33 C 118/2023

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Švachovou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 18 020 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 11 050 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 12 580 Kč od , datum, do , datum, , 15 % ročně z částky 12 070 Kč od , datum, do , datum, , 15 % ročně z částky 11 560 Kč od , datum, do , datum, , 15 % ročně z částky 11 050 Kč od , datum, do zaplacení,to vše v pravidelných měsíčních splátkách v minimální výši 850 Kč splatných vždy k 25 dni v měsíci, počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž nabude toto rozhodnutí právní moci, a to až do úplného zaplacení, přičemž nezaplacením byť jen jedné splátky ve lhůtě splatnosti, se stává splatnou celá nezaplacená částka.

II. Žaloba se co do částky 6 970 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 18 020 Kč od , datum, do , datum, , 15 % ročně z částky 5 440 Kč od , datum, do , datum, , 15 % ročně z částky 5 950 Kč od , datum, do , datum, , 15 % ročně z částky 6 460 Kč od , datum, do , datum, , 15 % ročně z částky 6 970 Kč od , datum, do zaplacenía nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši , právnická osoba, Kč, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne , datum, domáhala po žalovaném zaplacení částky 18 020 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 18 020 Kč od , datum, do zaplacení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši , právnická osoba, Kč. Svou žalobu odůvodnila tím, že dne , datum, uzavřela s žalovaným elektronicky prostřednictvím webové stránky , Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., Anonymizováno, Smlouvu o zápůjčce, na základě které zaslala žalovanému na účet č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, téhož dne částku ve výši 13 600 Kč. Žalovaný se zavázal za poskytnutí zápůjčky uhradit poplatek ve výši 4 420 Kč. Jistina i poplatek byly splatné dne , datum, . Při uzavírání smlouvy prostřednictvím webové stránky žalobkyně „, Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., Anonymizováno, “ si žalovaný nejprve nastavil podle své vlastní volby splatnost a výši zápůjčky, poté vyplnil formulář „Žádost o poskytnutí zápůjčky“, kde zadal své osobní údaje včetně telefonního čísla a emailové adresy. Žalobkyně před uzavřením smlouvy ověřila totožnost žalovaného pomocí skenu dokladu totožnosti žalovaného s jeho fotografií a ověřovací korunovou platbou zaslanou z účtu označeného jménem a příjmením žalovaného, na nějž byla následně zápůjčka vyplacena. Smlouva byla podepsána elektronicky PINem zaslaným na zadané telefonní číslo. Před uzavřením smlouvy si žalobkyně od žalovaného vyžádala informace o jeho rodinných, pracovních, příjmových, výdajových a jiných relevantních poměrech a tyto ověřila na základě dokumentů vyžádaných od žalovaného, resp. případně nahlédnutím do relevantních databází. Poskytnuté informace byly žalobkyní vyhodnoceny a zaevidovány do zákaznické karty žalovaného. Žalovaný na uvedený dluh neuhradil ničeho. Celková výše dluhu žalovaného ke dni podání žaloby činila 20 020 Kč (dlužná jistina a poplatek ve výši 18 020 Kč a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši , právnická osoba, Kč dle č. l. 2.

