34 C 431/2025

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Bojkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 48 434,54 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 23 000 Kč s 11,5% zákonným úrokem z prodlení za dobu od 9. 9. 2025 do zaplacení, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žaloba se co do povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni částku ve výši 24 736,85 Kč, 12% zákonný úrok z prodlení z částky 530,84 Kč za dobu od 22. 4. 2025 do zaplacení, 12% zákonný úrok z prodlení z částky 23 000 Kč za dobu od 22. 4. 2025 do 8. 9. 2025, 0,5% zákonný úrok z prodlení z částky 23 000 Kč za dobu od 9. 9. 2025 do zaplacení a částku 697,69 Kč zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů.

IV. Žalobkyni se vrací na soudním poplatku částka ve výši 726 Kč z účtu Okresního soudu v , adresa, .

1. Žalobkyně se svou žalobou podanou u Okresního soudu v , adresa, dne 24. 9. 2025 domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 48 434,54 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o revolvingovém úvěru č. , hodnota, dne 20. 12. 2024 distančním způsobem na adrese , Anonymizováno, (dále jen „Smlouva“), na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení až do výše 36 000 Kč s možností postupného čerpání. Žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu s příslušenstvím formou pravidelných měsíčních splátek, kdy první splátka měla být zaplacena dne 19. 1. 2025 a konec kreditového rámce měl nastat dne 12. 6. 2026. Žalovaný takto požádal o poskytnutí úvěru prostřednictvím internetové stránky , Anonymizováno, vyplněním žádosti o poskytnutí úvěru a poskytl údaje, na základě kterých žalobkyně posoudila jeho úvěruschopnost, a to tak, že si nejprve zjistila u žalovaného celkový počet členů domácnosti žijících ve společně hospodařící domácnosti se spotřebitelem a počet takovýchto osob, které mají příjem, pravidelné měsíční výdaje uvedené spotřebitelem při žádosti o spotřebitelský úvěr, čisté měsíční příjmy uvedené spotřebitelem, ověřené čisté měsíční příjmy a další. Na základě těchto skutečnosti dospěla žalobkyně k závěru, že je dáno možnostmi žalovaného úvěr splácet, když zároveň dané údaje ověřovala i prostřednictvím příslušných databází – Centrální evidence exekucí, ISIR, a dále. Žalovaný na to potvrdil správnost uvedených údajů ve smlouvě, která byla se žalovaným platně uzavřena elektronicky prostřednictvím klientského profilu, do kterého se žalovaný přihlásil pomocí dvou faktorového ověření a takto byla smlouva uzavřena. Na základě této skutečnosti žalobkyně posléze poskytla žalovanému úvěr, a to ve výši 23 000 Kč dne 20. 12. 2024 převodem na jeho účet č. , č. účtu, . Žalovaný však neplnil řádně své povinnosti, když řádně nesplácel dlužné úhrady, a proto žalobkyně vypověděla žalovanému smlouvu dne 21. 4. 2025. Žalovaný takto dluží žalobkyni na jistině částku 22 999,94 Kč, poplatek za vyplacení tranší úvěru 457,70 Kč, smluvní úrok ve výši 24 206,01 Kč, poplatek za službu „klidné spaní“ ve výši 73,20 Kč. Žalobkyni také vznikl nárok na úhradu smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, v níž je žalovaný v prodlení, kdy požaduje toto plnění za období od 19. 1. 2025 do 19. 4. 2025. Žalobkyně uvedla, že přesto, že vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou, dlužná částka žalovaným nebyla zaplacena.

2. Žalovaný se k žalobě žádným způsobem nevyjádřil.

3. K ústnímu jednání konanému dne 29. 1. 2026 se žádný z účastníků bez předchozí omluvy nedostavil, soud tedy za užití ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal v nepřítomnosti účastníků, kdy vycházel z žalobních tvrzení, doložených listinných důkazů a z obsahu spisu.

