32 C 96/2020

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Jitkou Kulichovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátkou anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o: vyklizení nemovitosti

I. Žalovaný je povinen vyklidit bytovou jednotku [číslo] vymezenou v budově [adresa], část [územní celek], budova postavená na pozemku parc. č. st. [číslo] v obci [obec], [katastrální uzemí] a dále podíl na společných částech domu a pozemku o velikosti [číslo], vše zapsáno v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem [územní celek], [stát. instituce], a to do 15 dnů od právní moc tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 22 424 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se svou žalobou došlou soudu dne 18. 3. 2020 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost vyklidit bytovou jednotku [číslo] v budově [adresa] v části [územní celek], postavené na pozemku parc. č. st. [číslo] v obci [obec], k. ú. [obec] [anonymizována dvě slova] a dále podíl na společných částech domu a pozemku o velikosti [číslo], vše zapsáno v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem [územní celek], [stát. instituce] (dále jenom bytová jednotka). Svou žalobu odůvodnila skutečností, že na základě kupní smlouvy ze dne 14. 3. 2014 se stala vlastníkem bytové jednotky, na základě smlouvy o nájmu bytu ze dne 1. 10. 2015 pak přenechala byt do užívání žalovanému, který jej užívá dodnes. Předmětná nájemní smlouva byla podepsána žalovaným pouze na jednom vyhotovení, které si vzal do dispozice a žalobkyně tak nemá k dispozici nájemní smlouvu podepsanou oběma účastníky. Skutečnost, že se v daném případě jedná o nájem bytu, pak žalobkyně deklaruje také tím, že žalovaný odebírá v bytě elektrickou energii, taktéž má ve vztahu k adrese registrován trvalý pobyt, kdy bylo nutno předložit užívací titul. Co se týče výše nájemného, toto bylo ujednáno tak, že žalovaný bude platit žalobkyni částku představující splátku hypotečního úvěru a dále pak si bude hradit veškeré náklady spojené s užíváním bytu sám. Vzhledem k osobní situaci, k níž došlo u žalobkyně, tato zaslala žalovanému výpověď z nájmu bytu, kterou si žalovaný nevyzvedl. Výpovědní doba však začala běžet tři měsíce po doručení, resp. tehdy, kdy se dostala výpověď do sféry dispozice žalovaného od následujícího kalendářního měsíce, v daném ohledu tedy k doručení došlo v měsíci říjnu 2019 a výpovědní doba počala běžet od listopadu a skončila pak 31. 1. 2020. Žalovaný však předmětný byt nevyklidil, žalobkyně jej k tomu vyzvala, avšak dodnes tak nebylo učiněno. V rámci ochrany vlastnického práva se tak uvedeného domáhá žalobkyně žalobou. V reakci na vyjádření žalovaného pak žalobkyně uvedla, že byt ještě před předáním do užívání žalovanému rekonstruovala, hodnota rekonstrukce představovala 250 000 Kč, přičemž přenechala tento byt do užívání žalovanému pro rodinné vazby, když se jedná o bratra jejího manžela. K nájmu došlo z iniciativy matky žalovaného, tedy tchýně žalobkyně, a žalobkyně má za to, že by bylo zcela nelogické, pokud by měla situace odpovídat argumentaci žalovaného, tedy že se jedná o smlouvu o výpůjčce s uzavřením smlouvy o smlouvě budoucí kupní po zaplacení hypotečního úvěru. Nadto sám žalovaný označil platby zasílané žalobkyni jako nájemné. V rámci dalších společných vztahů uvedla, že žalovaný nevrátil žalobkyni zapůjčené finanční prostředky, které mu poskytla na jeho podnikání (100 000 Kč) a taktéž v domě byly činěny stížnosti nájemníků na chování žalovaného.

