle soudu nedosahovaly takové intenzity, aby bylo možno hovořit o zásahu do osobnostních práv. Vždy je nutno si uvědomit, že v daném případě práva, která žalobci uplatňovali, byla uplatňována z titulu práva nájemního, práva nájemců vůči pronajímateli, a pokud pak docházelo k tomu, že bydleli v tzv. nehostinném prostředí co do kvality bydlení, ať už v interiéru bytu, tak okolí domu, zejména pak ze strany ostatních nájemců, byli opakovaně rušeni, jak uvedli, dle soudu mělo být toto řešeno právě instituty spojenými s právem nájemním, nikoliv osobnostním. Pokud se žalobci se rozhodli v takovémto prostřední, jak bylo těmito popsáno, zůstat, byla to do jisté míry jejich volba. Měli možnost předmětné prostředí opustit. Soud si však je vědom skutečnosti, že k uvedenému nemůže být nájemce jakkoliv nucen, ale pokud se žalobci rozhodli zůstat, je nutno uvedené zohlednit v rámci případného zásahu do osobnostních práv, kdy žalobci ponechali stav, jaký byl, a nevyužili možnosti jej změnit jinak, než se sami rozhodli. Soud má tedy za to, že k zásahu do osobnostních práv žalobců chováním žalovaného nedošlo, a pokud došlo k jistým příslibům v rámci vzájemné komunikace ze strany žalovaného, ač nebyly naplněny, toto bylo zohledněno v rámci výroku III., kdy zcela procesně úspěšnému žalovanému nebyla přiznána náhrada nákladů řízení vůči žalobcům a bylo tak užito ust. § 150 občanského soudního řádu.