35 C 22/2025
č. j. 35 C 22/2025-64
V PLATNOSTIOkresní soud v Ostravě rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 9 300 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně od 14. listopadu do zaplacení. Soud uznal, že smlouvy o půjčce byly neplatné, protože poskytovatel neprovedl řádné posouzení schopnosti žalovaného splácet úvěr podle zákona o spotřebitelském úvěru. Žalovaný se bezdůvodně obohatil o částku 11 000 Kč, kterou je povinen vrátit dle § 451 občanského zákoníku. Výrok o náhradě nákladů řízení byl zamítnut, protože žádný z účastníků neměl náklady vzniklé v řízení.
Plný text
Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. et Mgr. Kristýnou Černou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 21 792 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 9 300 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 9 300 Kč od 14. 11. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 9 196 Kč a částky 3 296 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 9 041,41 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 22 266,21 Kč, úroku z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 10 074,07 Kč od 28. 9. 2023 do 13. 11. 2023, úroku z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 774,07 Kč od 14. 11. 2023 do zaplacení, úroku ve výši 21 % ročně z částky 10 074,07 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 603,23 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 4 380,94 Kč, úroku z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 1 910,50 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení a úroku ve výši 21 % ročně z částky 1 910,50 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se po žalovaném zaprvé domáhá zaplacení částky 18 496 Kč s úrokem a s úrokem z prodlení z titulu smlouvy o půjčce ze dne 19. 3. 2012 (dále také „nárok 1“), kterou právní předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba (dále jen „předchůdkyně žalobkyně“) poskytla žalovanému v hotovosti peněžní prostředky ve výši 11 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit spolu s úrokem ve výši 1 405 Kč, poplatkem za administrativní činnost ve výši 2 090 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 5 701 Kč v 60 týdenních splátkách po 337 Kč. Žalovaný předchůdkyni žalobkyně zaplatil pouze 1 700 Kč. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni, která po žalovaném požaduje nesplacenou jistinu ve výši 10 074,07 Kč, poplatek ve výši 8 421,93 Kč a dále úrok ve výši 21 % ročně z jistiny 10 074,07 Kč od 14. 5. 2013 do 27. 9. 2023 v kapitalizované výši 22 266,21 Kč a úrok ve výši 21 % ročně z jistiny 10 074,07 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení. Vzhledem k prodlení žalovaného žalobkyně požaduje též úrok z prodlení v zákonné výši 7,75 % ročně z neuhrazené jistiny 10 074,07 Kč od 29. 4. 2012 do 27. 9. 2023 v kapitalizované výši 9 041,41 Kč a dále úrok z prodlení v zákonné výši 7,75 % ročně z jistiny 10 074,07 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení. Dále již žalovaný nic nezaplatil ani přes výzvu. Žalobkyně se po žalovaném zadruhé domáhá zaplacení částky 3 296 Kč s úrokem a s úrokem z prodlení z titulu smlouvy o půjčce ze dne 30. 10. 2011 (dále také „nárok 2“), kterou předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému v hotovosti peněžní prostředky ve výši 5 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit spolu s úrokem ve výši 477 Kč, poplatkem za administrativní činnost ve výši 800 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 349 Kč ve 45týdenních splátkách po 192 Kč. Žalovaný předchůdkyni žalobkyně zaplatil pouze 5 330 Kč. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni, která po žalovaném požaduje nesplacenou jistinu ve výši 1 910,50 Kč, poplatek ve výši 1 385,50 Kč a dále úrok ve výši 21 % ročně z jistiny 1 910,50 Kč od 23. 12. 2012 do 27. 9. 2023 v kapitalizované výši 4 380,94 Kč a úrok ve výši 21 % ročně z jistiny 1 910,50 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení. Vzhledem k prodlení žalovaného žalobkyně požaduje též úrok z prodlení v zákonné výši 7,5 % ročně z neuhrazené jistiny 1 910,50 Kč od 17. 9. 2012 do 27. 9. 2023 v kapitalizované výši 1 603,23 Kč a dále úrok z prodlení v zákonné výši 7,5 % ročně z jistiny 1 910,50 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení. Dále již žalovaný nic nezaplatil ani přes výzvu. Žalobkyně uvedla, že před poskytnutím půjček její předchůdkyně posoudila schopnost žalovaného splácet půjčky tak, že se žalovaného dotázala na jeho majetkovou situaci, zjistila, že žalovaný má příjem ze státní podpory ve výši 27 134 Kč měsíčně, respektive 21 292 Kč, žije v nájmu, nemá další úvěry. Tyto informace ověřila z výměru sociální podpory, z nájemní smlouvy a z předložených dokladů SIPO o výdajích, dále lustrovala žalovaného v insolvenčním rejstříku.