33 C 32/2025

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Švachovou ve věci žalobce: Anonymizováno Jméno žalobce , IČO Anonymizováno sídlem Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno Jméno žalobce proti žalované: Jméno žalované ., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky o 168 123,01 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 58 069,39 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 7 647,15 Kč od 6. 1. 2023 do 31. 3. 2024, zákonný úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 58 340 Kč od 1. 4. 2024 do 31. 8. 2024, zákonný úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 35 878,39 Kč od 1. 9. 2024 do 14. 1. 2025, zákonný úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 33 878,39 Kč od 15. 1. 2025 do zaplacení, zákonný úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 24 191 Kč od 1. 9. 2024 do zaplacení, částku 10 655,94 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 10 655,94 Kč od 7. 12. 2023 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 73 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 73 000 Kč od 7. 12. 2023 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 6 279 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se svou žalobou domáhal po žalované zaplacení dlužného nájemného a náhrady za užívání nebytových prostor žalobce, místnosti č. , hodnota, , s právem užívat společné prostory budovy, celkem o výměře 74,45 m², nacházející se v přízemí budovy se v přízemí budovy č. p. , Anonymizováno, , č. o. , Anonymizováno, v , Jméno žalobce, na , adresa, , ve výši 33 878,39 Kč, nedoplatku vyúčtování služeb v souvislosti s užíváním uvedených nebytových prostor za rok 2023 ve výši 24 191 Kč, smluvní pokuty ve výši 73 000 Kč, smluvní pokuty ve výši 10 655,94 Kč. Žalobce svou žalobu odůvodnil tím, že dne 15. 10. 2021 byla mezi žalobcem jako pronajímatelem a žalovanou jako nájemcem uzavřena smlouva o nájmu nebytových prostor č. , Anonymizováno, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, , na základě které se žalobce zavázal přenechat žalovanému k dočasnému užívání nebytové prostory a to místnost č. , hodnota, , s právem užívat společné prostory budovy, celkem tak o výměře 74,45 m² (dále jen "nebytové prostory"), nacházející se v přízemí budovy č.p. , Anonymizováno, , č. o. , Anonymizováno, v , Jméno žalobce, na , adresa, , a to s účinností od 15. 10. 2021. V nájemní smlouvy bylo sjednáno nájemné a zálohy na služby ve výši 970 Kč/m²/rok, tj. 8 858 Kč měsíčně se splatností k 5. dni daného kalendářního měsíce. Nájemní smlouvy byla sjednána na dobu neurčitou. Nájemní vztah byl ukončen výpovědí žalobce ze dne 24. 8. 2023 doručené žalované dne 25. 8. 2023. Důvodem výpovědi bylo neplacení nájemného žalovanou, která od ledna 2023 řádně nehradila nájemné ani zálohy na služby, tudíž žalobce nájem vypověděl bez výpovědní doby v souladu s ustanovením III. odst. 3 bodu 5 nájemní smlouvy ke dni doručení výpovědi žalované, tj. ke dni 25. 8. 2023. Žalovaná nebytové prostory vyklidila až dne 6. 11. 2023. Za rok 2023 byla žalovaná povinna žalobci zaplatit na nájemném částku 62 794,39 Kč a dále na zálohách spojených s nájmem částku 27 532,61 Kč. Žalovaný však neplatil řádně ani včas. Za období od 1. 1. 2023 do podání žaloby žalovaná zaplatila žalobci dne 27. 2. 2023 částku 3 858 Kč, dne 9. 5. 2023 částku 7 900 Kč, dne 12. 6. 2023 částku 8 858 Kč, dne 2. 8. 2023 částku 6 300 Kč a dne 14. 1. 2025 částku 2 000 Kč. Uvedené úhrady žalobce započetl na dlužné nájemné. Ke dni 19. 7. 2023 žalobce započetl přeplatek z vyúčtování služeb za rok 2022 na své pohledávky vůči žalované z titulu záloh na služby za rok 2023 ve výši 2 371 Kč a 2 700 Kč. Dle nájemní smlouvy byla žalovaná po skončení nájmu povinna vyklidit nebytový prostor. V čl. VII. odst. 2 nájemní smlouvy byla pro případ porušení této povinnosti žalované sjednána smluvní pokuta ve výši 1 000 Kč za každý den prodlení. Žalovaná nebytový prostor vyklidila až dne 6. 11. 2023, tudíž žalobci vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 73 000 Kč (73 dní x 1 000 Kč). V nájemní smlouvě byla v čl. IV. odst. 5 sjednána smluvní pokuta pro případ porušení povinnosti žalované řádně a včas platit pronajímateli sjednané nájemné a náklad na služby s nájmem spojené ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Ke dni 4. 12. 2023 výše smluvní pokuty za prodlení s úhradou nájmu a služeb činila 10 655,94 Kč. Žalobce žalovanou k úhradě shora uvedených smluvních pokut vyzval výzvou ze dne 23. 11. 2023 ve lhůtě 10 dnů od doručení. Výzva byla žalované doručena dne 26. 11. 2023, splatnosti smluvních pokut tak nastala dne 6. 12. 2023. Žalobce s žalovanou uzavřeli dne 20. 2. 2024 dohodu o uznání dluhu a splátkách. Touto dohodou žalovaná uznala dluh na nájemném, na zálohách na služby, na smluvní pokutě z prodlení se zaplacením ve výši 0,1 % z dlužné částky denně, zákonný úrok z prodlení, dluh na smluvní pokutě spojené s prodlením s vyklizením prostor po skončení nájmu. Celkem šlo o částku 146 375,09 Kč. Částky v dohodě byly vypočteny ke dni předání nebytových prostor, tj. k 6. 11. 2023. Žalovaná se dohodou zavázala ke splátkám ve výši 4 100 Kč měsíčně splatných vždy k poslednímu dni v měsíci, počínaje měsícem březen (viz čl. II. odst. 2 a 3 dohody). Žalovaná však splátkový kalendář porušila již při první splátce, kdy tuto ve sjednaném termínu splatnosti 31. 3. 2024 neuhradila. Jediná platba od žalované, od uzavření dohody byla na účet žalobce poukázána dne 14. 1. 2025, po doručení předžalobní výzvy žalobce ze dne 2. 1. 2025 žalované. Porušením splátkového kalendáře došlo dle ujednání stran (čl. III. dohody) k zesplatnění celého v dohodě žalovaným uznaného dluhu, a to ke dni 1. 4. 2024 (tj. první den prodlení s úhradou splátky dluhu).

