34 C 385/2021

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Bojkovou ve věci žalobců: celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa oba zastoupeni advokátem titul jméno příjmení , sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované o uzavření smlouvy o převodu pozemku

I. Nahrazuje se projev vůle žalované uzavřít s žalobcem tuto smlouvu o převodu pozemku: [název] – [anonymizována tři slova] [IČO] se sídlem [adresa žalované] (dále jen„ převodce“) a [celé jméno žalobce] [rodné číslo] bytem [adresa], [PSČ] [obec a číslo] (dále jen„ nabyvatel“) uzavírají podle ustanovení §11a zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, v platném znění (dále jen„ zákon o půdě“), tuto: Smlouvu o převodu pozemků: I. [název] – [anonymizována tři slova] jako převodce spravuje mimo jiné pozemek parc. [číslo] [anonymizováno] půda, zapsaný na [list vlastnictví], vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], v k. ú. [obec], [územní celek].

II. Nabyvateli vznikl nárok na bezúplatný převod pozemku z vlastnictví státu podle ustanovení § 11a zákona o půdě, plynoucí z rozhodnutí [anonymizována dvě slova] [stát. instituce], [číslo jednací], ze dne [datum rozhodnutí], rozhodnutí [anonymizována dvě slova] [stát. instituce], [číslo jednací], ze dne [datum rozhodnutí] a rozhodnutí [anonymizována dvě slova] [stát. instituce], [číslo jednací], ze dne [datum rozhodnutí].

III. Na uspokojení nároku nabyvatele dle čl. II. této smlouvy převodce převádí do vlastnictví nabyvatele pozemek uvedený v čl. I. této smlouvy, včetně součástí a nabyvatel jej přijímá do svého spoluvlastnictví.

IV. Vlastnické právo k převáděnému pozemku, včetně součástí, přechází na nabyvatele vkladem do katastru nemovitostí. Převodce: [název] – [anonymizována tři slova] Nabyvatel: [celé jméno žalobce].

