34 C 328/2020

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Bojkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený obecnou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený obecnou zmocněnkyní jméno příjmení bytem adresa žalovaného o výživné zletilého dítěte

I. Žaloba žalobce, aby byla žalovanému uložena povinnost platit na výživné žalobce částku ve výši 3 000 Kč měsíčně s účinností od datum vždy do konce kalendářního měsíce, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se svou žalobou podanou u Okresního soudu v Ostravě dne datum domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému byla stanovena vyživovací povinnost vůči žalobci v částce 3 000 Kč měsíčně počínaje dnem podání žaloby. Žalobce k odůvodnění svého nárok uvedl, že žalovaný je jeho otcem, když 9 let nesdílí s otcem společnou domácnost, přičemž tento mu přestal přispívat na jeho výživu, a to přestože mezi žalovaným a matkou žalobce jméno příjmení došlo dne datum k uzavření mimosoudní písemné dohody, že žalovaný bude přispívat na výživu žalobce částkou 3 000 Kč měsíčně. Žalovaný však takto platil dohodnuté výživné pouze do číslo. Od uzavření dohody nedošlo ke zvýšení výživného, žalovaný nad rámec výživného nepřispíval žádnou částkou navíc. Žalobce žalovanému v číslo oznámil, že bude dále studovat a doručil mu potvrzení o dalším studiu, s čímž žalovaný nesouhlasil, přičemž uvedl, že mu nebude platit výživné, že má žalobce nastoupit do práce, neboť žalovaný má závažné zdravotní potíže a značně omezené finanční možnosti, když si je vědom, že může dojít k soudnímu projednání věci. Žalobce uvedl, že od číslo do číslo studoval na název střední průmyslové škole v obec, obor název název – název, kdy v číslo úspěšně složil závěrečné zkoušky a dostal výuční list. Od 9/2020 začal žalobce studovat na název střední průmyslové škole v obec, obor název název, když se studiem má výdaje, platí asi 300 Kč měsíčně, náklady na učební materiály asi 250 Kč za celý školní rok, oblečení a obutí v rámci praxe asi 300 Kč za celý školní rok, MHD ročně stojí 1 126 Kč. Žalobce od 13 let sportuje, hraje fotbal, otec mu nikdy nepřispěl na sportovní vybavení ani na nákup oblečení, drogerie, elektroniky, atp., nezajímal se o jeho zdraví, školní prospěch, sportovní úspěchy, ojediněle si bral žalobce na víkendy, svátky a o prázdninách. Žalobce má další výdaje v souvislosti s léčbou alergie, když za léky utratí 165 Kč ročně, platí příspěvek do sportovního klubu v částce 600 Kč za pololetí a úrazovou pojistku u název obec pojišťovny ve výši 409 Kč měsíčně. Žalovaný byl zaměstnán jako valcíř kovů ve právnická osoba, v současné době je poživatelem invalidního důchodu, kdy bližší informace o příjmu žalovaného žalobci nejsou známy. Matka žalobce pracuje jako referentka dopravy ve společnosti právnická osoba, právnická osoba 2. Žalovaný k žalobě uvedl, že platil řádně na žalobce výživné ve výši 3 000 Kč měsíčně a dnem datum byl doplacen dluh na výživném, který vznikl z důvodu jeho nemoci, což znamená, že vůči žalobci nemá žádný dluh na výživném. Žalovaný tvrdil, že přispíval nad rámec výživného žalobci, zajímal se o jeho zdraví, prospěch ve studiu i úspěchy ve sportu. K zájmu žalobce o další studium se žalobce vyjádřil tak, že je to zbytečnost, neboť se nejedná o studium, kde si zvýší svou kvalifikaci, např. maturitním vysvědčením, a také z toho důvodu, že vážně onemocněl a přišel tím o své dobré zaměstnání, když nebude moci přispívat na výživné a pomáhat mu při dalším, zřejmě zbytečném studiu. Od datum nastoupil žalovaný na nemocenskou, která trvala do datum, v číslo podstoupil operaci a v důsledku jeho velmi špatného zdravotního stavu mu byl dne datum přiznán plný invalidní důchod 3. stupně ve výši 18 916 Kč měsíčně, má zvýšené výdaje pro jeho závažné onkologické onemocnění, které nemá do budoucna prognózu zlepšení a uzdravení, nýbrž naopak se může jeho zdravotní stav spíše zhoršit. Výdaje na zdravotní pomůcky a léky, které nehradí zdravotní pojišťovna, si musí žalovaný platit sám – nákup filtrů do kanyly, velké množství papírových kapesníků, balení gelu název, balení léků na žíly název, dne datum nákup kanyly, která vydrží 3-12 měsíců, v částce 1 050 Kč, další kanyla s modrým kroužkem a pod ní náplasti, cena je celkem 1 800 Kč a náplasti stojí 2 600 Kč (použití dle potřeby na 2-3 měsíce). K výše uvedenému platí žalovaný dále nájemné ve výši 6 852 Kč měsíčně. Dále žalovaný uvedl, že se v době léčení zadlužil i vůči své rodině – matce, která mu pomáhala v těžkých chvílích před i po operaci a s následným léčením (ozařováním). Žalovaný vyjádřil názor, že v dané situaci je od žalobce sobecké až nelidské požadovat po něm další pomoc, když by on sám tuto pomoc potřeboval od svého již zletilého dítěte.

