32 C 64/2022

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Jitkou Kulichovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o: vyklizení

I. Žalovaný je povinen vyklidit garáž v [obec] [část obce] stojící na pozemku parc. [číslo] zapsané na [list vlastnictví] v katastru nemovitostí Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, katastrální pracoviště Ostrava, a to ve lhůtě do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit soudní poplatek za žalobu ve výši 5 000 Kč, na účet ČR – Okresního soudu v Ostravě, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se svou žalobou, došlou soudu dne 21. 2. 2022, domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost vyklidit garáž v [obec] [část obce] stojící na pozemku parc. [číslo] zapsané na [list vlastnictví] v katastru nemovitostí Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, katastrální pracoviště Ostrava. Svou žalobu odůvodnila skutečností, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o pronájmu předmětné garáže, a to dne 21. 10. 2020 na dobu neurčitou od 1. 12. 2020. Nájemné bylo ujednáno ve výši 1 000 Kč měsíčně, vždy k 9. dni v měsíci. Žalobkyně dala žalovanému výpověď smlouvy o pronájmu garáže dne 6. 9. 2021, kdy tato byla doručena žalovanému 20. 9. 2021. Žalovaný platil nájemné opožděně, s výjimkou měsíce října 2021 a ledna 2022. Výpovědní doba žalovanému počala běžet 1. 11. 2021 po dobu tří měsíců, k 31. 1. 2022 nájem žalovanému skončil a tento byl povinen garáž vyklidit. Dne 4. 1. 2022 žalobkyně zaslala žalovanému upozornění o uplynutí výpovědní lhůty a povinnosti nejpozději k 31. 1. 2020 garáž vyklidit, uvést do původního stavu a předat klíče žalobkyni. Ještě 30. 1. 2022 se žalobkyně snažila zdvořilostně dohodnout se s žalovaným na předání klíčů od garáže, přičemž žalovaný veškeré pokusy o dohodu negoval, svou vyklidit garáž nedodržel k 31. 1. 2022, dne 9. 2. 2022 mu byla doručena výzva k vyklizení ve lhůtě do 7 dnů od doručení předmětné výzvy, dne 15. 2. 2022 se žalobkyně pokoušela s žalovaným dohodnout na předání klíčů od vyklizené garáže, avšak bezúspěšně.

2. Žalovaný uvedl, že s žalobou nesouhlasí, má za to, že mu nebyla výpověď z nájmu dána řádně, když žalovaný nebyl jako nájemce poučen o právu vznést proti výpovědi námitky a navrhnout přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem, což značí její neplatnost. Žalovaný dne 30. 1. 2022 vznesl námitky vůči předmětné výpovědi a adresoval tyto žalobkyni, přičemž této sdělil, že vnímá výpověď jako neplatnou a nájem garáže tedy dle něj dále pokračuje.

3. Provedeným dokazováním byl zjištěn tento skutkový stav, kdy soud vycházel primárně z nesporných skutkových tvrzení, kdy mezi účastníky bylo nesporné uzavření smlouvy o nájmu shora specifikované garáže od 1. 12. 2020, dále pak doručení výpovědi nájmu garáže dne 20. 9. 2021, stejně jako další geneze vyjádření nesouhlasu žalovaného s ukončením nájemního vztahu, přičemž spor mezi účastníky byl toliko co do právního hodnocení tohoto skutkového stavu. Pro uvedené nebylo další dokazování prováděno.

4. Po právním zhodnocení shora zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že nájem garáže shora specifikované byl uzavřen mezi žalobkyní a žalovaným v souladu s ust. § 2201 a následující zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 (dále jen o. z.) kdy na předmětný právní vztah nelze aplikovat ust. § 2235 a následující o. z., když se nejedná o byt, tedy místnost či soubor místností, které jsou součástí domu tvoří obytný prostor a jsou určeny a užívány k účelu bydlení. Dle smlouvy o nájmu garáže je patrné, že se nejedná o bytový prostor ani prostor určený k bydlení, jedná se pouze o garáž, tedy prostor tzv. nebytový a pro uvedené je nutno aplikovat ust. občanského zákoníku týkající se běžného nájmu. Taktéž v případě výpovědi je pan nutno postupovat dle ust. § 2231 odst. 1 téhož zákona, když při výpovědi z nájmu, je-li tento ujednán na dobu neurčitou, skončí nájem výpovědi jednou ze stran, v případě věci nemovité pak s tříměsíční výpovědní lhůtou. Podle odst. 2 téhož ustanovení pak výpověď nemusí být odůvodněná, což by neplatilo v případě, že má strana právo vypovědět nájem bez výpovědní doby, což nenastalo. Pokud tedy žalovaný argumentoval, že nebylo dodrženo ust. § 2286 odst. 2 o. z., tedy že nedošlo k poučení nájemce o jeho právu vznést proti výpovědi námitky a navrhnout přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem, což značí neplatnost výpovědi, nejedná se o argumentaci přiléhavou. Pokud byl mezi účastníky spor toliko co do právní argumentace, soud se s uvedeným nyní vypořádal, má za to, že žaloba žalobkyně je zcela po právu, pokud byla žalovanému doručena výpověď z nájmu garáže 20. 9. 2021, od 1. 10. 5. pak běžela výpovědní lhůta, přičemž pokud výpovědní lhůta skončila k 31. 12. 2021 a žalobkyně uváděla lhůtu delší, šlo v daném případě pouze o její rozhodnutí či dobrou vůli a v daném ohledu na rozhodnutí o povinnosti vyklidit předmětnou garáž žalovaným uvedené nemá vlivu. Je zřejmé, že nájemní vztah žalovaného vůči předmětné garáži zanikl, pokud ji žalovaný stále nevyklidil a vyklizenou nepředal v původním stavu žalobkyni, užívá tuto bez právního důvodu a v rámci ochrany vlastnického práva žalobkyně v souladu s ust. § 1040 a následující o. z. je žaloba oprávněná a bylo jí v celém rozsahu vyhověno. Žalovaný je pak povinen v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. vyklidit předmětnou garáž do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

6. Výrokem II. pak bylo rozhodnuto o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, když procesně úspěšná žalobkyně tyto nepožadovala.

7. Výrokem III. pak bylo rozhodnuto v souladu s ust. § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., když žalobkyně byla v řízení osvobozena dle ustanovení od placení soudních poplatků dle ust. § 138 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) a byla ve věci zcela úspěšná, došlo tedy k přechodu poplatkové povinnosti na žalovaného, a to ve výši 5 000 Kč. V souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. je povinen tak učinit do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.