2. Žalovaná žalobou uplatněný nárok uznala co do částky 58 069,39 Kč včetně úroku z prodlení a dále co do částky 10 655,94 Kč včetně úroku z prodlení. U jednání dne 4. 8. 2025 zástupkyně žalobce navrhla, aby v rozsahu částečného uznání žalované bylo rozhodnuto částečným rozsudkem pro uznání. Soud tak v souladu s § 153a větou druhou zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.), k návrhu žalobce rozhodl v rozsahu uznání žalované částečným rozsudkem pro uznání tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Povaha věci tento postup umožňuje, neboť se nejedná o věc, v níž nelze uzavřít a schválit smír (§ 153a odst. 3 o. s. ř.). Jedná se o zaplacení dlužné částky, nejedná se tedy o změnu osobního stavu ani o vznik, změnu nebo zrušení právního poměru mezi účastníky, v tomto ohledu tedy neexistuje překážka pro rozhodnutí ve formě rozsudku pro uznání. Nárok žalobkyně neodporuje právním předpisům, neboť vyplývá z § 2302 ve spojení s § 2201 o. z., § 2303 ve spojení s § 2247 o. z., § 2991 o. z. a § 2048 o. z. Nárok na příslušenství je poté odůvodněn § 1968 a § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

3. Co se týče nároku žalobce na zaplacení smluvní pokuty ve výši 73 000 Kč za prodlení žalované s vyklizením nebytového prostoru po skončení nájmu a zákonného úroku z prodlení z této částky, tak v tomto rozsahu žalovaná nárok žalobce neuznala, kdy namítala, že sjednaná smluvní pokuta je naprosto nepřiměřená, přičemž při posuzování výše smluvní pokuty je dle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, především nutné přihlédnout k hodnotě a významu zajišťované povinnosti, k důvodům, které k jejímu sjednání vedly a k okolnostem, které sjednání smluvní pokuty provázely. Žalovaná požadovala moderaci smluvní pokuty dle § 2051 o. z. s tím, že nejprve je nutné se zabývat funkcí smluvní pokuty, kterou měla v tomto případě plnit, tj. v daném případě funkci preventivní, uhrazovací a sankční. Žalovaná dále uvedla, že smluvní pokuta v případě, že významně převyšuje výši škody, plní také funkci uhrazovací, resp. paušalizační. Je tedy nutné přihlížet také ke škodě, která mohla v důsledku prodlevy žalované s předáním prostoru žalobci vzniknout. Jediná v úvahu přicházející škoda vzniklá žalobci v souvislosti s nepředáním předmětu nájmu ke dni skončení nájmu, je ušlý zisk žalobce, vyplývající z nemožnosti potenciálního pronájmu předmětu nájmu jinému nájemci. Za prodlení trvající 73 dnů by přitom z titulu nájemného včetně záloh na služby žalobci náležela částka ve výši přibližně 21 554 Kč. Dále je nutné zdůraznit, že tuto částku zároveň žalobce požaduje po žalované z titulu dlužného nájemného, když žalobce vůči žalované uplatňuje také nájemné za měsíc srpen, září, říjen a listopad 2023, přestože žalobce smlouvu o nájmu vypověděl dne 24. 8. 2023. K předání mělo dojít dne 26. 8. 2023, přičemž k němu došlo až dne 6. 11. 2023. Podle žalované tak žalobci v důsledku prodlení žalované s předáním nebytových prostor mohla vzniknout toliko škoda ve výši 21 554 Kč. Smluvní pokuta je přitom sjednána na částku více než 3x vyšší. Žalovaná dále poukázala na to, že žalobci žádná škoda ani nevznikla, neboť žalovaná dlužné nájemné v plné výši uznává. Žalovaná dále argumentovala tím, že při uzavírání smlouvy měl žalobce jako veřejnoprávní subjekt silnější vyjednávací pozici a je tak otázkou do jaké míry mohou nájemci ovlivnit znění smlouvy o nájmu.

