36 C 326/2019

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Renátou Snášelovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o povinnosti zdržet se jakéhokoliv neoprávněného zásahu do vlastnického práva žalobce k pozemku parc. číslo

I. Žaloba, že žalovaná je povinna zdržet se jakéhokoliv neoprávněného zásahu do vlastnického práva žalobce k pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec] u [obec], zejména zásahu představujícího protiprávní vedení obecního vodovodu na pozemku žalobce, které neodpovídá projektové dokumentaci a stavebnímu povolení ze dne 31. 1. 1985, č. j. [spisová značka] [číslo] a rozhodnutí o povolení stavby vodovod [obec] II. stavba č. j. [spisová značka] ze dne 3. 12. 1986, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v plném rozsahu ve výši 3 000 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

1. Žalobce se svou žalobou došlou soudu dne 29. 8. 2019 domáhal, aby žalovaná byla povinna zdržet se jakéhokoliv neoprávněného zásahu do vlastnického práva žalobce k pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec] u [obec] ([číslo]), zejména zásahu představující protiprávní vedení obecního vodovodu na pozemku žalobce, které neodpovídá projektové dokumentaci a stavebnímu povolení ze dne 31. 1. 1985 č. j. VLHZ/4533/84 -332. Žalobu žalobce odůvodnil tím, že je majitelem pozemku parc. [číslo] k. ú. [obec] u [obec], na pozemku je veden vodovod, a to [právnická osoba] vodovody a kanalizace [obec], tento vodovod byl postaven na základě schválené projektové dokumentace a stavebního povolení ze dne 31. 1. 1985, č. j. VLHZ/4533/84 -332, kdy vedení vodovodu bylo schváleno v okrajích komunikací v zelených pásmech. Správně se vodovod neměl nějak dotknout pozemku žalobce a měl být veden přes pozemek sousední, při stavbě vodovodu však došlo ke změně vedení trasy a vodovod byl namísto toho veden uprostřed pozemku žalobce, tím nejvíce omezujícím způsobem. Tato změna vedení trasy nebyla schválena žádným správním orgánem a ani nebyla odsouhlasena tehdejšími vlastníky či uživateli pozemku. Ani následná kolaudace dle nákresu nebyla provedena podle skutečného stavu, kdy v kolaudačním rozhodnutí ze dne 15. 6. 1987, č. j. VLHZ/4685/Pe-235 je vodovod dokonce zakreslen diagonálně od rohu do rohu, což neodpovídá skutečnosti a ani původní projektové dokumentaci. Doposud [ulice] úřad [obec] ani Obecní úřad v Bítově nevěděli, že vodovod je veden uprostřed pozemku, to prokazuje i zakreslení vodovodu v aktuálním územním plánu obce Bítov. Skutečnost o reálném vedení vodovodu žalobce zjistil, až když měl zájem zjistit hodnotu a stavební možnosti pozemku a zadal vypracování projektové dokumentace na zasíťování pozemku. Žalovaná mu tehdy poskytla svůj zákres sítě ze dne 11. 12. 2017, až z tohoto plánku bylo zjištěno, že pozemek nelze zastavět bez omezení z důvodu vedení obecního vodovodu a ochranného pásma. Navíc k vodovodu jsou připojeny přípojky rodinných domů, když žádný nestojí na pozemcích žalobce a jde o zcela nelogické vedení trasy, pravděpodobně z důvodu zkrácení vedení potrubí pro ušetření materiálu a tehdejšího naprostého ignorování osobního vlastnictví. Ani k přípojkám rodinných domů neexistuje žádná dokumentace, povolení či jakýkoliv úřední záznam. Žalobce proto vyzval žalovaného k jednání o odstranění stavby nebo kompenzaci za strpění věcného břemene, kdy žalovaný se necítí k ničemu z toho povinen a navrhuje pouze částečné řešení problému, se kterým žalobce se nemůže ztotožnit. Své stanovisko odůvodňuje výstavbou vodovodu na základě řádného stavebního povolení a absenci námitek žalobce či jeho předchůdce během stavebního a kolaudačního řízení. Pozemek je v územním plánu obce veden jako pozemek určený k zástavbě, přitom je to právě územní plán, který je rozhodující v případě realizace stavby, pokud je stavba v souladu s územním plánem, může být podána žádost o souhlas k odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu, což je pouhá formalita. Z tohoto důvodu žalobce podal nejprve návrh na zaplacení částky 550 000 Kč z titulu nároku na poskytnutí náhrady ve smyslu § 59a) zákona č. 254/2001 Sb. za strpění vodního díla. Jelikož vodovod byl postaven bez dohody s majitelem pozemku a žalobci a ani jeho předchůdcům nebyla nikdy poskytnuta finanční náhrada za strpění. Toto řízení je vedeno u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 34 C 450/2018 O tom, že způsob vedení vodovodu přes pozemek je protiprávní a bez schválení jakýmkoliv správním orgánem se žalobce dozvěděl až v průběhu řízení o nároku na náhradu za strpění vodního díla, proto žalobce podává žalobu na zdržení se tohoto protiprávního zásahu do svých vlastnických práv pozemku. Žalobce uvedl, že považuje za trvající zásah do svého vlastnického práva vedení obecního vodovodu, který je veden uprostřed po celé délce žalobcova pozemku. Díky podlouhlému obdélníkovému tvaru žalobcova pozemku tak vodovod a ochranné pásmo spojené s vodovodem omezuje žalobcův pozemek v šíři až 5 metrů širokého pásu, kde není možné provést jakoukoliv zástavbu. Žalobcův pozemek je pozemkem stavebním dle územního plánu obce Bítov. Způsob aktuálního vedení vodovodu je dobře vidět v plánu zakreslení sítí poskytnutých žalovanou, kdy uprostřed pozemku je vedeno 5 metrů široké ochranné pásmo, pozemek je přitom v jedné části široký pouze 17 metrů. Žalobci je tak téměř znemožněno zastavění pozemku, kdy pozemek mohl být rozdělen až na osm stavebních parcel. Pro zjištění výše škody na pozemku si