35 C 196/2024

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. et Mgr. Kristýnou Černou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro zaplacení 24 551,89 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 720 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 8 720 Kč od 14. 11. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 15 831,89 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 13 310,39 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 35 972,12 Kč, úroku z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 14 766,88 Kč od 28. 9. 2023 do 13. 11. 2023, úroku z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 6 046,88 Kč od 14. 11. 2023 do zaplacení a úroku ve výši 21 % ročně z částky 14 766,88 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyně je povinna doplatit České republice na účet Okresního soudu v Ostravě na soudním poplatku 245 Kč do tří dnů od právní moci rozhodnutí.

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhá zaplacení částky 24 551,89 Kč s úrokem a s úrokem z prodlení z titulu smlouvy o půjčce ze dne 8. 2. 2011, kterou právní předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba (dále jen „předchůdkyně žalobkyně“), poskytla žalovanému v hotovosti peněžní prostředky ve výši 22 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit spolu s úrokem ve výši 2 809 Kč, poplatkem za administrativní činnost ve výši 4 180 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 11 403 Kč v 60 týdenních splátkách po 674 Kč. Žalobkyně uvedla, že před poskytnutím půjčky předchůdkyně žalobkyně posoudila schopnost žalovaného splácet půjčku tak, že se žalovaného dotázala na jeho majetkovou situaci, zjistila, že žalovaný pracuje jako klempíř a dosahuje příjmu 35 000 Kč měsíčně, nemá vyživovací povinnost a nesplácí další úvěry. Tyto informace ověřila z živnostenského listu, daňového přiznání, z nájemní smlouvy a z předložených dokladů SIPO o výdajích. Žalovaný předchůdkyni žalobkyně zaplatil pouze 13 280 Kč. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni, která po žalovaném požaduje nesplacenou jistinu ve výši 24 551,89 Kč, poplatek ve výši 9 785,01 Kč a dále úrok ve výši 21 % ročně z jistiny 14 766,88 Kč od 22. 4. 2012 do 27. 9. 2023 v kapitalizované výši 35 972,12 Kč a úrok ve výši 21 % ročně z jistiny 14 766,88 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení. Vzhledem k prodlení žalovaného žalobkyně požaduje též úrok z prodlení v zákonné výši 7,75 % ročně z neuhrazené jistiny 14 766,88 Kč od 11. 4. 2012 do 27. 9. 2023 v kapitalizované výši 13 310,39 Kč a dále úrok z prodlení v zákonné výši 7,75 % ročně z jistiny 14 766,88 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení. Dále již žalovaný nic nezaplatil ani přes výzvu.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. K jednání se žalovaný bez omluvy nedostavil, soud proto jednal v jeho nepřítomnosti v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), a z provedených důkazů vzal za prokázané následující skutečnosti. Z listiny označené jako smlouva o půjčce č. hodnota ze dne 8. 2. 2011 včetně smluvních podmínek soud zjistil, že touto smlouvou předchůdkyně žalobkyně poskytuje žalovanému půjčku ve výši 22 000 Kč a žalovaný se zavazuje vrátit celkovou částku 40 392 Kč skládající se z dlužné jistiny, z částky 18 392 Kč představující úrok ve výši 2 809 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 4 180 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 11 403 Kč, a to v 60 týdenních splátkách po 674 Kč (poslední splátka činí 626 Kč). Z listiny označené jako zákaznická karta soud zjistil, že žalovaný v zákaznické kartě uvedl, že bydlí v podnájmu, nemá vyživovací povinnost, pracuje jako OSVČ - klempíř a dosahuje příjmu 35 000 Kč, jiný příjem nemá. Jeho odhadované měsíční výdaje činí 12 000 Kč (4 000 Kč nájem, 1 000 Kč telefon, 3 000 Kč výdaje na domácnost, 4 000 Kč jiné závazky) a jiné půjčky nemá. Dále je zde v části „ověřené dokumenty“ zaškrtnuto OP, živnostenský list, nájemní smlouva, SIPO, daňové přiznání. Z tvrzení žalobkyně soud zjistil, že žalovaný předchůdkyni žalobkyně a žalobkyni uhradil celkem 13 280 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně seznamu pohledávek soud zjistil, že se předchůdkyně žalobkyně jako postupitel s žalobkyní jako postupníkem dohodla 21. 9. 2023 na postoupení pohledávky za žalovaným. Z oznámení o postoupení pohledávky včetně podacího archu soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně žalovaného dopisem odeslaným dne 27. 10. 2023 o oznámení pohledávky vyrozuměla a vyzvala jej k úhradě dluhu do deseti dnů od obdržení dopisu. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby včetně podacího archu soud zjistil, že žalobkyně žalovanému dne 30. 7. 2024 odeslala předžalobní výzvu, kterou jej vyzvala k zaplacení dluhu.

4. Na základě zjištěných skutečností soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Předchůdkyně žalobkyně žalovanému dne 8. 2. 2011 v hotovosti poskytla částku ve výši 22 000 Kč dle smlouvy o půjčce. Žalobkyně před poskytnutím prostředků zkoumala schopnost žalovaného splácet půjčku tak, že se žalovaného dotázala na jeho příjmy, výdaje a osobní poměry. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 21. 9. 2023 postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni, což žalovanému oznámila. Žalovaný předchůdkyni žalobkyně uhradil celkem 13 280 Kč, dále již nic nezaplatil, ačkoli jej žalobkyně vyzvala k zaplacení dluhu do deseti dnů dopisem odeslaným dne 27. 10. 2023.

5. Dle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy.

6. Dle § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen „obč. zák.“), smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

7. Dle § 9 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZSÚ“), ve znění účinném do 24. 2. 2013, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele.

