36 C 182/2019

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Renátou Snášelovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastupování státu ve věcech majetkových, IČO sídlem adresa žalované o zrušení a vypořádání spoluvlastnického práva k nemovitým věcem

I. Zrušuje se podílové spoluvlastnictví žalobkyně a žalované k nemovitým věcem v obci [obec] a [katastrální uzemí], které jsou zapsané v katastru nemovitostí vedeném u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště Ostrava, na listu vlastnictví [číslo] to: -pozemku parc. [číslo] -pozemku parc. [číslo] jehož součástí je na něm stojící stavba [adresa]

II. Nemovité věci v obci [obec] a [katastrální uzemí], které jsou zapsané v katastru nemovitostí vedeném u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště Ostrava, na listu vlastnictví [číslo] to: -pozemku parc. [číslo] -pozemku parc. [číslo] jehož součástí je na něm stojící stavba [adresa], se přikazují do vlastnictví žalobkyně.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitým věcem v obci [obec] a [katastrální uzemí], které jsou zapsané v katastru nemovitostí vedeném u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště Ostrava, na listu vlastnictví [číslo] to: -pozemku parc. [číslo] -pozemku parc. [číslo] jehož součástí je na něm stojící stavba [adresa], částku [částka], do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

V. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Ostravě na náhradě nákladů řízení částku [částka], do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VI. Žalovaná je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Ostravě na náhradě nákladů řízení částku [částka], do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se svou žalobou došlou soudu dne [datum] domáhala zrušení podílového spoluvlastnictví účastníků k nemovitým věcem v obci [obec], k.ú. [obec], které jsou zapsány v katastru nemovitostí vedeném u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, katastrální pracoviště Ostrava na listu vlastnictví č [číslo] a to pozemku parc. [číslo] pozemku parc. [číslo] jehož součástí je na něm stojící stavba [adresa], navrhovala, aby tyto nemovité věci byly přikázány do vlastnictví žalobkyně a žalobkyně aby byla povinna zaplatit žalované na vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitým věcem částku [částka]. Žalobkyně žalobu odůvodnila tím, že účastníci jsou podíloví spoluvlastníci nemovitých věcí v obci [obec], k.ú. [obec], zapsaných na [list vlastnictví] a to pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] jehož součástí je na něm stojící stavba [adresa]. Žalobkyně se stala vlastníkem spoluvlastnického podílu o velikosti ½ na základě kupní smlouvy z [datum] uzavřené s Mgr. [jméno] [příjmení], insolvenčním správcem dlužníka [jméno] [příjmení], právní účinky zápisu ke dni [datum]. Žalovaná se stala vlastníkem spoluvlastnického podílu o velikosti ½ na základě usnesení Okresního soudu v Ostravě o odúmrtí ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], pravomocného k [datum rozhodnutí]. Žalobkyně nemá zájem setrvat v podílovém spoluvlastnictví se žalovanou. Žalobkyně oslovila žalovanou s návrhem na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví s tím že výlučným vlastníkem nemovitostí se stane žalobkyně za vypořádací podíl [částka], žalovaná souhlasí s tím, aby se výlučným vlastníkem nemovitosti stala žalobkyně, nesouhlasí však s výší vypořádacího podílu. Žalobkyně uvedla, že dle kupní smlouvy uzavřené mezi žalobkyní a Mgr. [příjmení] nemovitosti nejsou udržovány a dlouhodobě obývány, rodinným dům je asi 40 let starý, jeho technický stav je průměrný, objekt není napojen na zdroj tepla a teplé vody, chybí zde kotel, pozemky jsou pokryty náletovými dřevinami, na schodišti před vstupními dveřmi do rodinného domu prorůstají dřeviny, v domě se nachází odpadky a nepořádek, taktéž ve sklepě. Žalobkyně na základě svých zkušeností předpokládá, že žalovaná by nebyla ochotna přistoupit v rámci vyjednávání o ceně na cenu nižší, než která bude stanovena jim osloveným znalcem s odůvodněním, že dle právních přepisů, kterými je žalovaná vázána to není možné a proto rychlejším způsobem vyřešení věci bude řízení soudní. Žalobkyně koupila svůj spoluvlastnický podíl za částku [částka], toto je cena tržní neboli obvyklá hodnota spoluvlastnického podílu a žalobkyně navrhuje, že tuto částku vyplatí žalované na vypořádání spoluvlastnictví. Za tuto částku byl spoluvlastnický podíl zpeněžen v insolvenčním řízení, přičemž pokud by tato částka byla nízká a podíl by bylo možné zpeněžit za částku vyšší, jistě by insolvenční správce trval na kupní ceně vyšší. Stejně tak by ani zajištěný věřitel [právnická osoba] neudělil insolvenčnímu správci pokyn ke zpeněžení za částku [částka] a rovněž ani insolvenční soud by neschválil tento přímý prodej do majetku spadajícího do majetkové podstaty. Žalovaná nevyužila svého zákonného předkupního práva a to rovněž svědčí o tom, že žalovaná nemá zájem stát se výlučným vlastníkem nemovitosti. Reálné rozdělení není možné, protože se jedná o funkční celek a rodinný dům nelze rozdělit na dvě samostatné budovy.

2. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě souhlasila se zrušením podílového spoluvlastnictví, žalovaná souhlasila s tím, aby nemovité věci byly přikázány do vlastnictví žalobkyně, nesouhlasila však s výší náhrady, kterou žalobkyně navrhovala zaplatit žalované, nesouhlasila s částku [částka], žalovaná požadovala, aby částka, kterou bude žalobkyně povinna za podíl ideální ½ na předmětných nemovitých věcech zaplatit, aby představovala cenu v místě a čase obvyklou zjištěnou znaleckým posudkem tj. [částka]. Žalovaná odkazovala na znalecký posudek ze dne [datum], kdy žalovaná si nechala vypracovat znalecký posudek o ceně předmětných nemovitých věcí včetně nemovitých věcí tvořících funkční celek s rodinným domem [adresa] v místě a čase obvyklé, tento znalecký posudek zpracoval [právnická osoba] – [anonymizována dvě slova], Ing. [jméno] [příjmení], v tomto znaleckém posudku byla znalcem stanovena cena v místě a čase obvyklém mimo jiné k pozemku parc. [číslo] ostatní plocha, pozemku parc. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], rodinný dům v k.ú. [obec], obec Ostrava ve výši [částka]. Žalovaná namítala, že cena [částka] za předmětný spoluvlastnický podíl ideální ½ není cena obvyklá, cena tržní, s tím, že tato neodpovídá ceně zjištěné ve znaleckém posudku. Žalovaná dále uvedla, že předmětný spoluvlastnický podíl nepotřebuje ke své další činnosti, proto ho od jeho nabytí zamýšlela realizovat v souladu s příslušnými právními předpisy, zejména zákonem č. 519/2000 Sb. a ustanoveními občanského zákoníku upravující nakládání se spoluvlastnickými podíly, jelikož proti předchozímu vlastníkovi spoluvlastnického podílu panu [jméno] [příjmení] bylo vedeno insolvenční řízení, oddlužení, nemohlo dojít k převodu spoluvlastnického podílu žalované na tohoto spoluvlastníka. V rámci insolvenčního řízení byl spoluvlastnický podílu [jméno] [příjmení] k předmětným nemovitým věcem prodán kupní smlouvou z [datum] žalobci a žalobce, jako nový vlastník spoluvlastnického podílu k předmětným nemovitým věcem se obrátil na žalovanou s tím, že by měl zájem o koupi spoluvlastnického podílu žalované a za tímto účelem bylo svoláno mezi žalobcem a žalovanou jednání dne [datum]. Žalovaná uvedla, že pokud žalobce získal poloviční podíl na celku předmětné nemovité věci za cenu [částka], to neznamená, že by cena celé nemovitosti byla [částka], tedy součet jednotlivých podílů, neboť předmětem dražby nebyla nemovitost jako taková, ale pouze podíl na této nemovitosti, který logicky má nižší cenu než je cena celé nemovitosti. Pokud totiž kupující nabývá pouze spoluvlastnický podíl, musí jako budoucí spoluvlastník počítat s omezením svého vlastnického práva ostatními spoluvlastníky.

