34 C 435/2023

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Bojkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o 205 986 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba žalobkyně, aby byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyní částku ve výši 205 986 Kč s 8,5% zákonným úrokem z prodlení z částky 194 532 Kč za dobu od 15. 9. 2021 do zaplacení, se zamítá v plném rozsahu.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se svou žalobou podanou u Okresního soudu v Ostravě dne 30. 6. 2023 domáhala po žalované zaplacení částky 205 986 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění svého nároku žalobkyně uvedla, že mezi žalobkyní a žalovanou došlo dne 19. 12. 2019 k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru označené„ [anonymizováno]“ [číslo] v provozovně obchodníka [právnická osoba] - zprostředkovatele úvěru. Žalobkyně se zavázala na základě této smlouvy poskytnout žalované úvěr na nákup automobilu ve výši 235 250 Kč, který se žalovaná zavázala splácet v 60 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 5 984 Kč, přičemž byla sjednána úroková sazba v rozsahu 18,08 % a RPSN 21,3. Celkově se žalovaná zavázala při řádném splácení uhradit žalobkyni 359 040 Kč, když součástí celkové výše úvěru je též poplatek za sjednání úvěru ve výši 3 % z výše financové částky úvěru, přičemž poplatek byl úročen jako součást jistiny a splácen v pravidelných splátkách úvěru. Závazek sjednaný ve smlouvě byl ze strany žalobkyně splněn a obchodníkovi bylo dne 23. 12. 2019 převodem na účet č. [bankovní účet] poskytnut sjednaný úvěr – uhrazena kupní cena zboží za žalovanou tak, jak vyplývá ze smlouvy o úvěru. Žalovaná platila jednotlivé splátky a celkově tak uhradila na splátkách 100 372 Kč, z těchto splátek byla započtena částka 49 054 na úhradu úroků, 40 718 Kč na úhradu jistiny, 10 000 Kč na úhradu penále (smluvní pokuty) a 600 Kč na úhradu nákladů spojených s vymáháním. Závazek sjednaný ve smlouvě byl ze strany žalobkyně splněn a žalované byl poskytnut úvěr. Naproti tomu žalovaná své povinnosti vyplývající ze smlouvy nesplnila řádně, když neplatila jednotlivé splátky. Vzhledem k opakovanému prodlení žalované žalobkyně dopisem ze dne 1. 9. 2021 písemně odstoupila od smlouvy, když odstoupení od smlouvy bylo žalované zasláno dne 3. 9. 2021. Odstoupení od smlouvy tedy nabylo účinnosti nejpozději ke dni 14. 9. 2021, kdy dle ustanovení smlouvy o úvěru tato smlouva zanikla a došlo-li již k čerpání úvěru, celý, do té doby nesplacený úvěr, jakož i veškeré další peněžní závazky ze smlouvy o úvěru, se stávají splatnými a klient je povinen je okamžitě uhradit žalobkyni v plné výši. Celkový dluh žalované tak představuje částku 205 986 Kč skládající se z poskytnutých nevrácených prostředků (jistiny) ve výši 194 532 Kč, dlužných běžných úroků vyčíslených ke dni odstoupení na částku 9 954 Kč, dlužné úhrady nákladů v případě ukončení smlouvy o úvěru ze strany věřitele ve výši 1 500 Kč. Jistina byla vypočtena jako rozdíl čerpaných prostředků a splátek započtených na jistinu. Žalovaná byla znovu vyzvána dopisem ze dne 1. 3. 2022, aby dlužnou částku žalobkyni uhradila, tato však svou povinnost nesplnila. Ve smlouvě o úvěru žalovaná uvedla a stvrdila svým podpisem, jaké jsou její měsíční příjmy, dále uvedla, kolik činí měsíční náklady na bydlení, srážky ze mzdy a exekuce, závazky po splatnosti, náklady na splátky půjček a leasingů. Žalovaná dále uvedla svůj rodinný stav a počet vyživovacích osob. Na základě výše uvedeného dospěla žalobkyně k závěru, že příjem žalované byl dostatečný na pokrytí existenčních výdajů i splátek, když žalobkyně tedy výdaje i příjem žalované důležité pro stanovení úvěruschopnosti dlužníka před sjednáním smlouvy řádně a s odbornou péčí v souladu s ustanovením § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru č. 257/106 Sb., resp. ustanovením zákona [číslo] Sb. v souladu s rozhodnutím NS ČR z 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018. Vzhledem k tom, že žalovaná své povinnosti vůči žalobkyni nesplnila, přestože jí byla zaslána výzva k zaplacení dlužné částky ve smyslu § 142a o. s. ř. ze dne 1. 3. 2022, kdy tento dopis byl odeslán dne 7. 3. 2022, žalovaná svou povinnost vůči žalobkyni nesplnila.

