36 C 253/2020

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Renátou Snášelovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o 4 818 788 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 4 818 788 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 1 324 802,56 Kč jdoucím od 19. 9. 2019 do 1. 7. 2020 a z částky 4 818 788 Kč jdoucím od 2. 7. 2020 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v plném rozsahu ve výši 236 143,60 Kč, a to k rukám právního zástupce žalované, do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

1. Žalobkyně se svou žalobou došlou soudu dne 1. 7. 2020 domáhala po žalované zaplacení částky 4 818 788 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně žalobu odůvodnila tím, že je státní příspěvkovou organizací, jejím zřizovatelem je Česká republika Ministerstvo zdravotnictví, zřízena byla za účelem poskytování zdravotních služeb na základě rozhodnutí ministra zdravotnictví z 25. 11. 1990. Účel, pro který byla žalobkyně zřízena je stanoven ve zřizovací listině státní příspěvkové organizace [nemocnice] vydané ministerstvem zdravotnictví dne 29. 5. 2021. Žalovaná je soukromou právnickou osobou, zdravotní pojišťovnou, se sídlem na území České republiky, žalovaná je nositelem všeobecného zdravotního pojištění pro pojištěnce, kteří jsou u ní zaregistrováni a za tímto účelem žalovaná zejména provádí výběr pojistného za zdravotní pojištění, kontroluje výběr pojistného a zprostředkovává úhradu nákladů za poskytnutou zdravotní péči hrazenou z prostředků veřejného zdravotního pojištění v souladu s platnými právními předpisy a na základě uzavřených platných mezistátních smluv. Žalobkyně uvedla v žalobě, že zakládá svůj žalobní nárok na závěrech vyplývajících z rozhodovací praxe Ústavního soudu v tom smyslu, že v podmínkách cenové regulace dané Úhradovou vyhláškou a omezené smluvní volností se smyslu Vyhlášky o rámcových smlouvách by měla úhrada za poskytnuté zdravotní služby co do výše odpovídat alespoň účelně vynaloženým nákladům na tyto služby, při absenci jiných zdrojů financování poskytnutých služeb. Tento požadavek v případě hospitalizační péče poskytnuté žalobkyní pojištěncům žalované není splněn. Předmětem žaloby je proto nárok žalobkyně na doplatek za žalobkyní poskytnuté zdravotní služby ve formě hospitalizací pojištěncům žalované v roce 2015 a to ve výši rozdílu mezi reálnými náklady účelně vynaloženými na tyto služby a úhradami za tyto služby žalobkyni od žalované, neboť žalobkyně objektivně neměla a nemá jiných zdrojů k financování zdravotních služeb žalobkyní poskytovaných pojištěncům žalované. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala úhrady částky 4 818 788 Kč odpovídající neuhrazenému doplatku za poskytnuté zdravotní služby v roce 2015. Za účelem zajištění věcného plnění při poskytování hrazených služeb pojištěncům uzavírají zdravotní pojišťovny, včetně žalované, s poskytovateli zdravotních služeb včetně žalobkyně ve smyslu ust. § 17 odst. 1 zákona o veřejném zdravotním pojištění smlouvy o poskytování a úhradě hrazených služeb. Smlouva o poskytování a úhradě hrazených služeb mezi pojišťovnou a poskytovatelem se zároveň řídí Rámcovou smlouvou, která je výsledkem dohodovacího řízení mezi zástupci svazu zdravotních pojišťoven a zástupci příslušných skupinových poskytovatelů zastupovaných svými zájmovými sdruženími. Rámcová smlouva je pak vydávána Ministerstvem zdravotnictví jako vyhláška, tj. Vyhláška Ministerstva zdravotnictví ČR č. 618/2006 Sb., kterou se vydávají rámcové smlouvy. Hodnoty bodu, výše úhrad hrazených služeb a regulační omezení se vždy stanovují dohodou v dohodovacím řízení na následující kalendářní rok, pokud je tato dohoda Ministerstvem zdravotnictví posouzena jako v souladu s právními předpisy a veřejným zájmem, vydá ji Ministerstvo zdravotnictví jako Vyhlášku. Nedojde-li v dohodovacím řízení k dohodě do 30. 6. příslušného kalendářního roku nebo shledá-li Ministerstvo zdravotnictví že tato dohoda není v souladu s právními předpisy nebo veřejným zájmem, stanoví hodnotu bodu, výši úhrad hrazených služeb, výši záloh na úhradu hrazených služeb a regulační omezení na následující kalendářní rok Ministerstvo zdravotnictví tzv. Úhradovou vyhlášku v termínu do 31. 10. kalendářního roku. Ve všech případech platí, že Úhradová vyhláška se použije tehdy, pokud se poskytovatel zdravotní péče a zdravotní pojišťovna za podmínky dodržení zdravotně pojistného plánu zdravotní pojišťovny nedohodnou o způsobu úhrady, výši úhrady a regulačních omezeních jinak. Pro rok 2015 byla s účinností od 1. 1. 2015 vydána Úhradová vyhláška č. 324/2014 Sb. o stanovení hodnot bodu, výše úhrad hrazených služeb a regulačních omezeních pro rok 2015. Dne 5. 