34 C 531/2023
č. j. 34 C 531/2023-35
ČÁSTEČNĚ ZMĚNĚNO KS Ostrava 71 Co 137/2024-63- OS Ostrava 34 C 531/2023-35
- KS Ostrava 71 Co 137/2024-63
Citované zákony (12)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 80 § 137 § 142 § 149 § 160
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 7 § 9
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 2009
- o zvláštních řízeních soudních, 292/2013 Sb. — § 241 § 242 § 262 § 266
Plný text
Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Bojkovou ve věci žalobce: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Brudným sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 proti žalované: Anonymizováno ., IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 ,LL.M. sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 o určení pravosti a výše popřené pohledávky a o určení, že věřitel má právo na uspokojení přihlášené pohledávky ze zajištění
I. Žaloba na určení, že žalobce má pohledávku za zůstavitelem , jméno FO, v celkové výši , částka, a že má právo na uspokojení této pohledávky ze zajištění, a to z ideální ½ těchto nemovitých věcí: pozemku , hodnota, , zapsaných v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro , Anonymizováno, , Katastrální pracoviště , adresa, , na LV č. , hodnota, , vše katastrální území , adresa, , kdy zástavní právo bylo zapsáno v katastru nemovitostí na listu vlastnictví č. , hodnota, , katastrální území , adresa, pod čj. , Anonymizováno, , se zamítá v plném rozsahu.
II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení ve výši 10 164 Kč k rukám , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , , Anonymizováno, , advokáta, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
1. Žalobce se svým návrhem podaným u Okresního soudu v , adresa, dne , datum, domáhal určení, že má pohledávku za zůstavitelem , jméno FO, v celkové výši , částka, a že má právo na uspokojení této pohledávky ze zajištění, a to ideální ½ nemovitých věcí a to: pozemku , hodnota, , zapsaných v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro , Anonymizováno, , Katastrální pracoviště , adresa, , na LV č. , hodnota, , vše katastrální území , adresa, , kdy zástavní právo bylo zapsáno v katastru nemovitostí na listu vlastnictví č. , hodnota, , katastrální území , adresa, pod čj. , Anonymizováno, . K odůvodnění svého nároku žalobce uvedl, že u Okresního soudu v , adresa, je vedeno řízení o pozůstalosti , jméno FO, pod sp. zn , spisová značka, ; usnesením Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , které nabylo právní moci dne , datum, , byla nařízena likvidace pozůstalosti po zůstaviteli , jméno FO, , zemřelém dne , datum, a likvidačním správcem pozůstalosti byla ustanovena společnost , Anonymizováno, , tj. žalovaná. Žalobce jakožto věřitel přihlásil pohledávku do likvidace pozůstalosti v celkové výši , částka, , tj. dluh vzniklý ze smlouvy o zápůjčce, který se skládá z jistiny ve výši , částka, a úroku ve výši , částka, . Okresní soud usnesením ze dne , datum, nařídil přezkumné jednání na , datum, , kde byla mj. část pohledávky žalobce co by věřitele ve výši , částka, vyhodnocena za neprokázanou, jelikož částka představující úroky ze zapůjčené částky byla počítána i po úmrtí zůstavitele. Rovněž bylo rozhodnuto, že za neprokázané je považováno právo žalobce na uspokojení jeho pohledávky ze zajištění, neboť o toto právo nebylo požádáno v souladu s ustanovením § 242 zákona 292/2013 Sb. o zvláštním řízení soudním ve znění pozdějších předpisů (dále jen z. ř. s.), které stanoví, že věřitel musí přímo požádat o uspokojení ze zajištění, jinak se k zajištění pohledávky nepřihlíží; žalobce totiž co by věřitel požádal u uspokojení v rámci dědického řízení z majetku zůstavitele, nikoli o uspokojení ze zajištění. Žalobce byl usnesením ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, vyzván, aby se žalobou domáhal určení, že mu pohledávka náleží a v jaké výši, popř. že má právo na uspokojení pohledávky ze zajištění, protože při přezkoumání pohledávek při jednání soud uzavřel, že jeho pohledávku nebo jeho uplatněné právo ze zajištění nelze mít za prokázané, s tím, že je povinen podat tuto žalobu do 1 měsíce ode dne doručení tohoto usnesení. Žalobce má za to, že přihlášená pohledávka , částka, je po právu v celé výši, neboť vychází z obsahu uzavřené smlouvy o zápůjčce ze dne , datum, , v níž byl sjednán úrok v článku 1 odst. 1 a v článku 2 jako paušální jednorázová částka , částka, , proto není možné přepočítávat tento úrok do smrti zůstavitele, a proto byla pohledávka uplatněná správně. Žalobce má právo na uspokojení pohledávky ze zajištění, neboť má za to, že postup likvidačního správce pozůstalosti je příliš formální až v podstatě byrokratický, když bazíruje na slovíčkaření a nerespektuje obsah právního jednání, které žalobce popsal a doložil v rámci doplnění a upřesnění přihlášky do dědického řízení ze dne , datum, . Ve výzvě soudu nebylo výslovně uvedeno, že věřitel musí požádat o uspokojení ze zajištění, ačkoliv to uvedeno býti mohlo, naopak je zdůrazněno, že mají být doloženy příslušné listiny. Žalobce na předmětnou výzvu reagoval podáním ze dne , datum, , kdy přesně uvedl právní titul své pohledávky, popsal a doložil poskytnutí finančních prostředků, označil předmět zajištění, přesně uvedl nemovité věci, které pohledávku prostřednictvím zřízeného zástavního práva zajišťují a rovněž doložil relevantní smlouvu o zřízení zástavního práva. Rovněž z textu doplnění přihlášení pohledávky vyplývá, že je to pohledávka přihlášena jako zajištěná, když žalobce rovněž požádal o uspokojení z majetku zůstavitele, kdy je evidentní a jasné, že se jedná o majetek, který právě představuje ono zajištění. V dané věci je tedy zcela zřejmé, že žalobce jako věřitel se domáhal toho, aby byla jeho pohledávka v řízení o pozůstalosti a při likvidaci pozůstalosti uplatněná jako pohledávka zajištěná, i když v přihlášce není výslovně uvedeno, že požaduje uspokojení pohledávky ze zajištění, ale z majetku zůstavitele.
2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila, když uváděla, že žalobce přihlásil do pozůstalostního řízení po zůstaviteli svou pohledávku v celkové výši , částka, z titulu smlouvy o zápůjčce, když na základě této smlouvy poskytl zemřelému , jméno FO, částku , částka, a byl sjednán úrok ze zápůjčky ve výši , částka, , přičemž cela zápůjčka byla splatná dne , datum, . Pro případ prodlení byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky a rovněž smluvní úrok z prodlení ve výši 5 % ročně z dlužné jistiny do zaplacení. Kromě toho byla k zajištění závazků mezi žalobcem a zůstavitelem uzavřena smlouva o zřízení zástavního práva, týkající se nemovitostí, a to pozemků zapsaných v katastru nemovitostí u KÚ pro , Anonymizováno, kraj, kat. prac. , adresa, na LV , Anonymizováno, pro k. ú. , adresa, , kdy k tomu byl ještě sepsán notářský zápis s přímou vykonatelností. Dne , datum, proběhlo přezkumné jednání v sídle soudního komisaře, přičemž žalovaná, jakožto likvidační správce pozůstalosti, popřela pohledávku žalobce jako neprokázanou co do části úroku ze zápůjčky ve výši , částka, s odůvodněním, že tyto úroky byly počítány i po úmrtí zůstavitele a dále, co do práva na uspokojení pohledávky ze zajištění z toho důvodu, že o toto právo nebylo požádáno v souladu s ustanovením § 242 z. ř. s. Tvrzení žalobce, že pohledávka byla přihlášena po právu v celé výši, když ve smlouvě o zápůjčce byla sjednána v článku 1 a v článku 2 paušální jednorázová odměna, a že tento úrok nelze přepočítat ke dni úmrtí zůstavitele, žalovaná neakceptuje, neboť zůstavitel