2. K ústnímu jednání konanému dne 26. 10. 2023 se žalobkyně omluvila, žalovaná se k ústnímu jednání dostavila, soud tedy dle ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal v nepřítomnosti žalobkyně.

3. Žalovaná uváděla, že s uplatněným nárokem nesouhlasí, když připustila, že podepsala smlouva o poskytnutí úvěru, avšak jí samotné žádná peněžitá částka od žalobkyně vyplacena nebyla a neví ani o tom, jestli byla zaplacena za předmětné vozidlo, na jehož koupi byl úvěr sjednán, přičemž toto vozidlo nikdy neužívala, neboť jak plyne z prohlášení, toto předala ihned k užívání svému bratrovi. V současné době toto vozidlo není ani v držení jejího bratra, neboť bylo odcizeno, toto bylo nahlášeno PČR, když věc byla odložena, když se nepodařil zjistit možného pachatele tohoto trestného činu. Dále žalovaná uváděla, že žalobkyně nikterak nezkoumala její osobní, majetkové a výdělkové poměry tak, že by žádala doložení výše příjmu, když v době podpisu smlouvy byla osobou samostatně výdělečně činnou, žalobkyně po ní nechtěla doložit žádné stvrzení této skutečnosti, a navíc jí nebyla předložena ani plná moc opravňující firmu prodávající předmětné vozidlo [právnická osoba] k zastupování žalobkyně.

4. Po provedeném dokazování soud učinil tato zjištění z těchto důkazů:

5. Z listiny označené jako Smlouva o spotřebitelském úvěru [anonymizováno] [číslo] bylo zjištěno, že za žalobkyni byla označena jako zprostředkovatel úvěru firma [právnická osoba], když předmětem této smlouvy bylo označeno financování věci - vozidla [značka automobilu], rok výroby [rok], [VIN kód], byla zde uvedena celková kupní cena vozidla 228 398 Kč, celková výše úvěru je 235 520 Kč, měsíční splátka byla stanovena na 5 984 Kč, počet splátek 60 při stanovení roční úrokové sazby 18,8 % a RPSN 21,3. V této smlouvě nebylo vůbec stanoveno, jakým způsobem bude provedena výplata daného úvěru; daná smlouva o spotřebitelském úvěru měla být uzavřena prostřednictvím společnosti [právnická osoba] na základě plné moci; plná moc k uzavření této smlouvy však žalobkyní nebyla doložena.

6. Z listiny označené jako formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru bylo zjištěno, že spotřebitelský úvěr se poskytuje formou odložené platby za zboží nebo službu, celková částka úvěru je 359 040 Kč, výše úvěru je 235 250 Kč, zprostředkovatelem tohoto úvěru je firma [právnická osoba] Tato listina byla sepsána ke dni 19. 12. 2019.

7. Z listiny označené jako protokol o převzetí vozidla – smlouva o úvěru [číslo] bylo zjištěno, že vozidlo [značka automobilu], [VIN kód] bylo dne 19. 12. 2019 převzato žalovanou.

8. Z listiny označené jako kupní smlouva bylo zjištěno, že tato byla uzavřena mezi prodávající – společností [právnická osoba] a kupující – žalovanou, jejím předmětem byl prodej vozidla [anonymizováno], [VIN kód], s tím, že kupní cena byla stanovena na částku 228 938 Kč, když při podpisu této smlouvy nebyla zaplacena žádná částka, přičemž bylo sjednáno, že kupní cena bude kupující prodávajícímu zaplacena čerpáním úvěru na základě smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené mezi kupujícím a [právnická osoba] s. r. o. na bankovní účet prodávajícího č. [bankovní účet] vedený u [právnická osoba] nejpozději do 30 pracovních dnů ode dne podpisu této smlouvy. V této kupní smlouvě nebylo uvedeno datum, ke kterému byla smlouva uzavřena.

