34 C 227/2021

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Bojkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený obecným zmocněncem titul. titul jméno jméno příjmení, titul, titul t.č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve stát. instituce obec ulice a číslo, PSČ o zaplacení 9 611 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 9 611 Kč se 7,75% zákonným úrokem z prodlení z částky 1 015 Kč za dobu od 26. 2. 2012 do zaplacení, se 7,05% zákonným úrokem z prodlení z částky 1 016 Kč za dobu od 19. 4. 2013 do zaplacení, s 8,05% zákonným úrokem z prodlení z částky 1 516 Kč za dobu od 26. 7. 2013 do zaplacení, s 8,05% zákonným úrokem z prodlení z částky 1 516 Kč za dobu od 1. 8. 2013 do zaplacení, s 8,05% zákonným úrokem z prodlení z částky 1 516 Kč za dobu od 11. 8. 2013 do zaplacení, s 8,05% zákonným úrokem z prodlení z částky 1 516 Kč za dobu od 22. 8. 2013 do zaplacení, s 8,05% zákonným úrokem z prodlení z částky 1 516 Kč za dobu od 30. 8. 2013 do zaplacení, a to vše ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 600 Kč, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

1. Žalobce se svou žalobou domáhal po žalovaném zaplacení částky 9 611 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný cestoval v prostředku MHD bez platného jízdního dokladu a byl takto zjištěn při kontrole přepravním kontrolorem, a to ve dnech 10. 2. 2011, 3. 4. 2013, 10. 7. 2013, 16. 7. 2013, 26. 7. 2013, 6. 8. 2013 a 14. 8. 2013. Ve všech výše uvedených případech uzavřel žalovaný se žalobcem dohody s cestujícím, ve kterých se zavázal k úhradě jízdného a přirážky v dojednané lhůtě. Svou povinnost však žalovaný vůči žalobci v dojednané lhůtě nesplnil. Žalovaný je proto povinen zaplatit žalobci jak jízdné, tak přirážku k jízdnému dle platných právních předpisů.

2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil, když namítal, že v žádném případě necestoval ve dnech uvedených v žalobě prostředkem MHD, neboť byl střídavě ve výkonu trestu odnětí svobody, a i kdyby se v rozhodném čase ve výkonu trestu odnětí svobody nenacházel, rozhodně neuzavřel žádné dohody s cestujícím. Pokud jsou tyto dohody žalobcem předkládány a je zde uvedeno číslo jeho občanského průkazu, pak tento občanský průkaz byl zneužit jinou osobu, která jej použila k doložení své totožnosti.

3. Vzhledem k tomu, že obě strany sporu souhlasily s tím, aby soud ve věci rozhodl, aniž by nařizoval ústní jednání, soud za užití ustanovení § 115a o. s. ř. vyhlásil ve věci rozhodnutí bez ústního jednání.

4. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba žalobce je zcela důvodná; v řízení bylo prokázáno obsahem listiny - dohodami s cestujícím č. číslo, číslo, číslo, číslo, číslo, číslo a číslo, že žalovaný v uvedených dnech cestoval v dopravním prostředku žalobce bez platného jízdního dokladu, když tyto okolnosti byly zjištěny při kontrole přepravním kontrolorem; žalovaný se zavázal ve výše uvedené dohodě s cestujícím zaplatit žalobci jak odpovídající jízdné, tak přirážku k jízdnému, což však poté v dohodnuté lhůtě neučinil. Jestliže žalovaný namítal, že ve dnech, kdy byly zaznamenány jízdy žalovaného v prostředku MHD bez platného jízdního dokladu, se zřejmě nacházel ve výkonu trestu, soud výpisem z evidence osob vykonávajících trest zjistil, že žalovaný byl ve výkonu trestu v období od datum do datum ve stát. instituce obec a v období od datum do datum vykonává trest odnětí svobody ve stát. instituce, z čehož vyplývá, že v době rozhodné, tj. v období 2012 2013 nebyl žalovaný ve výkonu trestu odnětí svobody. Žalovaný dále namítal, že pokud je žalobcem tvrzeno, že žalovaný uzavřel dohody s cestujícím, že byl jinou osobou zneužit jeho doklad totožnosti. K tomuto bylo dotazem na stát. instituce, odbor vnitřních věcí soudem zjištěno, že za celou dobu nebyla žalovaným hlášena ztráta či odcizení občanského průkazu, přičemž od datum mu byl vydán nový občanský průkaz pod číslo což je číslo dokladu, které bylo uváděno na všech dohodách s cestujícím za r. 2013. Na základě těchto skutečností soud dospěl k závěru, že tvrzení žalovaného, že byl ve výkonu trestu odnětí svobody v době, kdy měl vykonat jízdy bez platného jízdního dokladu, nebo že byl zneužit jeho doklad totožnosti jinou osobou, je nutno považovat za tvrzení ryze účelová, neboť ve výkonu trestu odnětí svobody v době rozhodné nebyl a rovněž nebyla zaznamenaná žádná ztráta či odcizení občanského průkazu žalovaného. Soud tedy vzal za prokázaná veškerá tvrzení žalobce, které se žalovanému nepodařilo legitimně zpochybnit.

5. Po právním zhodnocení skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba žalobce je zcela důvodná, když nárok žalobce plyne z ustanovení § 760 z. č. 40/1964 Sb. občanského zákoníku ve znění účinném do 31. 12. 2013, dále z ustanovení § 18a zákona č. 111/1994 Sb., ustanovení § 37 zákona č. 266/1994 Sb. a článku IX. smluvních přepravních podmínek, když k uhrazení této peněžní povinnosti se žalovaný rovněž zavázal výše uvedenou dohodou s cestujícím. Vzhledem k výše uvedenému soud zcela vyhověl žalobě a zavázal žalovaného zaplatit žalobci žalovanou částku v plné výši tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí, a to včetně příslušenství, neboť se žalovaný dostal do prodlení se splněním peněžitého závazku vůči žalobci dle ustanovení § 517 a § 559 zákona č. 40/1964 Sb., když výše příslušenství je dána dobou prodlení a ustanovením § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb. ve znění účinném ke dni prodlení.

6. V daném případě soud přiznal procesně úspěšnému žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 600 Kč, která se skládá z částky 400 Kč za zaplacený soudní poplatek a 2x 100 Kč za hotové výdaje za dva úkony (zaslání předžalobní výzvy a podání žaloby), které byly žalobci přiznány v souladu s ustanovením § 151 odst. 3 o. s. ř. a ustanovením § 1, § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb.

7. Soud dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. zavázal žalovaného uhradit žalobci náklady řízení spolu s žalovanou částkou a jejím příslušenstvím ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.