34 C 413/2025

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Bojkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 11 501 Kč

I. Žaloba žalobkyně na zaplacení částky 11 501 Kč se v plném rozsahu zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se svou žalobou podanou Okresního soudu v , adresa, dne 24. 3. 2025 domáhala po žalovaném zaplacení částky 11 501 Kč, s odůvodněním, že žalobkyně je poskytovatelem spotřebitelského úvěru v souladu s ustanovením § 169 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. zákona o spotřebitelském úvěru, kdy tuto činnost poskytuje na základě živnostenského oprávnění vystaveného Českou národní bankou dne 18. 5. 2018. Žalobkyně uzavřela s žalovaným dne 21. 6. 2023 smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které žalobkyně poskytla žalovanému standardní neúčelový úvěr ve výši 30 000 Kč, a to tak, že částku 27 500 Kč převedla v souladu s čl. 2 písm. b) smlouvy na účet zákazníka uvedený na první straně smlouvy o úvěru, tedy na účet určený žalovaným, přičemž dne 23. 6. 2023 došlo k čerpání peněžních prostředků, tedy úvěru, ze strany žalovaného v souladu s čl. 2 smlouvy o úvěru. Zbytek peněžních prostředků převedla žalobkyně v souladu s čl. 2 písm. b) smlouvy o úvěru na účet zprostředkovatele, jakožto provizi. V rámci smluvního ujednání bylo stanoveno, že poskytnuté peněžní prostředky společně s úroky dle dohodnuté roční zápůjční úrokové sazby uvedené v rámci smlouvy o úvěru, tedy celkem 40 000 Kč, uhradí žalovaný žalobkyni v částkách 1 600 Kč měsíčně, a to vždy ke každému 20. dni měsíce na účet žalobkyně, přičemž první splátka byla stanovena na den 20. 7. 2023. Z důvodu nesplnění smlouvy o úvěru žalobkyně podala vůči žalovanému příslušnou žalobu a Okresní soud v Opavě vydal dne 12. 1. 2024 platební rozkaz č. j. , spisová značka, , který nabyl právní moci 8. 2. 2024 a stal se vykonatelným, kdy pohledávka ve výši 32 047 Kč byla uhrazena ke dni 4. 12. 2024. K uzavření smlouvy o úvěru došlo v elektronické formě prostřednictvím verifikační platby 1 Kč v souladu s článkem XII. bod 1 smlouvy, a to okamžikem, kdy žalovaný smlouvu podepsal, přičemž za okamžik podpisu smlouvy se považuje okamžik, kdy tzv. verifikační platba 1 Kč byla připsaná na účet žalobkyně, tedy na účet číslo , č. účtu, pod VS číslo úvěrové smlouvy. Žalovaný však neplnil řádně své povinnosti vyplývající ze smlouvy, přestože byl opakovaně k jejich zaplacení upomínán, a to upomínkami ze dne 24. 7. 2023 a 24. 8. 2023 a také po zesplatnění úvěru ke dni 24. 9. 2023, které bylo součástí předžalobní výzvy ve smyslu § 142a o. s. ř. Žalobkyni tak vznikl nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z neuhrazené zůstatku úvěru dle čl. 4 bod 2 písmena b) smlouvy, což činí částku 11 501 Kč představující 0,1 % denně z částky 32 047 Kč za dobu od 15. 11. 2023 do 4. 12. 2024. Žalobkyně na výzvu soudu doplnila svá tvrzení, že k posouzení schopnosti žalovaného úvěr splácet učinila dotaz na žalovaného ohledně jeho příjmu za měsíc 4,5/2023 z pracovního poměru, dále žalovaný byl prověřován i telefonicky, kdy průměrná mzda od zaměstnavatele byla zjištěna ve výši 32 185 Kč. Žalobkyně činila také dotaz na Centrální evidenci exekucí, insolvenční rejstřík a měla i k dispozici prohlášení matky žalovaného, , jméno FO, , o výši plateb na bydlení žalovaným. Na základě těchto skutečností žalobkyně dospěla k závěru, že žalovaný je způsobilý uhradit dlužnou částku formou stanovených splátek.

2. Žalobkyně soudnímu jednání konanému dne 22. 1. 2026 omluvila, žalovaný se bez předchozí omluvy k jednání nedostavil, soud tedy za užití ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal v nepřítomnosti účastníků.