nechal žalobce zpracovat odborný odhad znalkyně, která rozdíl hodnoty pozemku bez vodovodu a s vodovodem odhadla na 1 072 800 Kč. Cílem žalobce není pozemek pouze zpeněžit, ale v budoucnu pozemek využít i ke stavebním účelům pro svou rodinu, aby tak mohl učinit, musí pozemek řešit jako celek. Zajistit zasíťování, příjezdovou cestu a celkové rozparcelování, tedy žalobce považuje za skutečně značný zásah. Protiprávnost zásahu pak žalobce spatřuje ve výběru trasy vedení vodovodu, která nebyla schválena žádným správním orgánem. Žalobce se oficiálně dotázal Městského úřadu Bílovec, odbor životního prostředí a územního plánování, a dále Krajského úřadu Moravskoslezského kraje, Odbor životního prostředí a zemědělství, oba tyto správní orgány přehledně sumarizovaly situace stavebního povolení, kolaudace a následného skutečného vedení vodovodu, kdy situaci vyhodnotily jako právně v pořádku, jelikož jde dle kolaudačního protokolu ze dne 3. 4. 1987, stavba byla provedena podle schválené projektové dokumentace s drobnými změnami v trase, ačkoliv došlo ke změně vedení trasy vodovodu, a to zásadním způsobem, a dle KÚ Moravskoslezského kraje je přitom sporné, zda vedení vodovodu po jiném pozemku a takto nešetrným způsobem se stále ještě považuje za drobné změny v trase. Žalobce má za to, že se o drobné změny nejedná a vodovod byl postaven protiprávně. Jako stavbu lze vodovod hodnotit jako stavbu černou, jelikož je v rozporu se stavebním povolením. Žalobce má za to, že jsou splněny všechny podmínky pro podání zápůrčí žaloby, když těmito podmínkami jsou: bylo prokázáno vlastnické právo žalobce, dochází zde k zásahu do vlastnického práva žalobce, tento zásah je protiprávní a tento zásah je jiný než zadržování věci. V případě žalobce nedává smysl, aby bezdůvodně trpěl takové omezení svého vlastnického práva, když ani sám nijak vodovod nevyužívá. Vodovod lze přeložit k hranicím pozemku, a to tak, jak bylo schváleno v původní projektové dokumentaci.

2. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě uvedla, že nesouhlasí s žalobou, neboť má za to, že nejsou splněny předpoklady, které zákon č. 89/2012 Sb. v § [číslo] vyžaduje pro přiznání ochrany vlastnického práva, neboť se dle názoru žalované nejedná o zásah do vlastnického práva žalobce neprávem, když na pozemku žalobce je umístěno vodní dílo zřízené ve veřejném zájmu a pro veřejnou potřebu – vodovodní řád PVCDN 100, a to na základě kolaudačního rozhodnutí a toto vodní dílo plní svou funkci zásobování obyvatelstva obce Bítov pitnou vodou ve veřejném zájmu, a to již od roku 1988. Žalovaná uvedla, že žaloba je v příkrém rozporu s ustanovením § 59a zákona č. 254/2001 Sb., ve znění novely provedené zákonem č. 303/2013 Sb., podle kterého je vlastník pozemku povinen strpět za náhradu na svém pozemku vodní dílo vybudované před 1. 1. 2002 a jeho užívání. Žalovaná dále uvedla, že na pozemek parc. [číslo] v k. ú. [obec] kultura orná půda byl v minulosti umístěn vodovodní řád DN 100 investorem, kterým byl tehdejší Městský národní výbor [obec] a stavba vodního díla rozváděcího řádu DN 100 probíhala ve dvou etapách, a to Vodovod [obec] – I. stavba – tato část výstavby vodního díla, kterou bylo zajištěno zásobování pitnou vodou obyvatelům obce Bítova, byla stavebně povolena stavebním povolením a následně bylo vodní dílo uvedeno do provozu na základě kolaudačního rozhodnutí ze dne 15. 6. 1987, č. j. VLHZ/4685/Pe-235, stavebníkem byl MěNV [obec], účastníkem řízení bylo JZD 1. máj [obec], což byl uživatel mj. i pozemku par. [číslo] v k. ú. [obec], který v době výstavby byl ve vlastnictví právního předchůdce žalobce paní [jméno] [příjmení]. Dále Vodovod [obec] – II. stavba – tato část výstavby vodního díla pro veřejnou potřebu probíhala na základě rozhodnutí o povolení stavby z 3. 12. 1986 č. j. VLHZ/114/86 [číslo], kterým byla investorovi MěNV [obec] povolena stavba Vodovod [obec] II. stavba navazující na uvedenou stavbu. Takto vybudované vodní dílo bylo uvedeno do provozu kolaudačním rozhodnutím z 27. 12. 1988 č. j. VLHZ/4644/88 [číslo] a účastníkem řízení v době výstavby bylo JZD 1. máj [obec], jako uživatel pozemku a rovněž i paní [jméno] [příjmení] [obec a číslo], jako vlastník pozemku. Realizace stavby zajišťoval MěNV [obec] u smluvního dodavatele podle schválené projektové dokumentace, a proto lze předpokládat, že jakékoliv změny byly projednány dle v době realizace platných právních předpisů. Vodovod PVC DN 100 byl umístěn mj. na pozemek parc. [číslo] v k. ú. [obec] v souladu s právní úpravou platnou v době své realizace. Tuto skutečnost potvrdil i Krajský úřad Moravskoslezského kraje, Odbor životního prostředí a zemědělství, ve vyjádření ze dne 4. 5. 2018. Na právního předchůdce žalované státní podnik Severomoravské vodovody a kanalizace [obec] byla převedena správa národního majetku ve smyslu tehdejší právní úpravy hospodářského zákoníku k předmětnému vodnímu dílu na základě hospodářské smlouvy ze dne 25. 7. 1988 a 30. 11. 1988 a následně přešlo vodní dílo v rámci privatizace státního podniku do majetku žalované. Žalobce nabyl pozemek parc. [číslo] v k. ú. [obec] do svého vlastnictví na základě darovací smlouvy z 10. 8. 2016 od původního vlastníka paní [jméno] [příjmení] a převzal pozemek – ornou půdu se zatížením, které na něm vázne, tedy s podzemním vodním dílem a argumenty, které žalobce uvádí, a to že neměl o existenci stavby povědomí, stejně jako toto povědomí neměl MěNV [obec], považuje žalovaná za účelové a bezpředmětné.