zemřel ještě před splatností zápůjčky, která měla nastat , datum, . Byť smrtí dlužníka jeho povinnost splnit závazek v souladu s ustanovením § 2009 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník ve znění pozdějších právních předpisů (dále jen o. z.) nezaniká, je zapotřebí uvést, že smluvené úroky představují úplatu za užívání zapůjčené jistiny. Jde tedy o jakousi odměnu věřitele v tom smyslu, že dlužníkovi poskytl finanční prostředky, se kterými může naložit dle vlastní potřeby. V článku 1 odst. 3 smlouvy o zápůjčce ze dne , datum, se podává, že úrok ve výši , částka, smluvní strany vyčíslily po vzájemné dohodě tak, že tento bude představovat odměnu žalobce za poskytnutí peněžních prostředků po celou dobu trvání zápůjčky. Zůstavitel však neměl možnost finanční prostředky užívat po celou dobu trvání smlouvy o zápůjčce, neboť dne , datum, zemřel. Žalovaná má tak za to, že i když se jedná o úroky kumulované do jedné paušální částky, je zjevné, že smluvní úrok , částka, měl být odměnou žalobce v případě trvání smlouvy o zápůjčce mezi smluvními stranami po celou sjednanou dobu. Žalovaná tak vnímá dělitelnost smluvního úroku podle počtu dní v souladu s principy spravedlnosti a dobrých mravů, když postavení dlužníka zůstavitel ztratil vlivem své smrti a v té době již nemohl zapůjčené peněžní prostředky užívat. Argumentaci žalobce ohledně neprokázaného práva na uspokojení pohledávky ze zajištění, tj. že postup likvidačního správce pozůstalosti je příliš formální a byrokratický, když věřitel doložil oprávněnost svého požadavku v rámci doplnění své přihlášky ze dne , datum, , žalovaná považuje za lichou, neboť z dikce ustanovení § 242 z. ř. s. je zjevné, že věřitelé musí požádat o uspokojení ze zajištění nejpozději v poslední den lhůty stanovené pro podání přihlášky, jinak se k zajištění nepřihlíží. Žalobce tak měl v přihlášce své pohledávky jednoznačně uvést, že si tuto přeje uspokojit ze svého zajištění, nikoli jen z majetku zůstavitele náležejícího do majetkové podstaty. Namísto toho žalobce požádal, aby jeho pohledávka byla uspokojena v rámci dědického řízení z majetku zůstavitele; popěrný úkon žalované nebyl formalistický ani byrokratický, žalovaná toliko postupovala tak, jak jí zákon ukládá. Není úlohou soudního komisaře ani likvidačního správce pozůstalosti dovozovat skutečnou vůli žalobce, když dle § 556 odst. 1 o. z. platí, že co je vyjádřeno slovy nebo jinak, vyloží se podle úmyslu jednajícího, byl-li takový úmysl druhé straně znám anebo musela-li o něm vědět. Nelze-li zjistit úmysl jednajícího, přisuzuje se takovému projevu vůle význam, jaký by mu zpravidla přikládala osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen. Je totiž zcela na volné úvaze věřitele, zda bude požadovat uspokojení své pohledávky z celkového majetku dlužníka nebo výlučně z toho, jak je ve prospěch věřitele zástavním právem zajištěna. Oporu pro tento názor má žalovaná v ustálené judikaturní praxi například v rozhodnutí NS ČR ze dne 28. 4. 2022, sp. zn. 24 Cdo 2496/2021. Pokud věřitel ve lhůtě stanovené pro podání přihlášky nepožádá o uspokojení ze zajištění pohledávky, není pak ani povinnost jej ohledně zajištění vyzývat, neboť se po marném uplynutí lhůty na přihlášenou pohledávku nahlíží jako na nezajištěnou. S tím zcela koresponduje výzva soudního komisaře, který dne , datum, žalobce vyzval ke sdělení, zda, v jaké výši a z jakého právního titulu eviduje za zůstavitelem pohledávky, respektive dluhy vyčíslené ke dni jeho úmrtí, aniž by dál zjišťoval údaje potřebné k zajištění pohledávky. Jinými slovy bez výslovného požadavku na uspokojení pohledávky ze zajištění jakékoliv skutkové vylíčení a doložených důkazů listinami, byť se zajištění týká, nemůže obstát a musí být součástí přihlášky ve lhůtě stanovené zákonem.