2. Žalovaný s žalobou nesouhlasí, navrhuje zamítnutí žaloby v celém rozsahu. K uzavření nájemního vztahu mezi žalobkyní a žalovaným k bytové jednotce nedošlo, neboť mezi těmito došlo k uzavření smlouvy o výpůjčce ve vztahu k této s tím, že zároveň byla uzavřena smlouva o smlouvě budoucí kupní, tedy že poté, kdy žalovaný doplatí hypoteční úvěr, kterýžto žalobkyně čerpá na pořízení předmětného bytu, dojde k uzavření kupní smlouvy mezi žalobkyní a žalovaným, a bytová jednotka bude ve vlastnictví žalovaného. Jednotlivé splátky placené žalovaným žalobkyni každý měsíc byly splátky hypotečního úvěru žalobkyně s tím, že v daném byly použity jako splátky kupní ceny placené žalovaným žalobkyni. S žalovaným bytovou jednotku obývá také [jméno] [příjmení] jako jeho životní partnerka, tuto však žalobkyně k vystěhování z bytu dosud nevyzvala. Celá záležitost vzešla z iniciativy matky žalovaného a manžela žalobkyně, mělo tak dojít k vyřešení situace žalovaného co do jeho bydlení, když bydlel v obecním nájemním bytě, kde mělo dojít k prudkému nárůstu nájemného z důvodu výměny oken, a matka žalovaného chtěla, aby také její druhý syn měl větší jistotu bydlení, což byt ve vlastnictví oproti bytu obecnímu bezesporu je. <b>3. Po provedeném dokazování byl zjištěn tento skutkový stav:</b> 4. Ze sdělení Statutárního města Ostravy, Úřadu městského obvodu [okres] ze dne 25. 5. 2020, Odboru správní činnosti bylo soudem zjištěno, že žalovaný byl přihlášen k trvalému pobytu na adrese [adresa žalovaného a žalobkyně], která předložila výpis z katastru nemovitostí [list vlastnictví] vystavený na její jméno. Uvedené pak vyplývá také z přihlašovacího lístku k trvalému pobytu ze dne 21. 10. 2015.

5. Ze sdělení společnosti ČEZ Distribuce ze dne 27. 5. 2020 bylo soudem zjištěno, že pro odběrné místo [číslo] je elektřina dodávána společností MND a.s., a to od 1. 6. 2018 až doposud. Doklad o vztahu k nemovitosti nebyl ze strany obchodníka s elektřinou požadován. Odběrné místo je vedeno na žalovaného.

6. Z čestného prohlášení ze dne 20. 10. 2015 učiněného žalovaným vůči ČEZ Prodej s.r.o. pak bylo soudem zjištěno, že od tohoto data jsou dodávky realizovány žalovanému ve vztahu k odběrnému místu [ulice a číslo], [obec]. Žalovaný předložil obchodníku s elektřinou čestné prohlášení a nájemní smlouvu ze dne 1. 10. 2015 podepsanou žalobkyní a žalovaným, a to ve vztahu k bytové jednotce, přičemž soud konstatuje, že tato smlouva je obsahově totožná s ručně psanou nájemní smlouvou na dobu od 1. 10. 2015 do zaplacení, tuto sepisovala svědkyně [jméno] [celé jméno žalobkyně], matka žalovaného a manžela žalobkyně.

7. Z výslechu svědkyně [jméno] [celé jméno žalobkyně] bylo soudem zjištěno, že se jedná o matku žalovaného a manžela žalobkyně [jméno] [celé jméno žalovaného]. Tato chtěla vyřešit rodinnou situaci, a to bydlení syna [celé jméno žalovaného] a požádala žalobkyni jako svou snachu, zda by bytovou jednotku, kterou opouštěla pro společné bydlení se svým manželem, nechtěla dát druhému synovi, tedy žalovanému s tím, že sepsala koncept nájemní smlouvy. Uvedla však, že se o nájemní smlouvu jednat nemělo, že si měl postupně syn byt platit v rámci splátek kupní ceny a následně měl být předveden do jeho vlastnictví. Matka chtěla celou situaci vyřešit, neboť syn [jméno] bydlel 25 let v obecním bytě, měl platit vyšší platby za užívání bytu a varianta užívání bytu od žalobkyně, by byla pro něj levnější. Svědkyně byla obeznámena o pořízení bytu za částku 580 000 Kč a potřebě platit hypoteční úvěr. Samotná žalobkyně pak svědkyni informovala asi v září 2015, že převede byt na žalovaného. Co se týče převodu pouze na žalovaného, žalobkyně si nepřála, aby v tomto jakkoliv figurovala partnerka žalovaného [jméno] [příjmení].

8. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] bylo soudem zjištěno, že se jedná o kamaráda žalovaného, pomáhal mu stěhovat se do bytu v [obec], kde nyní žalovaný bydlí. U tohoto stěhování pak žalobkyně říkala žalovanému, že se nastěhoval do nového a až zaplatí hypotéku, tak bude byt jeho. Žalovaný se stěhoval z většího bytu 3+1 do menšího, který byl zrekonstruovaný a taktéž uváděl, že bude jeho, v čemž spatřoval výhodu.