3. Ve věci bylo nařízeno jednání.

4. V průběhu jednání žalobkyně na podané žalobě v celém rozsahu setrvala.

5. Žalovaná rovněž v průběhu řízení setrvala na svém procesním stanovisku. <b>6. V průběhu řízení soud zjistil následující skutkový stav:</b> Z výpisu z katastru nemovitostí, [list vlastnictví] z [datum] soud zjistil a vzal za prokázáno, že k datu [datum] byli podílovými spoluvlastníky nemovitých věcí v obci [obec], k.ú. [obec], na [list vlastnictví] a to pozemku parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] jehož součástí je na něm stojící stavba [adresa] Česká republika a [jméno] [příjmení], tito byli vlastníky každý spoluvlastnického podílu o velikosti ½. Z výpisu z katastru nemovitostí ke dni [datum] soud zjistil a vzal za prokázáno, že na [list vlastnictví] v k.ú. [obec], obec Ostrava jsou zapsáni žalobkyně a žalovaná jako podíloví spoluvlastníci nemovitých věcí v k. ú. [obec], obec Ostrava, a to pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] jehož součástí je na něm stojící stavba [adresa], žalobkyně a žalovaná jsou vlastníky každý spoluvlastnického podílu o velikosti ½. Právní účinky zápisu v katastru nemovitostí nastaly ke dni [datum]. Z kupní smlouvy ze dne [datum], uzavřené mezi Mgr. [jméno] [příjmení], insolvenčním správcem dlužníka [jméno] [příjmení], co by prodávajícím a žalobkyní, co by kupující soud zjistil a vzal za prokázáno, že mezi prodávajícím Mgr. [jméno] [příjmení], insolvenčním správcem dlužníka [jméno] [příjmení] a žalobkyní byla uzavřena kupní smlouva týkající se spoluvlastnického podílu o velikosti ideální ½ na pozemku parc. [číslo] ostatní plocha o výměře [výměra] a spoluvlastnického podílu o velikosti ideální ½ na pozemku parc. [číslo] zastavěné plocha a nádvoří včetně stavby [adresa] – objekt bydlení na něm postavený, vše v k.ú. [obec], obec Ostrava, [příjmení] [okres], zapsané na [list vlastnictví], a prodávající touto smlouvou prodal kupujícímu – žalobkyni do výlučného vlastnictví tyto převáděné nemovitosti a to spoluvlastnický podíl o velikosti 1/2 za kupní cenu [částka]. Z výpisu z obchodního rejstříku soud zjistil a vzal za prokázáno, že v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Ostravě v oddíle C, vložka [číslo] je zapsána obchodní firma: 1. [právnická osoba] s předmětem podnikání realitní činnost. Z usnesení Okresního soudu v Ostravě sp. zn. [spisová značka] soud zjistil a vzal za prokázáno, že Okresní soud v Ostravě rozhodl v dědické věci po zůstavitelce [jméno] [příjmení] dne [datum] tak, že potvrdil, že dědictví, které nenabyl žádný dědic připadlo České republice jako odúmrť. Dědictví tvoří dle usnesení Okresního soudu v Ostravě mimo jiné spoluvlastnický podíl na nemovitostech zapsaných v katastru nemovitostí katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, katastrální pracoviště Ostrava pro obec Ostrava, k. ú. [obec] na [list vlastnictví] a to ½ budovy v části [územní celek] [adresa] (rodinný dům) postavené na pozemku evidovaném jako parcela [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří a ½ pozemku evidovaných jako parcela [číslo] ostatní plocha a parcela [číslo] zastavěná plocha a nádvoří včetně příslušenství, venkovních úprav, trvalých porostů, vše v ceně [částka], dále dědictví tvoří nemovité věci zapsané v katastrálním území Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, katastrální pracoviště Ostrava na [list vlastnictví] a zůstatek na účtu vedeném u [obec] spořitelny. Rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum]. Ze zápisu z pracovního jednání soud zjistil a vzal za prokázáno, že ze strany žalobce byl sepsán zápis o pracovním jednání, které se uskutečnilo [datum] v místě jednání Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, Územní pracoviště [obec], kdy tohoto jednání se zúčastnil jednatel žalobkyně [příjmení] [jméno]. Tématem jednání byla realizace spoluvlastnického podílu státu o velikosti ideální ½ stavby [adresa], rodinný dům a ideální ½ pozemku parc. [číslo] parc. č. [rok] v k. ú. [obec], obec Ostrava. Z listiny označené Znalecký posudek o ceně nemovitých věcí [číslo] ze dne [datum] a výslechu Ing. [jméno] [příjmení] soud zjistil a vzal za prokázáno, že