33 C 50/2025

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Švachovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 344 127,96 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 337 377,46 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 20 748,36 Kč za období od 13. 1. 2024 do 17. 6. 2024, zákonný úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 327 923,96 Kč za období od 26. 6. 2024 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 713,06 Kč za období od 16. 12. 2023 do 16. 6. 2024, zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 9 453,50 Kč od 23. 6. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 6 750,50 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 331,29 Kč za období od 31. 7. 2023 do 12. 1. 2024, kapitalizovaného úroku ve výši 17 262,64 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 2 700 Kč od 26. 6. 2024 do zaplacení, úroku ve výši 12,55 % ročně z částky 327 923,96 Kč od 28. 12. 2023 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 0,25 % ročně z částky 327 923,96 Kč od 26. 6. 2024 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 55,12 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 484,69 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 4 050,50 Kč od 23. 6. 2024 do zaplacení, úroku ve výši 15% ročně z částky 9 604 Kč od 2. 12. 2023 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 39 902 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se svou žalobou ve znění jejího doplnění ze dne 17. 4. 2025 domáhala po žalovaném zaplacení dlužné jistiny úvěru ve výši 327 923,96 Kč, poplatků ve výši 2 400 Kč za zaslání písemných upomínek (4x600 Kč), poplatku ve výši 300 Kč za prohlášení úvěru ihned splatný, kapitalizovaných úroků z úvěru ve výši 17 262,64 Kč za období od 31. 7. 2023 do 27.12. 2023, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 23 079,65 Kč za období od 31. 7. 2023 do 17. 6. 2024, zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 330 623,96 Kč od 26. 6 2024 do zaplacení a úroku z úvěru ve výši 12,55 % ročně z částky 327 923,96 Kč od 28. 12. 2023 do zaplacení, to vše z titulu smlouvy o úvěru uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně společností , právnická osoba, . (dále jen „, Anonymizováno, “) a žalovaným dne 26. 7. 2023, na jejímž základě Banka poskytla žalovanému úvěr ve výši 328 000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr splatit spolu s úroky ve výši 12,55 % ročně. Jelikož žalovaný řádně nehradil dohodnuté splátky úvěru, Banka úvěr ke dni 27. 12. 2023 zesplatnila. Na předmětný úvěr žalovaný uhradil pouze částku 76,04 Kč. Žalobkyně se po žalovaném dále domáhala zaplacení dlužné jistiny úvěru ve výši 9 604 Kč, poplatků ve výši 3 000 Kč za zaslání písemných upomínek (5x600 Kč), poplatků ve výši 900 Kč za přečerpání úvěrového rámce (3x300 Kč), kapitalizovaných úroků z úvěru ve výši 484,69 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 768,18 Kč za období od 1. 12. 2023 do 16. 6. 2024, úroku z úvěru ve výši 15 % ročně z částky 9 604 Kč od 2. 12. 2023 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 13 504 Kč od 23. 6. 2024 do zaplacení, to vše z titulu smlouvy o revolvingovém úvěru a vydání a užívání karty č. , hodnota, uzavřené dne 4. 7. 2022 mezi Bankou a žalovaným, na jejímž základě Banka žalovanému poskytla úvěr s úvěrovým rámcem ve výši 10 000 Kč, přičemž žalovaný vyčerpal částku 10 200 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr včetně úroků splácet v měsíčních minimálních splátkách ve výši 2 % z částky vyčerpané v předcházejícím měsíci. Jelikož žalovaný úvěr řádně nesplácel, Banka dne 1. 12. 2023 ukončila smlouvu a vyzvala žalovaného k okamžité úhradě. Na revolvingový úvěr žalovaný uhradil pouze částku 746,50 Kč. Obě pohledávky za žalovaným vyplývající z výše uvedených smluv s veškerým příslušenstvím a právy s pohledávkou spojenými byly Bankou postoupeny na žalobkyni, a to Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 19. 6. 2024 s účinností ke dni 21. 6. 2024. Žalobkyně dále uvedla, že Banka při posouzení úvěruschopnosti žalovaného vycházela z údajů poskytnutých v žádosti o úvěr, a to z žalovaným deklarovaného příjmu ze zaměstnání. Banka porovnávala příjem a výdeje odhadnuté na základě historických dat z ČSÚ. Do výdajů byly zahrnuty výdaje žalovaného doložené v žádosti o úvěr, částka životního minima dle nařízení vlády č. 409/2011 Sb., částka normativních nákladů na bydlení dle § 26 zákona č. 117/1995 Sb./výdaje na bydlení vydané ČSÚ a výše měsíčních splátek dosavadních závazků zjištěné z veřejných databází. Výpočtem Banka získala částku disponibilních zdrojů žalovaného. Banka dále kontrolovala aktuální dluhy interní i externí, negativní záznamy, neplatné doklady a informace z externích úvěrových registrů. Na základě zjištěné disponibilní částky bylo oběma žádostem o úvěr vyhověno a žalovanému byly poskytnuty předmětné úvěry.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a bez omluvy se k jednání dne 4. 6. 2025 nedostavil.