3. Soud učinil tato zjištění z těchto níže uvedených důkazů:
4. Ze spisu vedeného u Okresního soudu v , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, bylo zjištěno, že předmětem tohoto řízení byla pozůstalost po , jméno FO, , narozeném , datum, , zemřelém dne , datum, , kdy usnesením Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, bylo řízení zahájeno, přičemž , tituly před jménem, , jméno FO, , notář, byl pověřen soudní komisařem v dané věci. Soudní komisař výzvou ze dne , datum, adresovanou žalobci jej vyzval k uplatnění pohledávky vyčíslené ke dni úmrtí , jméno FO, . Žalobce podáním doručeným soudnímu komisaři dne , datum, uplatnil svou pohledávku ze smlouvy o zápůjčce doložením kopie smlouvy o zápůjčce. Usnesením Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, byla stanovena obvyklá cena majetku a jiných aktiv pozůstalosti na částku po zůstaviteli , jméno FO, ve výši , částka, , výše dluhu a dalších pasiv , částka, a výše předlužení pozůstalosti , částka, ; následně tak bylo rozhodnuto o nařízení likvidace pozůstalosti po zůstaviteli a likvidačním správcem byl jmenován insolvenční správce, společnost , Anonymizováno, tj. žalovaná. Usnesením Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, byl žalobce vyzván soudním komisařem k doplnění přihlášky ve lhůtě 15 dnů, když na to žalobce reagoval podáním ze dne , datum, , přičemž výslovně uvedl, že přihlašuje svou pohledávku v částce , částka, z titulu smlouvy o půjčce, když zůstaviteli poskytl zápůjčku , částka, , přičemž částka , částka, byla sjednána jako odměna za poskytnutí této zápůjčky nejpozději do dne , datum, v jednorázové splátce, kdy splatnost této zápůjčky byla stanovena nejpozději k , datum, . Dále žalobce uváděl, že k zajištění závazku ve výši , částka, , jakož i případných nároků na příslušenství z této zápůjčky, byla sjednána smlouva o zřízení zástavního práva k nemovitostem nacházejícím se a zapsaným na LV č. , hodnota, zapsaných v katastru nemovitostí u KÚ pro , Anonymizováno, kraj, kat. prac. , adresa, , vše v k. ú. , adresa, . Žalobce výslovně požádal, aby byla uspokojena jeho pohledávka v rámci dědického řízení z majetku zůstavitele, přičemž založil listiny, které dokládají právní titul a výši pohledávky věřitele k jejich zajištění a rovněž doklad o poskytnutí finančních prostředků na účet určený zůstavitelem. Z potvrzení o platbě , právnická osoba, . bylo zjištěno, že žalobce tímto uhradil částku , částka, ke dni , datum, ve prospěch účtu , tel. číslo, , Anonymizováno, . Ze smlouvy o zápůjčce uzavřené mezi žalobcem zapůjčitelem a vydlužitelem , jméno FO, uzavřené dne , datum, bylo zjištěno, že zúčastněné strany se dohodly na poskytnutí zápůjčky , částka, , a to převodem na číslo účtu , č. účtu, , v termínu do tří dnů od podání návrhu na vklad zástavního práva k nemovitostem, když tato celková zápůjčka ve výši , částka, byla poskytnuta s úrokem za celou dobu trvání půjčky ve výši , částka, , když tato zápůjčka byla poskytnuta do , datum, . Z doložené smlouvy smlouvu o zřízení zástavního práva k nemovitým věcem uzavřené mezi žalobcem a zůstavitelem ke dni , datum, bylo zjištěno, že zástavce (zůstavitel) prohlašuje, že je podílovým spoluvlastníkem ideální ½ nemovitých věcí zapsaných v katastru nemovitostí u KÚ pro , Anonymizováno, kraj, kat. prac. , adresa, na LV , Anonymizováno, , vše v k. ú. , adresa, , k zajištění závazků smlouvy o zápůjčce ve výši , částka, uzavřené mezi stejnými stranami dne , datum, se zřizuje zástavní právo vztahující se na tyto nemovitosti. Dále bylo z obsahu daného spisu zjištěno, že na , datum, bylo nařízeno přezkumné jednání, mj. o pohledávce žalobce, které