34 C 65/2026

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Bojkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně, IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 21 530 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 21 530 Kč s 11,5% zákonným úrokem z prodlení z částky 17 160 Kč za dobu od 27. 7. 2025 do zaplacení a s 11,5% zákonným úrokem z prodlení z částky 3 770 Kč za dobu od 20. 10. 2025 do zaplacení, a to vše ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 13 073,32 Kč k rukám tituly před jménem jméno FO, advokátky, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

1. Žalobkyně se svou žalobou podanou u Okresního soudu v adresa dne 2. 2. 2026 domáhala po žalovaném zaplacení částky 21 530 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně je právnickou osobou, která je příjemcem příspěvku placeného provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v rozporu se zákonem č. 30/2024 Sb. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen „zákon o pojištění odpovědnosti“). Žalobkyně zjistila, že osobní automobil, RZ SPZ, VIN VIN kód, byl evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný a žalovaný je registrován jako provozovatel tohoto vozidla, přičemž bylo zjištěno, že k osobnímu vozidlu v době od 30. 7. 2024 do 16. 6. 2025 neměl žalovaný sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen „pojištění odpovědnosti“). Takto vznikl žalobkyni ve smyslu § 45 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti nárok na příspěvek, přičemž ve smyslu § 45 odst. 3 zákona o pojištění odpovědnosti se výše příspěvku určí součinem počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 6 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti a výše denní sazby podle druhu vozidla. Dle § 45 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti platí, že osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Žalobkyně v souladu s § 46 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti zaslala žalovanému dne 12. 5. 2025 výzvu k úhradě příspěvku za vozidlo za období od 30. 7. 2024 do 19. 4. 2025 splatnou dne 26. 7. 2025 a dne 5. 8. 2025 zaslala žalovanému výzvu k úhradě příspěvků za vozidlo za období od 20. 4. 2025 do 16. 6. 2025 splatnou dne 19. 10. 2025. Žalovaný na tuto výzvu ničeho nezaplatil, žalobkyně tedy zaslala žalovanému dne 6. 1. 2026 předžalobní výzvu ve smyslu § 142a o. s. ř. Celková dlužná částka 21 530 Kč zaplacena nebyla, když za období od 30. 7. 2024 do 19. 4. 2025 se skládá ze základu příspěvku ve výši 17 160 Kč (65 Kč x 264 dní) dle § 5 odst. 1 vyhlášky č. 69/2024 Sb. a poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč dle § 6 vyhlášky č. 69/2024 Sb., a za období od 20. 4. 2025 do 16. 6. 2025 se skládá ze základu příspěvku ve výši 3 770 Kč (65 Kč x 58 dní) dle § 5 odst. 1 vyhlášky č. 69/2024 Sb. a poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč dle § 6 vyhlášky č. 69/2024 Sb.

2. Žalovaný ve svém vyjádření doručeném soudu a při jednání uvedl, že nárok žalobkyně neuznává, neboť má za to, že svou zákonnou povinnost splnil již dne 29. 7. 2024, kdy prostřednictvím datové schránky podal žádost o trvalé vyřazení vozidla z provozu a připojil čestné prohlášení o tom, že vozidlo bylo odstaveno na soukromém pozemku a byly z něj sejmuty registrační značky. Od uvedeného data vozidlo fakticky neprovozoval, svou potřebu mobility zajišťoval jinými vozidly, pojištění vozidla bylo ukončeno a v červnu 2025 zajistil jeho ekologickou likvidaci. Dále namítal, že příslušný správní orgán měl na základě jeho oznámení provést vyřazení vozidla z registru již ke dni 29. 7. 2024, přičemž případná administrativní prodleva či neprovedení zápisu nemůže jít k jeho tíži. Současně uvedl, že si není vědom výzev Anonymizováno k doplnění žádosti, případně že nezjišťoval, jak bylo o jeho podání rozhodnuto, když tvrdil, že uplatněný nárok žalobkyně není důvodný.

3. Po provedeném dokazování soud učinil tato zjištění z těchto listinných důkazů:

4. Z čestného prohlášení – trvalé vyřazení vozidla z registru silničních vozidel ze dne 29. 7. 2024 soud zjistil, že žalovaný prohlásil, že vozidlo RZ SPZ není nadále užívané k provozu na pozemních komunikacích a je odstaveno na soukromém pozemku na adrese: adresa a z vozidla byly sejmuty registrační značky.

5. Ze Žádosti o vyřazení silničního vozidla z provozu, ukončení vyřazení silničního vozidla z provozu a zápis zániku silničního vozidla soud zjistil, že žalovaný dne 29. 7. 2024 podal na příslušný správní orgán žádost o vyřazení silničního vozidla z provozu, konkrétně vozidla RZ SPZ. V listině chybí vyplněné části – Záznam registračního místa, Potvrzení o převzetí dokladů žadatelem (nabytí právní moci) a Záznam o skartaci tabulek s registrační značkou.