3. Soud provedl důkazy navržené a předložené žalobkyní a učinil níže uvedená zjištění:- z výpisu z obchodního rejstříku, žalobkyně je právnickou osobou podnikající v předmětu podnikání výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona a poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru.- ze smlouvy o úvěru, Konsolidace půjček ze dne 26. 7. 2023, že tato byla uzavřena mezi společnosti , právnická osoba, . jako bankou a žalovaným jako klientem, jejím předmětem bylo poskytnutí úvěru žalovanému ve výši 328 000 Kč, který se žalovaný včetně úroků zavázal splatit ve 120 měsíčních splátkách ve výši 4 810,72 Kč, roční úroková sazby byla sjednána ve výši 12,55 %, celková částka ke splacení činí 577 415,28 Kč. Účelem úvěru byla úhrada dluhu žalovaného vůči společnosti , právnická osoba, . evidovaného na úvěrovém účtu č. , č. účtu, ve výši 286 330,52 Kč, kdy částka v uvedené výši bude zaslána ve prospěch tohoto účtu, zbývající část jistiny úvěru bude poskytnuta ve prospěch běžného účtu č. , č. účtu, .- z výpisu z úvěrového účtu č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ze dne 31. 7. 2023, že žalovanému byla vyplacena částka 286 330,52 Kč na úvěrový účet za účelem konsolidace a částka 41 669,48 Kč na jeho běžný účet.- z výpisu z úvěrového účtu č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ze dne 31. 8. 2023, že na předmětný úvěr ze dne 26. 7. 2023 byla uhrazena částka 76,04 Kč,- z výpisů z úvěrového účtu č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, – , Anonymizováno, a č. , Anonymizováno, /1- 10, že nesplacená jistina úvěru činí 327 923,96 Kč.- ze smlouvy o spotřebitelském revolvingovém úvěru č. , hodnota, a vydání a užívání Karty ze dne 4. 7. 2022, že tato byla uzavřena mezi společností , právnická osoba, . a žalovaným, jejím předmětem bylo poskytnutí revolvingového úvěru žalovanému ve výši 10 000 Kč s roční úrokovou sazbou 12 % s minimální měsíční splátkou ve výši 2 % z vyčerpaného úvěrového rámce při zúčtovacím období 1.-31. den v měsíci.- ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 6. 2024 včetně přílohy č. , hodnota, seznamu postupovaných pohledávek ve spojení s potvrzením ze dne 21. 6. 2024, že pohledávky společnosti , právnická osoba, . vůči žalovanému ze smlouvy o úvěru ze dne 26. 7. 2023 a ze smlouvy o revolvingovém úvěru č. , hodnota, a vydání a užívání Karty ze dne 4. 7. 2022 byly postoupeny na žalobkyni ke dni 21. 6. 2024.- z oznámení o postoupení pohledávek ve spojení s podacím lístkem ze dne 12. 7. 2024, že postoupení předmětných pohledávek na žalobkyni bylo společností , právnická osoba, . žalovanému oznámeno.- upomínkou – rozhodnutí o zesplatnění a žádost o splacení dluhů z úvěru ze dne 1. 12. 2023 ve spojení s poštovním podacím archem ze dne 2. 1. 2024, že žalovaný byl společností , právnická osoba, . vyzván k úhradě částky 13 988,69 Kč z titulu smlouvy o o spotřebitelském revolvingovém úvěru č. , hodnota, do 15. 12. 2023.- upomínkou – rozhodnutí o zesplatnění a žádost o splacení dluhů z úvěru ze dne 29. 12. 2023 ve spojení s poštovním podacím archem ze dne 4. 12. 2023, že žalovaný byl společností , právnická osoba, . vyzván k úhradě částky 348 553,95 Kč z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru do 12. 1. 2024.- z předžalobní výzvy ze dne 27. 9. 2024 ve spojení s podacím lístkem ze dne 27. 9. 2024, že žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovaného k úhradě žalovaných částek.- z vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti ze dne 16. 4. 2025, že toto bylo sepsáno společností , právnická osoba, ., která v tomto vyjádření ve vztahu ke smlouvě o úvěru ze dne 26. 7. 2023, uvádí, že žalovaný vyplnil žádost o úvěr ze dne 26. 7. 