3. U jednání dne 15. 9. 2020 žalobce změnil žalobu a navrhoval, aby soud rozhodl, že žalovaná je povinna zdržet se jakéhokoliv neoprávněného zásahu do vlastnického práva žalobce k pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec] u [obec] ([číslo]), zejména zásahu představující protiprávní vedení obecního vodovodu na pozemku žalobce, které neodpovídá projektové dokumentaci a stavebnímu povolení ze dne 31. 1. 1985 č. j. VLHZ/4533/84 [číslo] a rozhodnutí o povolení stavby Vodovod II. stavba č. j. VLHZ/114/86 [číslo] ze dne 3. 12. 1986. Změnu žalobního petitu žalobce odůvodnil tím, že vodovod, který je na pozemku parc. [číslo] byl postaven formálně ve dvou etapách. Okresní soud v Ostravě usnesením ze dne 15. 9. 2020 změnu žaloby v souladu s ustanovením § 95 občanského soudního řádu připustil.

4. V průběhu řízení u jednání žalobce na podané žalobě v celém rozsahu setrval, rovněž na skutkových tvrzeních s tím, že v daném případě se jedná o situaci, kdy žalobce a jeho rodina vlastnili několik pozemků, část pozemků jim v době komunismu zůstala ve vlastnictví a užívání, to se týkalo zahrad u domu, část byla bez jejich souhlasu předána k užívání JZD a část byla vyvlastněna, a to se týkalo rodinných domů, co tam v současnosti stojí. Řízení se týká pozemku parc. [číslo] který byl dán do užívání JZD [obec], tedy veškerá práva a povinnosti byla bez možnosti ovlivňování vlastníků předána tomuto uživateli a vlastníci měli jen holé vlastnictví, JZD mohlo dát souhlas k postavení vodovodu na pozemku parc. [číslo] ale aktuálnímu vedení vodovodu nikdy souhlas nedalo. V 90. letech byla snaha stav napravit, pozemky byly vráceny žalobci, žalobce neměl ponětí o tom, že je tam veden vodovod, toto zjistil až ze sdělení žalované v roce 2017, že je tam veden vodovod a zjistil i vedení vodovodu uprostřed po celé délce pozemku, zprvu situaci vyhodnotil tak, že se dá uplatnit nárok na strpění vodovodu, proto využil žaloby na náhradu za strpění, nicméně v průběhu řízení vyšlo najevo, že vodovod je postaven i v rozporu s tehdejšími právními předpisy. Skutečná trasa nikdy nebyla předmětem schválení žádného správního orgánu ani tehdejších uživatelů, což tehdy stačilo a ani vlastníku. Žalobce si přeje změnu vedení vodovodu tak, aby již nezatěžovala předmětný pozemek, institut náhrady za strpění vodních děl zákonodárce zamýšlel, aby byl využit v případech, kdy v dobách, kdy vlastníci pozemku nemohli ovlivnit výstavby sítí typu vodovod a stačil k tomu pouze souhlas uživatele, jim byl následně v 90. letech navrácen zatížený a znehodnocený pozemek touto sítí, nicméně tyto sítě byly postaveny v souladu s tehdejšími právními předpisy. Tento institut náhrady nikdy neměl sloužit k legalizaci protiprávního stavu a vzhledem k tomu, že vlastnictví a jeho ochrana jsou nároky nepromlčitelné, se žalobce rozhodl pokračovat v daném řízení.

5. Žalovaná v průběhu řízení nadále navrhovala zamítnutí žaloby, nesouhlasila s návrhem žalobce na zdržení se neoprávněného zásahu do vlastnického práva žalobce, když žalovaná je přesvědčená, že se žádného neoprávněného zásahu nedopouští. Žalovaná uvedla, že na pozemku žalobce je skutečně umístěno vodní dílo, a to Vodovod PVC DN 100, jehož investorem byl v 80. letech minulého století Městský úřad Bílovec, který vybudoval tuto síť v souladu s tehdy platnou právní úpravou ve veřejném zájmu, kterým bylo zásobování obce Bítov pitnou vodou. Žalovaná uvedla, že na tento případ vedení sítě na cizím pozemku se vztahuje § 59a) vodního zákona, který se do zákona dostal novelou provedenou zákonem č. 303/2013 Sb., a který zákonodárce přijal, aby vyřešil problematiku staveb vodních děl realizovaných na cizích pozemcích před 1. 1. 2002. Žalovaná dále uvedla, že je zcela běžné při výstavbě liniových staveb, které vedou pod povrchem pozemku a musí se tak vypořádat s různou kvalitou podloží, že tyto stavby nevedou přesně tak, jak byly naprojektovány, ale že se v určitém rozsahu odchylují od původního projektu. Rovněž před 1. 1. 2002 stavby vodních děl byly realizovány na cizích pozemcích v souladu s tehdy platnou právní úpravou. Žalovaná navrhovala, aby žaloba byla jako nedůvodná zamítnuta.