6. Z Výzvy Anonymizováno města adresa, odbor dopravně správních činností adresované žalovanému ze dne 29. 7. 2024 a dne 19. 2. 2025 soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k doplnění žádosti o vyřazení vozidla z provozu, neboť žádost nebyla úplná, když žalovaný nedoložil protokol o ekologické likvidaci vozidla, 2x RZ a další doklady od silničního vozidla.

7. Z Plné moci ze dne 10. 6. 2025 bylo zjištěno, že žalovaný udělil dne 10. 6. 2025 společnosti právnická osoba. plnou moc k trvalému vyřazení vozidla z registru silničních vozidel a ekologické likvidaci vozidla, přičemž společnosti předal vozidlo RZ SPZ společně s velkým a malým technickým průkazem.

8. Z Potvrzení o převzetí vozidla s ukončenou životností do zařízení sběru vozidel s ukončenou životností žalovaným (Příloha č. 3 k vyhlášce č. 345/2021 Sb.) soud zjistil, že provozovatel zařízení ke sběru vozidel s ukončenou životností, společnost právnická osoba., převzal dne 17. 6. 2025 od společnosti právnická osoba. vozidlo RZ SPZ a téhož dne došlo k ekologickému zničení vozidla.

9. Ze Žádosti o vyřazení vozidla z provozu ze dne 24. 6. 2025 se záznamem o převzetí ze dne 25. 6. 2025 bylo zjištěno, že žalovaný zastoupený společností právnická osoba. podal dne 24. 6. 2025 žádost o zápis zániku silničního vozidla RZ SPZ. Žádost byla ze strany Anonymizováno města adresa vyřízená dne 25. 6. 2025.

10. Z Karty k vozidlu RZ SPZ, shodně z listiny Osvědčení o registraci vozidla. jméno FO. (technický průkaz), soud zjistil, že vlastníkem a provozovatelem předmětného vozidla byl žalovaný, a to v období od 19. 8. 2015 do 25. 6. 2025.

11. Z Výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu ze dne 5. 8. 2025 včetně doručenky datové zprávy z téhož dne bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného jakožto vlastníka či provozovatele osobního vozidla RZ SPZ k úhradě příspěvku ve výši 3 770 Kč, neboť bylo zjištěno, že vozidlo nemělo sjednáno povinné ručení v období od 20. 4. 2025 do 16. 6. 2025. Požadovaná částka 3 770 Kč je tvořena dlužným příspěvkem za 58 dní při denní sazbě 65 Kč.

12. Z Výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu ze dne 12. 5. 2025 včetně doručenky datové zprávy z téhož dne bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného jakožto vlastníka či provozovatele osobního vozidla RZ SPZ k úhradě částky ve výši 17 460 Kč, neboť bylo zjištěno, že vozidlo nemělo sjednáno povinné ručení v období od 30. 7. 2024 do 19. 4. 2025. Částka 17 460 Kč je tvořena dlužným příspěvkem za 264 dní při denní sazbě 65 Kč a náklady na uplatnění ve výši 300 Kč.

13. Z výzev ze dne 4. 8. 2025, 29. 9. 2025 a dne 27. 10. 2025 včetně doručenek datových zpráv bylo zjištěno, že žalovaný byl opakovaně vyzýván k zaplacení dlužných částek.

14. Z předžalobní upomínky ze dne 6. 1. 2026 včetně doručenky datové zprávy z téhož dne bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky ve smyslu § 142a o. s. ř., když tato výzva byla doručena žalovanému do datové schránky dne 6. 1. 2026.

