36 C 287/2021
č. j. 36 C 287/2021-23
V PLATNOSTIOkresní soud v Ostravě rozhodl o zaplacení částky 9 116 Kč s úroky z prodlení a náhradě nákladů řízení. Soud uznal, že mezi žalovanou a žalobcem vznikla konkludentní smlouva o přepravě na základě nastoupení do dopravního prostředku, a že žalovaná písemně uznala nárok. Rozhodnutí se opřelo o § 760, § 37 a § 18a občanského zákoníku, čl. IX smluvních podmínek a § 517 odst. 1 a 2 v platném znění do 31. 12. 2013 pro nárok před tímto datem, a o § 2550 a § 1970 občanského zákoníku v platném znění od 1. 1. 2014 pro nárok po tomto datu. Soud zavázal žalovanou k zaplacení dluhu s úroky a náhradě nákladů řízení ve výši 600 Kč.
Plný text
Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Renátou Snášelovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 9 116 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 9 116 Kč s 8,05 % zákonným úrokem z prodlení z částky 1 516 Kč od 3. 1. 2014 do zaplacení, s 8,05 % zákonným úrokem z prodlení z částky 1 520 Kč od 14. 2. 2014 do zaplacení, s 8,05 % zákonným úrokem z prodlení z částky 1 520 Kč od 30. 10. 2015 do zaplacení, s 8,5 % zákonným úrokem z prodlení z částky 1 520 Kč od 20. 4. 2018 do zaplacení, s 8,5 % zákonným úrokem z prodlení z částky 1 520 Kč od 29. 6. 2018 do zaplacení, s 9 % zákonným úrokem z prodlení z částky 1 520 Kč od 27. 12. 2018 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobce se žalobou z 23. 4. 2021 domáhal po žalované úhrady částky 9 116 Kč. Žalobu odůvodnil tím, že se žalovaná dne 18. 12. 2013, 29. 1. 2014, 14. 10. 2014, 4. 4. 2018, 13. 6. 2018 a 11. 12. 2018 neprokázala na výzvu zaměstnance žalobce při přepravní kontrole platným jízdním dokladem, nezaplatila jízdné ve výši 1 x 16 Kč a 5 x 20 Kč ani přirážky k jízdnému ve výši 6 x 1 500 Kč, ačkoliv byla žalobcem k úhradě vyzvána.
2. V dané věci byl Okresním soudem v Ostravě vydán dne 6. 5. 2021 elektronický platební rozkaz. Tento elektronický platební rozkaz byl usnesením z 17. 6. 2021 zrušen, když se nepodařilo doručit platební rozkaz žalované.
3. V souladu s ust. § 115 a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) soud věc rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů, když účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání.
4. Soud učinil tento závěr o zjištěném skutkovém stavu: Žalovaná se v obec dne 18. 12. 2013 v 07:45 hod na lince číslo dne 29. 1. 2014 v 07:46 hod na lince číslo dne 14. 10. 2014 v 08:47 hod na lince číslo dne 4. 4. 2018 v 08:27 hod na lince číslo dne 13. 6. 2018 v 09:07 hod na lince číslo dne 11. 12. 2018 v 08:44 hod. na lince číslo hromadné dopravy provozované žalobcem neprokázala přepravnímu kontrolorovi platným jízdním dokladem, byly s ní sepsány dohody s cestujícím č. I313119, I315990, číslo, číslo, číslo a číslo, které žalovaná podepsala a bylo ji uloženo zaplatit jízdné ve výši 1 x 16 Kč a 5 x 20 Kč a přirážky k jízdnému ve výši 6 x 1 500 Kč. Žalovaná písemně uznala nárok v celkové výši 9 116 Kč, co do důvodu i výše. Žalovaná dosud částku 9 116 Kč nezaplatila. Žalovaná byla vyzvána dne 6. 1. 2021 k úhradě dlužné částky, dluh neuhradila.
5. Toto je prokázáno dohodami s cestující a předžalobní upomínkou.
6. Žalobou uplatněný nárok vzniklý před datem 31. 12. 2013 je dán podle ust. § 760 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen „obč. zák.“), dle kterého byla mezi účastníky nastoupením žalované do dopravního prostředku provozovaného žalobcem uzavřena konkludentně smlouva o přepravě, a ust. § 37 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, a § 18a zákona č. 111/1994 Sb., o silniční přepravě, a článkem IX. Smluvních přepravních podmínek žalobce. V souladu s ust. § 558 obč. zák. žalovaná uznala nárok žalobce, důkazní břemeno přešlo na žalovanou a ta neprokázala, že by něco zaplatila. Soud tedy zavázal žalovanou zaplatit žalobci dlužné jízdné a přirážky k jízdnému spolu s úroky z prodlení tak, jak žalobce požadoval, když nárok žalobce na úrok z prodlení je dán ust. § 517 odst. 1 a 2 obč. zák. ve znění účinném do 31.12.2013 a výše úroku z prodlení je dána § 1 vládního nařízení č. 142/1994 Sb. Soud na věc aplikoval občanský zákoník ve znění účinném do 31. 12. 2013, neboť žalobou uplatněný nárok vznikl před tímto datem (v souladu s ust. § 3028 zákona č. 89/2012 Sb.).
7. Žalobou uplatněný nárok vzniklý po 1. 1. 2014 je dán podle § 2550 zák.89/2012Sb., občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 (dále o. z.) dle kterého byla mezi účastníky nastoupením žalované do dopravního prostředku provozovaného žalobcem uzavřena konkludentně smlouva o přepravě, a ust. § 37 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, a § 18a zákona č. 111/1994 Sb., o silniční přepravě, a článkem IX. Smluvních přepravních podmínek žalobce. Soud tedy zavázal žalovanou zaplatit žalobci dlužné jízdné a přirážky k jízdnému spolu s úroky z prodlení tak, jak žalobce požadoval, když nárok žalobce na úrok z prodlení je dán ust. § 1970 o. z. a výše úroku z prodlení je dána § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb.
8. Vzhledem k tomu, že žalovaná písemně uznala nárok žalobce v celkové výši 9 116 Kč, bylo na žalované, aby tvrdila a prokázala, že dlužnou částku uhradila, žalovaná však toto netvrdila ani neprokázala.
9. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobce měl ve věci plný úspěch, zavázal soud žalovanou v souladu s ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 600 Kč. Tato částka představuje 400 Kč za zaplacený soudní poplatek a dále 2 x 100 Kč za hotové výdaje za dva úkony, které byly žalobci přiznány v souladu s ust. § 151 odst. 3 o. s. ř., vyhlášky č. 254/2015 Sb.
10. Dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. bylo rozhodnuto o povinnosti žalované plnit do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.