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. K jednání se žalovaný bez omluvy nedostavil, soud proto jednal v jeho nepřítomnosti v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), a z provedených důkazů vzal za prokázané následující skutečnosti. Ve vztahu k nároku 1 z listiny označené jako smlouva o půjčce č. hodnota ze dne 19. 3. 2012 soud zjistil, že touto smlouvou předchůdkyně žalobkyně poskytuje žalovanému půjčku ve výši 11 000 Kč a žalovaný se zavazuje vrátit celkovou částku 20 196 Kč skládající se z dlužné jistiny, z částky 9 196 Kč představující úrok ve výši 1 405 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 2 090 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 5 701 Kč, a to v 60týdenních splátkách po 337 Kč. Z listiny označené jako zákaznická karta soud zjistil, že žalovaný v zákaznické kartě uvedl, že bydlí v nájmu, má vyživovací povinnost ke třem dětem, je nezaměstnaný a dosahuje příjmu 27 134 Kč, který se skládá z částky 5 873 Kč představující mzdu žalovaného, z částky 3 188 Kč + 1 500 Kč představující státní podporu a přídavky, z částky 8 973 Kč představující jiné příjmy žalovaného a z částky 7 600 Kč představující další příjmy domácnosti. Jeho odhadované měsíční výdaje činí 23 100 Kč (8 500 Kč nájem, 700 Kč inkaso, 400 Kč telefon, 1 000 Kč splátky půjček/výživné, 12 500 Kč výdaje na domácnost), má v současnosti jinou půjčku u předchůdkyně žalobkyně a půjčky u jiné společnosti nemá. Dále je zde v části „ověřené dokumenty“ zaškrtnuto OP, výměr podpory, nájemní smlouva, SIPO. Z přehledu úhrad soud zjistil, že žalovaný předchůdkyni žalobkyně a žalobkyni uhradil (na nárok 1) celkem 1 700 Kč. Ve vztahu k nároku 2 z listiny označené jako smlouva o půjčce č. hodnota ze dne 30. 10. 2011 soud zjistil, že touto smlouvou předchůdkyně žalobkyně poskytuje žalovanému půjčku ve výši 5 000 Kč a žalovaný se zavazuje vrátit celkovou částku 8 626 Kč skládající se z dlužné jistiny, z částky 3 626 Kč představující úrok ve výši 477 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 800 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 349 Kč, a to ve 45týdenních splátkách po 192 Kč. Z listiny označené jako zákaznická karta soud zjistil, že žalovaný v zákaznické kartě uvedl, že bydlí v nájmu, má vyživovací povinnost ke třem dětem, je nezaměstnaný a dosahuje příjmu 21 292 Kč, který se skládá z částky 7 397 Kč představující mzdu žalovaného, z částky 1 500 Kč představující státní podporu a přídavky a z částky 12 395 Kč představující další příjmy domácnosti. Jeho odhadované měsíční výdaje činí 18 571 Kč (4 791 Kč nájem, 780 Kč inkaso, 500 Kč telefon, 12 500 Kč výdaje na domácnost) a půjčky u jiné společnosti nemá. Dále je zde v části „ověřené dokumenty“ zaškrtnuto OP, výměr podpory, nájemní smlouva, SIPO. Z přehledu úhrad soud zjistil, že žalovaný předchůdkyni žalobkyně a žalobkyni uhradil celkem 5 330 Kč. Dále ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně seznamu pohledávek soud zjistil, že se předchůdkyně žalobkyně jako postupitel s žalobkyní jako postupníkem dohodla 21. 9. 2023 na postoupení pohledávek za žalovaným. Z oznámení o postoupení pohledávky včetně podacího archu soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně žalovaného dopisem odeslaným dne 27. 10. 2023 o oznámení pohledávek vyrozuměla a vyzvala jej k úhradě dluhů do deseti dnů od obdržení dopisu. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby včetně podacího archu soud zjistil, že žalobkyně žalovanému dne 31. 7. 2024 odeslala předžalobní výzvu, kterou jej vyzvala k zaplacení dluhů.
4. Z dalších provedených důkazů soud nezjistil žádné skutečnosti podstatné pro rozhodnutí věci.
5. Na základě zjištěných skutečností soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Předchůdkyně žalobkyně žalovanému dne 19. 3. 2012 v hotovosti poskytla částku ve výši 11 000 Kč dle smlouvy o půjčce. Dále předchůdkyně žalobkyně žalovanému dne 30. 10. 2011 v hotovosti poskytla částku ve výši 5 000 Kč dle smlouvy o půjčce. Žalobkyně vždy před poskytnutím prostředků zkoumala schopnost žalovaného splácet půjčku tak, že se žalovaného dotázala na jeho příjmy, výdaje a osobní poměry, údaje nijak neověřila. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 21. 9. 2023 postoupila pohledávky za žalovaným na žalobkyni, což žalovanému oznámila. Žalovaný předchůdkyni žalobkyně uhradil celkem 1 700 Kč na nárok 1 a 5 330 Kč na nárok 2, dále již nic nezaplatil, ačkoli jej žalobkyně vyzvala k zaplacení dluhů do deseti dnů dopisem odeslaným dne 27. 10. 2023.
