34 C 402/2020

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Bojkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 900 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 900 Kč s 8,5% zákonným úrokem z prodlení za dobu od datum do zaplacení, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 1 600 Kč, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

1. Žalobce se svou žalobou podanou u Okresního soudu v Ostravě dne datum domáhal po žalovaném zaplacení částky 900 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne datum dle harmonogramu blokového čištění pro r. 2017 bylo prováděno blokové čištění ulic ve obec, a to konkrétně na ulici ulice, obec, když v souladu s ustanovením § 19a zákona č. 13/1997 Sb. ve znění platném ke dni datum bylo dočasně zakázáno ke dni datum stání silničních vozidel a místo bylo řádně označeno příslušnou dopravní značkou„ zóna s dopravním omezením“, a to 7 dní před plánovaným čištěním komunikace, tj. ode dne datum. Žalovaný přes výše uvedené upozornění své vozidlo značka automobilu číslo registrační značka z místa blokového čištění neodstranil, a proto bylo v souladu s ustanovením § 19b odst. 2 zákona č. 13/1997 Sb. ke dni datum přemístěno na náklady jeho provozovatele, kterým byl žalovaný. Po dokončení blokového čištění bylo vozidlo téhož dne vráceno zpět na vyčištěnou plochu. Přemístění vozidla provedla právnická osoba na základě mandátní smlouvy na zajištění odtahu vozidel uzavřené dne datum mezi mandatářem a žalobcem jako mandantem. Dle čl. III. této smlouvy má mandatář nárok na úplatu 900 Kč za každý započatý odtah jednotlivého vozidla. právnická osoba vystavila žalobci dne datum fakturu na částku 55 358 Kč, z toho část ve výši 19 057,50 Kč představuje celkovou sumu za provedené odtahy vozidel v měsíci 11/ 2017. V této částce je také zahrnuta částka 900 Kč za odtah vozidla žalovaného. Přestože žalobce vyzval žalovaného výzvou ze dne datum k úhradě pohledávky ve výši 900 Kč za odtah vozidla ve smyslu § 19b odst. 2 zákona č. 13/1997 Sb. v platném znění, žalovaný si tuto výzvu nepřevzal a dlužnou částku nezaplatil. Dne datum žalobce zaslal žalovanému 2. výzvu k úhradě pohledávky a dne datum žalobce vyzval žalovaného předžalobní výzvou ve smyslu § 142a o. s. ř. k úhradě dlužné částky. Žalovaný svůj dluh vůči žalobci neuhradil.

2. Žalovaný si k žalobnímu nároku nevyjádřil.

3. Jelikož nastaly předpoklady dané ustanovením § 115 a) o. s. ř., kdy strany vyjádřily souhlas s rozhodnutím ve věci samé bez nařízení jednání, soud ve věci rozhodl, aniž nařizoval ústní jednání, když vycházel z žalobních tvrzení a dokladů předložených žalobcem.

4. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru o tomto skutkovém stavu: V řízení bylo prokázáno, že ačkoliv dle platného harmonogramu pro blokové čištění ulic ve obec, kdy bylo vydáno rozhodnutí o dočasném zákazu stání vozidel na ulici adresa ve obec ke dni datum, což bylo řádně označeno příslušnou dopravní značkou, žalovaný na tomto místě dne datum parkoval své vozidlo značka automobilu číslo registrační značka, a proto muselo dojít pro prováděné blokové čištění k přemístění vozidla na náklady jeho provozovatele a poté toto vozidlo bylo vráceno zpět. Žalobce uhradil právnická osoba, úhradu dle platného smluvního ujednání ve výši 900 Kč za přemístění tohoto vozidla, a následně vyzvala žalovaného k úhradě částky 900 Kč za přemístění vozidla, když tato výzva byla žalovanému řádně doručena prostřednictvím České pošty s. p., v níž bylo stanoveno, že je povinen částku 900 Kč zaplatit do datum. Žalovaný však svůj dluh vůči žalobci neuhradil, čímž se dostal do prodlení se splněním svého peněžitého závazku. Žalovaný v průběhu řízení netvrdil a už vůbec neprokázal, že by svou povinnost vůči žalobci splnil.

5. Po právním zhodnocení soud dospěl k závěru, že žalobní nárok žalobce je zcela důvodný. V řízení bylo prokázáno, že žalobce je oprávněn v souladu s ustanovením § 19a zákona č. 13/1997 Sb. v platném znění za účelem čištění ulic vydat dočasný zákaz stání vozidel, když k datum prováděl na ulici adresa ve obec blokové čištění. Vzhledem k tomu, že žalovaný přes toto upozornění formou dopravní značky zde vozidlo ponechal, muselo dojít k jeho dočasnému odtahu a je tedy povinován v souladu s ustanovením § 19b odst. 2 zákona č. 13/1997 Sb. uhradit částku 900 Kč za provedené přemístění daného vozidla. Žalovaný tím, že tuto svou povinnost vůči žalobci nesplnil, je povinen taktéž zaplatit příslušenství z žalované částky, když nárok na příslušenství vyplývá z ustanovení § 1968, 1970 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník, přičemž výše úroků z prodlení je pak odůvodněna ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Z výše uvedených důvodů, kdy byla beze zbytku prokázána skutková tvrzení uvedená žalobcem v žalobě, která vyplývají z právních předpisů, soud zcela vyhověl uplatněnému žalobnímu nároku tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

6. Jelikož byl žalobce v řízení zcela úspěšný, v souladu s ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. má nárok na plnou náhradu nákladů řízení, a to v částce 1 600 Kč, když tato sestává z těchto položek: 1 000 Kč za zaplacený soudní poplatek, 2x 300 Kč za náhradu hotových výdajů dle § 1, § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. (sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby) za užití ustanovení § 151 odst. 3 o. s. ř.

7. Lhůta k zaplacení žalované částky, jejího příslušenství a nákladů řízení je odůvodněna ustanovením § 160 odst. 1 věta prvá o. s. ř. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.