15. Z ostatních v řízení provedených, avšak v rozsudku neuvedených, důkazů soud nezjistil žádné podstatné skutečnosti.

16. Na základě takto provedeného dokazování dospěl soud k tomuto podstatnému závěru o skutkovém stavu:

17. K osobnímu vozidlu registrační značky SPZ 8999, VIN VIN kód, se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm³ do 2 500 cm³ nebylo v období od 30. 7. 2024 do 16. 6. 2025 uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, přičemž vlastníkem a provozovatelem tohoto vozidla byl v uvedeném období žalovaný. Žalovaný sice dne 29. 7. 2024 podal žádost o vyřazení vozidla z provozu a k ní připojil čestné prohlášení, v němž uvedl, že vozidlo již není užíváno k provozu na pozemních komunikacích, je odstaveno na soukromém pozemku a byly z něj sejmuty registrační značky, tato žádost však nebyla úplná, když z ní nebylo patrné, zda se jedná o žádost o trvalé nebo dočasné vyřazení vozidla a taktéž nebyly přiloženy požadované doklady. Žalovaný nedoložil všechny předepsané podklady, zejména protokol o ekologické likvidaci vozidla, tabulky s registrační značkou a další doklady k vozidlu, a byl proto k doplnění žádosti opakovaně vyzván příslušným správním orgánem, a to dne 29. 7. 2024 a následně dne 19. 2. 2025. Nebylo přitom prokázáno, že by žalovaný na tyto výzvy reagoval a původní žádost řádně doplnil, ani že by na jejím základě došlo k vyřazení vozidla z registru či k zápisu jeho zániku; taková skutečnost ani jinak v řízení nevyšla najevo. Dále bylo prokázáno, že žalovaný dne 10. 6. 2025 udělil společnosti právnická osoba. plnou moc k trvalému vyřazení vozidla z registru a k zajištění jeho ekologické likvidace, přičemž této společnosti současně vozidlo předal spolu s technickými doklady. Následně bylo vozidlo dne 17. 6. 2025 převzato provozovatelem zařízení ke sběru vozidel s ukončenou životností, společností právnická osoba., a téhož dne došlo k jeho ekologickému zničení. Teprve poté byla dne 24. 6. 2025 za žalovaného podána žádost o zápis zániku silničního vozidla, která byla Anonymizováno města adresa vyřízena dne 25. 6. 2025. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě příspěvku za shora uvedené období v celkové výši 21 530 Kč, sestávající z dlužného příspěvku ve výši 20 930 Kč odpovídajícího 322 dnům bez pojištění a z nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 × 300 Kč, přičemž žalovaný na tyto výzvy ničeho neuhradil ani přes následné upomínky a předžalobní výzvu.

18. Dle § 6 odst. 1 písm. a) zákona o pojištění odpovědnosti, provozovatel tuzemského vozidla s výjimkou provozovatele vozidla vyňatého z pojištění odpovědnosti a toho, kdo převzal vozidlo do opravy, zajistí, aby nebezpečí vzniku povinnosti nahradit újmu vzniklou provozem tohoto vozidla bylo kryto pojištěním odpovědnosti po dobu registrace vozidla, jde-li o vozidlo, které podléhá registraci silničních vozidel (dále jen „registrované vozidlo“).

19. Dle § 45 odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb., zákona o pojištění odpovědnosti, provozovatel tuzemského vozidla zaplatí Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 6 odst. 1 a paušální náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek.

20. Dle § 45 odst. 3 zákona o pojištění odpovědnosti, výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní podle odstavce 2 a výše denní sazby podle druhu vozidla.

21. Dle § 46 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti, zjistí-li Kancelář porušení povinnosti podle § 6 odst. 1, písemně vyzve provozovatele tuzemského vozidla k zaplacení příspěvku za dobu bez pojištění odpovědnosti.

22. Dle § 6 vyhlášky č. 69/2024 Sb., k provedení zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen „Vyhlášky“) výše paušálních nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek činí 300 Kč.

23. Po shora zjištěném skutkovém stavu dospěl soud na základě citovaných právních předpisů k následujícímu právnímu posouzení věci:

24. Po právní stránce soud věc posoudil podle § 6 odst. 1 a 2, § 7 odst. 1 písm. f) a g), § 45 odst. 2 a 3 a § 46 odst. 1 zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, a dále podle § 5 a § 6 vyhlášky č. 69/2024 Sb., k provedení zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Podle § 6 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti je provozovatel tuzemského registrovaného vozidla povinen zajistit, aby po dobu registrace vozidla bylo nebezpečí vzniku povinnosti nahradit újmu vzniklou provozem tohoto vozidla kryto pojištěním odpovědnosti, přičemž podle § 6 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti se má za to, že provozovatelem registrovaného vozidla je ten, kdo je jako provozovatel zapsán v registru silničních vozidel. Povinnost pojištění se přitom na registrované vozidlo nevztahuje jen v zákonem stanovených případech, mimo jiné tehdy, je-li v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu a jsou splněny i další zákonné podmínky, anebo je-li v registru zapsáno jako zaniklé.