4. Na základě provedeného dokazování soud zjistil následující skutečnosti:

5. Z listiny označené jako Smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru , Anonymizováno, půjčka č. , hodnota, soud zjistil, že jako strana poskytující částku byla uvedena žalobkyně, jakožto strana dlužníka byl označen žalovaný, kdy předmětem této smlouvy byl závazek žalobkyně poskytnout žalovanému revolvingový úvěr bezúčelový až do výše 36 000 Kč, konec kreditového rámce měl nastat dne 12. 6. 2026, byla zde uvedena sjednaná úroková sazba a smluvní pokuta, RPSN v celkové výši 1 302,49 %. Smlouva nebyla opatřena podpisem žalovaného, za žalobkyni byl místo podpisu uveden znak, když soudu je z úřední činnosti známo, že tento znak je stejný ve všech smlouvách stejného druhu předkládaných ve sporech žalobkyní.

6. Z listiny Výpis o posouzení úvěruschopnosti u společnosti , Jméno žalobkyně, . bylo toliko zjištěno, že zde jsou údaje vztahující se k osobě žalovaného a jeho příjmech, které však nebyly nikterak signovány či potvrzeny.

7. Z dalších listin Údaje o poskytovateli spotřebitelského úvěru, Souhlas se zpracováním osobních údajů a Všeobecné obchodní podmínky soud zjistil, že ani jedna z listin není opatřena podpisem žalobkyně či žalovaného.

8. Dle sdělení , Anonymizováno, ze dne 23. 10. 2025 bylo zjištěno, že žalovaný má evidován u této banky účet č. , č. účtu, a že na tento účet byla v období 12/2024-4/2025 vyplacena částka 23 000 Kč.

9. Z předžalobní výzvy k úhradě ze dne 29. 8. 2025 bylo zjištěno, že tímto žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částky 49 670,60 Kč, jakož i náhrady nákladů řízení ve lhůtě do tří dnů, když z potvrzení o podání této výzvy na poště bylo zjištěno, že tato byla podána na poště dne 2. 9. 2025.

10. Z listiny Sazebník, Obecné podmínky posuzování a filozofie Společnosti, Autorizace ověření totožnosti soud nezjistil žádné skutečnosti, které by měly nějakou relevanci pro rozhodnutí ve věci samé, a proto je v tomto rozhodnutí nekonstatuje, když dospěl soud k závěru, že skutkový stav byl náležitě objasněn v takovém rozsahu, aby soud mohl ve věci meritorně rozhodnout.

11. Soud předně konstatuje, že v řízení nevzal za prokázáno, že by mezi žalobkyní jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o tvrzeném obsahu. Žalobkyně sice předložila k důkazu listiny nadepsané jako Údaje o Poskytovateli spotřebitelského úvěru, Souhlas se zpracováním osobních údajů, Všeobecné obchodní podmínky a Smlouva o revolvingovém úvěru, nicméně tyto nebyly opatřeny relevantními podpisy stran, které ji měly uzavřít; z těchto listin se uzavření smlouvy s žalovaným nepodává, resp. nebylo v řízení prokázáno, že by text těchto listin odpovídal projevu vůle žalovaného. Nebylo tedy prokázáno, že by smlouva o tvrzeném obsahu byla skutečně mezi těmito účastníky uzavřena prostřednictvím veřejné datové sítě Internet, tedy pomocí prostředků komunikace na dálku, za splnění podmínek § 562 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.). Rovněž soud nevzal za prokázáno, že by žalobkyně při uzavření smlouvy zkoumala řádně schopnost žalovaného úvěr splácet, a to jeho příjmovou a výdajovou stránku v kontextu konkrétních osobních poměrů žalovaného. V tomto směru žalobkyně doložila pouze listiny: Výpis o posouzení úvěruschopnosti u společnosti , Jméno žalobkyně, . a Identifikované příjmy, kdy jde o listiny vytvořené žalobkyní, které tuto skutečnost nejsou způsobilé samy o sobě prokázat. Soud byl připraven poučit žalobkyni o nutnosti doplnit skutková tvrzení a o povinnosti označit důkazy k prokázání svých tvrzení ve smyslu § 118a o. s. ř., avšak žalobkyně se svou dobrovolnou neúčastí u jednání o možnost být poučena ze strany soudu připravila.