9. Z faktury č. [anonymizováno] [číslo] vystavené společností [právnická osoba] jako dodavatelem proti odběrateli žalované bylo zjištěno, že touto fakturou firma [právnická osoba] účtuje žalované zaplacení kupní ceny za předmětné vozidlo, když nebyla složena žádná akontace a celková cena je 228 398 Kč, ve které je zahrnuta sleva 13 800 Kč, přičemž dlužná částka bude uhrazena na účet č. [bankovní účet]. Datum převzetí vozu byl stanoven ke dni 19. 12. 2019.

10. Z listiny označené jako obraty bylo zjištěno, že z účtu [ulice] banky č. ú. [číslo] byla dne 23. 12. 2019 vyplacena částka 228 398 Kč ve prospěch účtu [číslo] [bankovní účet].

11. Z výpisu účtu z [ulice] banky bylo zjištěno, že z účtu [číslo] [bankovní účet] byla vyplacena částka 228 398 Kč ve prospěch účtu [číslo] [bankovní účet] ke dni 23. 12. 2019.

12. Z listiny označené jako zpráva a posouzení úvěruschopnosti bylo zjištěno, že žalovaná poskytla kopii občanského průkazu a cestovní pasu, byla identifikovaná na prodejně, s tím, že byla prověřována její osoba přes registr [příjmení] a přes insolvenční rejstřík. Dále zde byly uvedeny výdaje – náklady na bydlení 1 000 Kč, splátky úvěru 4 401 Kč. Ověření údajů bylo z příslušných databází a registrů. Toto posouzení úvěruschopnosti nebylo signováno žalovanou.

13. Z listiny označené jako druhá upomínka při prodlení spotřebitele ze dne 12. 12. 2020 bylo zjištěno, že tímto žalobkyně vyzývala žalovanou k úhradě dlužných splátek ve výši 18 552 Kč. Listina o doručení této výzvy nebyla soudu předložena.

14. Z listiny označené jako odstoupení od smlouvy a výzva k okamžité úhradě dluhu ze dne 1. 9. 2021 bylo zjištěno, že tímto žalobkyně sdělila žalované, že odstupuje od smlouvy a vyzvala žalovanou k zaplacení částky 205 986 Kč. Z podacího poštovního archu bylo zjištěno, že toto oznámení bylo podáno na poště ke dni 3. 9. 2021.

15. Z listiny označené jako odstoupení od smlouvy o úvěru a výzva k okamžité úhradě dluhu, oznámení o zániku pojištění ze dne 1. 3. 2022 bylo zjištěno, že tímto žalobkyně sdělila žalované, že došlo k odstoupení žalobkyně od smlouvy o úvěru, v důsledku čehož dochází k splatnosti celého úvěru, s tím, že žalovaná byla vyzvána k zaplacení dlužné částky 205 986 Kč, a to okamžitě. Z podacího poštovního archu bylo zjištěno, že výzva byla podána na poště ke dni 7. 3. 2022.