4. Po provedeném dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu:Žalobce je vlastníkem pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, jehož součástí je budova s č. p. , Anonymizováno, , jiná stavba na adrese , adresa, , v katastrálním území , Jméno žalobce, – , Anonymizováno, , Anonymizováno, , obec , Jméno žalobce, , zapsáno u , právnická osoba, pro , Anonymizováno, kraj, Katastrální pracoviště , Jméno žalobce, na LV , Anonymizováno, (zjištěno z informace o pozemku). Ze smlouvy o nájmu nebytových prostor č. , Anonymizováno, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, bylo zjištěno, že tato byla uzavřena dne 15. 10. 2021 žalobcem jako pronajímatelem a žalovanou jako nájemcem dne 15. 10. 2021. Předmětem této smlouvy byl nájem nebytových prostor, a to místnosti č. , hodnota, nacházející se v přízemí budovy č. p. , Anonymizováno, na , adresa, , , Jméno žalobce, , která je součástí pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k. ú. , Jméno žalobce, – , Anonymizováno, . Nájem byl sjednán od 15. 10. 2021 na dobu neurčitou s tří měsíční výpovědní dobou. Výhradním účelem nájmu bylo provozování expedičního skladu malého zboží. Dle č. l. III. odst. 2. je každá ze smluvní stran oprávněna tuto smlouvu kdykoliv vypovědět, a to i bez udání důvodů. Výpovědní doba počíná běžet prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení písemné výpovědi v listinné podobě druhé smluvní straně. V čl. III. odst. 3. bylo sjednáno právo pronajímatele vypovědět nájem bez výpovědní doby také pro případ, že nájemce je o více než jeden měsíc v prodlení s placením nájemného, úhrad za služby či jiných plateb. Nájemné bylo sjednáno ve výši 970 Kč/m2/rok. Výpočet celkového nájemného a výše úhrad za služby spojené s nájmem jsou uvedeny ve výpočtovém listu, který je přílohou a nedílnou součástí nájemní smlouvy. Dle tohoto výpočtového listu činilo nájemné 6 018 Kč měsíčně a zálohy na služby částku 2 840 Kč měsíčně. V čl. IV. odst. 5. byla sjednána smluvní pokuta pro případ prodlení nájemce s platbou nájemného či nedoplatku zjištěného vyúčtováním služeb spojených s nájmem, a to ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení. V čl. IV. odst. 6. smlouvy byla sjednána smluvní pokuta pro případ prodlení pronajímatele s vrácením přeplatku zjištěného vyúčtováním služeb spojených s nájmem, a to ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení. Dle čl. VII. odst. 2. je nájemce při skončení nájmu povinen předat pronajímateli nebytové prostory vyklizené a vybílené ve stavu, v jakém mu byly při započetí nájmu předány. Pro případ prodlení nájemce s vyklizením předmětu nájmu po skončení nájmu byla sjednána smluvní pokuta ve výši 1 000 Kč za každý den prodlení. Uplatnění smluvní pokuty nevylučuje nárok pronajímatele na náhradu škody či vydání bezdůvodného obohacení. Pro případ prodlení pronajímatele s vrácením přeplatku zjištěného vyúčtováním služeb spojených s nájmem byla v čl. IV. odst. 6. sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení. Uzavření předmětné smlouvy o nájmu bylo schváleno usnesením rady města , Jméno žalobce, č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, (bod 3) ze dne 22. 9. 2021 (prokázáno předkládacím návrhem ke smlouvě uzavírané městem , Jméno žalobce, ) a tato byla uveřejněna v registru smluv (prokázáno internetovým výpisem z registru smluv vedeného , právnická osoba, ). Žalobce žalovanou vyzval předžalobní výzvou ze dne 10. 7. 2023 k úhradě dlužného nájemného v celkové výši 41 390 Kč za období od ledna 2023 do července 2023 doručenou do datové schránky žalované dne 10. 7. 2023 (prokázáno doručenkou datové zprávy). Uvedená předžalobní výzva obsahuje vyčíslení dlužného nájemného za jednotlivé měsíce a dále upozornění, že neplacení nájemného může vést k výpovědi předmětné nájemní smlouvy ze strany pronajímatele. Výpovědí ze dne 24. 8. 2023 dal žalobce žalovanému výpověď z nájmu předmětného nebytového prostoru bez výpovědní doby pro neplacení nájemného. Tato výpověď byla žalované doručena dne 25. 8. 2023 (prokázáno doručenkou datové zprávy). Žalovaná předmětný nebytový prostor vyklidila a žalobci předala až dne 6. 11. 2023 (prokázáno protokolem o předání nebytového prostoru ze dne 6. 11. 2023). Mezi účastníky ostatně nebylo sporu o tom, že žalovaná měla předmětné nebytové prostory vyklidit ke dni 26. 8. 2023 a že tak učinila až dne 6. 11. 2023. Předžalobní výzvou ze dne 23. 11. 2023 doručenou žalované dne 26. 11. 2023 (prokázáno doručenkou datové zprávy) žalobce vyzval žalovanou mimo jiné k úhradě smluvní pokuty ve výši 73 000 Kč za prodlení s vyklizením a předání předmětných nebytových prostor do 10 dní od doručení této výzvy, tj. do 6. 12. 2023. Dohodou o uznání a zaplacení dluhu ze dne 20. 2. 2024 bylo prokázáno, že žalovaná uznala co do důvodu a výše smluvní pokutu ve výši 73 000 Kč za porušení povinnosti vyklidit nebytový prostor po skončení nájmu dne 26. 8. 2023, ale k vyklizení a předání došlo až dne 6. 11. 2023. Předžalobní výzvou ze dne 2. 1. 2025 doručenou žalované dne 3. 1. 2025 (prokázáno doručenkou datové zprávy) žalobce vyzval žalovanou k úhradě dluhu za užívání nebytového prostoru a nedoplatku z vyúčtování služeb za rok 2023, a to do 12. 1. 2025.