8. Po právním posouzení věci soud dospěl k následujícím závěrům. Soud nejprve posuzoval, zda předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli platnou smlouvu o půjčce dle § 657 „obč. zák.“, a dospěl k závěru, že nikoli. Žalovaný je ve vztahu k předchůdkyni žalobkyně, jakožto poskytovatelce spotřebitelského úvěru, v postavení spotřebitele, a proto se na jejich vztah použije také ZSÚ, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy, tj. do 24. 2. 2013, v souladu s § 2 ZSÚ. Žalobkyně však ani přes poučení dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. v řízení neprokázala, že by předchůdkyně žalobkyně před poskytnutím půjčky řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného, jak jí ukládal § 9 ZSÚ, zejména že by s náležitou péčí zkoumala a ověřila příjmy a výdaje žalovaného, aby vyhodnotila, zda žalovanému jeho majetková situace umožňuje splnit dluh ve lhůtě splatnosti. Předchůdkyně žalobkyně se spolehla na pouhé tvrzení žalovaného o jeho příjmech, výdajích a poměrech, blíže se však poměry žalovaného nezabývala a údaje žádným způsobem neprověřila. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření těchto tvrzení (srovnej k tomu zejm. rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015). Žalobkyně nedoložila, že by si předchůdkyně žalobkyně od žalovaného vyžádala zejména potvrzení o příjmech, nájemní smlouvu, evidenční list, potvrzení o SIPO, nedoložila, že by prověřovala pravidelné výdaje žalovaného, výši dalších dluhů žalovaného a zda žalovaný tyto dluhy řádně splácí, případné exekuce žalovaného, insolvenční řízení vedené proti žalovanému. Z karty klienta není patrné, že by se předchůdkyně žalobkyně zabývala v potřebném rozsahu zejména skutečnými výdaji žalovaného, které jistě má minimálně stravování, ošacení, drogerii, náklady na dopravu, také lze předpokládat výdaje spojené s trávením volného času, platby za internet, příležitostný nákup předmětů osobní potřeby, vybavení domácnosti apod. V kartě klienta jsou uvedeny měsíční výdaje toliko ve výši 8 000 Kč (vyjma dalších závazků), aniž by bylo patrné, co předně představují výdaje na domácnost, zda částka v pouhé výši 4 000 Kč označená jako nájem má zahrnovat také úhrady za energie či nikoli, apod. Vzhledem k tomu, že předchůdkyně žalobkyně jakožto poskytovatelka spotřebitelského úvěru řádně neposoudila v potřebném rozsahu schopnost žalovaného půjčku splácet, je smlouva o půjčce ze dne 8. 2. 2011 absolutně neplatná dle § 39 obč. zák., neboť svým účelem odporuje zákonu. Závěr o absolutní neplatnosti smluv o spotřebitelském úvěru (či půjčce) z důvodu neposouzení schopnosti žadatele úvěr (či půjčku) splácet také v poměrech ZSÚ ve znění účinném do 24. 2. 2013 vyplývá z ustálené judikatury (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 20. 3. 2019, sp. zn. 33 Cdo 201/2018).

9. V řízení však současně bylo prokázáno, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému bez právního důvodu, neplatnou smlouvou o půjčce, částku 22 000 Kč a žalovaný se tak přijetím finančních prostředků bezdůvodně obohatil, proto je povinen toto bezdůvodné obohacení vrátit dle § 451 obč. zák. Pohledávka z titulu smlouvy o půjčce byla postoupena na žalobkyni v souladu s § 1879 o. z., proto je žalovaný povinen zaplatit svůj dluh žalobkyni. Žalobkyně uvedla, že žalovaný předchůdkyni žalobkyně uhradil celkem 13 280 Kč, proto soud uložil žalovanému uhradit žalobkyni nevrácenou část jistiny ve výši 8 720 Kč (22 000 mínus 13 280). Splatnost bezdůvodného obohacení nastává dle § 563 obč. zák. na základě výzvy věřitele, tedy uplynutím lhůty dle výzvy žalobkyně odeslané žalovanému dne 27. 10. 2023. Vzhledem k tomu, že žalovaný dluh včas neuhradil, dostal se do prodlení a žalobkyně má rovněž nárok na úrok z prodlení z dlužné částky dle § 517 odst. 2 obč. zák. ode dne následujícího po dni splatnosti pohledávky. Výše úroku z prodlení by činila 15 %, avšak soud byl vázán návrhem žalobkyně, která požadovala úrok z prodlení v nižší sazbě 7,75 %. Soud z výše uvedených důvodů dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná a zavázal žalovaného zaplatit žalobkyni částku ve výši 8 720 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně od 14. 11. 2023 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. Ve zbylém rozsahu žalobu zamítl.

10. Výrok III. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř., dle kterého by měl převážně úspěšný žalovaný právo na náhradu nákladů řízení vůči žalobkyni. Žalovanému však žádné náklady nevznikly, proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

11. Žalobkyně podala návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, a proto zaplatila soudní poplatek ve výši 983 Kč dle položky 2 bod 1 písm. c) přílohy k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (dále jen „zákon o soudních poplatcích“). Elektronický platební rozkaz však nebyl vydán, soudní poplatek tak činí 1 228 Kč dle položky 1 bod 1 písm. b) ve spojení s položkou 2 bod 2 přílohy k zákonu o soudních poplatcích. Soud proto soudní poplatek doměřil a výrokem IV. zavázal žalobkyni k zaplacení doplatku soudního poplatku ve výši 245 Kč. Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím Okresního soudu v Ostravě. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na nařízení výkonu rozhodnutí nebo exekuce.