6. V průběhu řízení žalobce doplnil skutková tvrzení a uvedl, že vlastnictví k pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec] u [obec] nabyl ke dni 11. 8. 2016 na základě darovací smlouvy ze dne 10. 8. 2016 od své matky paní [jméno] [příjmení], narozené 9. 10. 1948. <b>7. V průběhu řízení soud zjistil následující skutkový stav:</b> Z notářského zápisu ze dne 10. 8. 2016 sp. zn. NZ 127/ 2016, N 135/2016, soud zjistil a vzal za prokázáno, že dne 10. 8. 2016 byla uzavřena darovací smlouva mezi [jméno] [příjmení], coby převodcem a žalobcem, coby nabyvatelem a na základě darovací smlouvy z 10. 8. 2016 se žalobce stal vlastníkem pozemků zapsaných na listu vlastnictví [číslo] pro katastrální území Bítov u Bílovce, obec Bítov, včetně pozemku parc. [číslo] žalobce nabyl do svého výlučného vlastnictví pozemek parc. [číslo] od své matky a žalobce, coby nabyvatel v darovací smlouvě prohlásil, že je mu stav nabývaných nemovitých věcí znám. Z rozhodnutí Městského národního výboru v [obec] ze dne 12. 5. 1984 soud zjistil a vzal za prokázáno, že Městský národní výbor v [obec] podal dne 11. 3. 1983 návrh na rozhodnutí o umístění stavby Vodovodu [obec] – I. stavby na pozemcích dle výpisu, jež je součástí dokumentace k. ú. [obec] a dne 12. 5. 1984 Odbor výstavby Městského národního výboru v [obec] vydal rozhodnutí o umístění stavby Vodovod [obec] I. stavba. Z rozhodnutí Okresního národního výboru v [obec] ze dne 31. 1. 1985 soud zjistil a vzal za prokázáno, že Okresní národní výbor v [obec], Odbor VLHZ, jako příslušný vodohospodářský orgán, povolil Městskému národnímu výboru v [obec] zřízení vodohospodářského díla nutného k uvedenému nakládání s vodami podle projednané a schválené projektové dokumentace akce„ Vodovod [obec] I. stavba“. Předložený projekt řeší dle vydaného rozhodnutí zásobování pitnou vodou obce Bítova, s tím, že v první etapě bude vybudován vodojem„ [obec] I.“. Vod řady jsou vedeny v okrajích komunikací v zelených pásmech. Rozhodnutí o umístění stavby vydal Městský národní výbor v [obec] 12. 5. 1984. Vodohospodářský orgán dospěl k závěru, že řešení navržené žadatelem a doložené projektovou dokumentací za předpokladu dodržení stanovených podmínek neodporuje, neohrožuje ani nepoškozuje vodohospodářské ani všeobecné zájmy nad míru danou zákonem, a proto vyhověl žádosti, toto povolení bylo vydáno za předpokladu splnění uvedených podmínek mj. podmínky, že stavebník povede stavební deník, který je povinen předložit na požádání kontrolním orgánům. Z rozhodnutí Městského národního výboru v [obec] ze dne 20. 5. 1985 soud zjistil a vzal za prokázáno, že Městský národní výbor v [obec] podal dne 28. 2. 1985 návrh na vydání rozhodnutí o umístění stavby Vodovod [obec] – II. stavba na pozemcích dle výpisu, který byl součástí dokumentace k. ú. [obec] Odbor výstavby Městského národního výboru v [obec] posoudil návrh a na základě posouzení vydal podle § 39 stavebního zákona a rozhodnutí o umístění stavby Vodovod [obec] – II. stavba. Rozhodnutí bylo odůvodněno tím, že umístění stavby vyhovuje obecným technickým požadavkům na výstavbu stanoveným vyhláškou č. 83/1976 Sb. Z rozhodnutí Okresního národního výboru [obec] ze dne 3. 12. 1986 č. j. VLHZ/11/86 [číslo] soud zjistil a vzal za prokázáno, že dne 3. 12. 1986 Okresní národní výbor, Odbor vodního a lesního hospodářství a zemědělství [obec], rozhodl o povolení stavby„ Vodovod [obec] II. stavba“ a povolil žadateli – investorovi MěNV [obec] výstavbu vodohospodářského díla„ Vodovodu [obec] II. stavby“ podle projektové dokumentace vypracované Hydroprojektem [obec], toto povolení bylo vydáno za předpokladu splnění těchto podmínek, a to za 1. stavba bude provedena podle schválené projektové dokumentace, veškeré změny, které budou mít vliv na změnu technického řešení nutno před realizací projednat se zdejším odborem. Za 2. veškeré škody vzniklé při realizaci tohoto vodohospodářského díla nebo jeho provozem budou hrazeny v souladu s ustanovením hospodářského zákona, spory řeší okr. soud, popř. státní arbitráž. Za 3. dodržet podmínky vyj. okr. správy silnic [obec] vydané dne 8. 9. 1986. Za 4. dodržet podmínky vyj. ONV Odboru dopravy vydané dne 13. 1. 1986. Dalšími podmínkami bylo, že před schválením stavby do provozu bude zdejšímu odboru předložen ke schválení provozní řád, že stavba bude dokončena 10/ 1988, že akce bude realizována formou akce„ Z“, že budou dodrženy podmínky vyj. JZD 1. máj [obec] ze dne 26. 12. 