2023, ve které uvedl veškeré údaje k příjmům a výdajům. Banka při posouzení příjmů a výdajů žalovaného provedla kontrolu veřejných databází (ins. rejstřík, bankovní a nebankovní registr klientských informací a databází MVČR za účelem kontroly platnosti průkazu totožnosti, dále ověřila příjem z doložených dokumentů žalované a dále případně subsidiárně z běžného účtu klienta a období delší než tři měsíce předcházejí žádosti o úvěr, do výdajů byly započteny výdaje doložené v žádosti o úvěr, dále částky životního minima dle nařízení vlády č. 409/2011 Sb., částka normativních nákladů na bydlení dle § 26 zákona č. 117/1995 Sb./výdaje na bydlení vydané ČSÚ a výše měsíčních splátek dosavadních závazků zjištěných z veřejných databází. Na základě uvedeného byla vypočtena maximální měsíční splátka ve výši 4 813,35 Kč. Dále bylo zjištěno, že banka vycházela z příjmů žalovaného ve výši 17 637 Kč ověřeného z běžného účtu žalovaného, čistého měsíčního příjmu domácnosti ve výši 55 000 Kč, rodinného stavu klienta – svobodný, druh bydlení pronajatý dům/byt, podílu klienta na nákladech na bydlení 50 %, dosavadních interních splátek ve výši 485,15 Kč, výsledné měsíční splátky ve výši 4 810,72 Kč při schválené výši úvěru 328 000 Kč.- z žádosti o úvěr, konsolidace půjček ze dne 26. 7. 2023, že žalovaný uvedl, že je svobodný, bydlí v pronajatém domě/bytě, má pracovní poměr na dobu neurčitou a to od 1. 9. 1996, jeho průměrný měsíční příjem za tři měsíce činí 17 637 Kč, ostatní nezbytné měsíční náklady činí 0 Kč, celkový čistý příjme domácnosti činí 55 000 Kč, měsíční náklady na bydlení činí 2 500 Kč, počet vyživovaných osob 0, hlavní příjem byl doložen výpisem z běžného účtu, je zaměstnán u společnosti , právnická osoba, .- z platební historie, že žalovaný čerpal úvěr v celkové výši 328 000 Kč.- z žádosti o smlouvu o revolvingovém úvěru a vydání a užívání Karty ze dne 4. 7. 2022, že žalovaný uvedl, že je svobodný, bydlí v pronajatém domě/bytě, má pracovní poměr na dobu neurčitou a to od 1. 9. 1996, jeho průměrný měsíční příjem za tři měsíce činí 14 375 Kč, ostatní nezbytné měsíční náklady činí 0 Kč, celkový čistý příjme domácnosti činí 30 000 Kč, měsíční náklady na bydlení činí 2 000 Kč, počet vyživovaných osob 0, hlavní příjem byl doložen výpisem z běžného účtu, je zaměstnán u společnosti , právnická osoba, ., má závazek u společnosti , právnická osoba, . ve výši 286 330,52 s měsíčními splátkami ve výši 4 400 Kč- z vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti ze dne 16. 4. 2025, že toto bylo sepsáno společností , právnická osoba, ., která v tomto vyjádření ve vztahu ke smlouvě o revolvingovém úvěru, uvádí, že žalovaný vyplnil žádost o úvěr ze dne 4. 7. 2022, ve které uvedl veškeré údaje k příjmům a výdajům. Banka při posouzení příjmů a výdajů žalovaného provedla kontrolu veřejných databází (ins. rejstřík, bankovní a nebankovní registr klientských informací a databází MVČR za účelem kontroly platnosti průkazu totožnosti, dále ověřila příjem z doložených dokumentů žalované a dále případně subsidiárně z běžného účtu klienta a období delší než tři měsíce předcházejí žádosti o úvěr, do výdajů byly započteny výdaje doložené v žádosti o úvěr, dále částky životního minima dle nařízení vlády č. 409/2011 Sb., částka normativních nákladů na bydlení dle § 26 zákona č. 117/1995 Sb./výdaje na bydlení vydané ČSÚ a výše měsíčních splátek dosavadních závazků zjištěných z veřejných databází. Na základě uvedeného byla vypočtena maximální měsíční splátka ve výši 992,18 Kč. Dále bylo zjištěno, že banka vycházela z příjmů žalovaného ve výši 14 375 Kč ověřeného z běžného účtu žalovaného, čistého měsíčního příjmu domácnosti ve výši 30 000 Kč, rodinného stavu klienta – svobodný, druh bydlení pronajatý dům/byt, podílu klienta na nákladech na bydlení 47,92 %, dosavadních interních splátek ve výši 0 Kč, výsledné měsíční splátky ve výši 500 Kč při schválené výši úvěru 10 000 Kč.- z platební historie revolvingového úvěru, že žalovaný čerpal úvěr ve výši 10 200 Kč.- z výpisů ke kreditní kartě za červenec a srpen 2022 a červen – prosinec 2023, že žalovaný čerpal úvěr ve výši 10 200 Kč, na který uhradil částku 746,50 Kč.Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil, žádné podstatné skutečnosti.

