34 C 342/2020

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr Janou Bojkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem titul . jméno příjmení se sídlem adresa o zaplacení 72 000 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se co do povinnosti žalovaného zaplatit žalobci částku ve výši 9 000 Kč s 10% zákonným úrokem z prodlení za dobu od 25. 7. 2019 do zaplacení zastavuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 63 000 Kč s 10% zákonným úrokem z prodlení z částky 63 000 Kč za dobu od 25. 7. 2019 do zaplacení, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 29 620, 95 Kč k rukám [titul]. [jméno] [příjmení], advokáta, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

1. Žalobce se svou žalobou podanou u Okresního soudu v Ostravě podanou u Okresního soudu v Ostravě dne [datum], následně doplňovanou, domáhal po žalovaném zaplacení částky 72 000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne [datum] zaslal žalobce na účet žalovaného částku ve výši 520 000 Kč. Tato platba se skládala z platby a) 380 000 Kč a b) 140 000 Kč Částku ve výši 380 000 Kč si dle žalovaného nechal žalobce neoprávněně vyplatit ve prospěch svého účtu, když s tímto tvrzením žalobce nesouhlasil. Žalobce si nechal částku ve výši 380 000 Kč vyplatit oprávněně, a to z titulu sjednané odměny za výkon funkce statutárního orgánu žalovaného, kdy v době od [datum] do [datum] působil jako ředitel žalovaného, bohužel z důvodu značné důvěry mezi stranami nebyla smlouva o výkonu funkce, resp. zejména o výši odměny statutárního orgánu žalobcem a žalovaným ujednaná písemně. O oprávněnosti vyplacení této odměny se po rozvázání pracovního vztahu mezi stranami vedl spor, jakož i trestní řízení na základě trestního oznámení žalovaného; toto trestní řízení bylo podmíněně zastaveno. Žalovaný z toho důvodu a především z opatrnosti vrátil tuto částku jako součást platby ze dne [datum] žalovanému zpět. Částka 140 000 Kč se skládá ze 2 položek: z faktury [číslo] ve výši 77 000 Kč vystavené žalovaným společnosti [právnická osoba] a z faktury č. [číslo] ve výši 72 000 Kč vystavené žalovaným pro společnost [právnická osoba] Žalobce činí nesporným, že z důvodu administrativního pochybení bylo na shora uvedených fakturách chybně uvedeno číslo účtu pro úhradu, kdy namísto čísla účtu žalovaného bylo uvedeno číslo účtu žalobce. Po zjištění svého pochybení z tohoto důvodu žalobce částku ve výši 140 000 Kč dne [datum] zaslal na účet žalovaného. Z toho tedy vyplývá, že částka 72 000 Kč byla zahrnuta v platbě žalobce ve výši 520 000 Kč, které celkem zaslal žalobce žalovanému. Částka 72 000 Kč však nicméně byla taktéž uhrazena společností [právnická osoba] na účet žalovaného, tedy byla uhrazena 2x – jednou byla zahrnuta v platbě žalobce ze dne [datum] ve výši 520 000 Kč a podruhé v platbě společnosti [právnická osoba] Tato okolnost mj. vyplývá z vyjádření tehdejšího statutárního orgánu žalovaného, který v dopise ze dne [datum] uvádí, že společnost [právnická osoba] uhradila na účet žalovaného částku 72 000 Kč, a to na základě žalobcem vystavené faktury č. [číslo]. Z tohoto důvodu vyplývá, že žalobci přísluší nárok na vydání bezdůvodného obohacení ve výši 72 000 Kč a žalovaný tak neoprávněně zadržuje finanční prostředky žalobce na účtu.

2. Žalobce vědom skutečnosti, že součet částek z faktur [číslo] č. [číslo] se rovná částce 149 000 Kč, vzal zpět žalobu co do částky 9 000 Kč s příslušenstvím. Soud za užití ustanovení § 96 odst. 1, 2, 4 o. s. ř. řízení zastavil co do povinnosti žalovaného zaplatit žalobci částku ve výši 9 000 Kč s příslušenstvím, když k omezení žalobního nároku došlo před zahájením jednání ve věci samé. Ve zbytku nároku, co do rozsahu 63 000 Kč s příslušenstvím, žalobce na žalobě setrval.

3. Žalovaný ve svém vyjádření ze dne [datum] nejdříve uváděl, že s žalobou nesouhlasí, když platba 72 000 Kč, kterou zaplatila společnost [právnická osoba] na účet žalovaného, není platbou, která by byla uhrazena duplicitně. V březnu 2019 bylo žalobcem žalovanému sděleno, že rezignuje na funkci ředitele žalovaného, což se následně stalo, když k předávání funkce ředitele došlo ke dni [datum]. Následně žalovaný zjistil, že si žalobce svévolně nechal převést ve prospěch svého účtu částku 380 000 Kč a dále, že vyfakturoval platby na účet společnosti [právnická osoba] fakturou [číslo] na částku 77 000 Kč, fakturou [číslo] platbu ve výši 72 000 Kč a fakturou [číslo] platbu vyfakturovanou Městu [obec], [název] [obec] ve výši 191 600 Kč, když všechny tyto faktury byly uhrazeny, ovšem„ omylem“ uvedl do faktur bankovní spojení jiného subjektu, než žalovaného, když žalovaný předpokládá, že se jednalo o osobní účty žalobce. Uvedeným jednáním tak žalované straně vznikla škoda 380 600 Kč. Vzhledem k tomu, že žalobce lhal a mžil a nebyl ochoten věc řešit pro žalovanou přijatelnou formou, žalovaná strana podala na žalobce bez dalšího trestní oznámení. Následně probíhalo trestní řízení vedené u PČR pod sp. zn. [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] a v důsledku této skutečnosti došlo k úhradě žalované straně, kdy žalobce zaplatil 380 000 Kč, kterou si neoprávněně převedl ve prospěch svého účtu, a částku 140 000 Kč, kterou si neoprávněně nechal zaplatit ve prospěch účtu jiného subjektu. Vrátil tedy celkem dne [datum] 520 000 Kč a dále částku 191 600 Kč, kterou si neoprávněně nechal zaplatit ve prospěch účtu jiného subjektu vkladem na účet žalovaného dne [datum]. Žalované straně tak vznikla škoda ve výši 9 000 Kč.

4. V průběhu řízení žalovaná strana změnila stanovisko, kdy uvedla, že již nebude rozporovat nárok žalobce, za situace, kdy je žalobní nárok omezen a že si je vědoma skutečnosti, že ze strany žalovaného vzniklo bezdůvodné obohacení ve výši 63 000 Kč s příslušenstvím.

5. Po provedeném dokazování dospěl k těmto skutkovým zjištěním:

6. Z potvrzení o platbě [právnická osoba] bylo zjištěno, že ke dni [datum] ve prospěch účtu žalovaného byla zaplacena žalobcem částka 520 000 Kč.

7. Z přípisu ředitelky žalované strany [jméno] [příjmení] ze dne [datum] bylo zjištěno, že tato sdělila k danému dni, že od společnosti [právnická osoba] došla dne [datum] platba 72 000 Kč, tato částku byla zaslána na základě faktury vystavené žalobcem pod č. [číslo] na [právnická osoba] [právnická osoba], [právnická osoba], avšak se soukromým číslem účtu žalobce. Je zde tedy možnost, že se jedná o částku, která mohla být součástí platby žalobcem na účet žalovaného, proto žalovaný ponechá uvedenou částku na účtu společnosti až do uzavření všem známých či jiných neznámých škod.

8. Z předžalobní výzvy adresované žalobcem žalovanému dne [datum] bylo zjištěno, že tímto žalobce vyzval žalovaného k zaplacení částky 72 000 Kč do termínu [datum], kdy z poštovního podacího listu bylo zjištěno, že tato výzva byla podána na poště dne [datum].

9. Z faktury č. 2019 bylo zjištěno, že tímto byla [právnická osoba] [právnická osoba], [právnická osoba] vyúčtována společnosti [právnická osoba] dne [datum] částka 72 000 Kč na účet [číslo] kód banky [číslo] s uvedením konstantního symbolu [číslo] a variabilního symbolu [číslo].

10. Z oznámení o provedení příkazu k úhradě [právnická osoba] bylo zjištěno, že tímto společnost [právnická osoba] zaplatila na účet č. [bankovní účet] na majitele účtu [právnická osoba] [právnická osoba], [právnická osoba] [právnická osoba] . částku 72 000 Kč ke dni zúčtování [datum], kdy zde byla napsána toliko zpráva pro příjemce KS [číslo] [bankovní účet].

11. Z usnesení PČR [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] bylo zjištěno, že tímto zahájila PČR vůči žalobci trestní stíhání pro trestný čin zpronevěry ve smyslu § 206 odst. 1, 3 trestního zákoníku, dílem dokonaný, dílem nedokonaný, kterého se měl dopustit při fakturaci jako statuární zástupce organizace [právnická osoba] [právnická osoba], [právnická osoba] [právnická osoba] ., přičemž měl způsobit poškozené [právnická osoba] [právnická osoba], [právnická osoba] [právnická osoba] . škodu v částce 648 600 Kč a společnosti [právnická osoba] částku 72 000 Kč.

12. Dalších důkazů soud neprováděl, když dospěl k závěru, že skutkový stav byl náležitě zjištěn v takovém rozsahu, aby soud mohl meritorně rozhodnout.