1985. Dále že realizace stavby bude konzultována s budoucím správcem SmVaK, že narušené podzemní vedení bude před záborem protokolárně předáno správcům, že po dobu výstavby bude zajištěn provizorní přístup a příjezd k obytným domům, a že po dokončení stavby je investor povinen požádat zdejší odbor o vydání rozhodnutí o uvedení stavby do trvalého provozu. Okresní národní výbor rozhodnutí odůvodnil tím, že vodohospodářský orgán v rámci vodoprávního řízení prostudoval předloženou dokumentaci a zahájil řízení pozvánkou k ústnímu jednání s místním šetřením, které se uskutečnilo dne 9. 4. 1986, že uplatněné námitky byly zahrnuty do podmínek rozhodnutí s tím, že uvedenou stavbou budou dotčeny soukromé pozemky a s jejich majiteli byly projednány vstupy na pozemky písemným vyjádřením, které je uloženo na ONV, Odboru VLHZ. Rozhodnutí bylo učiněno na základě výsledku vodoprávního řízení za předpokladu splnění stanovených podmínek. Z kolaudačního rozhodnutí ze dne 15. 6. 1987 soud zjistil a vzal za prokázáno, že Okresní národní výbor v [obec] dne 15. 6. 1987 povolil Městskému národnímu výboru v [obec] užívání dokončené stavby„ Vodovod [obec] – I. stavba“, pro užívání stavby byly stanoveny tyto podmínky, a to: Nedodělky uvedené v kolaudačním protokolu budou odstraněny do 30. října 1987 a před zahájením provozu bude z koncového hydrantu u vodovodního řádu odebrán vzorek pro hygienický rozbor vody, tento musí odpovídat ČSN [číslo]. Vodohospodářský orgán v rámci kolaudačního řízení zkontroloval splnění podmínek stavebního povolení a předpokladu projektové dokumentace, na základě výsledku kolaudačního řízení a doplnění chybějících dokladů rozhodl povolit užívání dokončené stavby. Z kolaudačního protokolu ze dne 3. 4. 1987 soud zjistil a vzal za prokázáno, že dne 3. 4. 1987 byl sepsán na Městském národním výboru v [obec] kolaudační protokol ve věci kolaudace stavby Vodovodu [obec] I. stavba, soud zjistil, že stavba byla realizována akci„ Z“ v letech 1985 až 1986, že stavební povolení bylo vydáno odborem VLHZ pod č. j. VLHZ/4533/84 ze dne 31. 1. 1985, že stavba byla provedena podle schválené projektové dokumentace s drobnými změnami v trase, a že tyto změny jsou zakresleny do situace skutečného provedení. V kolaudačním protokole bylo dále uvedeno, že po ukončení druhé stavby vodovodu investor předloží odboru Městského národního výboru v [obec] ke schválení provozně manipulační řád. Při sepisu kolaudačního protokolu bylo přítomno JZD 1. máj [obec]. Z rozhodnutí Okresního národního výboru v [obec] z 27. 12. 1988 soud zjistil a vzal za prokázáno, že Okresní národní výbor v [obec] dne 27. 12. 1988 rozhodl ve věci kolaudačního rozhodnutí a uvedení stavby„ Vodovod [obec] – II. stavba“ do provozu a schválení provozního řádu a Okresní národní výbor v [obec], Odbor VLHZ, po provedeném kolaudačním řízení povolil užívání dokončené stavby„ Vodovod [obec] – II. stavba“ a schválil provozní řád vybudovaného hospodářského díla„ Vodovod [obec] – II. stavba“, který obsahuje provozní pokyny pro celý vodovodní systém v [obec]. Bylo shledáno, že stavba je způsobilá k trvalému užívání, správcem dokončeného vodohospodářského díla se stal SmVaKOZ - [obec]. Okresní národní výbor [obec], Odbor VLHZ, provedl v rámci kolaudačního řízení kontrolu dokončené stavby po stránce splnění podmínek stavebního povolení, které bylo vydáno pod č. j. VLHZ/114/36 [číslo] a předpokladu projektové dokumentace. V rozhodnutí je napsáno, že ho obdrží mj. JZD 1. máj [obec], [jméno] [příjmení], [obec a číslo], a SmVaKOZ – 06 [obec]. Ze zápisu o odevzdání a převzetí budovy, stavby soud zjistil a vzal za prokázáno, že dne 15. 5. 1987 bylo zahájeno přejímací řízení ohledně budovy – stavby Vodovod [obec] – I. stavba, kdy se jednalo o vybudování zemního monolitického vodojemu 2 x 100 m3, zásobovací řady z PVC DL 1153N DN 100, výtlačný řád PVC DN 150 DL 1060M a čerpací stanice umístěná ve vodojemu. Ze sdělení Městského úřadu Bílovec, Odbor životního prostředí a územního plánování ze dne 7. 2. 2018 soud zjistil a vzal za prokázáno, že Městský úřad Bílovec sdělil žalobci dne 7. 2. 2018 k podnětu žalobce k zahájení řízení o odstranění stavby, že na základě podnětu žalobce vodoprávní úřad mj. prověřil spisový materiál, který má ve svém archivu a konstatoval, že stavba předmětného vodovodního řádu byla povolena jako součást vodního díla„ Vodovod [obec] I. stavba“, konkrétně jako řad„ A“, že vodní dílo – Vodovod [obec] I. stavba bylo povoleno rozhodnutím č. j. VLHZ/4533/84 [číslo] Okresního národního výboru, Odboru vodního a lesního hospodářství a zemědělství ze dne 31. 1. 