3. Smlouvy za písemné výzvy žalovanému ze dne , datum, , , datum, , , datum, a , datum, ).

2. Ve věci byl dne , datum, vydán elektronický platební rozkaz, který však byl k odporu žalovaného zrušen. Žalovaný se následně k výzvě soudu vyjádřil k podané žalobě. Ve svém vyjádření ze dne , datum, uvedl, že žádá soud, aby z moci úřední vykonal kontrolu smlouvy uzavřené s žalobkyní, jelikož má za to, že smlouva obsahuje nepřiměřené podmínky, v jejichž důsledku je úvěr bezúročný a bez poplatků. Dále žalovaný uvedl, že popírá všechny skutkové okolnosti uváděné žalobkyní, co do důvodu a výše. Žalovaný ve svém vyjádření odkázal na č. l. 6 odst. 1 Směrnice 93/13/EHS a § 55 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Dále uvedl, že smlouva byla dopředu připravená v neprospěch spotřebitele, kdy žalobkyně použila předtištěnou formulářovou standardizovanou smlouvu, jejíž obsah byl žalobkyní dopředu připraven a žalovaný tak byl nucen podepsat celý obsah smlouvy jedním podpisem stejně jako i ostatní dodatky. Žalovaný se jako spotřebitel dále dovolává ochrany podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru dále jen „ZoÚ“ s tím, že žalobkyně neprozkoumala jeho bonitu jako žalovaného i přes to, že měl více úvěrů. Žalovaný dále odkázal na čl. 3 odst. 1, 2 Směrnice a bod 1 písm. e) přílohy Směrnice rady 93/13/EHS s tím, že smlouva byla uzavřena za nápadně nevýhodných podmínek, v rozporu se zákonem a je v rozporu s dobrými mravy, a tak je neplatná od počátku. Žalovaný považuje poplatky sjednané ve smlouvě za nepřiměřenou smluvní podmínku, protože se jedná o finanční závazky spotřebitele za plnění, která mu po materiální stránce nejsou dodána a slouží ve skutečnosti jen zájmům dodavatele a znamenají značnou nerovnováhu v právech a povinnostech smluvních stran k újmě spotřebitele (§ 56 odst. 1 o. z.). Žalovaný ve svém vyjádření odkázal dále na § 37 o. z., § 39 o. z. Z důvodu, že smlouva o úvěru obsahuje velký počet nemorálních a zneužívajících smluvní podmínek, které zakládají hrubou nerovnováhu v právech a povinnostech v neprospěch spotřebitele, žalovaný navrhuje, aby soud aplikoval ust. § 41 o. z. v jeho eurokonformním výkladu s ust. čl. 6 odst. 1 Směrnice Rady 93/13/EHS o nepřiměřených smluvních podmínkách ve spotřebitelských smlouvách a v souladu s cílem a smyslem č. , hodnota, Smlouvy o fungování EU a čl. 38 Listiny základních práv EU. Žalovaný dále namítá, že žalobkyně neprokázala platné zesplatnění poskytnutého úvěru, neboť neprokázala, že by oznámení o vyhlášení mimořádné splatnosti bylo doručeno žalovanému. Z předžalobní výzvy na zaplacení dluhu vyplývá pouze upozornění na oprávnění věřitele úvěr zesplatnit. Z ust. § 565 o. z. vyplývá, že právo věřitele požadovat zaplacení celé pohledávky z důvodu ztráty výhody splátek je časově omezené, přičemž z Oznámení o vyhlášení mimořádné splatnosti nevyplývá identifikace splátky, pro kterou věřitel využil své právo na zesplatnění celého dluhu.

3. K jednání konanému dne , datum, se žalobkyně nedostavila, přičemž svou neúčast u jednání omluvila a požádala, aby bylo rozhodnutu bez její účasti. Soud tedy v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) věc projednal v nepřítomnosti žalobkyně. Žalovaný se k jednání dostavil a uvedl, že smlouvu považuje za neplatnou s ohledem na výši poplatku za poskytnutí zápůjčky, který fakticky představuje úrok za úvěr, rovněž s ohledem na výši RPSN 2 969 % se jedná o nepřiměřeně vysoké, nebo-li lichvářské úroky. Dále uvedl, že žalobkyni uhradil částku 10 670 Kč a 5x510 Kč, tudíž na jistině zbývá doplatit částku 8 380 Kč. Žalovaný požádal, aby mu bylo umožněno jistinu splácet v měsíční splátkách ve výši 838 Kč. K prokázání úhrady žalobkyni 5 x 510 Kč žalovaný soudu předložil potvrzení o platbě ze dne , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, . Žalovaný dále u ústního jednání založil do spisu smlouvu o zápůjčce uzavřenou s žalobkyní dne , datum, . K dotazu soudu žalovaný dále uvedl, že předmětnou smlouvu s žalobkyní uzavřel tak, jak je uvedeno v žalobě a částku 13 600 Kč od žalobkyně na svůj účet obdržel. Žalovaný dále uvedl, že v listopadu 2023 byl propuštěn ze svého zaměstnání, a to ze , podezřelý výraz, důvodů, od listopadu je evidován na úřadu práce, byl mu přiznán invalidní důchod pro invaliditu I. stupně, kdy výše jeho invalidního důchodu činí , částka, . Nyní pobírá podporu v nezaměstnanosti ve výši , částka, , od příštího měsíce to bude činit asi , částka, , pobírat podporu bude do 9/2024. Za bydlení platí , částka, včetně služeb. Další výdaje má na jídlo, ošacení a telefon apod. Jelikož žalovaný nedoložil jím tvrzenou úhradu ve výši , částka, , soud žalovaného poučil podle § 118 odst. 3 o. s. ř., aby soudu navrhl a předložil důkazy k prokázání těchto jeho tvrzení, a to ve lhůtě 15 dnů. Současně byl poučen o následcích nevyhovění této výzvy. Jelikož žalovaný nepředložil ani nenavrhl důkazy prokazující jeho majetkového poměry, soud žalovaného poučil podle § 118 odst. 3 o. s. ř., aby soudu navrhl a předložil důkazy k prokázání těchto jeho tvrzení, a to ve lhůtě 15 dnů. Žalovaný doložil historii pohybu na účtu č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, za období od , datum, do , datum, , oznámení o podpoře v nezaměstnanosti ze dne , datum, , rozhodnutí ČSSZ ze dne , datum, o přiznání invalidního důchodu, evidenční list pro výpočet měsíčních úhrad z bytu a úhrad za plnění poskytovaná s užíváním bytu ze dne , datum, , platební doklad SIPO za měsíc duben 2024, potvrzení o odchozí úhradě ze dne , datum, k částce 14 410 Kč a potvrzení o odchozí úhradě ze dne , datum, k částce 14 060 Kč.