2. 2013 uzavřela žalobkyně se žalovanou Smlouvu [číslo] o poskytování a úhradě hrazených služeb, jejíž forma a obsah v podstatném ohledu vychází z Vyhlášky o Rámcových smlouvách a jejich příloh. Primárním závazkem žalobkyně dle této smlouvy je poskytovat hrazené zdravotní služby pojištěncům žalované, k čemuž přiléhá povinnost žalované poskytnout žalobkyni za tyto služby úhradu za podmínek sjednaných ve Smlouvě o poskytování a úhradě hrazených služeb. Pro účely stanovení pravidel jak budou hrazeny hrazené služby poskytované žalobkyní pojištěncům žalované v roce 2015 uzavřely žalobkyně a žalovaná dne 13. 3. 2015 Dodatek [číslo] ke Smlouvě [číslo] o poskytování a úhradě hrazených služeb, jimž v souladu a s odkazem na Úhradovou vyhlášku pro rok 2015 byla stanovena hodnota bodu, výše úhrad hrazených služeb a regulační omezení pro rok 2015. Náklady vynaložené na poskytování zdravotní péče v roce 2015 činily celkem 2 613 771 035 Kč a výnosy celkem v roce 2015 činily 2 645 377 975 Kč. Žalobkyně dále uvedla, že z prvotních zpracování podkladů byly vyřazeny z oceňování analytické účty nákladů a výnosů, které nejsou relevantní pro oceňování zdravotní péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění. Jedná se o účty 504 prodané zboží, 513 náklady na reprezentaci, 541 smluvní pokuty a úroky z prodlení atd. V následující fázi došlo k ponížení hodnoty nákladů o hodnoty výnosových účtů označených jako relevantní, jedná se zejména o výnosy z vedlejší činnosti, jejíž náklady nelze identifikovat přímo, proto jsou náklady na tyto činnosti stanoveny ve výši 100 % výnosu a od tyto výnosy jsou poníženy náklady, které vstupují do kalkulace nákladů na zdravotní péči hrazenou z veřejného zdravotního pojištění. Po provedení těchto operací byly náklady zjištěny v celkové výši 2 403 190 724 Kč, které byly následně rozděleny dle typu pracovišť a to přímá pracoviště 1 967 497 521 Kč, nepřímá pracoviště 420 274 328 Kč, vyloučená pracoviště 15 418 874 Kč. Po přeúčtování nákladů nepřímých pracovišť na přímá a vyloučená pracoviště pak přímá pracoviště 2 385 241 059 Kč a vyloučená pracoviště 17 949 665 Kč Náklady vyloučených pracovišť byly z dalšího zpracování vyloučeny do kalkulace nákladů za zdravotní péče hrazenou z veřejného zdravotního pojištění vstupují jen náklady přímých pracovišť ve výši 2 385 241 059 Kč. Z těchto uvedených nákladů vynaložených v roce 2015 na poskytování zdravotní péče pacientům na přímá pracoviště připadá na pojištěnce žalované částka 8 830 463 Kč, z toho částka připadající na náklady na akutní hospitalizační péči činí 6 190 498 Kč. Kalkulace jednotlivých segmentů i možnost vydělit samostatně náklady na hospitalizační péči pro konkrétní pojišťovnu vyplývají z příslušných sestav pro rok 2015. Na základě Smlouvy o poskytování a úhradě hrazených služeb a na základě Dodatku k této smlouvě byla ze strany žalované v roce 2015 žalobkyní provedena úhrada ve výši 7 704 221 Kč, z toho na akutní hospitalizační péči připadá částka ve výši 1 371 710 Kč. Výše finanční úhrady ze strany žalované za rok 2015 vyplývá mimo jiné z příslušného vyúčtování, které je závěrečnou roční sumarizací hrazených služeb poskytnutých žalobkyní. Žalobkyně dále uvedla, že s použitím sestav pro rok 2015 lze pak provést rozpad rozdílu mezi nutně vynaloženými náklady žalobkyně na poskytování hrazených služeb – zdravotní péče v roce 2015, očištěnými od jiných relevantních zdrojů financování a úhradami provedeným i žalovanou za totéž časové období v jednotlivých segmentech zdravotní péče. V segmentu akutní hospitalizační péče pak tento rozdíl činí částku ve výši 4 818 788 Kč a tuto částku žalobce po žalované požaduje. Žalobkyně nejprve vyzvala žalovanou k úhradě částky ve výši 1 324 802,56 Kč, představující rozdíl mezi celkovou úhradou za zdravotní služby poskytnuté pojištěncům žalované v roce 2015 a celkovými náklady žalobkyně na tyto zdravotní služby vynaložené, přičemž náklady byly kalkulovány na základě metodiky DRG, upomínka ze dne 12. 9. 2019 byla žalované doručena dne 13. 9. 2019, žalovaná ve stanovené lhůtě ničeho neuhradila, pročež se ke dni 19. 9. 2019 dostala do prodlení s úhradou doplatku. Následně zaslala žalobkyně žalované 18. 6. 2020 předžalobní upomínku s výzvou k úhradě již splatného doplatku a to částky ve výši 4 818 788 Kč, žalovaná dosud nic neuhradil. Žalobkyně proto požaduje zaplacení jistiny ve výši 4 818 788 Kč a zákonného úroku z prodlení. V doplnění žaloby pak žalobkyně dále uvedla, že se žalobou domáhá pouze náhrady nákladů nutně vynaložených na zdravotní péči o pojištěnce žalované a částka 4 818 788 Kč odpovídá neuhrazenému doplatku za zdravotní služby poskytnuté pojištěncům žalované v roce 2015.