9. Z [list vlastnictví] bylo soudem zjištěno, že bytová jednotka [číslo] je ve vlastnictví žalobkyně, jedná se o [katastrální uzemí], vše zapsáno pro Katastrální úřad [územní celek], [stát. instituce].

10. Co do smlouvy o nájmu bytu, tato byla ve spise založena v několika verzích, vždy o stejném textu, ať už rukou psaná svědkyní [jméno] [celé jméno žalobkyně], tak doslovně přepsaná v počítačové podobě podepsána pouze žalobkyní a předložená společností [právnická osoba], kterážto byla podepsaná oběma účastníky. Žalovaný zpochybnil podpis na uvedené smlouvě.

11. Z výpovědi z nájmu bytu pak bylo soudem zjištěno, že dne 22. 10. 2019 dala žalobkyně výpověď žalovanému ve vztahu k bytové jednotce s tím, že vyzvala žalovaného k vyklizení bytu po skončení výpovědní lhůty k 31. 1. 2020. Výpověď se žalovanému dostala se jeho sféry dispozice dne 23. 10. 2019.

12. Z výpisu z účtu září 2019, prosinec 2019 bylo soudem zjištěno, že se jedná o účet vedený na jméno žalobkyně, v popisech platby je uvedeno„ nájem“. Jedná se o účet žalobkyně, na nějž byly platby zasílány [jméno] [celé jméno žalovaného] (synovec žalovaného).

13. Z kopie SMS zpráv ze dne 4. 2. 2019 v 17:41 h. bylo soudem zjištěno, že došlo ke komunikaci mezi žalobkyní a žalovaným ve vztahu ke zbývající výši poskytnuté hypotéky. Z SMS zprávy bylo soudem zjištěno, že ke dni 4. 2. 2019 chybělo – dle tvrzení žalobkyně - doplatit na hypotéce 379 000 Kč, měsíčně pak žalobkyně vyzvala žalovaného k zasílání částky 6 660 Kč s tím, že je zde pětiletá fixace.

14. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] bylo soudem zjištěno, že tato žije v partnerském poměru s žalovaným 10 let. S žalobkyní se stýkala sporadicky, pouze na rodinných oslavách. Na popud matky žalovaného se tento domluvil s žalobkyní o přenechání bytu na ul. [ulice a číslo] s tím, že žalovaný bude splácet hypotéku, platit služby spojené s užíváním bytu a až bude hypotéka doplacena, bude byt převeden do jeho vlastnictví. Žádné doklady ohledně toho neviděla, u dohody nebyla, vše má zprostředkovaně od žalovaného. Poprvé, kdy se žalovaný dozvěděl, že byt na něj nebude převeden, bylo v souvislosti s pojistnou událostí, kdy došlo k vytopení bytu a poté, kdy mělo dojít k jistým opravám, chtěl žalovaný udělat nové podlahy a žalobkyní mu bylo řečeno, ať nic nedělá, že si byt bude chtít ponechat. Bylo to pro žalovaného i svědkyni překvapení. Splátka hypotéky byla asi 4 000 Kč a do fondu oprav pak placeno 1 500 Kč, dále pak elektřina a plyn. O placení nájemného nepadlo ani slovo.

15. Z výslechu svědka [jméno] [celé jméno žalovaného] bylo soudem zjištěno, že se jedná o manžela žalobkyně, bratra žalovaného, ke svatbě došlo v r. 2015. Ještě předtím v r. 2014 žalobkyně koupila předmětnou bytovou jednotku, provedla rozsáhlou rekonstrukci v hodnotě 250 000 Kč, v bytě bydleli společně 1,5 roku a následně si zařídili jiné bydlení, a to se zahradou. Předmětný byt žalobkyně přenechala do užívání žalovanému, a to na popud matky svědka a žalovaného. Událo se tak z důvodu zajištění lukrativnějšího bydlení pro žalovaného, když ve stávajícím bytě, byť byl tento větší, mělo dojít k zvýšení nájemného a taktéž měl bratr problémy se spolunájemníky v domě. Mezi žalobkyní a žalovaným byla ve vztahu k bytové jednotce uzavřena nájemní smlouva, a to u matky svědka, která ji vyhotovila. Zvýšení nájemného u bratra na adrese [anonymizováno]. [jméno] byla z 8 500 Kč na 11 000 Kč či 12 000 Kč. Způsob placení nájemného byl dohodnut ústně stejně jako částka, kterou měl žalovaný za užívání bytu platit. Přesnou částku svědek nezná.

16. Z předžalobní výzvy bylo sudem zjištěno, že dne 5. 3. 2020 byla tato adresována žalovanému a následně pak doručována 9. 3. 2020.

17. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru o skutkovém stavu:

18. Žalobkyně je vlastníkem bytové jednotky [číslo] v budově [adresa] v části [územní celek], postavené na pozemku parc. č. st. [číslo] v obci [obec], k. ú. [obec] [anonymizována dvě slova] a dále podílu na společných částech domu a pozemku o velikosti [číslo], vše zapsáno v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem [územní celek], [stát. instituce]. Žalobkyně provedla rekonstrukci bytové jednotky v hodnotě 250 000 Kč. Od 1. 10. 2015 přenechala žalobkyně bytovou jednotku do užívání žalovanému za úhradu ve výši 6 660 Kč představující splátku hypotečního úvěru žalobkyně ve vztahu k pořízení této bytové jednotky. Platby, které žalovaný zasílal žalobkyni, byly označeny jako„ nájem“, a to do června 2019 Náklady spojené s užíváním bytu a odběr elektřiny, plynu hradil žalovaný sám. Dokument o užívání bytové jednotky v konceptu sepsala matka žalovaného, v přepsané podobě s podpisem žalobkyně má tento v držení žalobkyně, s podpisem obou účastníků byl předložen společnosti ČEZ Prodej, s. r. o. při uzavření smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny k uvedené bytové jednotce žalovaným. V říjnu 2019 byla do sféry dispozice doručena výpověď z nájmu bytu ve vztahu k bytové jednotce.