1985, dále že v rámci kolaudace vodního díla„ Vodovod [obec] I. stavba“ byl sepsán kolaudační protokol, v němž je vedle dalšího uvedeno, že došlo oproti schválené projektové dokumentaci ke změně trasy vodovodního řádu„ A“ od km 0,00 do 0,214 dle situace skutečného provedení a vodní dílo bylo mj. s uvedenou změnou zkolaudováno rozhodnutím č. j. VLHZ/4685/86 [číslo] Okresního národního výboru, Odboru vodního a lesního hospodářství a zemědělství ze dne 15. 6. 1987. Dále sdělil, že součástí spisového materiálu je situační výkres, ve kterém je rukou zakreslena změněná trasa vodovodního řadu„ A“, toto zakreslení je ale nepřesné, jak lze dovodit z výkresu situace vodovodní sítě [obec] I. a II. TP, který je součástí provozního řadu zpracovaného mj. pro předmětné vodní dílo v listopadu roku 1986, zde se zakreslení trasy vodovodního řádu„ A“ shoduje s podkladem Severomoravské vodovody a kanalizace [právnická osoba], který byl přílohou podnětu. Žalobci bylo sděleno, že vodovodní úřad má kompetenci zahájit řízení ve věci nařízení odstranění vodního díla v případech uvedených v ustanovení § 129 odst. 1 stavebního zákona. Na základě podnětu žalobce a podkladu, které vodoprávní úřad zajistil, měl vodovodní úřad za nepochybné, že je prokázán právní zájem dle ustanovení § 38 odst. 2 správního řádu, na jehož základě vzniká žalobci právo nahlížet do spisu. Ze sdělení Krajského úřadu Moravskoslezského kraje, Odbor životního prostředí a zemědělství ze dne 4. 5. 2018 soud zjistil a vzal za prokázáno, že Krajský úřad Moravskoslezského kraje sdělil [jméno] [příjmení], bytem [obec a číslo], ve věci stavby vodovodu na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec] u [obec], že obdržel dne 7. 3. 2018 její podání ve věci stavby vodovodu, která se nachází mj. na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec] u [obec], obec Bítov, vlastněném jejím manželem. Krajský úřad po přešetření podání [jméno] [příjmení] zjistil, že stavba vodovodu nazvaného„ Vodovod [obec] I. stavba“ byla provedena na základě stavebního povolení vydaného ONV [obec] č. j. VLHZ/4333/84 [číslo] ze dne 31. 5. 1985, stavba byla zkolaudována rozhodnutím ONV [obec] č. j. VLHZ/4685/86 [číslo] ze dne 15. 6. 1987 a předmětný pozemek byl v době výstavby vodovodu obhospodařovaný Jednotným zemědělským družstvem 1. máj [obec]. V době, kdy bylo vedeno správní řízení, jejímž výsledkem bylo vydání uvedených rozhodnutí, byla obecně užívací práva upřednostňována před vlastnickými právy. Jako organizace hospodařící na předmětném pozemku bylo proto účastníkem řízení Jednotné zemědělské družstvo 1. máj [obec], a to jak v řízení vedoucím k vydáním stavebního povolení, tak v kolaudačním řízení. Krajský úřad dále sdělil, že podle § 59 odst. 1 zákona č. 50/1976 Sb. (stavební zákon), který byl účinný od 1. 1. 1983 do 30. 4. 1990, byli účastníky stavebního řízení stavebník, jakož i organizace a občané, kteří mají vlastnická nebo jiná práva k sousedním pozemkům, nebo stavbám a jejichž práva právem chráněné zájmy nebo povinnosti, mohou být stavebním povolením dotčeny. Účastníkem řízení tedy nebyli vlastníci pozemku, na kterých byla stavba realizována, neboť stavebním musel podle § 58 odst. 2 stavebního zákona prokázat, že je vlastníkem tohoto pozemku, nebo že má k tomuto pozemku jiné právo, které jej opravňuje zřídit na něm požadovanou stavbu. Podle § 58 odst. 4 stavebního zákona stavebník podzemních staveb vlastnictví pozemku, popř. souhlas vlastníků pozemku neprokazoval, jednalo-li se o stavby, které funkčně ani svou konstrukcí nesouvisejí se stavbami na pozemku ani s provozem na něm, a které ani jinak nemohou mít vliv na využití pozemku k účelu, pro který je určen. Stavbu předmětného vodovodu, jakožto podzemní stavbu, bylo možné na pozemku využívaném jako zemědělská půda povolit, aniž by vlastník pozemku, na kterém byla realizována, byl účastníkem řízení, neboť realizovaný vodovod neomezoval budoucí užívání pozemku k zemědělské činnosti. Stavba byla realizována na základě platného stavebního povolení, nejedná se o stavbu nepovolenou, proto vodoprávní úřad nemůže nařídit její odstranění, jak byla [jméno] [příjmení] již informována přípisem ze dne 7. 2. 