4. Na základě takto provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Banka na základě smlouvy o úvěru, Konsolidace půjček ze dne 26. 7. 2023 žalovanému poskytla úvěr ve výši 328 000 Kč, a to tak, že částka ve výši 286 330,52 byla použita na úhradu stávajícího závazku žalovaného k Bance a částka 41 669 Kč byla žalovanému poukázána na jeho běžný účet. Na tento úvěr žalovaný uhradil pouze částku 76,04 Kč. Banka dále na základě smlouvy o spotřebitelském revolvingovém úvěru a vydání a užívání Karty č., hodnota, ze dne 4. 7. 2022 poskytla žalovanému úvěr s úvěrovým rámce 10 000 Kč, přičemž žalovaný vyčerpal částku 10 200 Kč. Na revolvingový úvěr žalovaný uhradil pouze částku 746,50 Kč. Upomínkou ze dne 1. 12. 2023 odeslanou žalovanému dne 2. 1. 2024 Banka žalovaného vyzvala k úhradě částky 13 988,69 Kč z titulu smlouvy o spotřebitelském revolvingovém úvěru č. , hodnota, do 15. 12. 2023. Upomínkou ze dne 29. 12. 2023 odeslanou žalovanému dne 4. 12. 2023 Banka žalovaného vyzvala k úhradě k úhradě částky 348 553,95 Kč z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru do 12. 1. 2024. Předmětné pohledávky za žalovaným byly Bankou na žalobkyni postoupeny smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 19. 6. 2024, a to ke dni 21. 6. 2024. Žalobkyně před podáním žaloby žalovaného vyzvala k úhradě žalovaných částek. Žalovaný však na žalovanou částku neuhradil ničeho.

5. Zjištěný skutkový stav soud po právní stránce věci posoudil podle § 2395 an. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) upravující smlouvu o úvěru. Vzhledem k tomu, že při uzavírání předmětných smluv o úvěru žalovaný vystupoval v postavení spotřebitele ve smyslu § 419 o. z. a Banka v pozici podnikatele ve smyslu § 420 o. z. je nutno právní vztah vzniklý z předmětných smluv posuzovat podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ)“), neboť podle § 2 odst. 1 citovaného zákona je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. V projednávané věci jsou stěžení ustanovení § 86 odst. 1 a § 87 ZoSÚ. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ je poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 3 odst. 1 písm. c) ZoSÚ se posouzením úvěruschopnosti spotřebitele rozumí posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Pokud jde o samotnou povinnost poskytovatele spotřebitelského úvěru posoudit před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru schopnost spotřebitele úvěr splácet, tak poskytovatel úvěru je povinen postupovat s odbornou péči ve smyslu § 75 ZoSÚ. V této souvislosti soud připomíná závěr Nejvyššího správního soudu ČR z rozhodnutí z 1. 4. 2015, sp. zn. , spisová značka, , podle kterého pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení úvěruschopnosti dlužníka; věřitel musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k jeho tvrzení, aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru považuje takovou obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje; jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem. Obdobně lze upozornit na rozsudek Nejvyššího soudu ČR z 25. 7. 2018, sp. zn. , spisová značka, , jenž uzavírá, že věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb. o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze , právnická osoba, ), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. V případě, že věřitel s odbornou péčí neposoudí úvěruschopnost, jak mu ukládá § 86 ZoSÚ, je smlouva o spotřebitelském úvěru dle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. ve spojení s § 580 odst. 1 a § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z. „) absolutně neplatná. K této neplatnosti je soud povinen v souladu s konstantní judikaturou Nejvyššího soudu (např. rozhodnutí sp. zn. , spisová značka, ), jakož i judikaturou Evropského soudního dvora (viz např. rozsudek C-679/18 OPR) přihlédnout z úřední povinnosti.

6. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že v řízení bylo prokázáno, že Banka nedostála své povinnosti stanovené v § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a před poskytnutím úvěrů žalovanému řádně nezkoumala jeho schopnost úvěr splácet. Řádné posouzení úvěruschopnosti předpokládá zjištění a ověření hlavních příjmů žadatele a dále jeho běžných životních nákladů včetně nákladů na již exitující závazky spotřebitele, a následně porovnání těchto příjmů a výdajů za účelem zjištění disponibilních zdrojů spotřebitele a jejich porovnání s předpokládanou výši splátek za účelem zjištění, zda je spotřebitel schopen bez obtíží schopen tyto splátky uhradit. Banka ověřovala pouze příjmovou stránku žalovaného, a to z výpisů z účtu vedené Bankou pro žalovaného. Nicméně v souladu s judikaturními závěry soudů vyšších stupňů není pochyb, že povinnosti řádně zkoumat úvěruschopnost poskytovatel úvěru dostojí pouze tehdy, pokud dojde ke zjištění a prověření příjmové a výdajové stránky faktických poměrů konkrétního žadatele o úvěr, a to zejména zásadních, kterými jsou příjem žadatele a dále jeho výdaje na bydlení a služby s bydlením spojené, výdaje na výživné, výdaje na splátky jiných úvěrů či jiné splátkové zatížení a výdaje na živobytí (viz rozhodnutí Krajského soudu v , adresa, ze dne 9. 1. 2025, č. j. , spisová značka, ). Žalovaný v obou svých žádost o úvěr uvedl, že žije v nájemní bydlení, přičemž výdaje s tím souvisejícím lze jednoduše prověřit například z nájemní smlouvy či doklady o úhradách nájemného a služeb apod. Banka však žádné takové doklady k ověřené výdajů spojených s bydlením žalovaného neměla a zjevně jejich doložení ani nevyžadovala. Soud poukazuje, že statistické údaje samy o sobě ničeho nevypovídají o skutečných nákladech žalovaného. Tyto údaje mohou mít relevanci, jsou-li porovnány se zjištěnými a ověřenými výdaji žadatele o úvěr (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ze dne 24. 3. 2023). Podle citovaného rozhodnutí „Hodnocení úvěruschopnosti žadatele o úvěr však vyžaduje porovnání zjištěných příjmů se zjištěnými výdaji dlužníka; pouhé zkoumání jedné z těchto složek k řádnému posouzení úvěruschopnosti žadatele o úvěr nestačí. Stanovila-li věřitelka výdaje pouze na základě ekonomického modelu, aniž by dlužníka vedla k doložení konkrétních údajů, nezkoumala výdajovou stránku žadatele řádně.“ Nadto sám žalovaný v obou svých žádost o úvěru uvedl běžné měsíční výdaje ve výši 0 Kč a měsíční výdaje na bydlení ve výši 2 000 Kč, resp. 2 500 Kč, tedy zjevně nereálné výdaje, které měli Banku vést k tomu, aby tyto výdaje náležitě prověřila. Z výše uvedeného je zřejmé, že Banka neprověřovala faktické výdaje žalovaného Vzhledem k tomu, že Banka neměla před uzavřením předmětných smluv k dispozici ověřené a doložené údaje o výdajích žalovaného, nemohla řádně posoudit schopnost žalovaného úvěr řádně splácet. V kontextu tohoto zjištění nemůže závěr Banky o úvěruschopnosti žalovaného obstát. Vzhledem k tomu, že Banka řádně neposoudil úvěruschopnost žalovaného, dospěl soud k závěru, že předmětné smlouvy o úvěru jsou dle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. ve spojení s § 580 odst. 1 a § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) absolutně neplatné. Vzhledem k tomu, že je neplatný hlavní závazek, nemohou být platná ani vedlejší ujednání o úroku a další poplatcích. Žalobkyně tak má právo na vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 a § 2993 o. z. a žalovaný je podle § 2991 o. z. ve spojení s § 87 odst. 1 ZoSÚ povinen žalobkyni vydat bezdůvodného obohacení ve výši 337 377,46 Kč (Banka žalovanému prokazatelně poskytla celkem částku 338 200 Kč, tj. 328 000 Kč + 10 200 Kč, žalovaný z titulu Smlouvy o spotřebitelském úvěru uhradil částku 76,04 Kč a z titulu smlouvy o revolvingovém úvěru uhradil částku 746,50 Kč). Jelikož mezi účastníky nedošlo k platnému uzavření smlouvy, nebyl sjednán zápůjční úrok, poplatky ani splatnost závazku. Splatnost pohledávky z bezdůvodného obohacení se tak řídí § 1958 odst. 2 o. z. Soud vzal za prokázáno, že žalovaný byla k úhradě dlužné částky ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyzván dopisem ze dne 29. 