34 C 146/2026

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Bojkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně, IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 15 330 Kč s příslušenstvím I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 15 330 Kč s 12% zákonným úrokem z prodlení z částky 4 550 Kč za dobu od 11. 2. 2025 do zaplacení, s 12% zákonným úrokem z prodlení z částky 6 370 Kč za dobu od 14. 5. 2025 do zaplacení, s 11,50% zákonným úrokem z prodlení z částky 3 510 Kč za dobu od 6. 8. 2025 do zaplacení a na náhradě nákladů řízení částku ve výši 2 615 Kč k rukám Jméno advokátky, advokátky, a to vše formou splátek ve výši 1 000 Kč měsíčně, přičemž první splátka bude zaplacena dne 26.7.2026 a další vždy ke každému 26 dni měsíce následujícího až do úplného zaplacení pod ztrátou výhody splátek.

1. Žalobkyně se svou žalobou podanou u Okresního soudu v adresa dne 17. 1. 2026 domáhala po žalovaném zaplacení částky 15 330 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně je právnickou osobou, která je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem, popř. provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v rozporu se zákonem č. 30/2024 Sb. o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen zákon) o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen zákon). Žalobkyně zjistila, že osobní automobil nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, RZ SPZ, VIN VIN kód je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný a žalovaný je registrován jako provozovatel tohoto vozidla, přičemž bylo zjištěno, že žalovaný neměl v době od 7. 8. 2024 do 15. 10. 2024, v době od 16. 10. 2024 do 21. 1. 2025 a v době od 22. 1. 2025 do 16. 3. 2025 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen pojištění odpovědnosti). Takto vznikl žalobkyni ve smyslu § 45 odst. 2 zákona nárok na příspěvek, přičemž ve smyslu § 45 odst. odst. 3 zákona se výše příspěvku určí součinem počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 6 odst. 1 zákona a výše denní sazby podle druhu vozidla. Dle § 45 odst. 2 zákona platí, že osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Žalobkyně v souladu s § 46 odst. 1 zákona zaslala žalovanému výzvu k úhradě příspěvku, když splatnost příspěvku nastala 10. 2. 2025, dne 13. 5. 2025 a dne 5. 8. 2025. Dlužná částka 15 330 Kč zaplacena nebyla, když se skládá ze základu příspěvku ve výši 4 550 Kč (65 Kč x 70 dní), ze základu příspěvku ve výši 6 370 Kč (65 Kč x 98 dní), a ze základu příspěvku ve výši 3 510 Kč (65 Kč x 54 dní) dle § 5 odst. 1 vyhlášky č. 69/2024 Sb. a poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 3x 300 Kč dle § 6 vyhlášky č. 69/2024 Sb. Žalobkyně tedy zaslala žalovanému dne 13. 11. 2025 předžalobní výzvu ve smyslu § 142a o. s. ř.

2. Vzhledem k tomu, že nastaly podmínky ve smyslu § 115a o. s. ř., když účastníci vyjádřili s projednáním věci bez nařízení jednání souhlas, soud vydal ve věci meritorní rozhodnutí bez nařízení jednání.

3. Po provedeném dokazování soud učinil tato zjištění z těchto listinných důkazů:

4. Z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu ze dne 27. 11. 2024, 27. 2. 2025 a 23. 5. 2025 bylo zjištěno, že tímto žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě příspěvku v celkové výši 15 330 Kč, když bylo zjištěno, že vozidlo RZ SPZ ve vlastnictví či provozovatele nemělo sjednáno povinné ručení v období od 7. 8. 2024 do 15. 10. 2024, v období od 16. 10. 2024 do 21. 1. 2025 a v období od 22. 1. 2025 do 16. 3. 2025, přičemž celková dlužná částka 15 330 Kč je: za 70 dní při denní sazbě 65 Kč při stanovení příspěvku ve výši 4 550 Kč a náklady na uplatnění ve výši 300 Kč, za 98 dní při denní sazbě 65 Kč při stanovení příspěvku ve výši 6 370 Kč a náklady na uplatnění ve výši 300 Kč a za 54 dní při denní sazbě 65 Kč při stanovení příspěvku ve výši 3 510 Kč a náklady na uplatnění ve výši 300 Kč.

5. Z výzev ze dne 27. 11. 2024, ze dne 27. 2. 2025 a ze dne 23. 5. 2025 bylo osvědčeno, že žalovaný byl opakovaně vyzýván k zaplacení dlužné částky.

6. Z předžalobní upomínky ze dne 13. 11. 2025 bylo prokázáno, že tímto žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky ve smyslu § 142a o. s. ř., když tato výzva byla řádně podána na poště.