5. Co se týče ostatních v řízení provedených důkazů, tak tyto se vztahují k nároku žalobce na zaplacení dlužného nájemného, náhrady za užívání nebytového prostoru po skončení nájmu a smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně za prodlení s úhradou nájemného, služeb, nedoplatku vyúčtování služeb, přičemž o těchto nárocích bylo rozhodnuto částečným rozsudkem pro uznání. Soud z těchto důkazů tak neučinil žádná relevantní skutková zjištění ve vztahu k nároku na zaplacení smluvní pokuty.

6. Podle § 1 odst. 2 o. z. nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona; zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti.

7. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

8. Podle § 2051 o. z. nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. K náhradě škody, vznikne-li na ni později právo, je poškozený oprávněn do výše smluvní pokuty.

9. Podle § 2302 odst. 1 o. z. ustanovení tohoto pododdílu se vztahují na nájem prostoru nebo místnosti, je-li účelem nájmu provozování podnikatelské činnosti v tomto prostoru nebo v této místnosti a slouží-li pak prostor nebo místnost alespoň převážně podnikání, bez ohledu na to, zda je účel nájmu v nájemní smlouvě vyjádřen (dále jen „prostor sloužící podnikání“). Není-li dále stanoveno jinak, použijí se pro nájem prostoru sloužícího podnikání obecná ustanovení o nájmu.

10. Podle § 2312 o. z. jedná-li se o nájem na dobu neurčitou, má strana právo jej vypovědět v šestiměsíční výpovědní době; má-li však strana k výpovědi vážný důvod, je výpovědní doba tříměsíční; trvá-li nájem po dobu delší než pět let a vzhledem k okolnostem strana nemohla předpokládat, že druhá strana nájem vypoví, je výpovědní doba vždy šestiměsíční.