2. Žalovaná ve svém písemném vyjádření k žalobě navrhovala zamítnutí žaloby v celém rozsahu, coby nedůvodné a žalovaná vznesla námitku promlčení nároku žalobkyně. Námitku promlčení nároku žalovaná odůvodnila tím, že žalobkyně uplatňuje vůči žalované náklady za zdravotní služby za rok 2015, které se řídí Smlouvou [číslo] o poskytování a úhradě zdravotních služeb pro poskytování lůžkové péče ze dne 5. 2. 2013 ve znění dodatku [číslo] ze dne 13. 3. 2015 a z článku I. bod 13 Úhradového dodatku plyne, že vyúčtování zdravotních služeb poskytnutých v roce 2015 a poskytovatelem vykázaných a pojišťovnou uznaných do 30. 4. 2016 bude provedeno do 30. 6. 2016 a zároveň v souladu s článkem III. odst. 9 smlouvy má dojít k úhradě faktury za poskytnuté hrazené zdravotní služby do 30 kalendářních dní od doručení faktury žalované. Tento okamžik nastal s ohledem na znění Úhradového dodatku nejpozději k 30. 6. 2016, i pokud by žalovaná počítala s vystavením faktury a splatností 30 dnů, nastal tento okamžik nejpozději v průběhu 2. pololetí roku 2016. Obecná promlčecí lhůta ve smyslu § 629 občanského zákoníku, která se v této situaci uplatní činí 3 roky, žalobkyně však vůbec poprvé žalovanou o svém údajném nároku informovala až dne 19. 6. 2020, kdy jí rovnou doručila předžalobní výzvu a žalobu podala nejdříve dne 1. 7. 2020, přičemž o vzniku nároku musela žalobkyně vědět již od konce roku 2015, kdy všechny uplatňované náklady na poskytnutí služeb vynaložila. K promlčení nároku muselo dojít nejpozději ke dni 30. 6. 2019, tedy více než rok před podáním žaloby. K vznesené námitce promlčení žalovaná dále uvedla, že Dodatek [číslo] ze dne 13. 3. 2015 Úhradový dodatek, na základě kterého uplatňuje žalobkyně vůči žalované náklady za zdravotní služby za rok 2015 sám ve svém záhlaví uvádí dodatek [číslo] ke smlouvě [číslo] o poskytování a úhradě zdravotních služeb, který uzavřeli na úhradu zdravotních služeb v roce 2015 níže uvedeného dne, měsíce a roku podle ust. § 1746 o.z. a je tedy zřejmé, že účastníci v rámci úhradového dodatku se dohodli na tom, že se jejich vzájemná práva a povinnosti nadále řídí zákonem č. 89/2012 Sb., občanským zákoníkem, tak jak to umožňuje ust. § 3028 odst. 3, věta druhá občanského zákoníku a je nepochybné, že tento režim se musí uplatnit u běhu promlčecí doby vztahující se k nároku na úhradu za poskytnuté zdravotní služby v roce 2015, jejichž splatnost je úhradovým dodatkem výslovně sjednána. Nárok uplatněný žalobkyní je ke dni podání žaloby promlčen, jelikož se řídí úpravou občanského zákoníku ust. § 629 o.z., tedy promlčecí lhůta trvá 3 roky. Žalovaná dále navrhovala zamítnutí žaloby v celém rozsahu, coby nedůvodné.