4. Soud provedl důkazy předložené a navržené účastníky a po provedeném dokazování dospěl k následujícím zjištěním.

5. Z listiny označené jako Smlouva o zápůjčce ze dne , datum, včetně , právnická osoba, podmínek soud zjistil, že jako smluvní strany jsou uvedeny žalobkyně jako věřitel a žalovaný jako klient, předmětem smlouvy je závazek žalobkyně poskytnout žalovanému bezhotovostní zápůjčku ve výši 13 600 Kč převodem na účet č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, nejpozději do 2 dnů od účinnosti smlouvy a závazek žalovaného vrátit zápůjčku spolu s poplatkem za její poskytnutí ve výši 4 420 Kč nejpozději , datum, . V místě podpisu smluvních stran jak v samotné smlouvě, tak i , právnická osoba, podmínkách žalobkyně absentuje podpis žalovaného, kdy v místě vyhrazeném pro podpis klienta je uvedeno pouze jméno žalovaného, datum včetně hodiny, minuty a sekundy a PIN kód: , Anonymizováno, . Žalovaný u ústního jednání dne , datum, soudu předložil Smlouvu o zápůjčce ze dne , datum, shodného znění, jako je předmětná smlouva předložená žalobkyní.

6. Výpisem z běžného účtu č. , č. účtu, za období od , datum, až , datum, strana 84/150 bylo prokázáno, že z uvedeného účtu byla dne , datum, provedena jednorázová úhrada ve výši 13 500 Kč na účet č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, .

7. Sdělením společnosti , právnická osoba, . ze dne , datum, bylo prokázáno, že majitelem účtu č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, byl od , datum, do , datum, žalovaný. Dne , datum, byla na uvedený účet připsána částka 13 600 Kč, a to z účtu č. , č. účtu, žalobkyně. Z uvedeného sdělení dále vyplývá, že dne , datum, zanikla společnost , právnická osoba, . v důsledku fúze sloučením se společností Raiffeisenbank, která se k uvedenému dni stala právním nástupcem společnosti , právnická osoba, .

8. Z předložených listin – Upomínka ze dne , datum, , Upomínka ze dne , datum, , Opakovaná výzva k úhradě ze dne , datum, a Opakovaná výzva k úhradě ze dne , datum, , soud zjistil, že tyto listiny vystavila žalobkyně a mínila jimi vyzvat žalovaného k úhradě dlužné částky. U žádné z těchto listin nebylo prokázáno odeslání na adresu žalovaného.

9. Z doručenky RR2149597987F k evropskému platebnímu rozkazu 181960/2023-8 a k návrhu na vydání evropského platebního rozkazu ze dne , datum, soud zjistil, že uvedené listiny byly pro žalovaného připraveny k vyzvednutí dne , datum, a dne , datum, žalovanému doručeny do vlastních rukou. Důkaz touto doručenkou soud provedl v souladu s § 120 odst. 2 o. s. ř., kdy provedení důkazu touto doručenko je potřebné k prokázání datu doručení žaloby žalovanému a současně tento důkaz vyplývá z obsahu spisu.

10. Z Potvrzení o platbě vystavených společností , právnická osoba, . ze dne , datum, , ze dne , datum, , ze dne , datum, , ze dne , datum, a ze dne , datum, , vzal soud za prokázáno, že žalovaný žalobkyni na předmětnou pohledávku uhradil dne , datum, částku 510 Kč, dne , datum, částku 510 Kč, dne , datum, částku 510 Kč, , datum, částku 510 Kč a dne , datum, částku 510 Kč, celkem tedy 2 550 Kč.