11. Zjištěný skutkový stav soud po právní stránce posoudil následovně. Mezi účastníky byla platně uzavřena smlouva o nájmu nebytových prostor ve smyslu § 2302 an. zákona č. 89/2012 Sb., kdy žalovaná při uzavírání smlouvy vystupovala jako podnikatelka, přičemž účelem nájmu bylo provozování expedičního skladu žalovanou. Nájem byl sjednán na dobu neurčitou. V nájemní smlouvě si účastníci odchylně od dispozitivního ustanovení § 2312 o. z. upravujícího výpověď nájmu na dobu neurčitou, upravili délku výpovědní doby na 3 měsíce, a dále sjednali možnost výpovědi nájmu bez výpovědní doby pro případ závažného porušení povinnosti nájemcem, mimo jiné pro případ prodlení nájemce o více než jeden měsíc s placením nájemného, úhrad za služby či jiných plateb. Jelikož žalovaná byla v prodlení s úhradou nájemného a záloh na služby za měsíce leden až červenec 2023, žalobce dal v souladu s čl. III. odst. 3. smlouvy o nájmu žalované výpověď z nájmu bez výpovědní doby. Tato výpověď byla žalované doručena dne 25. 8. 2023, kdy k tomuto dni došlo k zániku nájmu a žalovaná tak byla povinna předmět nájmu dne 26. 8. 2023 vyklidit. Žalovaná však tuto povinnost nesplnila a předmět nájmu vyklidila až dne 6. 11. 2023, tj. byla 73 dní v prodlení se splnění povinnosti vyklidit předmět nájmu. V souladu s čl. VII. odst. 2. smlouvy o nájmu nebytových prostor žalobci vůči žalované vznikl nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 73 000 Kč. Jelikož žalovaná dne 15. 2. 2024 písemně uznala svůj dluh z titulu smluvní pokuty ve výši 73 000 Kč co do důvodu a výše ve smyslu § 2053 o. z. byla založena vyvratitelná domněnka trvání uznaného dluhu v okamžiku jeho uznání. V řízení tato domněnka nebyla vyvrácena (§ 133 o. s. ř.), kdy ostatně mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalobci vznikl vůči žalované nárok na zaplacení předmětné smluvní pokuty. Spornou byla otázka, zda uplatněná výše smluvní pokuty je či není nepřiměřená.

12. Smluvní pokuta (§ 2048 a násl. o. z.) je právní institut, který slouží k utvrzení smluvní povinnosti. Motivuje dlužníka pod pohrůžkou peněžité sankce k tomu, aby svou primární smluvní povinnost splnil. K postupu soudu při posouzení přiměřenosti smluvní pokuty se vyjádřil Nejvyšší soud v rozsudku sp. zn. , spisová značka, . V citovaném rozhodnutí Nejvyšší soud vyslovil závěr, že moderaci smluvní pokuty podle § 2051 o. z. již nelze pojímat jako nástroj obsahové kontroly přiměřenosti ujednání o smluvní pokutě. Přiměřenost smluvní pokuty ve smyslu § 2051 o. z. se posuzuje s ohledem na to, jakým způsobem a za jakých okolností nastalo porušení smluvní povinnosti utvrzené smluvní pokutou a v jaké míře se dotklo zájmů věřitele, které měly být sjednáním smluvní pokuty chráněny. Soud nezkoumá nepřiměřenost ujednání o smluvní pokutě, nýbrž nepřiměřenost konkrétního nároku na smluvní pokutu. Postup soudu při moderaci smluvní pokuty podle § 2051 o. z. lze rozlišit na následující fáze (kroky). V prvním kroku soud při využití interpretačních pravidel stanovených v § 555 a násl. o. z. nejprve zjistí, jakou funkci měla smluvní pokuta plnit. Poté se zabývá konkrétními okolnostmi s přihlédnutím ke zjištěné funkci smluvní pokuty. Zřetel přitom vezme na všechny okolnosti konkrétního případu, přičemž zohlední nejen okolnosti známé již v době sjednávání smluvní pokuty, nýbrž též okolnosti, které byly dány při porušení smluvní povinnosti, jakož i okolnosti nastalé později, mají-li v samotném porušení smluvní povinnosti původ a byly-li v době porušení povinnosti předvídatelné. Na základě těchto okolností zodpoví otázku, zda výše smluvní pokuty je přiměřená vzhledem k věřitelovým zájmům, které byly narušeny v důsledku porušení smluvní povinnosti a měly být smluvní pokutou chráněny. Dospěje-li soud v předchozím kroku k závěru, že smluvní pokuta není nepřiměřená, případně nepodaří-li se mu na základě provedeného dokazování objasnit rozsah následků porušené smluvní povinnosti ve sféře věřitele, aby mohl učinit právní závěr o nepřiměřenosti nároku ze smluvní pokuty, nemůže nárok věřitele na smluvní pokutu snížit. V opačném případě soud ve třetím kroku sníží smluvní pokutu na přiměřenou výši (spravedlivou in concreto) se zřetelem k těm funkcím, které má plnit, a s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti. Je přitom limitován výší škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením povinnosti, na kterou se smluvní pokuta vztahuje. Závěr soudu o (ne)přiměřenosti nároku na smluvní pokutu je výsledkem uvážení soudu při zkoumání těch okolností, které jsou v jednotlivém případě relevantní. Úvahy o přiměřenosti a úvahy o míře snížení nároku na smluvní pokutu jsou vnitřně propojeny natolik, že v obou krocích se fakticky přihlíží ke stejným okolnostem. Zjišťuje-li totiž soud, jaký nárok je nepřiměřeným, zjevně musí vycházet z určité představy o tom, jaký nárok za přiměřený považovat lze.

