34 C 721/2024

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Bojkovou ve Anonymizováno žalobkyně: Jméno žalobkyně , IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 23 432 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 23 432 Kč s 8,25 % zákonným úrokem z prodlení z částky 8 342 Kč za dobu od 7. 4. 2021 do zaplacení, s 11,75 % zákonným úrokem z prodlení z částky 6 278 Kč za dobu od 23. 2. 2022 do zaplacení, s 11,75 % zákonným úrokem z prodlení z částky 7 912 Kč za dobu od 27. 4. 2022 do zaplacení, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 2 390 Kč k rukám , tituly před jménem, , jméno FO, , advokátky, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

1. Žalobkyně se svou žalobou podanou u Okresního soudu v , adresa, dne 29. 3. 2024 domáhala po žalovaném zaplacení částky 23 432 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně je právnickou osobou, která je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem, popř. provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen zákon) o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen zákon). Žalobkyně zjistila, že nákladní automobil jiný než podle písmene r s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg, RZ , SPZ, , VIN , VIN kód, , byl evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný a žalovaný je registrován jako provozovatel tohoto vozidla, přičemž bylo zjištěno, že k vozidlu RZ , SPZ, v době od 29. 8. 20220 do 3. 12. 2020, v době od 18. 12. 2020 do 28. 2. 2021, v době od 1. 3. 2021 do 31. 5. 2021 neměl žalovaný sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen pojištění odpovědnosti). Takto vznikl žalobkyni ve smyslu § 4 odst. 1 zákona nárok na příspěvek, přičemž ve smyslu § 4 odst. 3 zákona se výše příspěvku určí součinem počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 zákona a výše denní sazby podle druhu vozidla. Dle 4 odst. 4 zákona platí, že osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Žalobkyně v souladu s § 4 odst. 6 zákona zaslala žalovanému výzvu k úhradě příspěvku, když splatnost příspěvku nastala 6. 4. 2021, 22. 2. 2022 a 26. 4. 2022. Žalovaný na tuto výzvu ničeho nezaplatil, žalobkyně tedy zaslala žalovanému dne 21. 1. 2022 předžalobní výzvu ve smyslu § 142a o. s. ř. Dlužná částka 23 432 Kč zaplacena nebyla, když se skládá ze základu příspěvku ve výši 8 342 Kč (86 Kč x 97 dní), ze základu příspěvku ve výši 6 278 Kč (86 Kč x 73 dní), ze základu příspěvku ve výši 7 912 Kč (86 Kč x 92 dní), a poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek dle § 4 odst. 4 zákona ve výši 3x 300 Kč dle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb.

2. Vzhledem k tomu, že nastaly podmínky ve smyslu § 115a o. s. ř., když účastníci vyjádřili s projednáním věci bez nařízení jednání souhlas, soud vydal ve věci meritorní rozhodnutí bez nařízení jednání.

3. Po provedeném dokazování soud učinil tato zjištění z těchto listinných důkazů:

4. Z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu ze dne 21. 1. 2021, 9. 12. 2021, 10. 2. 2022 bylo zjištěno, že tímto žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě příspěvku v celkové výši 23 432 Kč, když bylo zjištěno, že vozidlo RZ , SPZ, ve vlastnictví či provozovatele nemělo sjednáno povinné ručení v období od 29. 8. 2020 do 3. 12. 2020, v období od 18. 12. 2020 do 28. 2. 2021 a v období od 1. 3. 2021 do 31. 5. 2021, přičemž celková dlužná částka 23 432 Kč je: za 97 dní při denní sazbě 86 Kč při stanovení příspěvku ve výši 8 342 Kč a náklady na uplatnění ve výši 300 Kč, za 73 dní při denní sazbě 86 Kč při stanovení příspěvku ve výši 6 278 Kč a náklady na uplatnění ve výši 300 Kč, za 92 dní při denní sazbě 86 Kč při stanovení příspěvku ve výši 7 912 Kč a náklady na uplatnění ve výši 300 Kč.

5. Z výzev ze dne 21. 1. 2021, 9. 12. 2021 a 10. 2. 2022 bylo osvědčeno, že žalovaný byl opakovaně vyzýván k zaplacení dlužné částky.

6. Z předžalobní upomínky ze dne 21. 1. 2022 bylo prokázáno, že tímto žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky ve smyslu § 142a o. s. ř., když tato výzva byla řádně podána na poště.