13. Po provedeném dokazování soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu:

14. V řízení tedy bylo prokázáno, že dne [datum] žalobce zaslal žalovanému celkovou částku 520 000 Kč, která sestávala z částky 380 000 Kč a z částky 140 000 Kč. Tato částka 140 000 Kč představovala úhradu dvou faktur 77 000 Kč fakturou [číslo] vystavenou pro společnost [právnická osoba] a fakturou č. [číslo] ve výši 72 000 Kč vystavenou žalovaným pro společnost [právnická osoba] Bylo zjištěno, že kromě žalobce onu částku 72 000 Kč taktéž uhradila společnost [právnická osoba], a to oznámením o provedení příkazu k úhradě ze dne [datum], kdy byla částka 72 000 Kč zaplacena na účet žalovaného č. [bankovní účet], když zde sice nebyly uvedeny jednotlivé symboly (tj. variabilní a konstantní) zvlášť, ale ve zprávě pro příjemce se nachází ve kolonce sdělení údaj KS [číslo] [číslo] [číslo]. Soud z tohoto údaje dovozuje, že se zde jedná o složeninu konstantního symbolu, který se podává na faktuře č. [číslo], dále o složeninu variabilního symbolu, který je zde uveden pod č. [číslo] a data vydání této faktury, což bylo [datum]. Konečně v závěru daného sporu ani tato okolnost žalovanou stranou nikterak nebyla zpochybňována.

15. Dle ustanovení § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o. z.), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

16. Dle ustanovení § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

17. Po takto provedeném dokazování soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu: v řízení bylo prokázáno, že žalovaný obdržel od žalobce mimo jiné platbu ve výši 75 000 Kč, kterou žalobce plnil za jím obdrženou platbu od [právnická osoba], duplicitně pak ze stejného důvodu žalovaný obdržel totožnou platbu od plátce [právnická osoba], tudíž se mu od žalobce dostala plnění bez právního důvodu.

18. Po právním zhodnocení soud dospěl k závěru, že žaloba žalobce je na povinnost žalovaného zaplatit žalobci částku 63 000 Kč je důvodná, neboť z výše uvedeného vyplynulo, že se žalovaná strana na úkor žalobce bezdůvodně obohatila v rozsahu 63 000 Kč, když toto bezdůvodné obohacení je povinna vydat dle ustanovení § 2991 o. z. Jelikož tato částka nebyla žalovanou stranou žalobci zaplacena, přestože byla žalovaná vyzvána k úhradě této částky předžalobní výzvou ze dne [datum], a to ve lhůtě do [datum], která byla řádně podána na poště, je nepochybné, že se žalovaná strana dostala do prodlení se splněním peněžitého závazku vůči žalobci ve smyslu § 1968, 1970 o. z., a proto soud taktéž zavázal žalovanou stranu zaplatit příslušenství z žalované částky, když výše úroků z prodlení je odůvodněna ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ze všech uvedených důvodů tedy soud zavázal žalovanou stranu zaplatit žalobci částku 63 000 Kč s příslušenstvím tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

19. V daném řízení byl žalobce úspěšný, ale toliko částečně, neboť ještě před zahájením jednání ve věci samé omezil žalobní nárok co do částky 9 000 Kč s příslušenstvím, kdy toto omezení žalobního nároku soud vyhodnocuje ve smyslu § 146 odst. 2 věta první o. s. ř. jako neúspěch žalobce v rozsahu 12,5 %, úspěch žalobce byl tedy v rozsahu 87,5 %, za užití ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. žalující straně tak přísluší nárok na náhradu nákladů řízení v rozsahu 75 %. Z tohoto důvodu soud přiznal žalobci nárok na náhradu nákladů řízení, když tyto představuje součet těchto položek: zaplacený soudní poplatek ve výši 2 880 Kč, 6 úkonů právní služby á 3 980 dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (převzetí zastoupení, sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby, písemné podání ze dne [datum] porada se žalobcem a účast u ústního jednání [datum]), 2 úkony právní služby á 2 990 Kč dle ustanovení § 7 a § 11 odst. 2 AT (za účast u ústního jednání dne [datum], které nebylo zahájeno, a účast u vyhlášení rozhodnutí dne [datum]), dále náhrada hotových výdajů, tj. 8x režijní paušál á 300 Kč dle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., a 21 % DPH 6 354,60 Kč dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Jestliže tedy celkové náklady řízení představují částku 39 494,60 Kč, pak 75 % z této částky představuje částku 29 620, 95 Kč. Žalovaná strana namítala, že by žalobci neměla být přiznána náhrada nákladů řízení, byť jen částečná, protože by to bylo v rozporu s dobrými mravy, kdyby žalobci byly takové náklady přiznány, navíc strana žalovaná neměla povědomost o tom, že částka 72 000 Kč nedoputovala na účet žalobce, to se dozvěděla až po započetí trestního stíhání usnesením PČR ze dne [datum]. V řízení však bylo prokázáno, že žalované straně od počátku bylo jasné, že platba 72 000 Kč, o kterou byl veden mezi stranami spor, byla žalované straně poukázána jak žalobcem, tak společností [právnická osoba], což bylo konečně potvrzeno i dopisem ředitelky společnosti v době předcházející podání žaloby; bylo to navíc zřejmé i ze samotného potvrzení o provedení příkazu k úhradě vystavené [právnická osoba] Bylo tedy čistě na žalované straně, jak k dané věci přistoupí, kdy na tom nic nemůže změnit ani okolnost, že trestní stíhání žalobce skončilo jeho podmíněným zastavením, které může nastat pouze tehdy, když trestně stíhaný danou činnost dozná. Ze všech těchto důvodů bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí, kdy na straně žalované nebyly shledány ani podmínky dané ustanovením § 150 o. s. ř.