13. Soud se v souladu se shora citovaným rozhodnutím nejprve zabýval funkcí smluvní pokuty. V daném případě smluvní pokuta již ze samotné podstaty tohoto právního institutu plnila preventivní (nátlakovou) funkcí, kdy jejím úkolem bylo motivovat žalovanou jako nájemce ke splnění její povinnosti předmětem nájmu po jeho skončení vyklidit a předat žalobci jako pronajímateli, aby tento mohl plně realizovat své vlastnické právo a s předmětném nájmu dále nakládat. Z ujednání ve smlouvě, že uplatnění smluvní pokuty nevylučuje nárok pronajímatele na náhradu škody či vydání bezdůvodného obohacení, kterým se strany odchýlily od dispozitivního ustanovení § 2050 o. z. vylučující právo věřitele na náhradu škody vzniklé z porušení povinnosti, ke kterému se smluvní pokuta vztahuje, vyplývá dále sankční funkce smluvní pokuty. Pokud by žalovaný předmětný nebytový prostor při skončení nájmu vyklidil, mohl by žalobce s předmětným nebytovým prostorem dále nakládat, např. je pronajmout dalšímu subjektu. V případě, že by žalobce předmětný prostor pronajal za obdobných finančních podmínek, činila by výše nájemného za 73 dní, tj. za dobu, za kterou žalobce uplatňuje smluvní pokutu, bez mála 22 000 Kč. S ohledem na to, že sjednaná výše smluvní pokuty přesahuje možnou výši škody, je možno vyjít ze závěru, že smluvní pokuta plnila z části i paušalizační funkci. Užíváním cizí věci bez náležitého právního titulu vzniká uživateli majetkový prospěch, bezdůvodné obohacení, jež je povinen vydat (srov. § 2991 o. z.). Plnění v podobě výkonu práva užívání cizí věci, jehož se obohacenému dostalo, není tento schopen in natura vrátit, a je proto povinen nahradit bezdůvodné obohacení peněžitou formou (§ 2999 odst. 1 větu první o. z.). Výše peněžité náhrady musí pak vycházet z finančního ocenění prospěchu, který vznikl obohacené osobě, jež takto realizovala uživatelská oprávnění k cizí věci, aniž by za to platila úhradu a aniž by se tedy její majetkový stav zmenšil o prostředky vynaložené v souvislosti s právním vztahem, který zakládá právo věc užívat, kdy majetkovým vyjádřením tohoto prospěchu je peněžitá částka, která odpovídá částkám vynakládaným obvykle v daném místě a čase na užívání věci, zpravidla právě formou nájmu, již by byl nájemce povinen plnit podle platné nájemní smlouvy a kdy se proto výše náhrady poměřuje právě s hladinou obvyklého nájemného (rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, , či sp. zn. , spisová značka, ). Žalobce má sice vůči žalované nárok na vydání bezdůvodného obohacení za užívání předmětných prostor po skončení nájmu, tj. za 73 dní, včetně bezdůvodného obohacení za spotřebované služby za toto období, který uplatnil v tomto řízení, a žalovaná tento nárok uznala ve smyslu § 153a o. s. ř., nicméně žalovaná tento nárok žalobci dosud neuhradila. Nelze tedy souhlasit s žalovanou, že žalobci žádná škoda nevznikla, resp. nárok na bezdůvodné obohacení. Žalovaná rovněž zjevně pomíjí, že vznik škody není podle § 2048 o. z. nezbytným předpokladem oprávněnosti požadavku na zaplacení smluvní pokuty. U smluvní pokuty plnící sankční funkci není výše škody významnou okolností (viz již citované rozhodnutí NS , spisová značka, či rozhodnutí NS , spisová značka, ). Jak bylo uvedeno výše, v daném případě smluvní pokuta plní rovněž sankční funkci, tudíž při úvaze o nepřiměřenosti výše smluvní pokuty, nelze vycházet pouze z výše škody vzniklé porušením povinnosti zajištěné smluvní pokutou.