7. Po provedeném dokazování soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu: nákladní automobil jiný než podle písmene r s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg, RZ , SPZ, , VIN , VIN kód, , je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný a žalovaný jakožto vlastník tohoto vozidla v období od 29. 8. 2020 do 3. 12. 2020, v období od 18. 12. 2020 do 28. 2. 2021 a v období od 1. 3. 2021 do 31. 5. 2021, neměl k vozidlům sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobkyni tak vznikl nárok na příspěvek, přičemž se výše příspěvku určí součinem počtu dní, kdy byla porušována povinnost a výše denní sazby podle druhu vozidla. Dlužná částka 23 432 Kč se skládá ze základu příspěvků: ve výši 8 342 Kč (86 Kč x 97 dní), ve výši 6 278 Kč (86 Kč x 73 dní), ve výši 7 912 Kč (86 Kč x 92 dní) a poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek dle § 4 odst. 4 zákona ve výši 3x 300 Kč dle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. Žalobkyně tak zaslala žalovanému výzvy k úhradě příspěvku, když splatnost příspěvku nastala 6. 4. 2021, 22. 2. 2022, 26. 4. 2022. Žalovaný na tuto výzvu ničeho nezaplatil, žalobkyně tedy zaslala žalovanému dne 21. 1. 2022 předžalobní výzvu ve smyslu § 142a o. s. ř, ovšem opětovně bez reakce ze strany žalovaného.

8. Po právní stránce soud posoudil věc ve smyslu § 1, § 4 zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla ve znění účinném do 31. 3. 2024 (dále jen zákona), v souladu s § 94 zákona č. 30/2024 Sb. v platném znění o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, a dospěl k závěru, že nárok uplatněný žalobou je důvodný. Žalovaný byl v rozhodném období jako vlastník v žalobě označeného vozidla a v souladu s § 1 odst. 2 písm. a) zákona musí být pro takovéto vozidlo uzavřena smlouva o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (povinné ručení). Je-li vozidlo provozováno bez tohoto pojištění, stanoví zákon sankci v podobě příspěvku do garančního fondu, když jeho výše je v souladu s § 4 odst. 3 zákona stanovena jako součin počtu dní, kdy bylo vozidlo nepojištěno a příslušné denní sazby pro daný druh vozidla. V daném případě se jednalo o vozidla: nákladní automobil jiný než podle písmene r s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg, což je denní sazba 86 Kč, přičemž vynásobeno v prvním případě počtem dní (97 dní) se jedná o částku 8 342 Kč, vynásobeno v druhém případě počtem dní (73 dní) se jedná o částku 6 278 Kč, vynásobeno v třetím případě počtem dní (92 dní) se jedná o částku 7 912 Kč. V souladu s § 4 odst. 4 zákona má žalobkyně nárok na náhradu nákladů spojených s uplatněním práva na příspěvek, což je částka 3x 300 Kč dle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. Osobou povinnou k zaplacení příspěvku a nákladů spojených s uplatněním nároku v celkové výši 23 432 Kč je v souladu s vyvratitelnou právní domněnkou ve smyslu § 4 odst. 2 zákona žalovaný, neboť ten byl v době, kdy vozidlo nebylo pojištěno, tj. v době od 29. 8. 2020 do 3. 12. 2020, v době od 18. 12. 2020 do 28. 2. 2021 a v době od 1. 3. 2021 do 31. 5. 2021, byl jeho vlastník. Po marném uplynutí doručení výzvy žalovanému k zaplacení příspěvku v trvání 30 dnů se stala částka 8 642 Kč splatnou a splatnost příspěvku tak nastala ke dni 6. 4. 2021, částka 6 578 Kč splatnou a splatnost příspěvku tak nastala ke dni 22. 2. 2022 a částka 8 212 Kč splatnou a splatnost příspěvku tak nastala ke dni 26. 4. 2022. Soud tedy zavázal žalovaného zaplatit žalobkyni nejen dlužnou částku ve výši 23 432 Kč, ale rovněž příslušenství z dlužné částky, když žalovaný se dostal do prodlení se splněním svého peněžitého závazku vůči žalobkyni ve smyslu § 1968, 1970 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník, výše úroků z prodlení je pak odůvodněna § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

9. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobkyni vznikl nárok na náhradu nákladů řízení, jelikož byla v řízení zcela úspěšná. Proto soud zavázal žalovaného zaplatit žalobkyni v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. náklady řízení ve výši 2 390 Kč, které představují: 938 Kč za zaplacený soudní poplatek, 3 úkony právní služby á 300 Kč dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen AT) a hotové výdaje, tj. 3x režijní paušál á 100 Kč (převzetí zastoupení, sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby) dle § 14b odst. 5 písm. a) AT, a 21 % DPH ve výši 252 Kč dle § 137 odst. 3 o. s. ř. V souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. byl žalovaný zavázán zaplatit náklady řízení k rukám právního zástupce žalobkyně.

10. Lhůta k zaplacení žalovaného částky, jejího příslušenství a nákladů řízení je pak odůvodněna § 160 odst. 1 o. s. ř.