6. Dle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy.
7. Dle § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen „obč. zák.“), smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.
8. Dle § 9 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZSÚ“), ve znění účinném do 24. 2. 2013, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele.
9. Po právním posouzení věci soud dospěl k následujícím závěrům. Soud nejprve posuzoval, zda předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli platné smlouvy o půjčce dle § 657 „obč. zák.“, a dospěl k závěru, že nikoli. Žalovaný je ve vztahu k předchůdkyni žalobkyně, jakožto poskytovatelce spotřebitelského úvěru, v postavení spotřebitele, a proto se na jejich vztah použije také ZSÚ, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy, tj. do 24. 2. 2013, v souladu s § 2 ZSÚ. Žalobkyně však ani přes poučení dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. v řízení neprokázala, že by předchůdkyně žalobkyně před poskytnutím půjček řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného, jak jí ukládal § 9 ZSÚ, zejména že by s náležitou péčí zkoumala a ověřila příjmy a výdaje žalovaného, aby vyhodnotila, zda žalovanému jeho majetková situace umožňuje splnit dluhy ve lhůtě splatnosti. V předložených kartách klienta sice jsou zaznačeny některé informace o majetkové situaci žalovaného, není ale zřejmé, co konkrétně dílčí příjmy představují a dále není jasné, z čeho konkrétně se skládá částka označená jako výdaje žalovaného na domácnost. Z výše uvedeného vyplývá, že žalobkyně neprokázala, že by její předchůdkyně poměry žalovaného zjišťovala v potřebném rozsahu. Navíc neprokázala, že by její předchůdkyně skutečnosti uvedené žalovaným nějakým způsobem ověřila. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je přitom i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření těchto tvrzení (srovnej k tomu zejm. rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015). Vzhledem k tomu, že předchůdkyně žalobkyně jakožto poskytovatelka spotřebitelského úvěru řádně neposoudila v potřebném rozsahu schopnost žalovaného půjčky splácet, jsou smlouvy o půjčce ze dne 19. 3. 20212 a ze dne 30. 10. 2011 absolutně neplatné dle § 39 obč. zák., neboť svým účelem odporují zákonu. Závěr o absolutní neplatnosti smluv o spotřebitelském úvěru (či půjčce) z důvodu neposouzení schopnosti žadatele úvěr (či půjčku) splácet také v poměrech ZSÚ vyplývá z ustálené judikatury (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 20. 3. 2019, sp. zn. 33 Cdo 201/2018).
10. V řízení však současně bylo prokázáno, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému bez právního důvodu, dle dvou neplatných smluv o půjčce, postupně částky 11 000 Kč a 5 000 Kč a žalovaný se tak přijetím finančních prostředků bezdůvodně obohatil, proto je povinen toto bezdůvodné obohacení vrátit dle § 451 obč. zák. Pohledávky z titulu smluv o půjčce byly postoupeny na žalobkyni v souladu s § 1879 o. z., proto je žalovaný povinen zaplatit svůj dluh žalobkyni. Žalobkyně uvedla, že žalovaný předchůdkyni žalobkyně uhradil 1 700 Kč a 5 330 Kč, proto soud uložil žalovanému uhradit žalobkyni nevrácenou část jistiny poskytnuté dne 19. 3. 2012 ve výši 9 300 Kč (11 000 Kč mínus 1 700 Kč). Na nárok 2 žalovaný žalobkyni uhradil částku převyšující 5 000 Kč, proto žalobkyni již nic nedluží. Splatnost bezdůvodného obohacení nastává dle § 563 obč. zák. na základě výzvy věřitele, tedy uplynutím lhůty dle výzvy žalobkyně odeslané žalovanému dne 27. 10. 2023. Vzhledem k tomu, že žalovaný dluh včas neuhradil, dostal se do prodlení a žalobkyně má rovněž nárok na úrok z prodlení z dlužné částky dle § 517 odst. 2 obč. zák. ode dne následujícího po dni splatnosti pohledávky. Výše úroku z prodlení by činila 15 %, avšak soud byl vázán návrhem žalobkyně, která požadovala úrok z prodlení v nižší sazbě 7,75 %. Soud z výše uvedených důvodů dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná a zavázal žalovaného zaplatit žalobkyni částku ve výši 9 300 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně od 14. 11. 2023 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. Ve zbylém rozsahu žalobu zamítl.
11. Výrok III. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř., dle kterého by měl převážně úspěšný žalovaný právo na náhradu nákladů řízení vůči žalobkyni. Žalovanému však žádné náklady nevznikly, proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím Okresního soudu v Ostravě. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na nařízení výkonu rozhodnutí nebo exekuce.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.