3. Ve věci bylo nařízeno ústní jednání. Právní zástupce žalobce u jednání na podané žalobě v celém rozsahu setrval, rovněž na skutkových tvrzeních.

4. Právní zástupce žalované navrhoval zamítnutí žaloby s odkazem na svá písemná vyjádření.

5. Ze Smlouvy [číslo] o poskytování a úhradě zdravotních služeb pro poskytovatele lůžkové péče soud zjistil a vzal za prokázáno, že dne 5. 2. 2013 byla uzavřena mezi žalovanou, co by pojišťovnou a žalobkyní, co by poskytovatelem smlouva [číslo] o poskytování a úhradě zdravotních služeb pro poskytovatele lůžkové péče a to v souladu s ust. § 262 obchodního zákoníku, ve smyslu § 17, zákona č. 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění a vyhlášky č. 618/2006 Sb., kterou se vydávají rámcové smlouvy a v souladu s dalšími právními předpisy upravujícími veřejné zdravotní pojištění a poskytování zdravotních služeb hrazených z veřejného zdravotního pojištění. Předmětem uzavřené smlouvy je stanovení podmínek a úprava vztahů vznikajících mezi poskytovatelem a pojišťovnou při poskytování zdravotních služeb, hrazených z veřejného zdravotního pojištění, pojištěncům pojišťovny a při její úhradě s tím, že toto platí i v případě, kdy pojišťovna plní roli výpomocné instituce při realizaci práva Evropské unie nebo na základě mezinárodních smluv o sociálním zabezpečení uzavíraných Českou republikou. V článku II. smlouvy byla upravena práva a povinnosti smluvních stran a dle bodu 3 se pojišťovna, to je žalovaná zavázala, že uhradí poskytovateli, to je žalobkyni provedené hrazené služby, průkazně zdokumentované a odůvodněně poskytnuté jejím pojištěncům i pojištěncům z EU, kteří si pojišťovnu vybrali. Dle článku III. bod 1 hodnoty bodu pro zdravotní službu hrazenou podle seznamu výkonů, výše úhrad hrazených služeb a regulační omezení podle § 17 odst. 5, zákona č. 48/1997 Sb. ve znění pozdějších předpisů se uvedou v dodatku ke smlouvě podle zvláštního právního předpisu. V dětských ozdravovnách se úhrada poskytovaných hrazených služeb sjednává dodatkem ke smlouvě v souladu s platným cenovým výměrem pro příslušné období. Dle článku III. bod 9 úhrada vyúčtované poskytnuté hrazené zdravotní služby, při dodržení podmínek dohodnutých ve Smlouvě, bude provedena při předání vyúčtování Pojišťovně elektronickou cestou prostřednictvím portálu ZP nebo v elektronické podobě do 30 kalendářních dnů ode dne doručení faktury pojišťovně. Lhůta splatnosti je dodržena, je-li platba poslední den lhůty připsána na účet Poskytovatele. V článku IV. byla upravena kontrola, v článku V. byla sjednána doba účinnosti smlouvy s tím, že smlouva byla uzavřena na dobu určitou do 31. 12. 2017. Mezi smluvními stranami bylo dohodnuto, že pokud jedna ze smluvních stran neoznámí druhé straně jeden rok před uplynutím této doby, že nemá zájem o pokračování smluvního vztahu podle této smlouvy, tak doba účinnosti smlouvy se prodlužuje o jeden rok. V článku VI. byl upraven způsob a důvody ukončení smlouvy. V článku VII. vzájemné sdělování údajů předávání dokladů nutných ke kontrole plnění smlouvy, v článku VIII. Bylo upraveno řešení sporů mezi smluvními stranami.

