34 C 283/2021

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Bojkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená zákonnou zástupkyní jméno příjmení bytem adresa o 1 447,21 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 1 447,21 Kč s 8,5% zákonným úrokem z prodlení za dobu od 10. 9. 2021 do zaplacení, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 200 Kč, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

III. Žalovaná je povinna zaplatit České republice na soudním poplatku částku ve výši 1 000 Kč, a to na účet Okresního soudu v Ostravě.

1. Žalobce se svou žalobou podanou u Okresního soudu v Ostravě dne 8. 7. 2021 domáhal po žalované zastoupené zákonnou zástupkyní jméno příjmení, matkou, zaplacení částky 1 447,21 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 28. 5. 2019 byla žalovaná kontrolována hlídkou PČR v tramvaji číslo na zastávce ulice nádraží v obec. Lustrací bylo zjištěno, že žalovaná má nařízenu ústavní výchovu na základě rozhodnutí rozsudku název soudu č. j. číslo jednací, spisová značka ze dne datum rozhodnutí a je na útěku z DDŠ obec. Po telefonátu s vychovatelem DDŠ obec, který požádal o eskortu žalované do výchovného zařízení prostřednictvím PČR, jelikož nemá dané zařízení prostředky na převoz žalované do DDŠ, byla tato převezena policií z OO obec část obce do DDŠ obec vozidlem PČR, a to dne 29. 5. 2019. Za tento odvoz byla žalované vyúčtována částka 631,92 Kč, když k úhradě této částky byla žalovaná vyzvána dopisem ze dne 15. 7. 2019, stejně jako její matka. Dlužná částka nebyla zaplacena. Dne 31. 7. 2019 ve 14:06 hodin byla žalovaná kontrolována hlídkou OHS obec na ulici ulice v obec v baru název. Opětovně bylo zjištěno, že žalovaná je na útěku z DDŠ obec. Po telefonátu s vychovatelkou DDŠ obec, která požádala o eskortu žalované do výchovného zařízení prostřednictvím PČR, jelikož nemá dané zařízení prostředky na převoz žalované do DDŠ, byla tato převezena policií z OO obec část obce do DDÚ obec vozidlem PČR. Za tento odvoz byla žalované vyúčtována částka 249,20 Kč, když k úhradě této částky ve lhůtě 15 dnů byla žalovaná vyzvána dopisem ze dne 2. 9. 2019, stejně jako její matka jméno příjmení. Dlužná částka nebyla zaplacena. Dne 7. 8. 2019 byla žalovaná kontrolována hlídkou OHS obec na ulici ulice a ulice v obec. Lustrací bylo zjištěno, že žalovaná je na útěku z DDŠ obec. Po telefonátu s vychovatelem DDŠ obec, který požádal o eskortu žalované do výchovného zařízení prostřednictvím PČR, jelikož nemá dané zařízení prostředky na převoz žalované do DDŠ, byla tato převezena PČR do DDŠ obec vozidlem PČR. Za tento odvoz byla žalované vyúčtována částka 566,09 Kč, když k úhradě této částky byla žalovaná vyzvána dopisem ze dne 2. 9. 2019, stejně jako její matka jméno příjmení. Dlužná částka nebyla zaplacena 2. Vzhledem k tomu že nastaly podmínky dle ustanovení § 115a o. s. ř., kdy účastníci vyjádřili souhlas s rozhodnutím ve věci samé bez nařízení jednání, když žalovaná se k žalobě nevyjádřila, soud ve věci rozhodl, aniž nařizoval ve věci ústní jednání, přičemž vycházel z obsahu spisu a z doložených listinných důkazů.

3. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru o tomto skutkovém stavu: V řízení bylo prokázáno, že ve dnech 28. 5. 2019, 31. 7. 2019, 7. 8. 2019 byla žalovaná zajištěna PČR, neboť tato byla na útěku z DDŠ obec, do kterého byla umístěna na základě rozsudku název soudu č. j. číslo jednací, spisová značka ze dne datum rozhodnutí. Ve všech třech případech pak byla na základě žádosti příslušného zaměstnance DDŠ obec převezena do příslušného zařízení, neboť zařízení DDŠ obec nedisponovalo finančními prostředky pro zajištění převozu žalované. Tak se stalo dne 29. 5. 2019, 31. 7. 2019 a 7. 8. 2019, kdy žalobce vyúčtoval za tyto jednotlivé odvozy částku 631,92 Kč, 249,20 Kč a 566,09 Kč. Příslušnými výzvami vyzval žalobce žalovanou i její zákonnou zástupkyni k úhradě jednotlivých částek, když však tyto dlužné částky zaplaceny nebyly. Tímto se dostala žalovaná do prodlení se splněním peněžitého závazku vůči žalobci.

4. Po právním zhodnocení soud dospěl k závěru, že žalobní nárok žalobce je zcela důvodný, když v souladu s ustanovením § 2920 o. z. nezletilý, který nenabyl plné svéprávnosti, nebo ten, kdo je stižen duševní poruchou, nahradí způsobenou škodu, pokud byl způsobilý ovládnout své jednání a posoudit jeho následky. V tomto případě byla žalovaná schopna posoudit své jednání a jeho následky, byť ještě nenabyla v době, kdy byla eskortována, plné svéprávnosti, soud ji tedy zavázal k zaplacení nákladů, které v důsledku protiprávního jednání žalované PČR vznikly tím, že PČR byla nucena převézt na své náklady žalovanou osobním automobilem z OO PČR do příslušného zařízení. Takto vzniklý náklad je povinována žalovaná ve všech třech případech uhradit, a to včetně příslušenství, neboť se dostala do prodlení se splněním svého peněžitého závazku vůči žalobci ve smyslu § 1968 a 1970 o. z., kdy výše úroků z prodlení je odůvodněna ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

5. Vzhledem k tomu, že byl žalobce úspěšný, v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. soud zavázal žalovanou zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 200 Kč dle § 1 odst. 1, § 2, § 3 písm. a) a § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. za 2 úkony, tj. sepis předžalobní výzvy a sepis žaloby, kdy tento nárok je také odůvodněn ustanovením § 151 odst. 3 o. s. ř. Pokud žalobce požadoval náhradu nákladů řízení při sazbě 300 Kč za úkon, soud má za to, že je zde na místě aplikovat ustanovení § 2 odst. 1 dané vyhlášky, neboť žalobce podává takovéto návrhy opakovaně na ustáleném vzoru, když se jedná vždy o skutkové a právně obdobné věci, když předmětem řízení je peněžité plnění, jeho hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč.

6. Výrok pod bodem III. tohoto rozhodnutí je odůvodněn ustanovením § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích, dle kterého s ohledem na osvobození žalobce ze zákona přešla povinnost hradit soudní poplatek na žalovanou, přičemž výše soudního poplatku je dána platným sazebníkem soudních poplatků.

7. Lhůta k zaplacení žalované částky, jejího příslušenství, nákladů řízení a soudního poplatku je odůvodněna ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.