14. Následně soud poměřoval, zda výše smluvní pokuty odpovídá významu zajišťované povinnosti. V daném případě posuzovaná smluvní pokuta zajišťovala podstatnou povinnost nájemce vážící se ke skončení nájmu, tj. při skončení nájmu vyklidit předmět nájmu (vyklizení zahrnuje i jeho odevzdání pronajímateli). Z hlediska pronajímatele se jedná o významnou povinnost nájemce, neboť jejím splněním získává pronajímatel předmět nájmu k dispozici pro další potencionální nájemce či pro svou osobní potřebu. Porušením povinnosti vyklidit předmětem pronájmu žalovaná neoprávněně zasáhla do vlastnického práva žalobce (§ 1040 o. z.), kdy mu znemožnil nakládat s předmětnými nebytovými prostory. V posuzovaném případě byl tento neoprávněný zásah umocněn tím, že se jednalo o neplatícího nájemce, tudíž vedle dlužného nájemného narůstal dluh i z titulu bezdůvodného obohacení za užívání předmětu nájmu po jeho skončení. Vzhledem k preventivní funkci předmětné smluvní pokuty, je nutno zohlednit taktéž skutečnost, že žalovaná porušením své povinnosti vystavil žalobce nejistotě, jak dlouho tento neoprávněný zásah do jeho vlastnického práva bude trvat, zda žalovaná předmět nájmu vyklidí dobrovolně, či zda se žalobce bude vyklizení muset domáhat soudní cestou, kdy narušení těchto zájmů právo na náhradu škody nezahrnuje (viz citované rozhodnutí NS sp. zn. , spisová značka, ).

15. Co se týče okolností známých již v době sjednávání smluvní pokuty a okolností porušení smluvní povinnosti zajištěné smluvní pokutou uvádí soud následující. K ukončení nájmu došlo v důsledku porušení povinnosti žalované ze smlouvy (prodlení žalovaného s úhradou nájmu a záloh na služby). V době výpovědi nájmu žalovaná dlužila nájemné a zálohy na služby za několik měsíců. Žalované v době sjednání smluvní pokuty bylo známo, že v případě prodlení s úhradou nájemného a záloh na služby delším než jeden měsíc, je žalobce oprávněn nájem vypovědět bez výpovědní doby, jakož i své povinnosti předmět nájmu vyklidit při skončení nájmu. Žalovaná byla k zaplacení dlužného nájmu a záloh na služby vyzvána předžalobní výzvou žalobce ze dne 10. 7. 2023, a to do 10 dnů od doručení této výzvy. Výzva byla žalované doručena dne 10. 7. 2023. V předmětné výzvě byla žalovaná žalobkyní upozorněna na možnost dání výpovědi z nájmu pro neplacení nájemného. Žalobce k výpovědi z nájmu přistoupil až dne 24. 8. 2023. Žalovaná si tedy byla vědoma možnosti, že neuhradí-li dlužné nájemné, bude muset předmětné prostory vyklidit „ze dne na den“, přičemž měla dostatek času se na tuto alternativu připravit. Přesto však předmětné nebytové prostory při skončení nájmu nevyklidila. Učinila tak až 6. 11. 2023, tj. až 73 dní po skončení nájmu. Žalovaná si zjevně nepočínala tak, jak si počínat měla a mohla, přičemž při posouzení (ne)přiměřenosti sankční smluvní pokuty je namístě zohlednit též otázku zavinění. Co se týče argumentace žalované, že žalobkyně měla při uzavírání smlouvy silnější vyjednávací pozici, soud uvádí, že žalovaná vystupovala při uzavírání smlouvy v postavení podnikatele (což vyplývá ze sjednaného účelu nájmu předmětného nebytového prostoru), a bylo na její svobodné vůli, zda smlouvu ve znění předloženém žalobcem uzavře či nikoli. Žalovaná v řízení ani netvrdila, že by při kontraktačním procesu měl vůči obsahu smlouvy nějaké výhrady. Soud nadto neshledal, že by předmětná smlouva o nájmu nebytových prostor obsahovala v rámci sankcí významnou nerovnováhu v neprospěch nájemce. Rovněž pro případ prodlení pronajímatele je sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně za každý den prodlení.