žalovaná nechala vypracovat znalecký posudek, kdy zhotovitelem znaleckého posudku byl [anonymizováno] - [anonymizováno] s.r.o., Znalecký ústav, Ing. [jméno] [příjmení]. Znaleckým úkolem bylo stanovení obvyklé ceny spoluvlastnického podílu ve výši ideální ½ rodinného domu [adresa] vč. příslušenství a pozemku parc. [číslo] na [list vlastnictví] a pozemku parc. [číslo] vč. příslušenství na [list vlastnictví] v obci [obec], k. ú. [obec] pro účely zjištění reálné tržní hodnoty majetku. Ocenění nemovitosti na [list vlastnictví] dle platného cenového předpisu bylo v částce [částka] a ocenění tržním porovnáním, výsledek dle srovnávací metody ve znaleckém posudku byla uvedena částka [částka], takto byla stanovena obvyklá cena spoluvlastnického podílu ve výši ½. Co se týče [list vlastnictví], ocenění dle platného cenového předpisu činilo [částka], ocenění tržním porovnáním výsledek dle srovnávací metody [částka]. Znalecký ústav závěrem uvedl, že na základě uvedených zjištění a s přihlédnutím ke stavu a místním podmínkám polohy nemovitosti je obvyklá cena předmětných nemovitostí v daném místě a čase stanovena po zaokrouhlení na [částka]. Tento znalecký posudek obsahoval rozporná zjištění, kdy znalec uváděl zastavěnou plochu [výměra], což neodpovídalo údaji uvedenému podlahová plocha [výměra] a podlahová plocha včetně příslušenství činí [výměra]. Znalec dostatečně neodůvodnil, z jakého důvodu v závěrech znaleckého posudku vychází z částky [částka]. Z listiny označené znalecký posudek o ceně obvyklé [číslo] ze dne [datum] a z výslechu znalce soud zjistil a vzal za prokázáno, že na základě objednávky žalobce vypracoval znalec [jméno] [příjmení] dne [datum] znalecký posudek, kdy úkolem znalce bylo ocenit podíl ideální ½ nemovitostí se všemi součástmi a příslušenstvím a to pozemek parc. [číslo] jehož součástí je na něm stojící stavba [adresa] a pozemek parc. [číslo] vše zapsáno na [list vlastnictví] pro k.ú. [obec], obec Ostrava, okres [okres] s tím, že ocenění má být provedeno obvyklou cenou dle § 2, odst. 1, zák. č. 151/1997 Sb. Při vypracování znaleckého posudku znalec uvedl užitnou plochu rodinného domu [adresa] celkem [výměra], zastavěnou plochu [výměra] a stanovil obvyklou cenu ve výši [částka] na základě porovnávací hodnoty s ohledem na poptávku po obdobných domech v daném místě a čase. Dospěl k závěru, že dům je ve velmi špatném stavu, dlouhodobě neužívaný, odpojený od všech sítí, bez topení, jedná se navíc o prodej spoluvlastnického podílu. Z výslechu znalce soud zjistil, že výsledná cena byla stanovena za spoluvlastnický podíl a tato výsledná obvyklá cena [částka] byla stanovena na základě porovnávací hodnoty. Ze znaleckého posudku ze dne [datum] vyhotoveného znaleckým ústavem [právnická osoba] soud zjistil a vzal za prokázáno, že obvyklá cena nemovitostí- pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] jehož součástí je na něm stojící stavba [adresa] v obci [obec], k. ú. [obec], na [list vlastnictví] ke dni vypracování znaleckého posudku činí [částka]. Ocenění souboru nemovitostí na [list vlastnictví] v k.ú. [obec] bylo provedeno cenovým porovnáním – komparací. Porovnávací metody ocenění vychází z porovnání předmětu ocenění – souboru pozemků s cenami stejných nebo obdobných souborů nemovitostí, které byly realizovány nebo nabízeny na trhu nemovitostí. Znalecký ústav pro komparaci použil soubory pozemků z obvodu [obec] [obec] – okolí, které byly realizovány na trhu nemovitostí. Pro použití porovnávacích vzorků byly znaleckým ústavem preferována zejména blízká lokalita obvod [obec] [obec], která má na cenu obvyklou nejvyšší váhu. Znalecký ústav přistoupil k ocenění předmětných nemovitostí srovnávací komparativní metodou zejména z důvodu charakteru objektu – rodinný dům, který nebývá často komerčně využíván, proto není vhodná výnosová metoda a častému způsobu obchodování RD na nemovitostním trhu zajišťující dostatečný zdroj porovnatelných vzorků. Znalecký ústav vypočetl porovnávací hodnotu na základě užitné plochy s tím, že průměrná jednotková cena je 4 [číslo], celková užitná plocha oceňované nemovité věci [výměra] a výsledná porovnávací hodnota [částka]. Znalecký ústav pro stanovení nákladů na