2018 Krajský úřad sdělil, že v kolaudačním protokolu, který byl podkladem pro vydání kolaudačního rozhodnutí je uvedeno, že stavba byla provedena podle schválené projektové dokumentace s drobnými změnami v trase. Byť je sporné, zda vedení vodovodu po jiném pozemku než vyplývá ze schválené projektové dokumentace, lze označit za drobnou změnu v trase, tak proti uvedenému kolaudačnímu rozhodnutí již nelze podat odvolání a rovněž nelze využít ani jiný opravný prostředek, neboť možnost uplatnění opravných prostředků je z důvodu zajištění jistoty právních vztahů omezeno nepřekročitelnou časovou lhůtu, přičemž subjektivní i objektivní lhůty pro uplatnění veškerých opravných prostředků pro předmětné rozhodnutí již uplynuly a v současnosti je potřeba vycházet z toho, že toto rozhodnutí je pravomocné, nelze jej již přezkoumat ani z moci úřední. Krajský úřad proto nepovažuje vlastníka pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec] u [obec] za opomenutého účastníka předmětných správních řízení. Krajský úřad dále informoval [jméno] [příjmení], že náhradu za snížení hodnoty předmětného pozemku lze uplatňovat podle § 59a) zákona č. 254/2001 Sb. o vodách a o změně některých zákonů ve znění pozdějších předpisů. Z výpisu z katastru nemovitostí ze dne 15. 11. 2018 soud zjistil a vzal za prokázáno, že žalobce je vlastníkem pozemku parc. [číslo] orná půda v k. ú. [obec] u [obec], zapsáno na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště Nový Jičín. Z hospodářské smlouvy ze dne 19. 7. 1988 soud zjistil a vzal za prokázáno, že dne 19. 7. 1988 byla uzavřena hospodářská smlouva o převodu správy národního majetku dle § 347 tehdejšího hospodářského zákoníku mezi předávající organizací Městským národním výborem [obec] a přejímající organizací Severomoravské vodovody a kanalizace, od odšt. záv. 04 N. [obec] a na základě této hospodářské smlouvy byla převedena na právního předchůdce žalované správa národního majetku k vodovodu [obec] – I. stavba, vodojem se stav. [číslo] o vým . 40 m2, čerp. stanice se stav. v obci [obec] k. ú. [obec] a správa majetku byla převedena ke dni 1. 8. 1988. Z hospodářské smlouvy ze dne 30. 11. 1988 soud zjistil a vzal za prokázáno, že 30. 11. 1988 byla uzavřena hospodářská smlouva o převodu správy národního majetku, o převodu vlastnictví národního majetku mezi Městským národním výborem [obec], coby předávající organizací, a Severomoravské vodovody a kanalizace v [obec], odšt. záv. 04 [obec], coby přejímající organizací, kdy na základě této hospodářské smlouvy byla převedena správa národního majetku, právo hospodaření k vodovodu [obec] – II. etapa, zást. řad PVC DN 100 a stavbě vodojemu. Z vyjádření Obecního úřadu v Bítově soud zjistil a vzal za prokázáno, že Obecní úřad v Bítově dne 4. 3. 2019 sdělil žalobci, že pozemek [parcelní číslo] v k. ú. [obec] u [obec] ve výlučném vlastnictví žalobce je dle platného územního plánu obce zařazen v zastavitelných plochách Z1 (převládající způsob využití plochy – smíšené obytné) a Z13 (převládající způsob využití plochy – občanské vybavení). Žalobci bylo dále ze strany Obecního úřadu v Bítově sděleno, že dle probíhající Změny [číslo] územního plánu [obec] je navrženo provést změnu využití zastavitelné plochy Z13, nyní plocha občanského vybavení, na plochu smíšenou obytnou, po schválení Změny [číslo] bude celý pozemek možno využít pro smíšenou obytnou zástavbu, kde se předpokládá hlavní a převládající využití – pozemky a stavby pro bydlení v rodinných domech. Dále bylo žalobci sděleno, že dle zjištění Obecního úřadu v Bítově není pozemek dotčen vedením inženýrských sítí – vedení plynu, elektřiny a kanalizačního řádu. Ze sdělení Městského úřadu Bílovec soud zjistil a vzal za prokázáno, že dne 18. 6. 2019 Městský úřad Bílovec, Odbor stavební úřad, sdělil žalobci, že dokumentace k přípojkám k RD [adresa], [adresa], [adresa] a [adresa] v [obec] umístěným na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec] u [obec], nebyla v archivu stavebního úřadu nalezena. Ze sdělení ze dne 27. 3. 2019 soud zjistil a vzal za prokázáno, že žalovaná sdělila [jméno] [příjmení] ve věci připojení čtyř rodinných domů na hlavní vodovod parc. [číslo] k. ú. [obec] u [obec] stanovisko k existenci inženýrských sítí, stanovisko k možnosti řešení zásobování čtyř rodinných domů pitnou vodou z vodovodu pro veřejnou potřebu v majetku nebo provozování SmVaK [obec], kdy žalovaná uvedla, že na pozemku parc. [číslo] k. ú. [obec] se nachází vodovod PVC DN 100 v majetku [právnická osoba], a že napojení nemovitostí na daný úsek vodovodu není možné, když nejsou schopni v potrubí zajistit požadovaný tlak vody a dále bylo [jméno] [příjmení] sděleno, že na pozemku parc. [číslo] se rovněž nachází vodovod PVC DN 100 v majetku [právnická osoba], který je zásobován z ATS [obec], a který s ohledem na výškové umístění novostaveb napojení umožní. Bylo sděleno, že zásobování novostaveb RD je možno řešit přímým napojením jednotlivých vodovodních přípoje na růžový úsek stávajícího vodovodu PVC DN 100, dále že zásobování novostaveb RD je možno řešit výstavbou nového vodovodu, který bude odbočkou ze stávajícího růžového vodovodu PVC DN 100 a následnou výstavbou samostatných přípojek na nově navržený vodovod. Ze sdělení Městského úřadu Bílovec z 1. 