16. V posuzovaném případě byla smluvní pokuta sjednána určitou sazbou za každý den prodlení se splněním povinnosti, tzn. žalobci za každý dne trvání prodlení žalované vzniklo samostatné právo na smluvní pokutu, neboť žalovaná opětovně každým dnem prodlení porušila povinnost vyklidit předmětné nebytové prostory při skončení nájmu. Žalobcem uplatnění nárok na smluvní pokutu ve výši 73 000 Kč je tedy tvořen součtem jednotlivých nároků na smluvní pokutu vzniklých za každý den prodlení (celkem za 73 dní). Skutečnost, že v důsledku dlouhodobého prodlení dlužníka dosáhla smluvní pokuta ve svém součtu určité výše, neznamená sama o sobě důvod pro její moderaci. Dlužník nemůže být zvýhodňován při posuzování přiměřenosti smluvní pokuty jen v důsledku toho, že byl v prodlení se splněním své smluvní pokutou utvrzené povinnosti po delší dobu. Plní-li smluvní pokuta po celou dobu prodlení dlužníka svou funkci a nelze-li její výši posoudit i s ohledem na okolnosti nastalé v průběhu celého prodlení dlužníka jako neodpovídající zájmům věřitele narušeným prodlením, jež měly být smluvní pokutou chráněny, pak nelze učinit závěr o nepřiměřenosti takové smluvní pokuty (celkové výše uplatněného nároku na smluvní pokutu) (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 6. 2025, sp. zn. , spisová značka, ). Předmětná smluvní pokuta plnila po celou dobu prodlení žalované svou funkci, jak tato bylo popsána výše, přičemž okolnosti nastalé v době porušení povinnosti (viz výše) trvaly po celou dobu prodlení.

17. S ohledem na funkci smluvní pokuty, význam zajišťované povinnosti, míru jejího porušení, okolnosti, které byly dány při sjednání smluvní pokuty a jakož i při porušení smluvní povinnosti, výši vzniklé škody, resp. bezdůvodného obohacení, dospěl soud k závěru, že uplatněná smluvní pokuta není nepřiměřená.

18. Jelikož nebyla sjednána splatnost smluvní pokuty, je žalovaná v souladu s § 1958 odst. 2 o. z. povinna plnit k výzvě žalobce. Žalobce žalovanou k úhradě smluvní pokuty v žalované výši vyzval výzvou ze dne 23. 11. 2023, doručenou žalované dne 26. 11. 2023, a to ve lhůtě 10 dnů od doručení výzvy, tj. do 6. 12. 2023. Jelikož žalovaná smluvní pokutu v uvedené lhůtě neuhradila, je od 7. 12. 2023 v prodlení s úhradou žalované smluvní pokuty podle § 1968 o. z. Žalobci tak od 7. 12. 2023 vzniklo právo na úrok z prodlení dle § 1970 o. z., ve výši stanovené podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v aktuálním znění.

19. Z důvodů shora uvedených soud ve výroku II. tohoto rozsudku uložil žalované povinnosti zaplatit uplatněnou smluvní pokutu včetně úroku z prodlení.

20. O náhradě nákladů řízení soud rozhodoval podle ust. § 146 odst. 2 větou první o. s. ř. a § 142 o. s. ř. Podle § 146 odst. 2 věty první o. s. ř. jestliže některý z účastníků zavinil, že řízení muselo být zastaveno je povinen hradit jeho náklady. Žalobce zavinil zastavení řízení co do částky 26 397,68 Kč, neboť v tomto rozsahu vzal žalobu zpět. V tomto rozsahu soud přičetl žalobci procesní neúspěch, který vzal v úvahu při rozhodování o náhradě nákladů řízení podle jeho výsledku podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Na základě porovnání procesního úspěchu a neúspěchu žalobce a žalované, kdy procesní úspěch žalobce činil 84,30 % a jeho procesní neúspěch činil 15,70 %, má žalobce nárok na 68,60 % (84,30 % – 15,70 %) nákladů řízení. Celkové náklady řízení žalobce představují částku 9 153,35 Kč, která se skládá z částky 7 087 Kč za zaplacený soudní poplatek, 5 úkonů právní služby po 300 Kč (sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby, změna žaloby, příprava k jednání a účast u jednání) v souladu s ustanovením § 1, § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., náhrady jízdného dle ust. § 137 odst. 1 o. s. ř. za cestu z , Jméno žalobce, do , adresa, a zpět k jednání dne 4. 8. 2025, motorovým vozidlem Škoda Superb RZ , SPZ, v rozsahu 2x39km, při spotřebě 4,21 l/100 km, ceně nafty 34,70 Kč/l a sazbě základní náhrady za 1 km jízdy 5,80 Kč/km dle vyhlášky č. 475/2024 Sb. v celkové výši 566,35 Kč. V případě plného úspěchu by žalobci náležela náhrada nákladů řízení v částce 9 153,35 Kč, 68,60 % z této částky představuje 6 279 Kč (po zaokrouhlení).

21. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.