3. Po provedeném dokazování soud učinil tato skutková zjištění:

4. Z rodného listu vystaveného obec, ÚMOb část obce bylo zjištěno, že žalovaný je zapsán v rodném listě jako otec žalobce, jako matka je zapsána jméno příjmení.

5. Z výučního listu vystaveného název střední průmyslovou školou, se sídlem adresa, že ke dni datum žalobce ukončil úspěšně vzdělávací program středního vzdělávání v oboru vzdělání název název.

6. Z rozhodnutí název střední průmyslové školy vydaného dne datum pod číslo jednací bylo zjištěno, že tímto byl žalobce přijat ke vzdělávání na tuto školu do 2. ročníku oboru vzdělávání název název – denní forma vzdělávání.

7. Z potvrzení o studiu název střední průmyslové školy vystaveného dne datum bylo zjištěno, že žalobce navštěvuje 2. ročník daného oboru název název.

8. Z dohody o placení výživného na nezletilé dítě uzavřené mezi jméno příjmení a žalovaným ke dni datum bylo zjištěno, že touto dohodou se zavázal žalovaný přispívat na výživu žalobce částkou 3 000 Kč měsíčně s účinností od uzavření dané dohody.

9. Z posudku o invaliditě zpracovaného titul jméno příjmení na zadání právnická osoba pod č. j. spisová značka ke dni datum bylo zjištěno, že tímto po vyšetření žalovaného posuzující lékař uvedl, že se u žalovaného jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav ve smyslu § 26 zákona č. 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění a jedná se v jeho případě o invaliditu 3. stupně, když z důvodu dlouhodobého nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho pracovní schopnost o 70 %, přičemž ke vzniku invalidity došlo ke dni datum. Důvodem dlouhodobého nepříznivého zdravotního stavu a jeho rozhodující příčinou je léčba malignity – spinocelulárního karcinomu hrtanu vpravo s provedením tracheostomie, primoimplantace fonační protézy.

10. Z rozhodnutí právnická osoba ze dne datum bylo zjištěno, že tímto se žalovanému přiznává invalidní důchod v částce 18 916 Kč měsíčně pro invaliditu 3. stupně z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, kdy došlo k poklesu pracovní schopnosti o 70 %.

11. U jednání žalobce, slyšený jako účastník řízení, uvedl, že je přesvědčen, že jeho vzdělávání v dalším oboru vzdělávání název název je důležité pro jeho širší pracovní uplatnění na trhu práce, neboť když se v průběhu vzdělávání v předchozím učebním oboru strojní mechanik zajímal o možnost získání zaměstnání u právnická osoba právnická osoba, bylo mu na personálním oddělení sděleno, že by bylo lepší, kdyby si ještě udělal další učební obor. Jinde po ukončení vzdělávání v oboru strojní mechanik si zaměstnání nehledal, s otcem tuto záležitost projednal, ale ten s jeho dalším vzděláváním nesouhlasil.