16. Po provedeném dokazování soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu: V řízení nebylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovanou došlo k platnému uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, neboť nebylo prokázáno, že firma [právnická osoba] legitimně uzavírala tuto smlouvu za žalobkyni na základě plné moci, když takovouto plnou moc žalobkyně nedoložila, navíc ani neoznačila žádný důkaz, osvědčující tuto okolnost. Na základě této skutečnosti má soud za to, že zde nebylo prokázáno, že byla smlouva o úvěru mezi smluvními stranami sporu uzavřena. Dále nebylo prokázáno, že byla u žalované řádně prověřována její úvěruschopnost, jak to vyplývá z ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb., když žalovaná popřela, že by byla vyzvána k doložení jakýchkoli svých příjmů, výdajů a dalších dokladů, které by osvědčovaly její životní náklady na bydlení, atp. Dále v řízení nebylo prokázáno, že by žalobkyně jakýmkoli způsobem splnila povinnosti vyplývající ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [anonymizováno], tedy že poskytla žalované úvěr v tvrzené výši 235 250 Kč. V samotné smlouvě o spotřebitelském úvěru se neuvádí, jak má být předmětná částka vyplacena, toliko se zde podává, že je předmětem financování zboží – vozidla [anonymizováno], rok výroby 2008, vínová, [VIN kód]. Žalobkyně sama ve svých tvrzeních uvedla, že předmětnou částku zaplatila převodem na účet č. [bankovní účet] a k tomuto doložila příslušný výpis, nicméně ze samotné kupní smlouvy vyplývá, že ke dni uzavření kupní smlouvy nebylo zaplaceno na kupní cenu žalovanou ničehož, neboť kupní cena bude zaplacena prostřednictvím úvěru poskytnutého [právnická osoba] a. s., a to úhradou na bankovní účet prodávajícího – společnosti [právnická osoba] [bankovní účet] vedený u [právnická osoba] nejpozději do 30 pracovních dnů ode dne podpisu této smlouvy. O tom, že by tato platba byla poskytnuta žalobkyní právě na toto číslo účtu nebylo ze strany žalující předestřeno soudu žádné tvrzení, ani žádný odpovídající důkaz, naopak bylo tvrzeno, že tato částka byla převedena na účet č. [bankovní účet]. Soud tedy nevzal za prokázané, že byla mezi žalobkyní a žalovanou uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, ale taktéž neshledal, že by žalované byla žalobkyní poskytnuta částka 235 250 Kč. Soud byl připraven žalobkyni poučit dle § 118a odst. 3 o. s. ř. o potřebě navrhnout další důkazy k prokázání tvrzení žalobkyně a jejich doplnění, avšak žalobkyně se nedostavila k jednání před soudem, čímž se připravila o možnost být ze strany soudu poučena, neboť soud činí skutková zjištění zásadně až na základě provedeného dokazování, které se vždy provádí pouze u jednání, jak vyplývá z ustanovení § 122 odst. 1 o. s. ř.

17. Za této situace soud dospěl k tomuto právními posouzení věci: Soud prvně uvádí, že žalobkyně neprokázala, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru, jak to má na mysli ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o. z.). Žalobkyně neprokázala, že tato smlouva byla uzavírána za stranu žalující společností [právnická osoba] na základě plné moci, když tuto plnou moc soudu nedoložila. I kdyby tato plná moc doložena byla, i tak by soud danou smlouvu o spotřebitelském úvěru vyhodnotil jako neplatnou, neboť žalobkyně neprokázala, že řádně zkoumala úvěruschopnost žalované, jakožto spotřebitele dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, což by vedlo soud nutně k závěru, že daná smlouva by byla neplatná i za předpokladu, že by se její uzavření v řízení prokázalo. Soud taktéž nemá za prokázané, že vyplacením částky 228 398 Kč ze strany žalobkyně vzniklo na straně žalované bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 o. z., neboť žalobkyně v žádném případě neprokázala, že by tato částka byla vyplacena žalované a neprokázala taktéž, že tato částka byla vyplacena za žalovanou na účet prodávající společnosti za koupi předmětného vozidla. V samotné úvěrové smlouvě se nepodává, na jaké číslo účtu bude peněžité plnění vyplaceno; žalobkyně tvrdila, že plnění bylo vyplaceno na účet č. [bankovní účet], naproti tomu ve smlouvě kupní se uvádí pro zaplacení kupní ceny zcela jiné číslo účtu u zcela jiné banky. Soud tedy nemohl ani dojít k závěru, že se žalovaná obohatila, neboť nebylo prokázáno, že by částka, která měla být poskytnuta žalované jako úvěr, byla žalované jakoukoliv formou vyplacena. Za této situace soudu nezbývalo, než zcela nedůvodnou žalobu v plném rozsahu zamítnout, když žalobkyně neunesla povinnost důkazní, tj. neprokázala, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru a že tento úvěr byl vyplacen ve prospěch žalované, rovněž nebylo prokázáno, že se žalovaná jakkoliv bezdůvodně obohatila na úkor žalobkyně. Na základě výše uvedeného soud dospěl k závěru, že žaloba žalobkyně je zcela neopodstatněná, a proto byla v plném rozsahu zamítnuta, jak je uvedeno v odstavci I. výroku tohoto rozhodnutí.

18. Jelikož žalobkyni dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. nevzniklo právo na náhradu nákladů řízení a žalované v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly, soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.