proběhlo se závěrem, že soudní komisař považuje část pohledávky žalobce ve výši , částka, za nárok prokázaný, smluvený úrok v rozsahu , částka, nepovažuje za prokázaný, a to z toho důvodu, že úroky byly počítány po smrti zůstavitele. Dále soudní komisař prohlásil za neprokázané právo na uspokojení pohledávky ze zajištění, neboť o toto právo nebylo požádáno dle § 242 zákona o zvláštním řízení soudním, přestože existence zajištění byla tvrzená. Usnesením Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, byl vyzván žalobce k podání žaloby na určení, že mu pohledávka náleží a v jaké výši a popřípadě, že má právo na uspokojení pohledávky ze zajištění, a to vše ve lhůtě do 1 měsíce ode dne doručení tohoto usnesení. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne , datum, Z dokladu o doručení této výzvy do datové schránky bylo zjištěno, že tato byla právnímu zástupci žalobce doručena dne , datum, , přičemž z obsahu spisu Okresního soudu v , adresa, sp. zn. , spisová značka, bylo zjištěno, že žaloba byla podána u Okresního soudu v , adresa, dne , datum, .
5. Soud vzal na základě výše provedeného dokazování za prokázaný níže uvedený skutkový stav; v řízení bylo prokázáno, že u Okresního soudu v , adresa, je vedeno pod sp. zn. , spisová značka, řízení po zůstaviteli , tituly před jménem, , jméno FO, , narozenému , datum, , zemřelému dne , datum, , přičemž usnesením Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , sp. zn. , Anonymizováno, soudní komisař rozhodl na základě předluženého dědictví o nařízení likvidace pozůstalosti, když likvidačním správcem pozůstalosti byla jmenovaná žalovaná; toto rozhodnutí nabylo právní moci dne , datum, . Do daného řízení žalobce na základě výzvy soudního komisaře přihlásil svou pohledávku žalobce ve výši , částka, z titulu smlouvy o zápůjčce uzavřené mezi zůstavitelem, co by vydlužitelem a žalobcem, co by zapůjčitelem v částce , částka, , přičemž bylo sjednáno, že zápůjčka je splatná do , datum, , když byl sjednán úrok ze zápůjčky ve výši , částka, za celou dobu trvání zápůjčky. K zajištění tohoto závazku byla mezi žalobcem a zůstavitelem uzavřena smlouva o zřízení zástavního práva týkající se nemovitostí zapsaných v katastru nemovitostí u KÚ pro , Anonymizováno, kraj, kat. prac. , adresa, zapsané na LV č. , hodnota, pro k. ú. , adresa, . Dne , datum, proběhlo v rámci pozůstalostního řízení přezkumné jednání v sídle soudního komisaře, na kterém žalovaná, jakožto likvidační správce popřela výše uvedenou pohledávku jako neprokázanou co do částky , částka, s odůvodněním, že úroky v této výši by neměly být počítány po smrti zůstavitele a co do práva na uspokojení pohledávky ze zajištění, neboť o toto právo nebylo požádáno v souladu s ustanovením § 242 z. ř. s; soudní komisař prohlásil část pohledávky žalobce ve výši , částka, za nárok prokázaný; část smluveného úroku v rozsahu , částka, označil za neprokázaný, neboť úroky byly počítány po smrti zůstavitele. Dále soudní komisař prohlásil za neprokázané právo na uspokojení pohledávky ze zajištění, a to z toho důvodu, že toto právo nebylo požádáno dle § 242 z. ř. s., přestože existence zajištění byla tvrzená. Usnesením Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, byl proto žalobce vyzván, aby podle občanského soudního řádu podal žalobu na určení, že mu pohledávka náleží a v jaké výši, popřípadě, že má právo na uspokojení pohledávky ze zajištění, a to vše ve lhůtě do 1 měsíce ode dne doručení tohoto usnesení, když tato výzva byla žalobci doručena dne , datum, . Daná žaloba byla žalobcem podána u Okresního soudu v , adresa, dne , datum, tj. do 1 měsíce ode dne doručení výzvy.