12. Dalších důkazů soud neprováděl, neboť dospěl k závěru, že skutkový stav byl náležitě objasněn v takovém rozsahu, aby soud mohl ve věci meritorně rozhodnout, přičemž soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu:

13. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný je otcem žalobce, přičemž hradil na jeho osobu výživné po celou dobu jeho studia na učebním oboru název název na obec střední průmyslové škole. Toto studium žalobce úspěšně ukončil ke dni datum. Podle svého vyjádření otec platil výživné a uhradil dluh vzniklý v souvislosti s jeho zdravotním stavem k číslo. Následně žalobce přes nesouhlas žalovaného s jeho dalším vzděláváním počal studovat další obor na název střední průmyslové škole, a to obor název název denní formou vzdělávání.

14. Dle ustanovení § 910 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o. z.), předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost.

15. Dle ustanovení § 911 o. z., výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.

16. Po právním zhodnocení soud dospěl k závěru, že nárok žalobce důvodný není. Soud je toho názoru, že vyživovací povinnost, která svědčila žalovanému vůči žalobci, ke dni ukončení vzdělávání na název střední průmyslové škole obor název název zanikla. Jestliže proto žalobci dříve svědčila vyživovací povinnost ve smyslu § 910 odst. 1 o. z., právě ukončením daného studijního oboru došlo k předpokladům daným ustanovením § 911 o. z., kdy nelze přiznat žalobci výživné, neboť již u něj vznikla schopnost sám se živit. Argumentace žalobce, že když vystuduje další učební obor, bude mít širší uplatnění na trhu práce, v daném případě nemůže obstát, když soud mimo jiné vychází z ustálené soudní judikatury, např. z nálezu ÚS ČR sp. zn. II. ÚS 2121/14 ze dne 30. 9. 2014, který mj. stanoví:“ … u dětí již zletilých je však třeba na vyživovací povinnost nahlížet optikou výrazně odlišnou; zletilý jedinec by měl být zásadně schopen se postarat sám o sebe a důvod pro stanovení vyživovací povinnosti by proto měl být odůvodněn konkrétními okolnostmi daného případu. Úkolem soudu je proto vyjádřit se též k tomu, zda daný typ vzdělávání představuje nezbytnou přípravu na budoucí povolání anebo zde jde již jen o nadstandardní doplňování znalostí...“. Za daných okolností dle přesvědčení soudu nelze po žalovaném jako rodiči žalobce žádat, aby nesl důsledky žalobcova rozhodnutí dále se vzdělávat, neboť je na žalobci, aby si zajistil své výdaje takovým způsobem, aby mohl dál studovat. Navíc měl žalobce důsledně zvážit, zdali bude studovat další učební obor, když v době rozhodování o novém studiu měl informaci od žalovaného, že tento na nákladech spojených s tímto studiem nehodlá participovat, neboť se mu jednak jeví takovéto další vzdělávání jako nadstandardní a zbytečné, a dále že není v jeho silách finančně přispívat na jeho výživu, jelikož žalovaný trpí velmi závažným onemocněním a není již v podstatě schopen si zajistit výdělek prostřednictvím výdělečné činnosti v zaměstnaneckém poměru, když výrazně poklesla jeho schopnost vykonávat práci, byla mu přiznána invalidita 3. stupně pro onkologické onemocnění a má značné výdaje spojené se svým velmi závažným onemocněním. Ze všech těchto důvodů soud dospěl k závěru, že zde není možné akceptovat nárok žalobce, a proto byl tento v plném rozsahu zamítnut. Soud také přihlíží i k okolnostem případu, kdy je nepochybné, že již nastala doba, kdy by si měl žalobce zajistit své potřeby vlastním přičiněním a nepřenášet tuto povinnost na žalovaného, který s ohledem na svůj zdravotní stav jen stěží může zajistit potřeby pro sebe samotného. Proto bylo rozhodnuto o nároku žalobce, který byl shledán v plném rozsahu nedůvodným tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.

17. Vzhledem k tomu, že žalovaný, kterému by jinak v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. svědčilo právo na náhradu nákladů řízení, na těchto nákladech ničehož nepožadoval a žalobci právo na náhradu nákladů řízení nevzniklo, soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Ostravě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.