12. Soud vzal naproti tomu za prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému částku ve výši 23 000 Kč výplatou ke dni 21. 12. 2024 na účet žalovaného, přičemž soud vzal za prokázané dle vlastního vyjádření žalobkyně, že žalovaný z této dlužné částky neuhradil ničeho, ačkoli byl předžalobní výzvou ze dne 8. 9. 2025 vyzván k úhradě dlužné částky.

13. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen OZ) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

14. Podle § 2993 OZ plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

15. Na základě uvedeného tak soud konstatuje, že žalobě lze vyhovět pouze částečně. V řízení soud vzal za prokázané, že žalobkyně poskytla žalovanému plnění bez právního důvodu ve výši 23 000 Kč převodem na jeho účet, jak bylo konstatováno shora, žalovaný neuhradil před podáním žaloby ničeho (což žalobkyně nijak neprokazovala, nicméně ani žalovaný netvrdil a neprokázal žádné úhrady, které by žalobkyní nebyly zohledněny, resp. neuplatnil žádnou procesní obranu). Soud tedy konstatuje, že žalobkyni náleží v souladu se shora citovaným ustanovením § 2991 odst. 1, 2 a § 2993 o. z. z titulu bezdůvodného obohacení právo na vrácení všeho, co bez prokázaného důvodu poskytla žalovanému. Na základě výše uvedeného tak soud shledal žalobu důvodnou co do částky ve výši 23 000 Kč představující žalovanému poskytnuté a nevrácené finanční prostředky.

16. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení s plněním peněžitého závazku, přiznal soud žalobkyni podle § 1968 o.z. také právo na úroky z prodlení za dobu od 9. 9. 2025 do zaplacení, což je první prokázaný den prodlení žalovaného. Splatnost nebyla dle názoru soudu sjednána (s ohledem na absenci platně uzavřené smlouvy shora) a žalovaný podle § 1958 odst. 2 o. z. je povinen poprvé plnit až poté, kdy k tomu byl vyzván. Žalovaný byl vyzván k úhradě předžalobní výzvou ze dne 29. 8. 2025, která byla podána na poště dne 2. 9. 2025; byla mu tak za použití § 573 o. z. doručena do jeho dispoziční sféry dne 5. 9. 2025, žalovaný byl s ohledem na žalobkyní uvedenou třídenní lhůtu k plnění povinen zaplatit dlužnou částku do 8. 9. 2025, tudíž k 9. 9. 2025 se dostal do prodlení. Úroky z prodlení pak soud přiznal ve výši 11,5 % ročně v souladu s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbývajícím rozsahu soud z důvodů výše uvedených neshledal žalobu opodstatněnou a tuto zamítl tak, jak je uvedeno v odstavci II. výroku tohoto rozhodnutí.

17. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř. Vzhledem k tomu, že žalobkyně byla ve větší míře neúspěšná nežli úspěšná a žalovanému v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly, soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

18. Lhůta k zaplacení přiznané částky, jejího příslušenství je odůvodněna § 160 odst. 1 o. s. ř.

19. Výrok IV. je odůvodněn ustanovením § 10 odst. 2 zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích, kdy vzhledem k tomu, že na základě nesprávné výzvy soudu žalobkyně uhradila celkem na soudním poplatku částku 1 938 Kč, ačkoliv správně měl být uhrazen soudní poplatek ve výši 1 212 Kč, soud rozhodl o vrácení části soudního poplatku ve výši 726 Kč, jak je uvedeno v odst. IV. tohoto rozhodnutí.