19. Po právním hodnocení shora zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žalobě lze zcela vyhovět a uložil žalovanému povinnost vyklidit bytovou jednotku [číslo] vymezenou v budově [adresa], část [územní celek], budova postavená na pozemku parc. č. st. [číslo] v obci [obec], k. ú. [obec] [anonymizována dvě slova] a dále podíl na společných částech domu a pozemku o velikosti [číslo], vše zapsáno v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem [územní celek], [stát. instituce] (dále jen bytová jednotka, jak uvedeno shora), a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Soud přisvědčil argumentaci žalobkyně, že mezi žalobkyní a žalovaným došlo k uzavření nájemní smlouvy co do užívání bytové jednotky, od 1. 10. 2015, a to dle posouzení následujících důkazů. Z výslechu matky žalovaného (a manžela žalobkyně) bylo zjištěno, že žalovaný chtěl řešit svou bytovou otázku, byť bydlel ve větším bytě 3+1, ale obecním. Žalobkyně přistoupila na návrh matky žalovaného [jméno] [celé jméno žalobkyně], když předmětný byt pro bytovou potřebu nepotřebovala, s manželem se stěhovali do nového bytu, a rozhodla se tedy žádosti vyhovět. Co se týče písemné nájemní smlouvy, tato byla uzavřena pouze v jednom vydání, které si ponechal žalovaný, což vyplynulo ze sdělení společnosti ČEZ Prodej, s. r. o., která disponuje listinou s podpisy obou účastníků. Žalobkyně dala souhlas se zápisem trvalého bydliště žalovaného k předmětné adrese u Úřadu městského obvodu [okres], avšak nikoliv jeho partnerky [jméno] [příjmení]. Co do dohody o platbách za byt, pak tato zněla tak, že žalovaný bude platit žalobkyni částku představující měsíční výši splátky hypotečního úvěru žalobkyně, čímž byla sjednána mezi žalobkyní a žalovaným úplata za užívání bytu a v uvedeném soud spatřuje jeden ze základních znaků nájemní smlouvy oproti smlouvě o výpůjčce, jak má na mysli ust. § 2193 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 (dále jen o. z.). Označení právního aktu jako nájemní smlouva a ujednání platby za užívání ve výši splátky hypotečního úvěru (k čemuž reálně každý měsíc docházelo, jak vyplývá z výpisů z účtu - a to s označením "nájem"), představuje platnost smlouvy a postačuje k naplnění zákonné podmínky úplatnosti, jak má na mysli ust. § 2246 o. z. Další ze znaků co do nájemní smlouvy je přenechání věci do užívání a dočasnost, toť obecné kvalifikační znaky, a k podstatným pak přenechání bytu do užívání pro zajištění bytové potřeby. Všechny tyto zákonné znaky byly naplněny. Oproti nájmu je pak výpůjčka bezplatným dočasným užíváním, kdy takto lze vypůjčit i nemovitost. Pokud žalovaný namítal, že nedošlo k písemné formě smlouvy o nájmu, neboť zpochybnil svůj podpis na nájemní smlouvě předložené společností ČEZ Prodej, s. r. o., lze konstatovat, že v daném případě by bylo hovořeno o relativní neplatnosti právního jednání dle ust. § 582 odst. 2 o. z. Jednak tato relativní neplatnost nebyla jednoznačně žalovaným vytknuta a jednak má soud za to, že už samotným faktickým placením úplaty za užívání (v částce představující splátku hypotečního úvěru, kterou v rámci hypotečního úvěru splácela žalobkyně), by došlo ke zhojení případného nedostatku této formy. Soud však primárně vycházel z písemné smlouvy předložené společností ČEZ Prodej, s. r. o., ve vztahu k odběrnému místu na dané adrese. A to i za situace, kdy žalovaný namítal, že se jedná pouze o kopii nájemní smlouvy a požadoval, nechť je v řízení proveden důkaz originálem této smlouvy. Soud k tomuto nepřistoupil, daný důkaz byl zamítnut, když žalovaný tvrdí, že dokument neexistuje, žalobkyně uvedla, že předmětným důkazem nedisponuje, a pokud byla soudu předložena kopie společností ČEZ Prodej, s. r. o. stěží by bylo možno zajistit v rámci řízení originál nájemní smlouvy. Nad rámec pak po prostudování a porovnání podpisu žalovaného na nájemní smlouvě má soud za to, že se o podpis žalovaného jedná, a to i pohledem laickým. K uvedenému však nebylo potřeba dále provádět dokazování, a to s odkazem na ust. § 582 odst. 2 o. z., jak je uvedeno shora. Došlo tak k platnému uzavření nájemní smlouvy, a to k 1. 10. 2015, následně k dání výpovědi z nájmu bytu, což žalobkyně učinila v říjnu 2019 s tím, že výpovědní lhůta uplynula 31. 1. 2020, a pokud žalovaný obývá i nadále bytovou jednotku, činí tak bez právního důvodu. S ohledem na ochranu vlastnického práva žalobkyně dle ust. § 1040 a následující o. z. soud žalobě zcela vyhověl a uložil žalovanému bytovou jednotku vyklidit. Co do argumentace žalovaného, že došlo mezi žalovaným a žalobkyní k uzavření smlouvy o výpůjčce a smlouvy o budoucí smlouvě kupní, soud nepřesvědčil, neboť je to pojmově pro shora uvedenou argumentaci vyloučeno. Žalovaný neužíval bytovou jednotku bezplatně. Platby, které žalovaný činil, byly z jeho pohledu platbou nájemného. Skutečnost, že představovaly splátky hypotečního úvěru, je věcí žalobkyně, jak s částkou naložila. Soud pro podporu argumentace poukazuje na výslech svědkyně [jméno] [celé jméno žalobkyně], matky žalovaného a manžela žalobkyně, která sama uvedla a hovořila o nájmu a poté, kdy jí byla předložena rukou psaná nájemní smlouva (totožná s přepsanými) a její sepsání potvrdila. Nelze dále odhlédnout od označení jednotlivých plateb žalovaného, které jsou do června 2019 označeny jako nájem bytu. Soud pro vše shora uvedené naznal, že od prvopočátku existovala mezi účastníky vůle stran uzavřít smlouvu nájemní.

20. Výrok II. pak vychází z ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy zcela úspěšný žalobce má nárok na plnou náhradu nákladů řízení. Soud rozhodl dle vyhl. č. 177/1996 Sb., vycházel ze skutečnosti, že zástupce žalobce učinil v tomto 8 úkonů právní pomoci po 1 500 Kč, (příprava věci a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, sepis žaloby, porada dne 14. 9. 2020, účast u jednání dne 15. 9. 2020, porada dne 17. 5. 2021, účast u jednání dne 20. 5. 2021 trvající déle než dvě hodiny), tj. 12 000 Kč, 8 režijních paušálů po 300 Kč, tj. 2 400 Kč, tomu odpovídající 21% DPH ve výši 3 024 Kč a zaplacený soudní poplatek ve výši 5 000 Kč, celkem tedy 22 424 Kč, kteréžto je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, a v souladu s ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. je povinen tak učinit k rukám zástupce žalobkyně, když se jedná o platební místo.

21. Odměna za úkon, a to podání ze dne 12. 10. 2020 - návrh na doplnění dokazování soud - neshledal jako účelně vynaloženým nákladem, když se mělo jednat o specifikaci již důkazu navrženého, a to listiny, která se měla nacházet u obchodníka s elektřinou, tj. oběma účastníky podepsanou nájemní smlouvou.