možnost užívání kalkuloval jako odpočet náklady na provedení funkčního stavu RD, tj. funkčního systému ÚT se zdrojem vytápění a funkčního ohřevu TUV. Ostatní konstrukční prvky, resp. Jejich technický stav byl za počten v porovnávací metodě. Náklady na realizaci vytápění, včetně zdroje vytápění a ohřevu TUV (díl 73 kotelna 1,6 %, rozvod potrubí 1,1 %, otopná tělesa 0,9 %, ohřívání TUV 0,4 %) činí [částka]. Porovnávací hodnota oceňovaných nemovitostí po započtení nákladů na uvedení RD do stavu možného užívání činí [částka] ([částka] - [částka]). Znalecký ústav tak cenu obvyklou oceňovaných nemovitostí na [list vlastnictví] stanovil na částku [částka]. Znalecký posudek byl porovnán se znaleckým posudkem vypracovaným zpracovatelem [právnická osoba], kdy tento znalecký posudek [právnická osoba] je zadán pro stanovení spoluvlastnického podílu ve výši ideální ½ rodinného dému [adresa], vč. příslušenství a pozemku p. [číslo] jedná se o odlišné zadání než znalecký posudek zadaný [právnická osoba] znalecká, kdy ve znaleckém posudku [anonymizována dvě slova] stanovil výslednou cenu obvyklou ve výši [částka] a dle názoru znaleckého ústavu [právnická osoba] je rozdíl mezi výslednou cenou stanovenou znaleckým ústavem [anonymizována dvě slova] a výslednou cenou stanovenou znaleckým ústavem [anonymizováno] znalecká vznikl nedostatečným zohledněním chybějících konstrukčních prvků v objektu RD [adresa], jelikož porovnávací vzorky, které ZÚ [anonymizováno] invest použil pro výpočet, všechny systém vytápění se zdrojem a ohřevem TUV obsahují. Znaleckému ústavu [anonymizováno] znalecká není známo, proč [právnická osoba] ve svém znaleckém posudku postupoval také oceněním dle platného cenového předpisu, když tento způsob stanovení ceny není v souvislosti se stanovováním ceny obvyklé vhodný. Znalecký ústav rovněž porovnal znalecký posudek vypracovaný [jméno] [příjmení] s tím, že úkolem znaleckého posudku zpracovatele [příjmení] bylo ocenění podílu ve výši ideální ½ se všemi součástmi a příslušenstvím na všech nemovitostech evidovaných na [list vlastnictví] pro k.ú. [obec], zadání je tedy jiné, než zadání znaleckého posudku pro znalecký ústav [anonymizováno] znalecká. Výsledná cena podílu ½ je znalcem stanovena ve výši [částka]. Znalecký ústav [anonymizováno] znalecká je toho názoru, že rozdíl mezi výslednou cenou stanovenou znalcem [příjmení] a výslednou cenou stanovenou znaleckým ústavem [anonymizováno] znalecká vznikl nesprávně stanovenou podlahovou plochou RD. Ve znaleckém posudku [výměra], když [anonymizováno] znalecká dospěla přeměřením k ploše [výměra] a dalším zásadním rozdílem, který se projevil ve výsledné ceně je použití koeficientu zohledňujícího prodej podílu koeficient K7 = 0,70, který výslednou cenu obvyklou snižuje. [anonymizováno] znalecká uvedla, že stanovení ceny obvyklé je procesem přiblížení se ceně, která je akceptovatelná pro obě strany prodávajícího a kupujícího, jde z pohledu znalce o stanovení hodnoty jako hypotetické ceny a to takovým způsobem a tak přesně, aby se od možné dosažitelné ceny co nejméně lišila. Nejde nikdy o cenu dosaženou na trhu – kupní cenu. [anonymizováno] znalecká stanovila obvyklou cenu nemovitosti pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] jehož součástí je na něm stojící stavba [adresa] v obci [obec], k. ú. [obec], vše zapsané na [list vlastnictví] ke dni vypracování znaleckého posudku ve výši [částka]. Znalecký posudek byl vypracován dne [datum]. Znalecký ústav [právnická osoba] při vypracování posudku zjistil, že objekt není využíván od roku [rok], není prováděna ani základní záchovná údržba objektu, RD je ve špatném stavu bez údržby, bez zdroje tepla, bez zdroje ohřevu TUV, bylo zjištěno, že špatný stav vyžaduje rekonstrukci, RD nelze užívat z důvodu funkčního systému UT a ohřevu TUV. Ze shodných a nesporných tvrzení účastníků řízení soud zjistil a vzal za prokázáno, že reální rozdělení nemovitostí na LV [rok] v k. ú. [obec] není možné, nemovitosti tvoří funkční celek, rodinný dům nelze rozdělit na dvě samostatné budovy a mezi žalobkyní a žalovanou nebyla uzavřena dohoda o zrušení a vypořádání jejich podílového spoluvlastnictví k těmto nemovitým věcem.