7. Po provedeném dokazování soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu: osobní automobil nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, RZ SPZ, VIN VIN kód je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný a žalovaný jakožto vlastník tohoto vozidla v období od 7. 8. 2024 do 15. 10. 2024, v období od 16. 10. 2024 do 21. 1. 2025 a v období od 22. 1. 2025 do 16. 3. 2025, neměl k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobkyni tak vznikl nárok na příspěvek, přičemž se výše příspěvku určí součinem počtu dní, kdy byla porušována povinnost a výše denní sazby podle druhu vozidla. Dlužná částka 15 330 Kč se skládá ze základu příspěvků: ve výši 4 550 Kč (65 Kč x 70 dní), ve výši 6 370 Kč (65 Kč x 98 dní), a ve výši 3 510 Kč (65 Kč x 54 dní). V souladu s § 45 odst. 2 zákona má žalobkyně nárok na náhradu nákladů spojených s uplatněním práva na příspěvek, což je částka 3x 300 Kč dle § 45 odst. 2 zákona ve spojení s § 6 vyhlášky č. 69/2024 Sb. Žalobkyně tak zaslala žalovanému výzvy k úhradě příspěvku, když splatnost příspěvku nastala dne 10. 2. 2025, dne 13. 5. 2025 a dne 5. 8. 2025. Žalovaný na tuto výzvu ničehož nezaplatil, žalobkyně tedy zaslala žalovanému dne 13. 11. 2025 předžalobní výzvu ve smyslu § 142a o. s. ř, ovšem opětovně bez reakce ze strany žalovaného.

8. Po právní stránce soud posoudil věc ve smyslu § 45 odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb. v platném znění o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, a dospěl k závěru, že nárok uplatněný žalobou je důvodný. Žalovaný byl v rozhodném období v registru silničních vozidel zapsán jako vlastník a provozovatel v žalobě označeného vozidla a v souladu s § 6 odst. 1 písm. a) zákona musí být pro takovéto vozidlo uzavřena smlouva o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (povinné ručení). Je-li vozidlo provozováno bez tohoto pojištění, stanoví zákon sankci v podobě příspěvku do garančního fondu, když jeho výše je v souladu s § 45 odst. 3 zákona stanovena jako součin počtu dní, kdy bylo vozidlo nepojištěno a příslušné denní sazby pro daný druh vozidla. V daném případě se jednalo o osobní automobil nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, což je denní sazba 65 Kč, přičemž v prvním případě vynásobeno počtem dní (70 dní) se jedná o částku 4 550 Kč, v druhém případě vynásobeno počtem dní (98 dní) se jedná o částku 6 370 Kč a v třetím případě vynásobeno počtem dní (54 dní) se jedná o částku 3 510 Kč. V souladu s § 45 odst. 2 zákona má žalobkyně nárok na náhradu nákladů spojených s uplatněním práva na příspěvek, což je částka 3x 300 Kč dle § 45 odst. 2 zákona ve spojení s § 6 vyhlášky č. 69/2024 Sb. Osobou povinnou k zaplacení příspěvku a nákladů spojených s uplatněním nároku v celkové výši 15 330 Kč je v souladu s vyvratitelnou právní domněnkou ve smyslu § 6 odst. 2 zákona žalovaný, neboť ten byl v době, kdy vozidlo nebylo pojištěno, tj. v době od 7. 8. 2024 do 15. 10. 2024, v době od 16. 10. 2024 do 21. 1. 2025 a v době od 22. 1. 2025 do 16. 3. 2025 provozovatel daného vozidla. Po marném uplynutí doručení výzvy žalovanému k zaplacení příspěvku v trvání 30 dnů se stala částka 4 850 Kč splatnou a splatnost příspěvku tak nastala ke dni 10. 2. 2025, částka 6 670 Kč splatnou a splatnost příspěvku tak nastala ke dni 13. 5. 2025 a částka 3 810 Kč splatnou a splatnost příspěvku tak nastala ke dni 5. 8. 2025. Soud tedy zavázal žalovaného zaplatit žalobkyni nejen dlužnou částku ve výši 15 330 Kč, ale rovněž příslušenství z dlužné částky, když žalovaný se dostal do prodlení se splněním svého peněžitého závazku vůči žalobkyni ve smyslu § 1968, 1970 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník, výše úroků z prodlení je pak odůvodněna § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

9. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobkyni vznikl nárok na náhradu nákladů řízení, jelikož byla v řízení zcela úspěšná. Proto soud zavázal žalovaného zaplatit žalobkyni v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. náklady řízení ve výši 2 615 Kč, které představují: 800 Kč za zaplacený soudní poplatek, 3 úkony právní služby á 400 Kč dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen AT) a hotové výdaje, tj. 3x režijní paušál á 100 Kč (převzetí zastoupení, sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby) dle § 14b odst. 6 písm. a) AT, a 21 % DPH ve výši 315 Kč dle § 137 odst. 3 o. s. ř. V souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. byl žalovaný zavázán zaplatit náklady řízení k rukám právního zástupce žalobkyně.

10. Soud na základě žádosti žalovaného o možnost úhrady dluhu formou splátek, jelikož je t. č. bez pracovního poměru, evidován jako uchazeč o zaměstnání na příslušném úřadu práce, zavázal žalovaného k zaplacení žalované částky, jejího příslušenství a nákladů řízení formou splátek za užití ust. § 160 odst. 1 věta druhá o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Ostravě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.