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši 62 719, 817 Kč k rukám [titul] [jméno] [příjmení], advokáta, ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Ostravě dne 27. 12. 2017 se původně žalobci a) a b) (následně pouze žalobce (viz níže)) domáhali vydání rozhodnutí, kterým by soud nahradil projev vůle žalované uzavřít s žalobci smlouvu o převodu pozemků, tj. že [anonymizována tři slova] a žalobci a) a b) uzavírají ve smyslu § 11a zákona č. 229/1991 Sb. o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku v platném znění tuto smlouvu o převodu pozemků: I. [anonymizována tři slova] jako převodce spravuje mj. nemovitosti (dále jen pozemky): parc. [číslo] [anonymizováno] půda, zapsaný na [list vlastnictví] vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], v k. ú. [obec] u [obec], [územní celek], parc. [číslo] [anonymizováno] půda, zapsaný na [list vlastnictví] vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], v k. ú. [část obce], [územní celek], parc. [číslo] [anonymizováno] půda a parc. [číslo] [anonymizováno] plocha, zapsané na [list vlastnictví] vedené [stát. instituce], [stát. instituce], v k. ú. [obec] u [obec], [územní celek], parc. [číslo] [anonymizováno] půda, parc. č. [rok], [anonymizováno] porost, parc. č. [rok], trvalý [anonymizováno] porost, parc. č. [rok], trvalý [anonymizováno] porost a parc. č. [rok], trvalý trávní porost, zapsané na [list vlastnictví] vedené [stát. instituce], [stát. instituce], v k. ú. [část obce] u [obec], [územní celek] [anonymizováno]. Nabyvatelům vznikl nárok na bezúplatný převod pozemků z vlastnictví státu podle ustanovení § 11a zákona o půdě, plynoucí z rozhodnutí [anonymizována dvě slova] [stát. instituce], [číslo jednací], ze dne [datum rozhodnutí], rozhodnutí [anonymizováno] úřadu [stát. instituce], [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] a rozhodnutí [anonymizováno] úřadu [stát. instituce], [číslo jednací], ze dne [datum rozhodnutí] [anonymizováno]. Na uspokojení nároku nabyvatelů dle čl. II této smlouvy převodce převádí do vlastnictví nabyvatelů pozemky uvedené v čl. I. této smlouvy, včetně součástí a nabyvatelé je přijímají do svého spoluvlastnictví, a to každý z nabyvatelů v podílu id. ½ k celku pozemků. IV. Vlastnické právo k převáděným pozemkům, včetně součástí, přechází na nabyvatele vkladem do katastru nemovitostí. Žalobci k odůvodnění svého nároku uvedli, že jsou oprávněnými osobami ve smyslu § 4 zákona č. 229/1991 Sb. a tudíž rozhodnutím [anonymizována dvě slova] [stát. instituce], [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], tak, že právní předchůdkyně žalobců není vlastníkem id. ½ zde uvedených nemovitostech v k. ú. [část obce] /dále jen rozhodnutí PÚ [číslo], b) rozhodnutím [anonymizována dvě slova] [stát. instituce], [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], tak, že právní předchůdkyně žalobců není vlastníkem id. ½ zde uvedených nemovitostech v k. ú. [část obce], c) rozhodnutím [anonymizována dvě slova] [stát. instituce], [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], tak, že právní předchůdkyně žalobců není vlastníkem id. ½ zde uvedených nemovitostech v k. ú. [část obce] (dále všechna rozhodnutí PÚ). Usnesením [název soudu] č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] žalobci vstoupili do postavení oprávněných osob dle zákona o půdě a stali se držiteli každý id. ½ restitučního nároku plynoucího z výše uvedených rozhodnutí PÚ. Restituční nárok plynoucí z výše uvedených rozhodnutí byl žalovanou vyčíslen v hodnotě 77 204,30 Kč s tím, že dosud nevypořádaný a žalovanou evidovaný restituční nárok každého z žalobců činí ke dni podání žaloby 38 602,15 Kč (v případě žalobce b) je zahrnuta i část nároku ve výši 16 475,60 Kč blokovaná v rámci veřejné nabídky vyhlášené ÚP [obec], kdy v této nabídce nebyl žalobce b) úspěšný). Žalobci s takto stanovenou výší restitučního nároku nesouhlasili, kdy minimálně v případě restitučního nároku plynoucího z rozhodnutí PÚ [číslo] tvrdili, že žalovaná zásadním způsobem pochybila a při oceňování nevydaných pozemků nevzala v úvahu rozhodné skutečnosti, zejména pak fakt plynoucí přímo z odůvodnění daného rozhodnutí, že nevydaný pozemek PK parc. [číslo] v k. ú. [část obce] přešel od oprávněných osob na čs. stát dle vyvlastňovacího výměru [anonymizováno] [obec a číslo] zn. [číslo] p. [číslo] ze dne [datum] za účelem splnění úkolů státního plánu rozvoje národního hospodářství, konkrétně se jednalo o průmyslovou výstavbu komunikací. Vzhledem k tomu, že žalovaná vyčíslila nárok z rozhodnutí PÚ [číslo] každého z žalobců ve výši 1 992,30 Kč, tedy ve výši 5,80 Kč/m2 nevydaného pozemku, je patrné, že žalovaná stavební charakter daného pozemku, který jeho právní předchůdce při rozhodování o vydání/nevydání tohoto pozemku sám dovodil, nikterak nezohlednila. Žalovaná a její právní předchůdce postupovali při uspokojování nároku žalobců svévolně a liknavě tak, že ani po více než 25 letech nebyl restituční nárok vypořádán, když tato doba je zjevně nepřiměřeně dlouhá. Jak jednoznačně vyplývá z rozhodnutí pozemkového úřadu, žalobci, resp. jejich právní předchůdkyně, v zákonem stanovených lhůtách řádně uplatnila u pozemkového úřadu svůj restituční nárok a požádala o poskytnutí náhradních pozemků, přičemž restituční nárok byl pravomocně přiznán výše uvedenými rozhodnutími PÚ. Již tímto aktem byla žalovaná vyzvána k poskytnutí náhrady tak, aby se žalobci, resp. jejich právní předchůdkyně, domohli svých zákonných práv na vydání adekvátních náhradních pozemků. Ačkoliv byl restituční nárok uplatněn již v průběhu r. 1992, doposud nebyl uspokojen, když od uplatnění nároku žalobců uplynulo téměř 30 let. Žalobci vyjádřili přesvědčení, že pokud stát nezačal ve věci restitučních náhrad tohoto druhu adekvátně konat, je plně odpovědný za svou nečinnost a prodlení. Argumentace žalované ohledně případných absencí a povinností oprávněných osob v počtu účastí v tzv. veřejných nabídkách je z dnešního časového pohledu a judikatury zcela lichá, nemající oporu ve vyvinění se žalované ze svého nekonání a s tím spojené odpovědnosti. Do veřejných nabídek nejsou a v naprosté většině případů nebyly zařazovány takové pozemky, jež by odpovídaly vlastnostem pozemků nevydaných tak, aby byl uspokojen zákonný nárok žalobců. Tato skutečnost vyplývá i z obsahu a počtu veřejných zakázek dle zákona o půdě vyhlašovaných žalovanou, kdy např. za celý rok 2013 byla zveřejněna pouze 1 veřejná nabídka, v letech 2014, 2015, 2016 a 2017 se pak jednalo o 4 veřejné nabídky dle zákona o půdě. Žalobcům nikdy nebyl nabídnut náhradní pozemek odpovídající pozemkům nevydaným, žalovaná žádné takové vhodné pozemky dosud ani neoznačila. I přes skutečnost, že pozemky nabízené ve veřejných nabídkách nejsou adekvátní a pochybnosti o správnosti stanovené výše svého restitučního nároku se účastnili právní předchůdkyně žalobců i žalobci několika veřejných nabídek a tímto způsobem se pokusili o vypořádání svého restitučního nároku a získání alespoň nějaké, byť nedostatečné náhrady za pozemky, které jim nebyly navráceny, např. žádost ze dne 1. 6. 2010, kdy však této žádosti vyhověno nebylo. Liknavý postup žalované byl opakovaně konstatován v soudních rozhodnutích, mj. i v rozhodnutí [anonymizována dvě slova] sp. zn. sp. zn. [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], sp. zn. [spisová značka], jakož i rozhodnutí [anonymizována dvě slova] [ústavní nález].

2. Podáním ze dne 23. 11. 2020 žalobci uvedli, že z důvodu hospodárnosti řízení a procesní ekonomie a pro námitky vznesené žalovanou berou částečně žalobu zpět co do převodu pozemku parc. [číslo] [rok], [rok], [rok], [rok] v k. ú. [část obce] u [obec], když setrvali na nároku na převod zbylých pozemků – parč. [číslo] k. ú. [obec] u [obec] a parc. [číslo] v k. ú. [část obce] [název soudu] usnesením č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] rozhodl tak, že řízení se co do povinnosti žalované strany uzavřít s žalobci a) a b) smlouvu o převodu pozemků, a to parcelní [číslo] parcelní [číslo] v [katastrální uzemí], parcelní [číslo] parcelní č. [rok], parcelní č. [rok], parcelní č. [rok] a parcelní č. [rok] v [katastrální uzemí] zastavuje.

3. Usnesením [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] bylo rozhodnuto tak, že řízení se co do povinnosti žalované strany uzavřít s žalobci a) a b) smlouvu o převodu pozemku [parcelní číslo] – [anonymizováno] půda, zapsaného na [list vlastnictví] vedeného [stát. instituce], [stát. instituce], pro k. ú. [obec] u [obec], [územní celek] vylučuje k samostatnému projednání.

4. Rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] ve spojení s rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], bylo pravomocně rozhodnuto o nároku, který byl předmětem řízení vedeného pod sp. zn. [spisová značka], tak, že byl nahrazen projev vůle žalované uzavřít s žalobci smlouvu o převodu pozemku [parcelní číslo] – orná půda, zapsaného na [list vlastnictví] vedeném [stát. instituce], [stát. instituce] v k. ú. [část obce], [územní celek], s tím, že takto na uspokojení nároku nabyvatelů přechází tento pozemek podílu ½ celku a tím bude vypořádání nárok nabyvatelů u každého z nich v částce 62 676,50 Kč. Toto rozhodnutí nabylo v odstavci I. výroku o nahrazení projevu vůle právní moci dne 10. 11. 2022, ve vztahu k odst. II výroku rozhodnutí o náhradě nákladů řízení pak nabylo rozhodnutí právní moci dne 12. 1. 2022.

5. Žalovaná s návrhem žalobců a) a b) nesouhlasila, kdy mj. uvedla, že je oprávněna k poskytování náhrad oprávněným osobám, a to pouze za podmínek a postupem stanoveným v zákoně č. 229/1991 Sb. o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku nebo v zákoně č. 503/2012 Sb., kdy i při převodu zemědělských pozemků na oprávněné osoby dle zákona o půdě je povinna postupovat tak, aby účinně hájila též majetkové zájmy státu při dodržování povinnosti při hospodaření s majetkem státu. Žalovaná nesporovala, že žalobcům vznikl nárok na převod náhradních pozemků ve vlastnictví státu za pozemky nevydané příslušnými rozhodnutími pozemkového úřadu, žalobci však dle jejího názoru neprokázali, že by se vůči nim žalovaná chovala liknavě, svévolně či diskriminačně, přičemž uspokojení nároku oprávněných osob požaduje způsobem, jež se vymyká zákona (§ 11a zákona č. 229/1991 Sb.), je třeba mít za výjimečné a je namístě především tehdy, kdy se oprávněná osoba navzdory svému aktivnímu přístupu nemůže dlouhodobě domoci svých práv, přičemž žalobci poprvé projevili nesouhlas s výší ocenění svých nároků z předmětných rozhodnutí až podanou žalobou v tomto řízení ze dne 27. 12. 2017. Žalobci, jakožto věřitelé, ani jejich právní předchůdkyně nedali v tomto případě po celou dobu od r. 2002 do konce r. 2017 najevo žádnou pochybnost o správnosti výše svých restitučních nároků. Žalovaná tvrdila, že s ohledem na pasivitu žalobců až do doby podání žaloby zde nelze uvažovat o liknavosti či svévoli žalované při vypořádání restitučních nároků žalobců, když žalobci neposkytli žalované dostatečnou součinnost a o veřejné nabídky organizované žalovanou se nezajímali. Žalobkyně a) podala jednu žádost do veřejné nabídky těsně před podáním žaloby dne 20. 12. 2017 a žalobce b) podal dvě žádosti do veřejné nabídky, a to 4. 10. a 20. 12. 2017, rovněž tedy krátce před podáním žaloby. V takovémto případě nelze hovořit o aktivní, dlouhodobé, leč marné snaze žalobců o vypořádání jejich restitučních nároků. Žalovaná nabízela a stále nabízí dostatečné množství adekvátních pozemků, které jsou schopny uspokojit restituční nároky žalobců, pokud by tito projevili dostatečnou součinnost a do vyhlašovaných nabídek pozemků dle zákona č. 229/1991 Sb. by se přihlásili. Ohledně ocenění nevydaného pozemku PK [číslo] v k. ú. [část obce] z rozhodnutí [číslo jednací] žalovaná trvala na tom, aby zdejší soud vyšel z ocenění provedeného u [anonymizováno] soudu ve [obec] pod sp. zn. [spisová značka] ustanoveným znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení] [jméno] ve variantě dle § 14 odst. 3 vyhlášky č. 316/1990 Sb., tedy podle BPEJ jako role ve výši 7 969,20 Kč. Pro případ, že předmětný pozemek bude nutno ocenit jako stavební, pak žalovaná považovala za odpovídající ocenění podle tabulky F-3 (stanovení obvyklé ceny pozemku jako pozemku stavebního – varianta [číslo]) na str. 20 dodatku znaleckého posudku [číslo] Sb., ve které byla uplatněna srážka 60 % z důvodu nesrostlosti pozemku s okolím a další srážky ve výši 22 %, kdy výsledná cena pozemku byla stanovena na částku 107 172 Kč.

6. Podáním ze dne 22. 4. 2022 změnili žalobci svá tvrzení, když uváděli, žalobci v návaznosti na překážku převoditelnosti pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [obec] u [obec] vyhledali jiný náhradní pozemek, který je dle jejich právního názoru vhodný k uspokojení jejich nevypořádaného restitučního nároku, když se jedná o pozemek [parcelní číslo] v k. ú. [obec], [územní celek], zapsaný na [list vlastnictví] vedeném [stát. instituce], [stát. instituce]. Následně, u soudního jednání konaného dne 31. 5. 2022 soud s ohledem na soudní judikaturu soud (srovnej rozhodnutí [anonymizována dvě slova] z [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] či rozhodnutí [anonymizována dvě slova] z [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]) za užití ustanovení § 153 odst. 3 o. s. ř. (srovnej rozhodnutí [anonymizována dvě slova] z [datum rozhodnutí], sp zn. [spisová značka]) akceptoval změnu žalobních tvrzení a požadavek na náhradní pozemek [číslo] – [anonymizováno] půda v k. ú. [obec], kterou však na základě výše uvedené soudní judikatury nevyhodnotil jako změnu žaloby.

7. Podáním ze dne 23. 1. 2023 učinili žalobci návrh ve smyslu § 107a o. s. ř., když navrhli, aby soud rozhodl o procesním nástupnictví týkajícím se restitučního nároku z pravomocného rozhodnutí [anonymizována dvě slova] [stát. instituce] [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], tj. aby na straně žalobkyně a) ve vztahu k tomuto restitučnímu nároku nadále vystupoval žalobce b), neboť došlo k uzavření smlouvy o bezúplatném převodu - darování tohoto restitučního nároku žalobkyní a) na osobu blízkou, tedy na žalobce b), přičemž žalobce b) vyjádřil souhlas s tímto návrhem. Žalobkyně a) vzala zpět svůj nárok ve vztahu k zbývajícím restitučním nárokům vyplývajícím z rozhodnutí [anonymizována dvě slova] [stát. instituce] [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] a z rozhodnutí [pozemkový úřad] [územní celek] [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], s tím, že se na těchto nárocích uspokojí prostřednictvím jednání s žalovaným mimosoudní cestou. [anonymizováno] soud usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], rozhodl tak, že připouští, aby do procesního postavení žalobkyně a) [celé jméno žalobkyně], narozené [datum] ve vztahu k restitučnímu nároku z pravomocného rozhodnutí [anonymizováno] úřadu [stát. instituce] [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] vstoupil žalobce b) [celé jméno žalobce], [datum narození]; toto rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum]. Usnesením [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] bylo rozhodnuto tak, že žalobci a) a b) jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně žalovanému na separovaných nákladech řízení částku ve výši 4 599 Kč, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí (odstavec I. výroku), dále že řízení se vůči žalobkyni a) zastavuje a dále, že žalobkyně a) je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku ve výši 2 021 Kč, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí (odstavec II. výroku), když se, pokud se týká rozhodnutí I. v odstavci I. výroku tohoto rozhodnutí, zde se jednalo o rozhodnutí o separovaných nákladech ve smyslu § 147 odst. 1 o. s. ř., a to za účast u soudního jednání konaného dne 24. 1. 2023.

8. Jelikož žalobci vzali zpět žalobu ohledně nároku na náhradní pozemek [parcelní číslo] – [anonymizováno] půda v k. ú. [obec] u [obec], [územní celek], soud u soudního jednání konaného dne 7. 3. 2023 za užití ustanovení § 96 o. s. ř. rozhodl tak, že řízení se co do povinnosti žalované strany uzavřít s žalobci smlouvu o převodu pozemku parc. [číslo] – [anonymizováno] půda, zapsaného na [list vlastnictví] vedeného [stát. instituce], [stát. instituce], pro k. ú. [obec] u [obec], [územní celek] zastavuje.

9. Soud po provedeném dokazování (jak bylo uvedeno výše, značná část dokazování byla realizovaná v rámci řízení vedeného u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka]) učinil tato zjištění:

10. Z rozhodnutí [pozemkový úřad] [anonymizováno] [obec] [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] soud zjistil, že oprávněným osobám [jméno] [příjmení], narozené [datum] a [jméno] [příjmení], narozené [datum] nebyly vydány tam označené pozemky v k. ú. [část obce] s tím, že oprávněným osobám přísluší náhrada dle § 11 zákona o půdě.

11. Z rozhodnutí [stát. instituce] - [pozemkový úřad] [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] soud zjistil, že oprávněným osobám - [jméno] [příjmení], narozené [datum] a [jméno] [příjmení], narozené [datum] nebyly vydány tam označené pozemky v k. ú. [část obce] s tím, že oprávněným osobám přísluší náhrada dle § 11 zákona o půdě.

12. Z rozhodnutí [stát. instituce] - [pozemkový úřad] [číslo jednací] ze dne [anonymizováno] [rok] soud zjistil, že oprávněným osobám - [jméno] [příjmení], narozené [datum] a [jméno] [příjmení], narozené [datum] nebyly vydány tam označené pozemky v k. ú. [část obce] s tím, že oprávněným osobám přísluší náhrada dle § 11 zákona o půdě.

13. Z usnesení [název soudu] č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], které nabylo právní moci [datum], bylo zjištěno, že pohledávku právní předchůdkyně žalobců [jméno] [příjmení] vůči žalované rovným dílem nabyli žalobci.

14. Ze soupisu pozemků určených do veřejných nabídek od data 4. 9. 2017 bylo zjištěno, že žalovaná zahrnovala do veřejných nabídek 4 675 pozemků, z nichž 1 511 pozemků mělo cenu vyšší, než 10 000 Kč, cena všech nabízených pozemků však u žádného z pozemku nečinila více než 40 000 Kč.

15. Ze spisu vedeného u [anonymizováno] soudu ve [obec] pod sp. zn. [spisová značka] bylo zjištěno, že mezi totožnými účastníky je veden spor o nahrazení projevu vůle žalované uzavřít smlouvu o převodu nemovitostí na základě totožných restitučních nároků žalobce, přičemž zdejší soud rozhodl rozsudkem ze dne [datum], toto rozhodnutí však bylo k odvolání příslušným odvolacím soudem zrušeno. Z průběhu tohoto řízení bylo mimo jiné zjištěno, že k objasnění hodnoty pozemku PK [číslo] v k. ú. [část obce] byl proveden znalecký posudek zpracovaný [titul] [jméno] [příjmení] [jméno], když při ceně tohoto pozemku ve výši 345 500 Kč dospěl k tomu, že je na místě aplikovat srážky podle přílohy [číslo] oceňovací vyhlášky, a to ve výši 60 % za nesrostlost odňatého pozemku s okolím a 22 % pro absenci přístupu po nezpevněné komunikaci pro nemožnost napojení v místě na veřejný vodovod a na veřejnou kanalizaci. Rozsudkem [anonymizováno] soudu ve [obec] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] bylo rozhodnuto tak, soud nahradil projev vůle žalované uzavřít s žalobcem smlouvu o převodu pozemků - parc. [číslo] parc. [číslo] zapsané na [list vlastnictví], vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], v k.ú. [okres], [územní celek], - parc. [číslo] parc. [číslo] zapsané na [list vlastnictví], vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], v k.ú. [obec], [územní celek], - parc. [číslo] parc. [číslo] zapsané na [list vlastnictví], vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], v k.ú. [anonymizováno], [územní celek], - parc. [číslo] parc. [číslo] zapsané na [list vlastnictví], vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], v k.ú. [anonymizována dvě slova], [územní celek], - parc. [číslo] parc. [číslo] zapsané na [list vlastnictví], vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], v k.ú. [obec], [územní celek], - parc. [číslo] parc. [číslo] zapsané na [list vlastnictví], vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], v k.ú. [obec] [anonymizována dvě slova], [územní celek], - parc. [číslo] zapsaný na [list vlastnictví], vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], v k.ú. [obec] u [obec], [územní celek], - parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] zapsané na [list vlastnictví], vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], v k.ú. [obec], [územní celek], a to v podílu ideální poloviny k celku každému ze žalobců, přičemž dále rozhodl, že žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši 335 847,64 Kč a dále, že ve vztahu mezi žalobkyní [celé jméno žalobkyně] a žalovanou se účastníkům právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává; toto rozhodnutí bylo napadeno žalovanou odvoláním a ke dni rozhodování [název soudu] nebylo o tomto odvolání rozhodnuto.

16. Ze spisu vedeného u [název soudu] pod č. j. [spisová značka], zejména pak z usnesení z [datum], bylo zjištěno, že mezi totožnými účastníky byl veden spor o nahrazení projevu vůle žalované uzavřít smlouvu o převodu nemovitostí na základě totožných restitučních nároků žalobců, návrh byl vzat 4. 9. 2019 zpět, jelikož v průběhu řízení bylo zjištěno, že pozemky, jejichž vydání se žalobci domáhali, byly předmětem žaloby o vydání, kterou se domáhal jako žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení] u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka]. Řízení tak bylo zastaveno, když toto rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum].

17. Ze spisu vedeného u [název soudu] sp. zn. [spisová značka] bylo zjištěno, že mezi totožnými účastníky byl veden spor o nahrazení projevu vůle žalované uzavřít smlouvu o převodu nemovitostí na základě totožných restitučních nároků žalobců; z rozsudku ze dne 27. 5. 2020 bylo zjištěno, že bylo tímto soudem mj. rozhodnuto tak, že soud nahradil projev vůle žalované uzavřít s žalobci smlouvu o převodu pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [obec] v celkové hodnotě 46 536 Kč, a to v podílu ideální poloviny k celku každému ze žalobců, přičemž dále rozhodl, že žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši 65 296,44 Kč k rukám jejich právního zástupce, když se jednalo o práva totožných žalobců. K odvolání učiněnému žalovanou stranou rozhodl [název soudu] rozsudkem č. j. [číslo jednací] ze dne 26. 11. 2020 tak, že rozhodnutí se potvrzuje. Odvolací soud pro zdůvodnění svého rozhodnutí mj. uvedl, že celkový nárok žalobců a) a b) představující jejich restituční nárok z 3 správních rozhodnutí je v celkové výši 1 732 474 Kč, když dospěl k závěru, že ohledně ocenění pozemku PK [číslo] v k. ú. [část obce] je nutno vycházet z toho, že základní cena pozemku je 345 500 Kč (jak vyplynulo z ocenění tohoto pozemku znalcem [titul]. [příjmení]) a po srážce 10 % z této ceny byla pak stanovena výsledná cena pozemku 310 950 Kč, přičemž tento pozemek byl oceňován jako pozemek stavební, když soud neshledal důvody pro aplikaci některé ze srážek dle přílohy [číslo] vyhlášky č. 182/1988 Sb. Z rozhodnutí [anonymizována dvě slova] č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] bylo zjištěno, že tento odmítl dovolání podané žalovanou ve věci vedené proti rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] vydaného pod č. j. [číslo jednací].

18. Z výpisu z katastru nemovitostí vedeného [stát. instituce], [stát. instituce], bylo zjištěno z [list vlastnictví] pro k. ú. [obec], okres [okres], [územní celek], že jako vlastník pozemku [číslo] o výměře [výměra] je zapsána Česká republika.

19. Ze znaleckého posudku [číslo] zpracovaného [titul] [titul]. [jméno] [příjmení] na zadání žalobce ke dni 18. 10. 2022 bylo prokázáno, že znalkyně provedla ocenění [anonymizováno] [parcelní číslo] – [anonymizováno] půda, nacházejícího se v k. ú. [obec], okres [okres], [územní celek], zapsaného na [list vlastnictví] vedeného u [stát. instituce], [stát. instituce], kde bylo mj. uvedeno, že cena posuzovaného pozemku se stanoví na částku 72 340 Kč, když ocenění bylo provedeno dle vyhlášky č. 182/1988 Sb. ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb. takto: část pozemku k zastavění částkou 60 420 Kč, zbývající část pozemku 10 620 Kč a trvalé porosty 1 300 Kč.

20. Ze smlouvy o bezúplatném převodu – darování restitučního nároku ve smyslu § 1879 a následujících zákona č. 89/2012 Sb. Občanský zákoník, soud zjistil, že mezi žalobkyní a) a žalobcem b) byla tato uzavřena ke dni 23. 1. 2023, kdy předmětem převodu bylo oprávnění žalobkyně a), jakožto oprávněné osoby, nakládat s majetkem za bezúplatný převod pozemku ve vlastnictví státu za pozemky, které se podle tohoto zákona o půdě nevydávají, popř. k poskytnutí finanční náhrady podle zákona o půdě, a to na základě rozhodnutí [anonymizována dvě slova] [stát. instituce] [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], s tím, že touto smlouvou bezúplatně převedla žalobkyně a) na žalobce b) restituční nárok plynoucí z daného rozhodnutí, když nabyvatel přijímá restituční nárok, který mu převodce touto smlouvou bezúplatně převádí – daruje, včetně jejího příslušenství a všech práv a povinností s tím spojených.

21. Po takto provedeném dokazování soud, vycházeje ze závěrů dokazování v řízení vedeného u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] a dále řízení vedeného pod sp. zn. [spisová značka], vzal za prokázaný tento skutkový stav:

22. V řízení bylo osvědčeno, že původně oba původní žalobci (resp. jejich právní předchůdci) měli postavení osob oprávněných podle zákona o půdě, když na základě rozhodnutí [stát. instituce] [číslo jednací], PÚ [číslo] a PÚ [číslo] vydaných v letech 2001 2012 jim přináležel nárok na vydání náhradních pozemků za pozemky jim nevydané, neboť došlo po odnětí těchto pozemků k jejich zastavění stavbami. Mezi zúčastněnými stranami pak došlo k opakovanému přeceňování hodnoty nevydaných pozemků, přičemž pokud se týká pozemků PÚ [číslo] a PÚ [číslo] tak nárok vyplývající z těchto rozhodnutí byl posléze učiněn žalovanou nesporným, a to v částce 1 421 524,80 Kč (tj. 1 088 524,80 Kč + 333 000 Kč). Ve vztahu k restitučnímu nároku PÚ [číslo] za nevydaný pozemek p. k. [číslo] v k. ú. [část obce] pak zůstala jeho výše mezi stranami sporná, přičemž v řízení vedeném u [název soudu] pod sp. zn. [číslo jednací] pak bylo rozhodnuto o restitučním nároku žalobců a) a b) tak, že se nahrazuje projev vůle uzavřít s žalobci smlouvu o převodu pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [obec] v celkové hodnotě 46 536 Kč, a to v podílu ideální poloviny k celku každému ze žalobců, přičemž toto rozhodnutí je již pravomocné, když k odvolání žalované [název soudu] rozsudkem pod č. j. [číslo jednací] ze dne 26. 11. 2020 rozhodl tak, že se rozsudek potvrzuje. Proti tomuto rozhodnutí [název soudu] bylo podáno dovolání, přičemž bylo [anonymizována tři slova] ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] tak, že se dovolání odmítá; rozsudek [název soudu] tak nabyl právní moci ve spojení s rozsudkem [název soudu] dne [datum]. Při ocenění restitučního nároku soud vycházel ohledně pozemku PK [číslo] v k. ú. [část obce] z rozhodnutí [název soudu] ze dne [datum]; tento soud sice použil nesprávnou hodnotu oceněného pozemku 345 500 Kč, když mělo být vycházeno z částky 343 500 Kč a tudíž po takto stanovené hodnotě při srážce ceny za pozemek v rozsahu 10 % by měla být hodnota pozemku 309 150 Kč, přičemž soud blíže odkazuje na odůvodnění rozhodnutí tohoto soudu. Konečně z tohoto rozhodnutí [název soudu] také bylo vycházeno Okresním soudem ve [obec] v rozhodnutí ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], když však [název soudu] ze závěrů tohoto soudu nemohl vycházet a tedy ani z toho, jaké náhradní pozemky byly rozhodnutím přikázány, neboť v době rozhodování ještě toto rozhodnutí nebylo pravomocné. Podáním ze dne 22. 4. 2022 změnili žalobci svá tvrzení v návaznosti na překážku převoditelnosti pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [obec] u [obec], když označili jiný náhradní pozemek k uspokojení jejich nevypořádaného restitučního nároku, tj. pozemek [parcelní číslo] v k. ú. [obec], obec Ostrava, zapsaný na [list vlastnictví] vedeném [stát. instituce], [stát. instituce] Okresní soud za užití ustanovení § 153 odst. 3 o. s. ř. (srovnej rozsudek [anonymizována dvě slova] z [datum rozhodnutí], sp zn. [spisová značka]) a s ohledem na soudní judikaturu (srovnej rozhodnutí [anonymizována dvě slova] z [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] či rozhodnutí [anonymizována dvě slova] z [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]) akceptoval změnu žalobních tvrzení a požadavek na náhradní pozemek parc. [číslo] – [anonymizováno] půda v k. ú. [obec]. V důsledku následného dispozitivního úkonu ze strany žalobců pak soud usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] rozhodl tak, že připouští, aby do procesního postavení žalobkyně a) [celé jméno žalobkyně], narozené 29. 11. 1964 ve vztahu k restitučnímu nároku z pravomocného rozhodnutí [anonymizována dvě slova] [stát. instituce] [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] vstoupil žalobce b) [celé jméno žalobce], [datum narození]. Usnesením [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] rozhodl soud tak, že žalobci a) a b) jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně žalovanému na separovaných nákladech řízení částku ve výši 4 599 Kč, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí (odstavec I. výroku), dále že řízení se vůči žalobkyni a) zastavuje a dále, že žalobkyně a) je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku ve výši 2 021 Kč, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí (odstavec II. výroku). Soud vzal rovněž za prokázáno, že hodnota pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [obec], okres [okres], město, [územní celek], byla na základě znaleckého posudku [titul]. [příjmení] oceněna na 72 340 Kč. Na základě výše uvedených skutečností soud má za prokázané, že celková hodnota nároků původně obou žalobců představovala částku 1 576 099,80 Kč (tj. 1 421 524,80 Kč + 154 575 Kč (tj. ½ z nároku za pozemek PK [číslo] v k. ú. [část obce])), kdy po odečtení plnění na základě rozhodnutí [název soudu] ve výši 46 536 Kč a [název soudu] ve věci vedené pod sp. zn. [spisová značka] ve výši 125 353 Kč činí neuspokojený zůstatek 1 404 210,80 Kč, což pro každého z původních žalobců přestavovalo nárok 702 105,40 Kč, přičemž k podílu žalobce nutno připočítat částku 77 287,50 Kč - podíl darovaný žalobci původní žalobkyní a). Jinak řečeno, celková hodnota restitučního nároku žalobce tak činila 788 049,90 Kč, přičemž u [název soudu] bylo vyhověno žalobci o převodu náhradních pozemku v hodnotě 46 536 Kč a u [název soudu] ve věci vedené pod sp. zn. [spisová značka] bylo také vyhověno nároku o převodu pozemku v hodnotě 125 353 Kč, když u každého ze původních žalobců je nutno vycházet z ½ těchto částek, což je částka 85 944,50 Kč. Po odečtení těchto částek tak dosud neuspokojený nárok žalobce představuje částku 702 105,40 Kč, ke kterému je nutno přičíst hodnotu nároku darovaného žalobci původní žalobkyní a). Jestliže tedy celkový restituční nárok žalobce představuje částku 779 392,90 Kč (702 105,40 Kč a 77 287,50 Kč), pak po odečtení plnění za pozemek v k. ú. [obec] ohodnoceného na 70 340 Kč zůstává žalobci neuspokojený nárok v rozsahu 707 052,90 Kč.

23. Dle ustanovení § 11a odst. 1 zákona č. 229/1991 Sb. o úpravě majetkových vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (dále jen zákona o půdě) platí, že oprávněným osobám uvedeným v § 4, kterým podle tohoto zákona nelze vydat pozemek odňatý způsobem uvedeným v § 6 odst. 1 a 2, převádí pozemkový úřad jiné pozemky na základě veřejných nabídek, není-li dále stanoveno jinak. Osoby, na které právo oprávněné osoby na bezúplatný převod jiného pozemku přešlo děděním nebo převodem práva podle § 13 odst. 8 písm. b), se pro účely tohoto zákona považují za oprávněné osoby.

24. Po právním zhodnocení soud dospěl k těmto závěrům: žalobce je oprávněnou osobou ve smyslu § 4 zákona č. 229/1991 Sb. o půdě, kdy pozemek, který by měl být předmětem vydání, splňuje předpoklady dané ustanovením § 6 odst. 1 daného zákona s tím, že bylo rozhodnuto i o vydání porostů na daném pozemku, jak to má na mysli ustanovení § 15 daného zákona. Soud je toho názoru, že liknavost a svévole ze strany žalované při uspokojení nároků žalobce plyne již ze samotné skutečnosti, že žalovaná dlouhodobě nesprávně stanovila výši restitučních nároků, když trvala na ocenění pozemků právními předchůdci odebranými za pozemky zemědělské, ačkoli na tyto pozemky bylo nutno nahlížet jako na pozemky stavební. Teprve až následně, v průběhu r. 2020 žalovaná změnila svůj postoj a přistoupila k ocenění pozemků jako stavebních. Liknavost a svévoli je třeba spatřovat v takovém postupu žalované vůči oprávněným osobám, kde bez zjevného důvodu a při nerespektování i dlouhodobé konstantní praxe vyšších soudů žalovaná odmítala ocenit pozemky odňaté a následně nevydané jako pozemky stavební určené k zastavění, k čemuž posléze došlo, byť v době odnětí pozemku státem byly evidovány jako pozemky zemědělské. Soudní judikatura se totiž ustálila v závěru, že jako přinejmenším liknavý či dokonce svévolný lze kvalifikovat i takový postup žalované a jejího právního předchůdce, jímž výrazně ztěžovala uspokojení nároku oprávněné osoby zásadně předpokládaným postupem, tj. prostřednictvím veřejné nabídky pozemku. Svým nesprávným hodnocením nároku podstatným způsobem ztěžovala kvalitativní účast původně obou žalobců ve veřejných nabídkách, příp. je tímto způsobem zcela vylučovala z veřejných nabídek. K takovýmto závěrům dospěl [anonymizována dvě slova] mj. v rozhodnutích sp. zn. [spisová značka] a sp. zn. [spisová značka]. S přihlédnutím k zásadě vigilantibus iura skripta sunt navíc nelze odepřít oprávněným osobám právo uplatnit své nároky u soudu žalobou, když s ohledem na okolnosti případu a na dlouhodobý postoj žalované při setrvání na nesprávném ocenění výše nároku žalobce by jinak k jeho správnému ocenění bez vyvolání soudního sporu mezi oprávněnými osobami a žalovanou zřejmě nikdy nedošlo. Pokud se jedná o kvalitu a kvantitu pozemků zahrnovaných do veřejných nabídek, je tuto nutno poměřovat obecně, ale též ve vztahu k individuálnímu nároku oprávněných osob v tom smyslu, zda veřejná nabídka obsahuje takové vhodné pozemky, aby mohla adekvátně uspokojit nároky konkrétní oprávněné osoby. Jestliže soud přihlédne k době, která uběhla od doby, kdy byl uplatněn daný restituční nárok a k tomu, že žalobce ani neuspěl ve veřejné nabídce, lze důvodně předpokládat, že k plnému uspokojení nároků žalobce cestou veřejných nabídek by jen stěží reálně mohlo dojít a v přiměřené době již vůbec ne. Konečně o nedostatečné kvalitě a kvantitě vyhlašovaných veřejných nabídek, které nemají patřičně kvantitativní a kvalitativní parametry, aby byly schopny uspokojit nároky oprávněných osob a tedy i žalobce, mj. hovoří rozhodnutí [anonymizována dvě slova] sp. zn. [ústavní nález], kde je mj. uvedeno, že žalovaný neprovádí dostatečnou lustraci převoduschopných pozemků, ačkoli má početný administrativní aparát disponující dostatečným technickým zázemím. Ve vztahu k liknavému přístupu žalované strany pak soud odkazuje na poměrně ustálenou soudní judikaturu, např. rozhodnutí [anonymizována dvě slova] sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], které mj. stanoví:„ v případě liknavého, svévolného či diskriminujícího postupu dovolatelky (či jejího právního předchůdce [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]), může oprávněná osoba nárok uplatnit u soudu žalobou na vydání konkrétního pozemku, aniž by důvodnost takové žaloby bylo nutné vázat na podmínku jeho zahrnutí do veřejné nabídky (§ 11a zákona o půdě) a že takový postup (jenž je výrazem zásady vigilantibus iura skripta sunt) nelze vůči ostatním oprávněným osobám pokládat za diskriminující…“. [příjmení] závěr konstatuje [anonymizována dvě slova] v rozhodnutí sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] či rozhodnutí sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], jakož i rozhodnutí sp. zn. 28 Cdo 3917/2017. Soud zastává názor, že byly naplněny předpoklady osvědčující výjimečnost situace, která opravňuje žalobce k tomu, aby se domáhal svého nároku cestou soudního řízení. Soud má tak za to, že pozemek v k. ú. [obec], jehož převedení se žalobce domáhá, splňuje předpoklady pozemku vhodného pro daný převod, jak to mj. stanoví rozhodnutí [anonymizována dvě slova] sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], neboť je to pozemek ve vlastnictví státu a jeho převodu nebrání žádná zákonná překážka a jenž byl, nebýt liknavého postupu [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], potažmo jeho právní nástupkyní České republiky, jejíž práva a povinnosti vykonává [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], do veřejné nabídky pozemků jinak zařaditelný dle § 11a zákona o půdě. Doba, po kterou nebyl nárok žalobce uspokojen, víceméně průtahy a obstrukce žalované při stanovení správné výše restitučního nároku a nedostatečná nabídka volných pozemků ve veřejných nabídkách, jsou tak podle názoru soudu rozhodujícími skutečnostmi, ve kterých soud spatřuje liknavost a svévoli žalované, pročež má žalobce s ohledem na ustálenou soudní judikaturu právo se domáhat svého nároku žalobou podanou u soudu. Jestliže tedy celkový neuspokojený restituční nárok žalobce představuje částku 779 392,90 Kč a náhradní pozemek parc. [číslo] – [anonymizováno] půda v k. ú. [obec] byl oceněn na částku 72 340 Kč, pak je nepochybné, že lze přiznat právo žalobci na převod daného pozemku, neboť žalobce nepožaduje žalobou více, než kolik činí jeho neuspokojený nárok. Na základě výše uvedených skutečností nutno shledat nárok žalobce jako zcela důvodný, a proto tomuto bylo vyhověno tak, jak je uvedeno v odstavci I. výroku tohoto rozhodnutí.

25. Při rozhodování ohledně nákladů řízení má soud za to, že nelze přisvědčit námitce žalované, že učiněné zpětvzetí části žalobního nároku by mělo být přičteno k tíži žalobce, když dle nálezu [anonymizována dvě slova] sp. zn. [ústavní nález] procesní úspěch a neúspěch ve sporu je třeba hodnotit v širších souvislostech a s respektem k požadavku na zachování základních principů spravedlnosti při nalézání práva, tudíž nelze postupovat ryze formalistickým způsobem, ale je nezbytné vycházet z individuálních poměrů každého jednotlivého případu. Žalobci nelze klást k tíži, že v průběhu řízení před okresním soudem byla následně zjištěna nepřevoditelnost náhradního pozemku, kdy žalobce jako osoba oprávněná je obecně v obtížné situaci, jelikož výběr náhradních pozemků je omezen jejich počtem, existencí řady zákonných překážek nebo důvodů nevhodnosti, které nejsou z veřejně přístupných informací zjistitelné a které oprávněné osoby nemohou v době zahájení řízení znát. V dané věci nelze přehlédnout, že mezi zásadní námitky žalované (kromě námitky, že byla žalovaná vůči žalobci se chovala liknavě, svévolně či diskriminačně) patřila také výše nároku původních obou žalobců na základě rozhodnutí PÚ [číslo] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] a [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], přičemž v průběhu řízení pak žalovaná učinila nesporným, že výše restitučních nároků ve vztahu k rozhodnutí [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] a PÚ [číslo] ze dne [datum] činí 615 900 Kč pro každého z původních dvou žalobců. Při posouzení nákladů řízení nelze postupovat ve smyslu § 146 odst. 2 věta první o. s. ř., neboť zastavení řízení ohledně části pozemků nezavinil žalobce, s ohledem na výše uvedené konkrétní okolnosti s přihlédnutím ke skutečnosti, že to byla žalovaná, která nebyla schopna mimosoudně uspokojit oprávněné nároky žalobce; s přihlédnutím k obsahu jím vznešených námitek a také k samotné výši restitučního nároků žalobce je tak na místě aplikovat ustanovení § 146 odst. 2 věta druhá o. s. ř. Nárok uplatněný žalobou nelze z hlediska procesního výsledku chápat pouze jako to, co bylo uplatněno žalobním nárokem, ale žalobu je třeba vnímat jako celek, žalobce svým žalobním nárokem uplatnil nárok na nahrazení projevu vůle žalované uzavřít s žalobcem dohodu o bezúplatném převodu pozemku a v tomto směru byl žalobce úspěšný, proto je na místě aplikovat ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. Za tarifní hodnotu věci je nutno považovat hodnotu vydaného pozemku, v tomto případě v částce 72 340 Kč, přičemž žalobci přísluší nárok za náhradu nákladů řízení v celkové částce 62 719, 817 Kč, když tato částka představuje součet těchto položek: 9 úkonů á 4 020 Kč dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. v platném znění (dále jen AT) za tyto úkony: písemná podání ve věci samé ze dne 21. 12. 2021, 7. 2. 2022, 22. 4. 2022, 11. 5. 2022, 26. 5. 2022, 23. 1. 2023, 20. 2. 2023, účast u jednání konaných dne 31. 5. 2022 a 7. 3. 2023, dále náhrada za cestovné za cestu z [obec] do [obec] a zpět v rozsahu 720 km k jednáním konaným dne 31. 5. 2022 a 7. 3. 2023 v celkové částce 9 754,56 Kč za užití ustanovení § 13 odst. 1 AT, náhrada za ušlý čas, tj. 32 x ½ hodiny á 100 Kč, tj. 3 200 Kč za užití ustanovení § 13 odst. 1, 4 AT a 21 % DPH z takto vyčíslených nákladů řízení ve výši 10 885, 257 Kč dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Pokud žalobce účtoval náklady za písemné podání ze dne 19. 10. 2022, za toto žalobci nárok na náhradu nepřísluší, neboť se jednalo pouze o sdělení, že bude provedeno ocenění pozemků prostřednictvím žalobcem zvolené znalkyně [příjmení] [jméno]. [jméno] [příjmení]. Stejně tak nepřísluší žalobci nárok na náhradu za úkon písemné podání ze dne 5. 12. 2022, kde toliko žalobce sdělil, že předložil 23. 11. 2022 znalecký posudek [titul] [titul]. [jméno] [příjmení] a že žádá o nařízení jednání. Obě tato podání nejsou podáními ve věci samé, a tudíž se nejedná o úkon, za který by příslušela žalující straně náhrada nákladů řízení dle ustanovení § 11 AT. Na základě výše uvedeného tedy soud rozhodl o náhradě nákladů řízení tak, jak je uvedeno v odstavci II. výroku tohoto rozhodnutí, když zavázal žalovanou zaplatit žalobci náklady řízení k rukám právního zástupce žalobce ve smyslu § 149 odst. 1 o. s. ř., přičemž lhůta k zaplacení je odůvodněna ustanovením § 160 odst. 1 věta prvá o. s. ř.