6. Z Dodatku [číslo] ke smlouvě [číslo] o poskytování a úhradě zdravotních služeb ze dne 13. 3. 2015 soud zjistil a vzal za prokázáno, že dne 13. 3. 2015 byl mezi účastníky řízení uzavřen dodatek [číslo] ke smlouvě [číslo] ze dne 5. 2. 2013, dodatek smluvní strany uzavřely na úhradu zdravotních služeb v roce 2015 podle ust. § 1746 občanského zákoníku v článku I. bod 1 se smluvní strany dohodly, že za zdravotní služby hrazené z veřejného zdravotního pojištění poskytnuté pojištěncům Pojišťovny v období od 1. 1. 2015 do 31. 12. 2015 a předané k vyúčtování bude úhrada Poskytovateli prováděna formou paušální úhrady dále uvedeným způsobem. Dle bodu 2 výše paušální úhrady pro rok 2015 se stanoví jako 103 % součtu úhrady náležející poskytovateli za zdravotní služby poskytnuté pojištěncům pojišťovny v referenčním období, kterým je rok 2014 a uhrazené kompenzace v souladu s ust. § 40 odst. 3a 4 zákona č. 48/1997 Sb., kromě péče hrazené dle následujících ustanovení jiným způsobem. Podmínkou vyplácení plné paušální úhrady je dosažení nejméně 98 % počtu bodů vykázaných za rok 2014 vyplývajícího z přepočtu vykázaných a pojišťovnou uznaných služeb za toto období podle vyhlášky č. 134/1998 Sb. v platném znění (seznam výkonů). Do počtu vykázaných bodů se zahrnou pouze zdravotní výkony, které byly poskytovatelem vykázány za rok 2014 nejpozději do 30. 4. 2015 a pojišťovnou uznány nejpozději do 31. 5. 2015. V případě, kdy 98 % přepočteného počtu bodů nebude dosaženo, tak se paušální úhrada sníží o stejný počet procentních bodů, o který nebylo uvedeného procenta dosaženo. Dle článku I. bod 3 Dodatku [číslo] do výše paušální úhrady je zahrnuto i poskytnutí nutné a neodkladné péče po vyčerpání smluvně sjednaného objemu zdravotní péče. Dle článku I. bod 4 Dodatku [číslo] pokud dojde u poskytovatele ke změnám v rozsahu a struktuře poskytovaných hrazených služeb v porovnání s rokem 2014, tak je pojišťovna oprávněna zohlednit tyto změny včetně vyčíslení navýšení nebo krácení úhrad. V souvislosti se změnami uvedenými v první větě pojišťovna při výpočtu celkové úhrady zohlední změnu počtu hospitalizací, počtu bodů a počtu unikátních pojištěnců. Pojišťovna může opravit limit průměrné úhrady na jednoho unikátního pojištěnce za poskytovatelem předepsané léčivé přípravky, zdravotnické prostředky a vyžádanou péči podle části C přílohy [číslo] k vyhlášce [číslo] 2014 Sb. Dle článku 5 v případě, že poskytovatel poskytne preferenčím nebo hodnoceném období zdravotní služby 50 a méně pojištěnců pojišťovny, tyto zdravotní služby se hradí podle seznamu výkonů z hodnotou bodu 1 Kč. Dle článku I. bod 9 Dodatku [číslo] pojišťovna bude poskytovateli poskytovat měsíční předběžnou úhradu. [ulice] předběžná úhrada pro rok 2015 činí 229 000 Kč. Je-li smluvními stranami sjednána úhrada za léčivé přípravky a potraviny pro zvláštní lékařské účely dle vyhlášky [číslo] včetně léčivých přípravků a potravin pro zvláštní lékařské účely označené symbolem S podle § 39 odst. 1 vyhlášky č. 376/2001 Sb. činí měsíční předběžná úhrada za léčivé přípravky a potraviny pro zvláštní lékařské účely pro rok 2015 112 000 Kč. Dle článku I. bod 10 regulační omezení je pojišťovna oprávněna provést dle ustanovení části C, přílohy [číslo] k vyhlášce hodnoty referenčního období sdělí pojišťovna poskytovateli do 30. 4. 2015. Dle článku III. bod 11, za každý poskytovatelem vykázaný a pojišťovnou uznaný výkon [číslo] podle seznamu výkonů se stanoví úhrada 30 Kč s tím, že úhrada bude provedena maximálně u takového počtu výkonů [číslo] jaký byl vykázán poskytovatelem v roce 2013, tj. v celkovém počtu 265 výkonů. Tato úhrada je součástí měsíční předběžné úhrady. Výkon je oprávněn poskytovatel vykázat pouze společně s klinickým vyšetřením, o kterém je učiněn záznam ve zdravotnické dokumentaci. Klinickým vyšetřením se rozumí vyšetření, které naplňuje obsah komplexního cíleného kontrolního nebo konziliárního vyšetření a je vykázáno příslušnými výkony dané odbornosti podle seznamu výkonů. Dle článku I. bod 13 Dodatku [číslo] je základním fakturačním obdobím kalendářní měsíc. Bylo dohodnuto, že poskytovatel předkládá individuální doklady s vyplněným průvodním listem dávky v termínech dle smlouvy. Předložení faktury na částku vyšší než činí měsíční předběžná úhrada opravňuje pojišťovnu uhradit fakturu jen do výše stanovené měsíční předběžné úhrady. Tím se považuje příslušná faktura za hrazenou a nebude poskytovateli vrácena k opravě. Vyúčtování zdravotních služeb poskytnutých v roce 2015 a poskytovatelem vykázaných a pojišťovnou uznaných do 30. 4. 2016 bude provedeno do 30. 6. 2016. Pokud vznikne přeplatek, bude poskytovateli o jeho výši snížena formou započtení následující úhrada za poskytnuté zdravotní služby. Dodatek [číslo] se stal nedílnou součástí Smlouvy a byl uzavřen na dobu určitou do 31. 12. 2015. Dodatek nabyl platnosti dnem podpisu zástupci obou smluvních stran a účinnosti od 1. 1. 2015.