7. Svá skutková zjištění soud opírá o shora uvedené důkazy, dále shodná a nesporná tvrzení účastníků řízení. <b>8. Po provedeném dokazování soud učinil tento závěr o zjištěném skutkovém stavu:</b> Žalobkyně a žalovaná jsou podílovými spoluvlastníky nemovitých věcí a to pozemku parc. [číslo] pozemku parc. [číslo] jehož součástí je na něm stojící stavba [adresa], které se nachází v k.ú. [obec], obec Ostrava, okres [okres], zapsáno na [list vlastnictví], spoluvlastnický podíl každého z účastníků řízení činí ½; Žalovaná se stala vlastníkem spoluvlastnického podílu o velikosti ½ na předmětných nemovitostech na základě usnesení Okresního soudu v Ostravě z [datum], kdy žalované připadl spoluvlastnický podíl na předmětných nemovitostech jako odúmrť; Žalobkyně se stala vlastníkem spoluvlastnického podílu o velikosti ½ na základě kupní smlouvy uzavřené dne [datum] s Mgr. [jméno] [příjmení], co by insolvenčním správcem dlužníka [jméno] [příjmení], přičemž právní účinky zápisu nastaly ke dni [datum], žalobkyně nabyla svůj spoluvlastnický podíl na nemovitostech za částku [částka]; Žalobkyně a žalovaná nemají zájem setrvávat v podílovém spoluvlastnictví, žalovaná nemá zájem nabýt předmětné nemovitosti do svého výlučného vlastnictví, mezi účastníky řízení nebyla uzavřena dohoda o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví; Reálné rozdělené nemovitostí není možné, jedná se o funkční celek, rodinný dům [adresa] nelze rozdělit na dvě samostatné budovy; Na základě požadavku žalované vyhotovil [právnická osoba], znalecký ústav Ing. [jméno] [příjmení] dne [datum] znalecký posudek [číslo] tento stanovil obvyklou cenu spoluvlastnického podílu ve výši ideální ½ nemovitostí na [list vlastnictví] na základě cenového předpisu v částce [částka] a při ocenění tržním porovnáním stanovil na základě srovnávací metody cenu ve výši [částka]; Znalec [jméno] [příjmení] na základě požadavku žalobkyně vypracoval znalecký posudek [číslo] dne [datum], kdy jeho úkolem bylo ocenit podíl ideální ½ nemovitostí se všemi součástmi a příslušenstvím a to pozemku parc. [číslo] jehož součástí je na něm stojící stavba rodinného domu [adresa] a pozemek parc. [číslo] vše zapsáno na [list vlastnictví] pro k.ú. [obec], obec Ostrava, okres [okres] a znalec stanovil na základě porovnávací hodnoty obvyklou cenu ve výši [částka] za spoluvlastnický podíl, cena byla stanovena na základě porovnávací hodnoty s ohledem na poptávku po obdobných domech v daném místě a čase, když dům byl ve velmi špatném stavu a dlouhodobě neužívaný, odpojený od všech sítí, bez topení; Soudem ustanovený znalecký ústav [právnická osoba] dne [datum] vyhotovil znalecký posudek a dospěl k závěru, že obvyklá cena nemovitostí a to pozemku parc. [číslo] jehož součástí je na něm stojící stavba rodinného domu [adresa] a pozemek parc. [číslo] vše zapsáno na [list vlastnictví] pro k. ú. [obec], obec Ostrava, okres [okres] činí [částka], tuto obvyklou cenu nemovitosti jako celku stanovil znalecký ústav na základě cenového porovnání komparací; Obvyklá cena oceňovaných nemovitostí na [list vlastnictví] činí [částka] ke dni rozhodování soudu, tato cena zohledňuje náklady nezbytné na možnost využívání nemovitosti, když tyto náklady na realizaci vytápění a ohřevu TUV činí [částka], nemovitosti nejsou užívány a udržovány od roku [rok], rodinný dům je ve špatném stavu, bez údržby, bez zdroje tepla a ohřevu TUV; Žalobkyně a žalovaná nemají zájem setrvat ve spoluvlastnickém vztahu, žalovaná nemá zájem o předmětné nemovitosti, nebyla uzavřena mezi účastníky řízení dohoda o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví; 9. V průběhu řízení byly k důkazu provedeny fotografie předložené žalobkyní, tyto soud nehodnotil, neboť je považuje za právně irelevantní s ohledem na skutečnost, že není zřejmé, kdy byly pořízeny a nelze z nich učinit žádné skutkové zjištění. Soud provedl, avšak nehodnotí, důkaz fakturu [číslo] když tento je právně irelevantní. Soud uvedené důkazy nehodnotí, neboť skutkový stav byl dostatečně zjištěn provedenými a zhodnocenými důkazy. Soud neprovedl další důkazy navržené účastníky řízení jako je důkaz listinou vyjádřením [jméno] [příjmení], když soud učinil skutková zjištění na základě jiných důkazů, tento důkaz soud považoval za nadbytečný, rovněž soud považoval za nadbytečné provést výslechy zaměstnanců žalovaného a to Ing. [příjmení], Ing. [příjmení] a L. [příjmení], a to s ohledem na učiněný závěr o zjištěném skutkovém stavu.