25. V projednávané věci bylo prokázáno, že žalovaný byl v rozhodném období v registru silničních vozidel zapsán jako vlastník a provozovatel v žalobě označeného vozidla a že k tomuto vozidlu v období od 30. 7. 2024 do 16. 6. 2025 nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Bylo rovněž prokázáno, že ačkoli žalovaný dne 29. 7. 2024 podal žádost o vyřazení vozidla z provozu, tato žádost nebyla úplná, neboť k ní nebyly připojeny zákonem požadované podklady. Žalovaný byl k jejímu doplnění opakovaně vyzván, avšak nebylo prokázáno, že by tak učinil, ani že by na základě tohoto podání došlo k vyřazení vozidla z provozu či k zápisu jeho zániku. K zápisu zániku vozidla došlo až po jeho ekologické likvidaci, a to na základě nové žádosti vyřízené dne 25. 6. 2025. Za tohoto stavu nelze přisvědčit obraně žalovaného, že svou zákonnou povinnost splnil již samotným podáním neúplné žádosti dne 29. 7. 2024, ani jeho námitce, že případná prodleva správního orgánu nemůže jít k jeho tíži. Z provedeného dokazování totiž neplyne nečinnost správního orgánu při vyřizování bezvadné žádosti, nýbrž neodstranění vad původního podání žalovaným na výzvu správního orgánu. Pro posouzení důvodnosti uplatněného nároku přitom není rozhodné tvrzení žalovaného, že vozidlo po 29. 7. 2024 fakticky neužíval a měl je odstavené na soukromém pozemku. U registrovaného vozidla zákon váže povinnost mít sjednáno pojištění odpovědnosti primárně na dobu registrace vozidla a na evidenční stav v registru silničních vozidel. Samotné tvrzené neprovozování vozidla tedy bez odpovídajícího zápisu v registru nepostačuje k zániku či vyloučení této povinnosti. Žalovaný proto v rozhodné době nesplnil povinnost stanovenou v § 6 odst. 1 zákona.

26. Žalobkyni tak podle § 45 odst. 2 zákona vzniklo právo na příspěvek za dobu bez pojištění odpovědnosti, jehož výše se podle § 45 odst. 3 zákona určuje jako součin počtu dnů, po které byla tato povinnost porušována, a denní sazby stanovené prováděcím právním předpisem. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný nesplnil svou povinnost mít sjednáno pojištění odpovědnosti po dobu celkem 322 dnů, a žalobkyni tak vzniklo právo na zaplacení příspěvku v celkové výši 20 930 Kč. Vedle toho vzniklo žalobkyni i právo na zaplacení nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek, a to ve výši 300 Kč za každou z obou výzev, tedy celkem 600 Kč. Žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by žalobkyni na tuto dlužnou částku cokoli uhradil. Žaloba je tedy důvodná co do jistiny v celkové výši 21 530 Kč, a soud proto žalovaného zavázal k zaplacení této částky, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Vzhledem k tomu, že žalovaný nesplnil svůj peněžitý dluh řádně a včas, dostal se do prodlení, a žalobkyni proto vzniklo i právo na úrok z prodlení podle § 1968 a § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v zákonné výši a od data uvedeného ve výroku tohoto rozsudku.

27. Jelikož byla žalobkyně v řízení zcela úspěšná, v souladu s ust. § 142 odst. 1 jí přináleží plná náhrada nákladů řízení, a to ve výši 13 073,32 Kč, když tato představuje součet těchto položek: zaplacený soudní poplatek ve výši 862 Kč, 3 úkonů právní služby á 400 Kč dle § 14b odst. 1 bod 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „vyhlášky“), 2 úkony právní služby á 1 980 Kč dle § 7 vyhlášky (vyjádření k odporu a účast u jednání konaného dne 25. 6. 2026), náhrada hotových výdajů, tj. 3x režijní paušál á 100 Kč dle § 14b odst. 5 vyhlášky (převzetí zastoupení, sepis předžalobní výzvy a sepis žaloby) a 2x režijní paušál á 450 Kč dle § 13 odst. 4 vyhlášky (vyjádření k odporu a účast u jednání konaného dne 25. 6. 2026), dále náhrada za cestovné dle § 13 odst. 1 vyhlášky za cestu k ústnímu jednání z adresa a zpět motorovým vozidlem tov. zn. ŠKODA, Octavia v rozsahu 324 km, při spotřebě 4,3 l/100 km, ceně nafty 44,50 Kč/l a sazbě základní náhrady za 1 km jízdy 5,90 Kč/km činí celkem 2 532 Kč, dále náhrada za ztrátu času za cestu adresa vykonanou dne 25. 6. 2026, tj. 8 započatých půlhodin á 150 Kč dle § 14 odst. 1, 3 vyhlášky ve znění účinném od 1. 1. 2025, tj. 1 200 Kč a dále 21 % DPH z takto vyčíslených nákladů řízení (tj. z částky 10 092 Kč) ve výši 2 119,32 Kč. Soud zavázal žalovaného zaplatit náklady řízení k rukám právní zástupkyně žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř.

28. Lhůta k zaplacení žalované částky, jejího příslušenství a nákladů řízení je pak odůvodněna § 160 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Ostravě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.