7. Z vyúčtování zdravotních služeb za rok 2015 soud zjistil a vzal za prokázáno, že žalovaná dne 29. 6. 2016 vyhotovila vyúčtování zdravotních služeb za rok 2015 týkající se [nemocnice] – žalobkyně v němž celková úhrada za rok 2015 byla vyčíslena v částce 7 677 820 Kč, zálohově bylo zaplaceno v roce 2015 4 092 000 Kč a vyúčtování zdravotních služeb činilo 3 585 820 Kč.

8. Z nesporných skutkových tvrzení soud zjistil a vzal za prokázáno, že vyúčtování zdravotních služeb za rok 2015 bylo žalobkyni doručeno dne 1. 7. 2016. <b>9. Po provedeném dokazování soud učinil tento závěr o zjištěném skutkovém stavu:</b> Dne 5. 2. 2013 byla uzavřena mezi žalovanou, co by pojišťovnou a žalobkyní, co by poskytovatelem Smlouva [číslo] o poskytování a úhradě zdravotních služeb pro poskytovatele lůžkové péče dle ust. § 262 obchodního zákoníku, dle článku III. bod 9 Smlouvy úhrada vyúčtované poskytnuté hrazené zdravotní služby při dodržení podmínek dohodnutých ve smlouvě bude provedena při předání vyúčtování pojišťovně elektronickou cestou nebo v elektronické podobě do 30 kalendářních dnů ode dne doručení faktury pojišťovně. Dne 13. 3. 2015 byl uzavřen mezi žalobkyní a žalovanou [příjmení] [číslo] ke Smlouvě [číslo] o poskytování a úhradě zdravotních služeb, který uzavřely na úhradu zdravotních služeb v roce 2015 podle ust. § 1746 občanského zákoníku. V článku I. bod 1 bylo dohodnuto, že za zdravotní služby hrazené z veřejného zdravotního pojištění poskytnuté pojištěncům Pojišťovny v období od 1. 1. 2015 do 31. 12. 2015 a předané k vyúčtování bude úhrada Poskytovateli prováděn formou paušální úhrady dále uvedeným způsobem, a v bodě 3 bylo dohodnuto, že do výše paušální úhrady je zahrnuto i poskytnutí nutné a neodkladné péče po vyčerpání smluvně sjednaného objemu zdravotní péče. Dle bodu 13 bylo dohodnuto, že vyúčtování zdravotních služeb poskytnutých v roce 2015 a Poskytovatelem vykázaných a Pojišťovnou uznaných do 30. 4. 2016 bude provedeno do 30. 6. 2016. Dne 29. 6. 2016 vyhotovila žalovaná vyúčtování zdravotních služeb za rok 2015 týkající se žalobkyně a vyúčtování zdravotních služeb za rok 2015 bylo žalobkyni doručen dne 1. 7. 2016, žaloba byla podána u soudu dne 1. 7. 2020.