6. Dle ustanovení § 80 zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.
7. Dle ustanovení § 242 zákona č. 292/2013 Sb. zákona o zvláštním řízení soudním (dále jen z. ř. s.), je-li přihlašovaná pohledávka zajištěná majetkem patřícím do likvidační podstaty, musí věřitel nejpozději v poslední den lhůty stanovené pro podání přihlášky, soudu uvést skutečnosti, na nichž se zajištění zakládá a kdy vzniklo a požádat o uspokojení ze zajištění, jinak se k zajištění pohledávky nepřihlíží.
8. Dle ustanovení § 262 odst. 1 z. ř. s., žaloba o určení, že věřiteli náleží pohledávka a v jaké výši nebo určení, že věřitel má právo na uspokojení pohledávky ze zajištění se podává ve lhůtě do 1 měsíce ode dne, kdy věřiteli bylo doručeno vyrozumění podle § 260. Lhůta je zachována, dojde-li žaloba příslušnému soudu nejpozději v poslední den lhůty. Zmeškání lhůty nelze prominout.
9. Dle ustanovení § 263 z ř. s., věřitel může v žalobě uplatit jen ty skutečnosti, které uvedl v řízení o pozůstalosti až do skončení jednání, v němž byla pohledávka nebo jím uplatněné právo na uspokojení pohledávky ze zajištění přezkoumáno, popřípadě, došlo-li k přezkoumání bez nařízení jednání až do doby, kdy uvedl v seznamu pohledávek, že pohledávku nebo právo na uspokojení pohledávky ze zajištění nelze pokládat za prokázané.
10. Po takto provedeném dokazování soud dospěl po právním zhodnocení k závěru, že žaloba důvodná není. V řízení bylo prokázáno, že žalobce podal předmětnou žalobu ve lhůtě stanovené ve smyslu § 262 z. s. ř., když tato byla podána dne , datum, (což byla neděle), přičemž poslední den lhůty tak připadá na , datum, . Soud však dospěl k závěru, že nebyl shledán naléhavý právní zájem ve smyslu § 80 o. s. ř. na určení, že žalobci svědčí v daném pozůstalostním řízení pohledávka v celkové výši , částka, , neboť pokud se týká částky , částka, , tak tato částka byla uznána soudní komisařem za prokázanou, tudíž zde nebyl dán předpoklad pro úspěšné podání žaloby na určení, neboť v tomto rozsahu nebylo sporné či nejisté, zda toto právo žalobci svědčí či nikoliv a tudíž nelze shledat opodstatněným požadavek v tomto rozsahu na dané určení a to pro nedostatek naléhavého právního zájmu. Ve zbylé částce ve výši , částka, byla sice pohledávka označena za neprokázanou, nicméně soud má za to, že tato pohledávka žalobce z titulu poskytnuté smlouvy o zápůjčce po zemřelém Janusovi , jméno FO, nebyla opodstatněná. Jak plyne ze samotné smlouvy o zápůjčce, předmětná odměna , částka, byla sjednána za celou dobu poskytnutí zápůjčky, tj. do , datum, , nicméně zůstavitel zemřel dne , datum, , tudíž beze zbytku nebylo naplněno dané ujednání obou zúčastněných stran. Soud má za to, že není možné v tomto rozsahu pohledávku považovat za důvodnou, neboť jestliže nebyla daná zápůjčka poskytnuta zůstaviteli po celou sjednanou dobu, nemůže zde ani obstát kapitalizovaná odměna takto smluvně sjednaná. Ohledně dalšího nároku žalobce, tj. aby soud určil, že má právo na uspokojení své pohledávky , částka, ze zajištění, pak soud ve shodě s námitkami žalované zastává názor, že daná pohledávka nebyla v rámci dědického řízení přihlášena tak, jak to vyplývá z ustanovení § 242 z. ř. s. V pozůstalostním řízení bylo sice žalobcem sděleno, že daná pohledávka je zajištěna smlouvou o zástavě, ale také bylo výslovně uvedeno žalobcem, že požaduje uspokojení své pohledávky z majetku zůstavitele a nikoli z tohoto zajištění. Za situace, kdy daná pohledávka byla následně upřesněna po výzvě soudním komisařem přímo právním zástupcem žalobce, pak nelze, než postup žalobce vyhodnotit tak, že se nejedná o uplatnění nároku na uspokojení pohledávky ze zajištění, když bylo výhradně na volbě žalobce, zda uplatní pohledávku ze zajištění, anebo naopak z majetku, což právě v dané přihlášce žalobce uvedl. Soud se neztotožňuje s námitkami žalobce, že se jedná o pouhý formalismus, když toto jeho stanovisko se opírá o ustálenou soudní judikaturu, přičemž soud zejména odkazuje na rozhodnutí NS ČR ze dne 28. 