34 C 277/2025

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Bojkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený 3. 9. 1958 bytem Adresa žalovaného o 19 390 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 19 390 Kč s 14,75 % zákonným úrokem z prodlení z částky 3 440 Kč za dobu od 8. 5. 2024 do zaplacení, s 14,75 % zákonným úrokem z prodlení z částky 9 632 Kč za dobu od 12. 6. 2024 do zaplacení, s 14,75 % zákonným úrokem z prodlení z částky 5 418 Kč za dobu od 12. 6. 2024 do zaplacení, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 2 615 Kč k rukám , tituly před jménem, , jméno FO, , advokátky, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

1. Žalobkyně se svou žalobou podanou u Okresního soudu v , adresa, dne 15. 4. 2025 domáhala po žalovaném zaplacení částky 19 390 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně je právnickou osobou, která je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem, popř. provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen zákon). Žalobkyně zjistila, že nákladní automobil jiný než podle písmene r s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg, RZ , SPZ, , VIN , VIN kód, , byl evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný a žalovaný je registrován jako provozovatel tohoto vozidla, přičemž bylo zjištěno, že k vozidlu RZ , SPZ, v době od 9. 9. 2022 do 18. 10. 2022, v době od 20. 5. 2022 do 8. 9. 2022 a v době od 18. 3. 2022 do 19. 5. 2022 neměl žalovaný sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen pojištění odpovědnosti). Takto vznikl žalobkyni ve smyslu § 4 odst. 1 zákona nárok na příspěvek, přičemž ve smyslu § 4 odst. 3 zákona se výše příspěvku určí součinem počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 zákona a výše denní sazby podle druhu vozidla. Dle 4 odst. 4 zákona platí, že osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Žalobkyně v souladu s § 4 odst. 6 zákona zaslala žalovanému výzvy k úhradě příspěvku, když splatnost příspěvku nastala 7. 5. 2024, dne 11. 6. 2024, a dne 11. 6. 2024. Žalovaný na tyto výzvy ničehož nezaplatil, žalobkyně tedy zaslala žalovanému dne 6. 1. 2025 předžalobní výzvu ve smyslu § 142a o. s. ř. Dlužná částka 19 390 Kč zaplacena nebyla, když se skládá ze základu příspěvku ve výši 3 440 Kč (86 Kč x 40 dní), ze základu příspěvku ve výši 9 632 Kč (86 Kč x 112 dní), a ze základu příspěvku ve výši 5 418 Kč (86 Kč x 63 dní), a poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek dle § 4 odst. 4 zákona ve výši 3x 300 Kč dle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb.

2. Vzhledem k tomu, že nastaly podmínky ve smyslu § 115a o. s. ř., když účastníci vyjádřili s projednáním věci bez nařízení jednání souhlas, soud vydal ve věci meritorní rozhodnutí bez nařízení jednání.

3. Po provedeném dokazování soud učinil tato zjištění z těchto listinných důkazů:

4. Z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu ze dne 22. 2. 2024, dne 28. 3. 2024 a dne 28. 3. 2024 bylo zjištěno, že tímto žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě příspěvku v celkové výši 19 390 Kč, když bylo zjištěno, že vozidlo RZ , SPZ, ve vlastnictví či provozovatele nemělo sjednáno povinné ručení v období od 9. 9. 2022 do 18. 10. 2022, v období od 20. 5. 2022 do 8. 9. 2022 a v období od 18. 3. 2022 do 19. 5. 2022, přičemž celková dlužná částka 19 390 Kč je: za 40 dní při denní sazbě 86 Kč při stanovení příspěvku ve výši 3 440 Kč a náklady na uplatnění ve výši 300 Kč, za 112 dní při denní sazbě 86 Kč při stanovení příspěvku ve výši 9 632 Kč a náklady na uplatnění ve výši 300 Kč a za 63 dní při denní sazbě 86 Kč při stanovení příspěvku ve výši 5 418 Kč a náklady na uplatnění ve výši 300 Kč.

5. Z výzev ze dne 22. 2. 2024, dne 28. 3. 2024 a dne 28. 3. 2024 bylo osvědčeno, že žalovaný byl opakovaně vyzýván k zaplacení dlužné částky.

6. Z předžalobní upomínky ze dne 6. 1. 2025 bylo prokázáno, že tímto žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky ve smyslu § 142a o. s. ř., když tato výzva byla řádně podána na poště.