11. Z Historie pohybů – běžný účet č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, za období od , datum, do , datum, soud zjistil, že na uvedený účet byly připsány tyto platby od žalobkyně: dne , datum, částka 5 000 Kč, , datum, částka 3000 Kč a , datum, částka 13 600 Kč, a dále byly provedeny odchozí platby ve prospěch žalobkyně: dne , datum, částka 2600 Kč a částka 8 070 Kč.

12. Z oznámení o podpoře v nezaměstnanosti ze dne , datum, soud zjistil, že žalovanému byla přiznána od , datum, podpora v nezaměstnanosti ve výši , částka, měsíčně po dobou prvních dvou měsíců, ve výši , částka, měsíčně po dobu dalších dvou měsíců a ve výši , částka, měsíčně po zbývající podpůrčí dobu. Podpora v nezaměstnanosti se přiznává po podpůrčí dobu 11 měsíců. Z rozhodnutí ČSSZ ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalovanému byl od , datum, přiznán invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně v celkové výši , částka, . Z evidenčního listu pro výpočet měsíčních úhrad z bytu a za plnění poskytovaná v souvislosti užíváním bytu vyplývá, že žalovaný je nájemcem bytu č. , hodnota, , velikosti 1 + 2 na adrese , adresa, , společně s žalovaným v bytě bydlí , jméno FO, , nar. , datum, , nájemné včetně služeb poskytovaných s užíváním bytu od , datum, činí , částka, . Z potvrzeních o odchozí úhradě ze dne , datum, k částce, Anonymizováno, , částka, a k částce , částka, byly prokázány úhrady nájemného včetně s nájmem poskytovaných služeb, přičemž bylo zjištěno, že do , datum, činila výše nájemného včetně těchto služeb částku , částka, . Z platebního dokladu SIPO za měsíc duben 2024 soud zjistil, že žalovaný platí za zálohy na elektřinu částku , částka, , poplatek ČT ve vši , částka, , zálohy za plyn ve výši , částka, a za úhradu na poště částku , částka, , celkem tedy , částka, měsíčně.

13. Po provedeném dokazování soud konstatuje, že v řízení bylo shodnými tvrzeními účastníků ve spojení s listinnými důkazy (smlouvou o zápůjčce ze dne , datum, , výpisy z účtů uvedenými v odst. 6 a 11 tohoto rozsudku a sdělením společnosti , právnická osoba, .) prokázáno, že mezi účastníky byla dne , datum, uzavřena smlouva o zápůjčce, na jejímž základě žalobkyně žalovanému poskytla částku 13 600 Kč, a to převodem na účet žalovaného č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, . Dále bylo shora uvedenými potvrzeními o platbě vystavených společností , právnická osoba, . prokázáno, že žalovaný žalobkyni na předmětnou pohledávku uhradil částku 2 550 Kč. Pokud jde o žalovaným tvrzenou úhradu ve výši 10 670 Kč, tak z žalovaným předložené historie pohybů na účtu č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, je zřejmé, že tato úhrada byla provedena 9 měsíců před tím, než byla mezi účastníky uzavřena předmětná smlouva o zápůjčce, tudíž se nemohlo jednat o platby na žalovanou pohledávku.

14. Na základě shora zjištěného skutkovém stavu soud po právní stránce věc posoudil podle § 2395 an. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) upravující smlouvu o úvěru ve spojení se zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen ZoSÚ), a to s ohledem na to, že žalobkyně Smlouvu uzavřela v postavení podnikatele ve smyslu § 420 o. z. a žalovaný v postavení spotřebitele podle § 419 o. z. Přičemž podle § 2 odst. 1 ZoSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 3 odst. 1 písm. c) ZoSÚ se posouzením úvěruschopnosti spotřebitele rozumí posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Pokud jde o samotnou povinnost poskytovatele spotřebitelského úvěru posoudit před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru schopnost spotřebitele úvěr splácet, tak poskytovatel úvěru je povinen postupovat s odbornou péči ve smyslu § 75 ZoSÚ. V této souvislosti soud připomíná závěr Nejvyššího správního soudu ČR z rozhodnutí z , datum, , sp. zn. , spisová značka, , podle kterého pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení úvěruschopnosti dlužníka; věřitel musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k jeho tvrzení, aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru považuje takovou obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje; jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem. Obdobně lze upozornit na rozsudek Nejvyššího soudu ČR z , datum, , sp. zn. , spisová značka, , jenž uzavírá, že věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb. o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ odst. 1 poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