4. 2022, sp. zn. 24 Cdo 2496/2021, který mj. stanoví, že: „…z ustanovení § 242 z. ř. s. vyplývá, že ohledně přihlašované pohledávky zajištěné majetkem patřícím do likvidační podstaty, musí věřitel nejpozději v poslední den lhůty stanovené pro podání přihlášky soudu uvést skutečnosti, na nichž zajištění zakládá a kdy vzniklo a požádat o uspokojení ze zajištění, jinak k zajištění pohledávky nebude přihlíženo. Jestliže věřitel do posledního dne lhůty stanovené pro podání nepožádá o uspokojení ze zajištění, je z uvedeného patrno, že uplynutí této lhůty již nemůže připadat v úvahu poučování věřitele, že by mohl uplatnit právo na uspokojení ze zajištění, když lhůta pro takovéto uplatnění práva již marně uplynula. Zároveň nelze z § 241 odstavec 3 z. ř. s. ani dovodit, že by měl soud povinnost poučovat věřitele před uplynutím lhůty k uplatnění práva ze zajištění, že věřitel může uplatnit svoji pohledávku jako zajištěnou a nikoli jen jako nezajištěnou ...“ Bylo pouze na žalobci, aby jednoznačně projevil svůj úmysl, tj. že požaduje, aby byla dané pohledávka uspokojená ze zajištění, jak to vyplývá z ustanovení § 556 odst. 1 o. z., když žalobce výslovně sdělil, že se domáhá tohoto práva z majetku zůstavitele a tím žalobce svou volbu uskutečnil. Za takovéto situace není možné považovat přístup soudního komisaře za byrokratický či formální; aby mohl soud akceptovat nárok žalobce na určení, že má právo na uspokojení pohledávky ze zajištění, bylo zapotřebí, aby žalobce jednoznačně projevil svou vůli, že požaduje uspokojení své pohledávky ze zajištění pohledávky, což však žalobce neučinil, a proto soud ani v této části nároku neshledal naléhavý právní zájem, neboť rovněž nebylo sporné či nejisté, zda toto právo žalobci svědčí či nikoliv. Na základě výše uvedených důvodů soud nemohl shledat žádný z nároků žalobce opodstatněný, a proto byla žaloba v plném rozsahu zamítnuta tak, jak je uvedeno v odstavci I. výroku tohoto rozhodnutí.
11. Vzhledem k tomu, že v řízení byla zcela úspěšně strana žalovaná, soud za užití ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznal náhradu nákladů řízení žalované v částce 10 164 Kč za náklady vzniklé právním zastoupením žalované za 3 úkony právní služby á 2 500 Kč dle § 9 odst. 3 písmena a) a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (převzetí zastoupení sepis písemného vyjádření, účast u soudního jednání), náhrada hotových výdajů, t. j. 3x režijní paušál á 300 Kč dle § 13 odst. 4 vyhlášky, § 21% DPH z takto vyčíslených nákladů řízení ve výši 1 764 Kč dle ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř. Žalobce byl zavázán zaplatit tyto náklady řízení k rukám právního zástupce žalované za užití ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. Lhůta k zaplacení je stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. Soud toliko podotýká, že v souladu s ustanovením § 266 odst. 3 z. ř. s. náhrada nákladů řízení přiznaná likvidačnímu správci patří do majetku likvidační podstaty.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.