7. Po provedeném dokazování soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu: nákladní automobil jiný než podle písmene r s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg, RZ , SPZ, , VIN , VIN kód, je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný a žalovaný jakožto vlastník tohoto vozidla v období od 9. 9. 2022 do 18. 10. 2022, v období od 20. 5. 2022 do 8. 9. 2022 a v období od 18. 3. 2022 do 19. 5. 2022, neměl k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobkyni tak vznikl nárok na příspěvek, přičemž se výše příspěvku určí součinem počtu dní, kdy byla porušována povinnost a výše denní sazby podle druhu vozidla. Dlužná částka 19 390 Kč se skládá ze základu příspěvků: ve výši 3 440 Kč (86 Kč x 40 dní), ve výši 9 632 Kč (86 Kč x 112 dní), a ve výši 5 418 Kč (86 Kč x 63 dní) a poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek dle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla ve znění účinném do 31. 3. 2024 v souladu s § 94 zákona č. 30/2024 Sb. v platném znění o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve výši 3x 300 Kč dle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. Žalobkyně tak zaslala žalovanému výzvy k úhradě příspěvku, když splatnost příspěvku nastala dne 7. 5. 2024, dne 11. 6. 2024 a dne 11. 6. 2024. Žalovaný na tuto výzvu ničehož nezaplatil, žalobkyně tedy zaslala žalovanému dne 6. 1. 2025 předžalobní výzvu ve smyslu § 142a o. s. ř, ovšem opětovně bez reakce ze strany žalovaného.

8. Po právní stránce soud posoudil věc ve smyslu § 1, § 4 zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen zákona) a dospěl k závěru, že nárok uplatněný žalobou je důvodný. Žalovaný byl v rozhodném období jako vlastník v žalobě označeného vozidla a v souladu s § 1 odst. 2 písm. a) zákona musí být pro takovéto vozidlo uzavřena smlouva o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (povinné ručení). Je-li vozidlo provozováno bez tohoto pojištění, stanoví zákon sankci v podobě příspěvku do garančního fondu, když jeho výše je v souladu s § 4 odst. 3 zákona stanovena jako součin počtu dní, kdy bylo vozidlo nepojištěno, a příslušné denní sazby pro daný druh vozidla, která je uvedena dle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 205/1999 Sb. V daném případě se jednalo o vozidla: nákladní automobil jiný než podle písmene r s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg, což je denní sazba 86 Kč, přičemž vynásobeno počtem dní (40 dní) se jedná o částku 3 440 Kč, vynásobeno počtem dní (112 dní) se jedná o částku 9 632 Kč a dále vynásobeno počtem dní (63 dní) se jedná o částku 5 418 Kč. V souladu s § 4 odst. 4 zákona má žalobkyně nárok na náhradu nákladů spojených s uplatněním práva na příspěvek, což je částka 3x 300 Kč dle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. Osobou povinnou k zaplacení příspěvku a nákladů spojených s uplatněním nároku v celkové výši 19 390 Kč je v souladu s vyvratitelnou právní domněnkou ve smyslu § 4 odst. 2 zákona žalovaný, neboť ten byl v době, kdy vozidlo nebylo pojištěno, tj. v době od 9. 9. 2022 do 18. 10. 202, v období od 20. 5. 2022 do 8. 9. 2022 a v období od 18. 3. 2022 do 19. 5. 2022, byl jeho vlastník. Po marném uplynutí doručení výzvy žalovanému k zaplacení příspěvku v trvání 30 dnů se stala částka 3 740 Kč splatnou a splatnost příspěvku tak nastala ke dni 7. 5. 2024, částka 9 932 Kč se stala splatnou a splatnost příspěvku tak nastala ke dni 11. 6. 2024 a částka 5 718 Kč se stala splatnou a splatnost tak nastala ke dni 11. 6. 2024. Soud tedy zavázal žalovaného zaplatit žalobkyni nejen dlužnou částku ve výši 19 390 Kč, ale rovněž příslušenství z dlužné částky, když žalovaný se dostal do prodlení se splněním svého peněžitého závazku vůči žalobkyni ve smyslu § 1968, 1970 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník, výše úroků z prodlení je pak odůvodněna § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

9. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobkyni vznikl nárok na náhradu nákladů řízení, jelikož byla v řízení zcela úspěšná. Proto soud zavázal žalovaného zaplatit žalobkyni v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. náklady řízení ve výši 2 615 Kč, které představují: 800 Kč za zaplacený soudní poplatek, 3 úkony právní služby á 400 Kč dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen AT) a hotové výdaje, tj. 3x režijní paušál á 100 Kč (převzetí zastoupení, sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby) dle § 14b odst. 6 písm. a) AT, a 21 % DPH ve výši 315 Kč dle § 137 odst. 3 o. s. ř. V souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. byl žalovaný zavázán zaplatit náklady řízení k rukám právního zástupce žalobkyně.

10. Lhůta k zaplacení žalovaného částky, jejího příslušenství a nákladů řízení je pak odůvodněna § 160 odst. 1 o. s. ř.