10. Dle ust. § 609, zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále o.z.) nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se, a dlužník není povinen plnit. Plnil-li však dlužník po uplynutí promlčecí lhůty, nemůže požadovat vrácení toho, co plnil.

11. Dle ust. § 610 odst. 1 o.z., k promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno. Vzdá-li se někdo předem práva uplatnit námitku promlčení, nepřihlíží se k tomu.

12. Dle ust. § 611 o.z., promlčují se všechna majetková práva s výjimkou případů stanovených zákonem. Jiná práva se promlčují, pokud to zákon stanoví.

13. Dle ust. § 619 odst. 1 o.z., jedná-li se o právo vymahatelné u orgánů veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. Dle odst. 2 téhož ustanovení, právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůta anebo kdy se o nich dozvěděl měla a mohla.

14. Dle ust. § 629 odst. 1 o.z. promlčecí lhůta trvá tři roky.

15. Dle ust. § 3028 odst. 1 o.z., tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Dle ust. § 3028 odst. 3 o.z., není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

16. Dle ust. § 1746 odst. 1 o.z., zákonná ustanovení upravující jednotlivé typy smluv se použijí na smlouvy, jejichž obsah zahrnuje podstatné náležitosti smlouvy stanovené v základním ustanovení pro každou z těchto smluv. Dle odst. 2 téhož ustanovení strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.

17. Soud neprovedl účastníky řízení navržené důkazy týkající se oprávněnosti nároku žalobkyně, neboť tyto považoval za nadbytečné s ohledem na skutečnost, že žalovaná v průběhu řízení vznesla námitku promlčení, kterou soud shledal důvodnou. Soud provedl pouze důkazy vztahující se k posouzení důvodnosti námitky promlčení.

18. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žalovanou uplatněná námitka promlčení je důvodná. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne 1. 7. 2020 domáhá po žalované zaplacení částky 4 818 788 Kč s příslušenstvím s tím, že tato částka odpovídá neuhrazenému doplatku za zdravotní služby poskytnuté pojištěncům žalované v roce 2015 a že se domáhá pouze náhrady nákladů nutně vynaložených ze zdravotní péče o pojištěnce žalované. Žalovaná v průběhu řízení vznesla námitku promlčení. Soud se proto v souladu s ust. § 609 o.z. a § 610 o.z. zabýval otázkou, zda nárok uplatněný žalobou je promlčen, přičemž v souladu s ust. § 610 o.z. soud přihlédl k promlčení, neboť žalovaná v průběhu řízení namítala, že je právo promlčeno a v souladu s ust. § 629 o.z. dospěl k závěru, že uplatněný nárok je promlčen, a proto byla žaloba zamítnuta, aniž by byly prováděny další navržené důkazy. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně požaduje po žalované náklady za zdravotní služby za rok 2015 a rovněž bylo prokázáno, že byl mezi účastníky uzavřen Dodatek [číslo] ze dne 13. 3. 2015 ke Smlouvě [číslo] o poskytování a úhradě zdravotních služeb, který uzavřeli účastníci řízení na úhradu zdravotnických služeb v roce 2015 podle § 1746 občanského zákoníku. Dle názoru soudu se žalobkyně a žalovaná v uvedeném Dodatku [číslo] dohodly na tom, že se jejich práva a povinnosti řídí novým občanským zákoníkem, tedy zákonem č. 89/2012 Sb., což bylo v souladu s ust. § 3028 odst. 3, věta druhá o.z., a toto se projeví i v délce promlčecí doby a v běhu promlčecí doby, která se vztahuje k nároku na úhradu poskytnutých zdravotních služeb v roce 2015. Dodatkem [číslo] bylo upraveno poskytování zdravotních služeb za rok 2015, výše úhrad dále fakturační období, termíny pro vyúčtování a platby za služby, tento dodatek byl nedílnou součástí Smlouvy z 5. 2. 2013 a byl uzavřen na dobu určitou od 1. 1. 2015 do 31. 12. 2015 a v tomto dodatku smluvní strany výslovně uvedly, že je dodatek uzavírán podle § 1746 občanského zákoníku. Dle názoru soudu se tak nárok uplatněný žalobou řídí ustanovením zákona č. 89/2012 Sb., nikoliv zákonem č. 513/1991 Sb. obchodní zákoník a nelze aplikovat ust. § 397 obchodního zákoníku ohledně čtyřleté promlčecí doby, a to přesto, že Smlouva z 5. 2. 2013 byla uzavřena dle § 262 obchodního zákoníku, avšak v Dodatku [číslo] se smluvní strany dohodly na tom, že se jejich práva a povinnosti budou řídit občanským zákoníkem. V daném případě se uplatní tříletá promlčecí doba dle ust. § 629 o.z. Tříletá promlčení doba počla běžet dne 1. 7. 2016, neboť tohoto dne bylo žalobkyni doručeno vyúčtování zdravotních služeb za rok 2015 a v souladu s ust. § 619 o.z. tak právo mohlo být uplatněno u soudu. Okamžik, kdy byl žalobkyni ze strany žalované sdělen výsledek ročního vyúčtování zdravotních služeb za rok 2015, tak byl prvním okamžikem, kdy se žalobkyně dozvěděla o existenci svého nároku vůči žalované. Tříletá promlčecí doba dle § 629 odst. 1 o.z. tak začla běžet od 1. 7. 2016 a uplynula dne 1. 7. 2019, avšak žaloba byla podána až 1. 7. 2020. Dle názoru soudu byla námitka promlčení ze strany žalované vznesena důvodně a nárok, který žalobkyně uplatnila tak byl ke dni podání žaloby, což je 1. 7. 2020, již promlčen, neboť se řídí zákonem č. 89/2012 Sb. a v souladu s ust. § 629 o.z. je promlčecí doba tříletá. Soud proto žalobu s ohledem na důvodně vznesenou námitku promlčení v celém rozsahu zamítl a námitka promlčení není v rozporu s dobrými mravy.

19. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. a tou skutečnosti, že žalovaná byla v řízení v celém rozsahu úspěšná. Soud proto uložil žalobkyni zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v plném rozsahu a to ve výši 236 143,60 Kč. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované odměnu za právní zastoupení žalované advokátem a to za 7 úkonů právní služby po 27 2580 Kč, tj. příprava+převzetí věci, vyjádření k žalobě, porada s klientem 3. 5. 2021, účast u jednání dne 6.5. 2021, vyjádření žalované z 7. 6. 2021, porada s klientem z 2. 9. 2021 a účast u jednání dne 6. 9. 2021, tedy dohromady 193 060 Kč, a to v souladu s ust. § 7, vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále AT), § 11 AT, dále 7 x režijní paušál po 200 Kč, tj. 2 100 Kč dle § 13 AT, dále 21 % DPH ve výši 40 983,60 Kč v souladu s ust. § 137 odst. 3 o.s.ř., když právní zástupce žalované je plátcem DPH. Celkem je žalobkyně povinna zaplatit žalované částku 236 143, 60 Kč. Pokud žalovaná požadovala odměnu za úkon právní služby sepis vyjádření žalované ve věci ze dne 23. 6. 2021, tak soud nepřiznal za tento sepis žalované náklady řízení, neboť dle názoru soudu se nejedná o účelně vynaložené náklady, když podle obsahu spisu se jedná o doplnění vyjádření žalované ze dne 7. 6. 2021.

20. V souladu s ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalobkyně povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalované.

21. Lhůta k plnění je v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř., do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.