12. 2023 odeslaným dne 2. 1. 2024, a to do 12. 1. 2024, a k úhradě dlužné částky ze smlouvy o revolvingovém úvěru dopisem ze dne 1. 12. 2023 odeslaným dne 4. 12. 2023, a to ve lhůtě do 15. 12. 2023. Žalovaný je tak v případě úhrady částky 327 923,96 Kč v prodlení od 13. 1. 2024 a v případě úhrady částky 9 453,50 Kč od 16. 12. 2023. Žalobkyni tedy dle § 1970 o. z. vzniklo právo na úrok z prodlení ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v aktuálním znění z částky 327 923,96 Kč od 13. 1. 2024 a z částky 9 253,50 Kč od 16. 12. 2023. Jelikož žalobkyně požadovala úrok z prodlení v případě revolvingového úvěru do 16. 6. 2024 a v případě smlouvy o úvěru ze dne 26. 7. 2023 do 17. 6. 2024, v kapitalizované výši, soud úrok z prodlení z přiznaných částek od počátku prodlení do uvedených dat přiznal v kapitalizované výši. Dále pak soud z přiznané částky 327 923,96 Kč přiznal v souladu s návrhem žalobkyně zákonný úrok z prodlení od 26. 6. 2024 do zaplacení a z přiznané částky 9 453,50 Kč přiznal v souladu s návrhem žalobkyně zákonný úrok z prodlení od 23. 6. 2024. Pokud jde o aktivní legitimaci žalobkyně, tak tato je dána v souladu s § 1879 o. z., neboť Smlouvou o postoupení pohledávky bylo prokázáno, že předmětné pohledávky za žalovaným včetně jejich příslušenství byly postoupeny na žalobkyni. Ve zbytku soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

7. O náhradě nákladů řízení soud rozhodoval podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Soud provedl celkovou kapitalizaci předmětu řízení včetně úrokového příslušenství ke dni vyhlášení rozsudku (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 3. 12. 2015, sp. zn. , spisová značka, nebo usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 26. 7. 2006, sp. zn. , spisová značka, ). Žalobkyně byla úspěšná v 82 % a neúspěšná v 18 %. Na náhradě nákladů řízení tak soud žalobkyni přiznal 64 % nákladů řízení (úspěch 82 % - neúspěch 18 %), které žalobkyni vznikly. Celkové náklady řízení žalobkyně představují částku 62 347 Kč, která se skládá z částky 13 766 Kč za zaplacený soudní poplatek, odměny za 4 úkony právní služby po 9 700 Kč dle § 7 bodu 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (převzetí zastoupení, sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby, účast u jednání), dále náhrada hotových výdajů, a to za první tři úkony podle § 13 odst. 4 vyhlášky, ve znění účinném do 31. 12. 2024, ve výši 300 Kč a za úkon účasti u jednání podle § 13 odst. 4 vyhlášky, ve znění účinném od 1. 1. 2025, ve výši 450 Kč, a náhrady 21 % DPH ve výši 8 432 Kč dle § 137 odst. 3 o. s. ř. V případě plného úspěchu by žalobkyni náležela náhrada nákladů řízení v částce 62 347 Kč, 64 % z této částky představuje 39 902 Kč (po zaokrouhlení). Soud žalobkyni nepřiznal odměnu a režijní paušál za doplnění žaloby ze dne 17. 4. 2025, jelikož skutečnosti uvedené v doplnění měla obsahovat již žaloba. V souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. soud žalovaného zavázal zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně.

8. Dlužnou částku včetně příslušenství, jakož i náhradu nákladů řízní, byl žalovaný zavázán zaplatit žalobkyni ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř.