34 C 401/2020
č. j. 34 C 401/2020-44
V PLATNOSTIOkresní soud v Ostravě rozhodl o rozvodu manželství, které bylo prokázané jako hluboce, trvale a nenapravitelně rozvrácené. Soud dospěl k závěru, že manželství již nesplňuje své funkce biologické, ekonomické ani výchovné, a oba manželé nesdílí zájem o jeho obnovení. Rozvod byl opřen o § 755 a § 756 zákona č. 89/2012 Sb., podle nichž manželství je rozvedeno, pokud není naděje na jeho obnovení. Soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení podle § 23 zákona č. 292/2013 Sb.
Plný text
Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Bojkovou ve věci manžela: osobní údaje manžela zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení se sídlem adresa a manželky: osobní údaje manželky zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení se sídlem adresa o rozvod manželství
I. Manželství uzavřené mezi manželem celé jméno manžela a manželkou celé jméno manželky, rozenou příjmení dne datum před obec, Úřadem městského obvodu část obce se rozvádí.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Manžel se svým návrhem, podaným u Okresního soudu v Ostravě dne datum, domáhal vydání rozhodnutí, kterým by bylo rozvedeno jeho manželství uzavřené dne datum před obec, ÚMOb část obce, s odůvodněním, že z manželství se narodila dne datum dcera jméno, která je již zletilá. Manželé uzavírali sňatek ze vzájemné citové náklonnosti, manželství bylo zpočátku souladné, nicméně následně docházelo mezi účastníky k neporozumění a k odcizení, které se snažili manželé řešit přechodnou odlukou, kdy v 12/ 2019 se manžel odstěhoval ze společné domácnosti. Po návratu ze společné domácnosti se však k zlepšení vztahů mezi účastníky nedošlo, a proto manžel podal návrh na rozvod manželství dne datum. Posléze však, ve snaze vyřešit manželské problémy, vzal manžel návrh zpět a řízení bylo zastaveno. Následně však došlo datum k incidentu, kdy manželka řídila vozidlo pod vlivem alkoholu, při dopravní kontrole jí bylo naměřeno číslo promile alkoholu v krvi a na místě jí byl zadržen řidičský průkaz, přičemž ve vozidla jela i dcera účastníků jméno. Manželka bez vysvětlení poté byt ve vlastnictví manžela opustila a odstěhovala se. Na základě těchto skutečností dospěl manžel k závěru, že manželství účastníků je svazkem hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceným, kde není dána naděje na obnovení manželského soužití, a proto nechť je toto manželství rozvedeno.
2. Manželka ve svém písemném vyjádření k návrhu na rozvod manželství uvedla, že souhlasí s tím, aby jejich manželství bylo rozvedeno, ovšem neztotožnila se s příčinami rozvratu manželství, když uvedla, že mezi účastníky začal panovat nesoulad, manželka pracovala v několika restauracích, které manžel a jeho matka společně provozovali, manžel vždy tvrdil, že jde o jejich společný rodinný podnik, nicméně když začal poprvé řešit rozvodové podmínky, manželce došlo, že všechen majetek byl manželem pořizován za jejími zády výlučně na jméno jeho matky či její společnosti. Mezi účastníky panovaly spory, hádky, kdy měl manžel sklon k agresivnímu chování, manželku urážel, přičemž u těchto hádek byla často přítomna i dcera, která ji chránila od fyzických útoků manžela. Manžel se také opakovaně dopouštěl manželské nevěry, kdy měl třeba např. manželský poměr se svou zaměstnankyní z restaurace název, kterou provozuje. V r. 2019 agresivní chování manželka dosáhlo takové intenzity, že se společně s dcerou odstěhovaly z řadového domu, který s manželem obývali, zpět do bytu na adrese adresa nesporného rozvodu, uzavřeli příslušnou dohodu o vypořádání společného jmění manželů a byl podán návrh na rozvod. Několik týdnů před rozvodem však manžel začal manželku i přes dceru přesvědčovat, ať dají jejich vztahu ještě další šanci, že jsou rodina. Týden před nařízeným soudním jednáním, tedy datum, se manžel nastěhoval zpět za manželkou a jejich dcerou do bytu v část obce, a po přesvědčování, že by mohli zase společně fungovat jako rodina, manžel vzal návrh na rozvod zpět. Poté se ale chování manžela vrátilo zpět do starých kolejí, hned v 7/2002 se manžel opět odstěhoval ze společného bytu a poslední kapkou byla manželkou zjištěná manželova nevěra, ke které došlo datum, kdy posléze požila alkohol a byla takto zjištěna hlídkou dopravní policie při řízení motorového vozidla. Došlo tedy k definitivnímu odcizení mezi účastníky, kdy koncem 8/ 2020 se manželka odstěhovala ze společného bydliště a následně si našla partnera, ke kterému se na podzim r. 2020 nastěhovala. Manžel ji od té doby několikrát potkal, vždy došlo na slovní urážky a dokonce o pokus fyzického napadení ze strany manžela.
3. U ústního konaného dne datum oba manželé uvedli, že mají zájem na rozvodu jejich manželství, když je nepochybné, že jejich manželství bylo dlouhodobě provázeno postupně eskalujícími spory, které vedly k tomu, že manželé přestali společně žít a hospodařit, když spolu nehospodaří více než 3 roky, intimně se nestýkají od 7/ 2020 a od 8/ 2020 již ani nebydlí ve společném bydlišti, přičemž v průběhu trvání manželství jak manžel, tak manželka navázali známost s jinými partnery. Manželské neshody byly způsobeny odlišnými náhledy účastníků na fungování manželství, trávení volného času a na způsobu vedení života každého z nich. Na těchto skutečnostech se účastníci následně shodli jako na tvrzeních nesporných.
4. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že návrh manžela na rozvod manželství účastníků je důvodný. V řízení bylo prokázáno oddacím listem, že účastníci uzavřeli manželství dne datum před obec, ÚMOb část obce, přičemž se z něj narodila dne datum nyní již zletilá dcera jméno. V řízení bylo z výpovědí účastníků prokázáno, že tito měli v manželství dlouhodobé spory, které se opakovaně snažili vyřešit, což se však manželům nepodařilo. Naopak, tyto spory mezi nimi závažným způsobem kulminovaly, až to vedlo v době předešlé k podání návrhu na rozvod, kdy následně manžel, který tento návrh podal, po zvážení možnosti obnovení manželského soužití vzal návrh zpět, ke konsolidaci poměrů mezi účastníky však nedošlo. Dále bylo prokázáno výpovědí manžela, že tento před 10 lety navázal známost s jinou partnerkou, manželka na tuto skutečnost přišla, ale posléze se rozhodli tento problém překonat a nadále společně žít. V řízení taktéž bylo prokázáno, že manželé opakovaně střídavě opouštěli společnou domácnost ve snaze vyřešit takto manželské problémy, což se jim však touto cestou nepodařilo. K definitivnímu rozvratu manželství došlo po incidentu mezi účastníky dne datum, kdy následně se manželka v 8/ 2020 ze společného bydlení definitivně odstěhovala a od té doby manželé nemají spolu víceméně žádných kontaktů. Posléze manželka navázala známost s novým partnerem, se kterým sdílí společnou domácnost. Soud tedy shledal, že manželství účastníků v současné době již neplní žádnou ze svých funkcí, a to ani biologickou, když se manželé několik měsíců intimně nestýkají, ani ekonomickou, když společně již léta nehospodaří, a ani výchovnou, když z manželství účastníků se sice narodila dcera, ale tato je již zletilá. Za situace, kdy ani jeden z manželů neprojevil kvalifikovaný zájem na obnovení manželství, má soud za to, že byly naplněny předpoklady dané ustanovením § 755 zákona č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z.), tj. že vzal za prokázané, že manželství účastníků je svazkem hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceným, kde nelze očekávat jeho obnovení, a proto bylo manželství účastníků rozvedeno. Příčiny rozvratu manželství, které je soud dle ust. § 756 o. z. zkoumat, pak shledává ve skutečnostech učiněných stranami nespornými, tedy že každý z účastníků měl zcela jiný náhled na fungování daného manželství, přičemž spory, které mezi účastníky panovaly, nedokázali manželé adekvátním způsobem zvládnout, kdy jistě k manželskému rozvratu přispěla okolnost, že každý z manželů porušil manželské povinnosti dané ustanovením § 687 odst. 2 o. z., neboť každý za trvání manželství porušil manželskou věrnost, kdy posléze také rezignovali na svá povinnosti a práva, přestali společně žít, vzájemně si pomáhat, podporovat se, respektovat se a vytvářet tak zdravé rodinné společenství a prostředí. Ze všech těchto důvodů bylo manželství účastníků rozvedeno, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.
5. Jelikož se oba účastníci práva na náhradu nákladů řízení výslovně vzdali, soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, když toto rozhodnutí zcela koresponduje s ustanovením § 23 zákona č. 292/2013 Sb. o zvláštním řízení soudním. Proti tomuto rozhodnutí je možno podat odvolání ve lhůtě do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení prostřednictvím Okresního soudu v Ostravě ke Krajskému soudu v Ostravě, písemně, dvojmo. Toto právo nepřísluší účastníku, který se po vyhlášení rozsudku tohoto práva výslovně vzdal. Účastníci jsou povinni do 15 pracovních dnů po nabytí právní moci tohoto rozhodnutí, opatřeného doložkou právní moci, požádat o vydání nového občanského průkazu, pokud v jejich dosavadním občanském průkazu je zapsán údaj o rodinném stavu, a to u příslušného úřadu v místě svého trvalého bydliště. Manžel, který přijal příjmení druhého manžela, může do 6 měsíců po rozvodu manželství oznámit matričnímu úřadu, že přijímá opět své dřívější příjmení. To platí i tehdy, hodlá-li manžel, který přijal příjmení druhé manžela, s tím, že bude ke společnému příjmení připojovat své dosavadní příjmení, popř. první ze svých příjmení, užívat na příště jen své dřívější příjmení.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.