10. Dle ust. § 1121 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále o.z.) každý ze spoluvlastníků je úplným vlastníkem svého podílu.

11. Dle ust. § 1143 o.z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

12. Dle ust. § 1144 odst. 1 o.z. je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota.

13. Dle ust. § 1147 o.z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům.

14. Po provedeném dokazování soud v souladu s ust. § 132 o.s.ř. důkazy hodnotil podle své úvahy a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přitom pečlivě přihlédl ke všemu, co vyšlo za řízení najevo včetně toho, co uvedli účastníci a na zjištěný skutkový stav soud aplikoval ust. § 1143 o.z., ust. § 1147 o.z., když v řízení bylo prokázáno, že žalobkyně a žalovaná jsou podílovými spoluvlastníky nemovitostí nacházejících se v k. ú. [obec], zaspaných na [list vlastnictví] a to pozemku parc. [číslo] pozemku parc. [číslo] jehož součástí je na něm stojící stavba [adresa]. Rovněž bylo prokázáno, že účastníci řízení již nemají zájem být spoluvlastníky předmětných nemovitostí v k.ú. [obec] a bylo prokázáno, že reálné rozdělení nemovité věci není možné, jedná se o pozemky se stavbou, které tvoří jeden funkční celek, bylo rovněž prokázáno, že k mimosoudní dohodě mezi spoluvlastníky nedošlo. Na základě podané žaloby, když žalovaná se zrušením spoluvlastnictví souhlasila, tak soud podílové spoluvlastnictví žalobkyně a žalované zrušil, neboť nebyly shledány žádné důvody, pro které by nebylo možno spoluvlastnictví k uvedeným nemovitostem rozdělit. Vzhledem k tomu, že soud rozhodl o zrušení podílového spoluvlastnictví, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku, tak současně rozhodl o přikázání nemovitých věcí do vlastnictví žalobkyně, s tímto souhlasila rovněž žalovaná, přičemž nebylo možno postupovat dle § 1144 o.z., rozdělení společné věci v daném případě není možné. V daném případě rovněž nebyl namístě postup dle § 1147 věta druhá o.z. a to nařízení prodeje věci ve veřejné dražbě, když mezi účastníky řízení nebylo sporu o tom, že věc nelze rozdělit a nebylo sporu ani o tom, komu má být věc do výlučného vlastnictví přikázána. V souladu s ust. § 1147 o.z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, tak ji soud přikáže za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Soud se proto musel zabývat přiměřenou náhradou, přičemž výkladem pojmu„ přiměřená náhrada“ se zabýval ve svých rozhodnutích rovněž Nejvyšší soud ČR a to v rozhodnutí sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] a sp. zn. [spisová značka], když se jedná o hodnotový ekvivalent vyjádřený v penězích umožňující podle místních podmínek obstarání obdobné věci, jakou představoval podíl spoluvlastníka přisouzený ostatním spoluvlastníkům. Dle judikatury Nejvyššího soudu ČR přiměřená náhrada musí vyjadřovat cenu závislou nejen na konstrukci a vybavení, ale i na poptávce a nabídce v daném čase. S ohledem na stanovisko nejvyššího soudu soud má za to, že výše přiměřené náhrady neodpovídá ceně [částka], za kterou žalobkyně nabyla své spoluvlastnictví. Přiměřená náhrada odpovídá peněžnímu ekvivalentu, za který lze pořídit celou obdobnou nemovitost. V daném případě žalobce na základě kupní smlouvy uzavřené s insolvenčním správcem dlužníka nabyl podíl ve výši ½ na celku předmětné nemovitosti za kupní cenu [částka], nelze však vycházet z toho, že by cena všech nemovitostí na [list vlastnictví] jako celku činila [částka], jak uvádí žalobce. Předmětem dané kupní smlouvy z [datum] nebyla celá nemovitost, ale pouze podíl na nemovitostech. Za situace, kdy kupující získává pouze spoluvlastnický podíl, tak musí, co by budoucí spoluvlastník, počítat v budoucnu s určitým omezením svého vlastnického práva, přičemž každý spoluvlastník má právo k celé věci a toto právo je omezeno stejným právem každého dalšího spoluvlastníka. Soud nevycházel při stanovení výše přiměřené náhrady ze znaleckých posudků, které předložili účastníci řízení, které se zabývaly obvyklou cenou podílu o velikosti ½, soud vyšel z obvyklé ceny nemovitostí jako celku. Pro určení vypořádacího podílu je rozhodující obvyklá cena v místě a čase celé nemovitosti, soud proto vycházel ze znaleckého posudku vypracovaného znaleckým ústavem [právnická osoba], který obvyklou cenu nemovitostí jako celku stanovil ve výši [částka], když znalecký ústav logicky vysvětlil a odůvodnil, na základě čeho dospěl ke stanovení této obvyklé ceny. V daném případě soud proto při svém rozhodnutí vycházel ze znaleckého posudku vypracovaného znaleckým ústavem [právnická osoba], který stanovil cenu obvyklou oceňovaných nemovitostí na [list vlastnictví] v k.ú. [obec] na částku [částka], když se jedná o cenu, kterou by žalobce vynaložil, kterou by musel vynaložit, aby se stal výlučným vlastníkem obdobné věci v době vypořádání spoluvlastnického podílu. Obvyklá cena nemovitostí a to pozemku parc. [číslo] jehož součástí je na něm stojící stavba rodinného domu [adresa] a pozemku parc. [číslo] vše zapsáno na [list vlastnictví] pro k.ú. [obec] činí ke dni rozhodování soudu částku [částka], přičemž se jedná o cenu nemovitostí v místě a čase obvyklou. Cena podílu žalované vyjádřena ½ tak přestavuje částku [částka]. S ohledem na výše uvedené soud proto zavázal žalobkyni k zaplacení částky [částka] žalované, jak je uvedeno ve výroku III. rozhodnutí. Soud se zabýval také námitkou žalobkyně, že žalovaná nepostupovala s péčí řádného hospodáře, když od roku [rok] na nemovitosti neprovedla žádnou údržbu a žalovaná dle žalobkyně nejednala s péčí řádného hospodáře, dle žalobkyně k tomuto by měl soud přihlédnout, neměl by vycházet jen z obvyklé ceny věci, měl by přihlédnout také k mimořádným okolnostem. V řízení bylo prokázáno znaleckým posudkem vypracovaným soudem ustanoveným znalcem [právnická osoba], z něhož soud při svém rozhodování vycházel, že nemovitosti, které jsou předmětem tohoto řízení jsou ve špatném stavu, nejsou udržovány řádně od roku [rok], přičemž znalecký ústav ve znaleckém posudku vyčíslil náklady, které by bylo nutno vynaložit na uvedení RD do stavu možného užívání ve výši [částka], a toto již bylo zohledněno při stanovení obvyklé ceny oceňovaných nemovitostí. Dle názoru soudu je obvyklá cena oceňovaných nemovitostí stanovena správně a od této ceny již nelze odečítat žádné další částky na případnou opravu nemovitosti, jak požaduje žalobkyně. V řízení bylo nesporné, že žalovaná poté, co nabyla spoluvlastnický podíl na nemovitostech na [list vlastnictví], tak neprováděla opravu těchto nemovitostí, avšak žádné mimořádně okolnosti, pro které by měla být snížena výše přiměřené náhrady soud neshledal.

15. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. a tou skutečností, že v daném případě byl mezi účastníky řízení spor pouze o výši tzv. přiměřené náhrady, předmětný návrh na zrušení a vypořádání spoluvlastnického práva k nemovitosti může podat kterýkoliv z podílových spoluvlastníků. Co se týče poměru úspěchu a neúspěchu účastníků řízení soud dospěl k závěru, že tento je téměř stejný, když soud přiměřenou náhradu stanovil ve výši [částka]. Žalobkyně v žalobě navrhovala, aby přiměřená náhrada představovala částku [částka], žalovaná požadovala přiměřenou náhradu ve výši [částka]. Soud tedy stanovil přiměřenou náhradu na částku [částka], což představuje o [částka] více, nežli navrhovala žalobkyně a částku o [částka] nižší, nežli požadovala žalovaná. Bylo proto rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, protože poměr procesního úspěchu a neúspěchu žalobkyně a žalované je téměř stejný.

16. V daném případě státu vznikly náklady řízení za vypracovaný znalecký posudek, když znalecký ústav [právnická osoba] obdržel znalečné ve výši celkem [částka]. V souladu s ust. § 148 odst. 1 o.s.ř. soud rozhodl o povinnosti účastníků řízení zaplatit České republice náklady řízení v souvislosti s vypracováním znaleckého posudku, přičemž každému z účastníků řízení bylo uloženo za povinnost zaplatit státu částku [částka], jak je uvedeno ve výroku V. a VI. tohoto rozhodnutí. Při stanovení této částky soud vycházel ze skutečnosti, že účastníci měli ve věci stejný poměr úspěchu a neúspěchu, byli zavázáni tedy zaplatit každý státu 50 % z nákladů, které státu vznikly, když na straně žalobkyně a žalované nebyly shledány důvody, pro které by mělo být upuštěno od povinnosti zaplatit státu náklady za znalečné.

17. Lhůta k plnění je v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř., do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.