15. V řízení nebylo prokázáno, že by žalobkyně před uzavřením smlouvy zkoumala úvěruschopnost žalovaného ve smyslu § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně sice ve své žalobě uvedla skutková tvrzení stran posouzení úvěruschopnosti žalovaného, avšak pouze v obecné rovině, kdy neuvedla žádná svá konkrétní zjištění ohledně příjmové a výdajové stránky žalovaného, přičemž v řízení ani nepředložila ani nenavrhla žádné důkazy k prokázání těchto svých tvrzení. Smlouva ze dne , datum, je tak dle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. ve spojení s 580 odst. 1 a § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z. „) absolutně neplatná pro rozpor se zákonem. K této neplatnosti je soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti. Soud byl připraven žalobkyni poučit o nutnosti doplnit skutková tvrzení a o povinnosti označit důkazy k prokázání svých tvrzení ve vztahu k posouzení úvěruschopnosti ve smyslu § 118a odst. 1 a odst. 3 o. s. ř., nicméně žalobkyně se svou dobrovolnou neúčastí u ústního jednání této možnosti zbavila.

16. S ohledem na neplatnost posuzované smlouvy má žalobkyně ve smyslu ve smyslu § 2991 o. z. a § 2993 o. z nárok pouze na vydání bezdůvodného obohacení ve výši 11 050 Kč (žalobkyně žalovanému prokazatelně poskytla částku 13 600 Kč, žalovaný prokazatelně uhradil celkem částku 2 550 Kč) a žalovaný je povinen toto obohacení podle § 2991 o. z. ve spojení s § 87 odst. 1 ZoSÚ vydat. Za situace, kdy soud shledal předmětnou smlouvu absolutně neplatnou, tak jiné smluvní nároky (úroky, poplatky apod.) nelze úspěšně uplatnit. Jelikož je předmětná smlouva neplatná, nebyla mezi účastníky sjednána ani splatnost závazku. Splatnost pohledávky z bezdůvodného obohacení je tak v souladu s § 1958 odst. 2 o. z. vázána na výzvu věřitele a teprve výzvou k plnění se tak dluh z bezdůvodného obohacení stává splatným. Pokud však jde o výzvy žalobkyně uvedené v bodě 8 tohoto rozsudku, v řízení nebylo prokázáno, kdy tyto výzvy byly (a zda vůbec) odeslány žalovanému, neboť k prokázání této skutečnosti nebyly žalobkyní předloženy ani navrženy žádné důkazy. Žalovaný byl prokazatelně vyzván k úhradě až žalobou jako kvalifikovanou výzvou (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ) doručenou žalovanému dne , datum, , žalovaný byl tak v souladu s § 1958 odst. 2 o. z. povinen na základě této výzvy plnit bez zbytečného odkladu, tj. den následující po doručení výzvy. Lze tedy konstatovat, že od , datum, je žalovaný v prodlení s úhradou dlužné částky podle § 1968 o. z. Od uvedeného data tak žalobkyni vzniklo v souladu s § 1970 o. z. právo na úroky z prodlení ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud zohlednil výše uvedené úhrady žalovaného jak ve výši přiznané jistiny tak i v postupně se snižujícím základu (jistiny), z kterého byl přiznán úrok z prodlení. Ve zbývající části byl nárok žalobkyně zamítnut jako nedůvodný. S ohledem na v řízení zjištěné majetkové poměry žalovaného, kdy tento je veden na úřadu práce a pobírá podporu v nezaměstnanosti ve výši 10 068 Kč, byl mu přiznán invalidní důchod ve výši 8 670 Kč měsíčně, přičemž náklady na bydlení činí celkem 16 063 Kč, soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. část věty za středníkem, že žalovaný je povinen přisouzenou částku uhradit ve splátkách ve výši 850 Kč měsíčně splatných tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, přičemž plnění ve splátkách bylo stanoveno pod výhradou ztráty výhody splátek v případě prodlení byť s úhradou jediné splátky. Soud má za to, že s ohledem na výši dluhu, výši splátek a délku prodlení žalovaného, nepředstavuje plnění ve splátkách neúměrné zvýhodnění dlužníka na úkor věřitele.

17. O nákladech řízení rozhodl soud v souladu s § 142 odst. 2 o. s. ř., dle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V daném případě byl procesní úspěch žalobkyně a žalovaného v řízení takřka shodný, soud tedy rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.