3. Po provedeném dokazování soud učinil tato skutková zjištění:

4. Z listiny označené jako smlouva o spotřebitelském úvěru číslo , hodnota, , vystavené ke dni 21. 6. 2023 bylo zjištěno, že jako strana dlužníka byl označen žalovaný, jako strana poskytovatele úvěru byla označen žalobkyně, když celková výše spotřebitelského úvěru byla 30 000 Kč, přičemž bylo stanoveno, že bude uhrazen formou splátek po 1 600 Kč měsíčně po dobu 25 měsíců, datum poslední splátky byl stanoven ke dni 20. 7. 2025. Ve smlouvě bylo ujednání, že strana, které byl poskytován úvěr, se zavazuje zaplatit celkovou částku za úvěr 40 000 Kč s 15% zákonným úrokem z prodlení ke dni uzavření úvěru a s 28,17% roční úrokovou sazbou. Bylo zde uvedeno, že smlouva byla uzavřená verifikační platbou 1 Kč dle čl. 12, bod 1 smlouvy o úvěru, s tím, že smlouva za žalující stranu byla uzavřena prostřednictvím zprostředkovatele -pověřeného pracovníka poskytovatele úvěru. Žalobkyně, jakožto poskytovatel úvěru , Jméno žalobkyně, ., nebyla podepsána na této smlouvě prostřednictvím zastoupené osoby, stejně jako zde nebyl podepsán žalovaný.

5. Z listiny označené jako závazky spotřebitele čestné prohlášení, stejně jako z listiny označené jako výdaje spotřebitele bylo zjištěno, že zde není žalovaný podepsán.

6. Z potvrzení o transakcích vystaveného , Anonymizováno, bylo zjištěno toliko, že dne 23. 6. 2023 byla z účtu čísla , č. účtu, uhrazena na číslo účtu číslo , č. účtu, částka 27 500 Kč, byl zde uveden název protistrany , Jméno žalovaného, . Z tohoto účtu byla zaplacena na číslo účtu , č. účtu, dne 23. 6. 2023 částka 2 500 Kč vedený na jméno , jméno FO, .

7. Z listiny označené jako posouzení úvěruschopnosti zákazníka bylo zjištěno, že zde byly uvedeny příjmy i výdaje osoby označené jako , Jméno žalovaného, s uvedením data 22. 6. 2023, s podpisem neoznačené osoby, zřejmě zaměstnancem či pověřenou osobou žalobkyně.

8. Z listiny označené jako prohlášení bylo zjištěno, že osoba , jméno FO, prohlašuje, že jejím synem je , Jméno žalovaného, a že jí přispívá na bydlení v bytě částkou 4 000 Kč měsíčně.

9. Z listiny označen jako výpočet dodatečné pokuty, smlouva číslo , hodnota, , bylo zjištěno, že dle výpočtu pokuty za období od 27. 8. 2024 do 4. 12. 2024 tato činí částku 11 501 Kč.

10. Z listiny označené jako zesplatnění pro smlouvu číslo , hodnota, ze dne 24. 9. 2023 bylo zjištěno, že tímto žalobkyně rozhodla o zesplatnění zbylé částky u nedoplacené částky úvěru, když tato rozhodnutí o zesplatnění bylo dne 24. 9. 2023 podáno na poště.

11. Z listiny označené jako předžalobní výzva bylo zjištěno, že dne 20. 2. 2025 žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky v souladu s ustanovením § 142 o. s. ř.

12. Z listiny označené jako , jméno FO, , právnická osoba, bylo zjištěno, že výše čistého měsíčního příjmu za období 4/2023 byla v částce 32 249 Kč.

13. Další důkazy soud nekonstatuje, neboť dospěl k závěru, že z nich nebyly zjištěny žádné významné skutečnosti objasňující skutkový stav.

14. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba žalobkyně důvodná není. Soud reflektuje, že žalobkyně předložila k důkazu nepodepsanou listinu výše citované smlouvy, nicméně z této smlouvy o spotřebitelském úvěru nelze dovodit ani že byla uzavřena za žalující stranu, když se zde nenachází podpis oprávněné osoby, a již vůbec ne, že byla uzavřena za stranu žalovanou, když se zde stanoví, že zákazník podepsal tuto smlouvu verifikační platbou ve výši 1 Kč, nicméně žalobkyně nikterak nedoložila, že se jednalo o platbu učiněnou skutečně samotným žalovaným. Že byla provedena platba na účet žalobkyně ve výši 1 Kč v době rozhodné sice žalobkyně doložila verifikační platbou výše citovanou, nedoložila ale, že se jedná o účet, kterým disponuje žalovaný, event. že je veden na jeho jméno, a tudíž nelze dovozovat, že by daná smlouva byla uzavřena právě mezi žalobkyní a žalovaným, neboť žalobkyně nedoložila žádné důkazy k prokázání identity žalovaného, např. kopii občanského průkazu, elektronickým podpisem nebo jiné prostředky k ověření totožnosti jednajícího pro účely elektronické komunikace či jiné. Soud tedy nevzal za prokázané, že předmětná smlouva o úvěru byla mezi stranami o tvrzeném obsahu uzavřena. Pokud by její uzavření bylo prokázáno, soud by po právní stránce posoudil soud vztah mezi žalobkyní a žalovaným podle § 2395 a následujících občanského zákoníku (dále jen o. z.) jako vztah ze smlouvy o úvěru, která však nebyla uzavřena platně. S ohledem na obsah smlouvy, kterým je poskytnutí úvěru podnikatelem spotřebiteli, by bylo potom zapotřebí na daný závazkový vztah aplikovat ustanovení zákona číslo 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru v platném znění (dále jen z. s. ú.). Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. je věřitel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Spotřebitelský úvěr poskytne jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná dle § 87 z. s. ú. Požadavek na posouzení úvěruschopnosti má v první řadě chránit nikoliv poskytovatele úvěru, ale spotřebitele; soud se pak ztotožňuje s názorem Krajského soudu v Ostravě, že k neplatnosti úvěrové smlouvy z důvodu neposouzení úvěruschopnosti spotřebitele je třeba přihlédnout z úřední povinnosti, a to i v režimu z. s. ú. (srovnej rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 14. března 2018, sp. zn. 8 Co 47/2018, ale též nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4129/18). Smlouva by proto byla shledána absolutně neplatnou i za předpokladu, že by se její uzavření v řízení prokázalo. Soud dospěl k závěru, že ani kdyby soud dovodil, že byla smlouva mezi účastníky řádně uzavřena, nelze konstatovat, že byla řádně prověřena úvěruschopnost žalovaného, neboť zde byly uváděny údaje vztahující se k osobě žalovaného a jeho čestného prohlášení, tyto však nebyly nikterak žalovaným signovány či jinak potvrzeny, že jsou údaje vztahující se právě k osobě žalovaného. Toliko výplatní páska založená žalující stranou o příjmu žalovaného nemůže sama o sobě osvědčit, že ostatní údaje, které se uvádějí k podkladům pro poskytnutí úvěru v prohlášeních o příjmech a závazcích spotřebitele, které nebyly taktéž nikterak žalovaným potvrzeny, by byly dostatečné k prokázání úvěruschopnosti žalovaného. Pouhé dotazy na příslušné evidence o exekucích či insolvenčním rejstříku nemohou samy o sobě postačit, aby bylo verifikováno, zdali je žalovaný osobou, která má či nemá další dlužné závazky, zdali je osobou, která má či nemá vyživovací povinnosti atp., tedy nebyly standardním způsobem ověřeny příjmy a výdaje žalované tak, jak to má na mysli ustálená soudní judikatura. Za této situace soud neshledal smlouvu o spotřebitelském úvěru jako platně sjednanou a jestliže nebyla platně sjednána, pak nelze vyhodnotit ani jako platně sjednané ujednání o smluvní pokutě, když na základě tohoto ujednání se žalobkyně domáhá svého nároku. Ze všech výše uvedených důvodů, při shledání závěrů, že smlouva nebyla mezi zúčastněnými stranami platně uzavřena, soud nemohl shledat nárok žalobkyně důvodným, a proto shledávaje nárok žalobkyně neopodstatněným, tento v plném rozsahu zamítl tak, jak je uvedeno v odstavci I. výroku tohoto rozhodnuti.

15. Jestliže žalobkyně byla v řízení zcela neúspěšná a žalovanému v souvislosti s tímto řízením žádné náklady řízení nevznikly, soud za užití ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. rozhodl o náhradě nákladů řízení tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.