9. 2021 soud zjistil a vzal za prokázáno, že Městský úřad Bílovec, Odbor stavební, ve spisovně stavebního úřadu nenalezl listiny ani projektovou dokumentaci týkající se vodovodu na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec] u [obec]. Ze sdělení Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště Nový Jičín, z 22. 10. 2021 soud zjistil a vzal za prokázáno, že v k. ú. [obec] u [obec] budova s [adresa] stojí na pozemku parc. č. st. 30, budova s [adresa] stojí na pozemku parc. č. st. 32, budova s [adresa] stojí na pozemku parc. č. st. 57, budova s [adresa] stojí na pozemku parc. č. st. 99, budova s [adresa] stojí na pozemku parc. č. st. 111, budova s [adresa] stála na pozemku parc. č. st. [číslo], tato stavba byla odstraněna v roce 2007 a vznikl pozemek parc. [číslo]. Z orientačního zákresu sítě ze dne 11. 12. 2017 soud zjistil a vzal za prokázáno, že žalovaná vyhotovila situační nákres vodovodu PVC DN 100 k 11. 12. 2017, žalovaná provedla zákres vodovodu nacházejícího se na pozemku žalobce par. [číslo]. Z výřezu z koordinačního výkresu Územního plánu [obec] soud zjistil a vzal za prokázáno, že obec Bítov nemá ve svém územním plánu zakresleno vedení vodovodu přes pozemek žalobce parc. [číslo] které by odpovídalo skutečnému vedení vodovodu. Z listiny z 11. 6. 2013 vyhotovené žalovanou ve věci Zahájení projednání návrhu zadání změny [číslo] Územního plánu [obec] a z orientačního zákresu ze dne 11. 6. 2013 soud zjistil a vzal za prokázáno, že dne 11. 6. 2013 Ing. [jméno] [příjmení], [příjmení], technický ředitel žalované, sdělil Městskému úřadu v Bílovci ve věci Zahájení projednání návrhu zadání změny [číslo] Územního plánu [obec], kdy žalované bylo sděleno stanovisko k zásobování vodou s tím, že vodovodní síť obci [obec] je rozdělena na dvě tlaková pásma zásobování vodou je zajištěno z VDJ [obec] o provozní hladině vody 374,5m a ATS [obec] o provozní hladině vody 403m, bylo sděleno stanovisko k odkanalizování a čištění odpadních vod, kdy žalovaná sdělila, že kanalizaci v obci [obec] neprovozuje a ohledně obecných podmínek bylo sděleno, že veškerou výstavbu, stejně jako výsadbu trvalých porostů požaduje žalovaná umístit mimo ochranné pásmo vodovodního potrubí, které je stanoveno § 23 zákona č. 274/2011 Sb., ochranná pásma jsou vymezena vodorovnou vzdáleností od vnějšího líce stěny potrubí na každou stranu u vodovodních a kanalizačních řádů do průměru 500mm včetně – 1,5m. U zástavby tří a více domů, která bude navržena ve vzdálenosti větší než 50m odstávajícího vodovodního řádu, žalovaná požadovala řešit zásobování vodou prodloužením vodovodu do dané lokality, u zástavby tři a více domů, která bude navržena ve vzdálenosti větší než 50m odstávajícího kanalizačního řadu, požadovala žalovaná řešit odkanalizování prodloužením kanalizace do dané lokality s tím, že projektové dokumentace všech hospodářských staveb ve všech stupních požaduje předložit k vyjádření. Žalovaná sdělila, že vodovodní i kanalizační řady požaduje zahrnovat mezi stavby veřejně prospěšné. Součástí sdělení z 11. 6. 2013 byl také orientační zákres zařízení v majetku, v provozování žalované. Na orientačním zákresu z 11. 6. 2013 byly vodovodní řady žalované znázorněny zelené s tím, že žalované bylo známo, že přes pozemek žalobce jeho středem vodovod, který je předmětem tohoto řízení. Z listiny Zákresu vodovod [obec] – I. stavba z [číslo] vyhotovené Hydroprojektem soud zjistil a vzal za prokázáno, že byla vyhotovena mapa s legendou [obec] vodovod I. stavba a [obec] vodovod II. stavba, v této dokumentaci bylo zachyceno původní vedení trasy vodovodu v okrajích komunikace mimo pozemek žalobce. Z Územního plánu [obec] z 2. 10. 2009 soud zjistil a vzal za prokázáno, že dne 2. 10. 2009 Zastupitelstvo obce Bítov vydalo územní plán [obec], v němž bylo zastavěné území vymezeno k 31. 12. 2008 a v tomto územním plánu je uvedeno, že limity využití územní vyplývající z právních předpisů a správních rozhodnutí, jsou zakresleny v koordinačním výkresu II.2.a, že limity vyplývající z řešení územního plánu jsou ty navržené prvky územního plánu, které realizaci návrhu územního plánu získají vlastnosti, na které se vztahuje ochrana dle právních předpisů a správních rozhodnutí. V území [obec], to jsou navrhovány úseky dopravní a technické infrastruktury z výkresy I.2.c, I.2.d, I.2.e, II.2.a, včetně ochranných pásem a navržené vymezení lokálního územního systému ekologické stability biocenter, biokoridoru – viz. výkresy I.2.v, II.2.a, a ve výkresu II.2.a jsou zakresleny limity vyplývající z řešení územního plánu zobrazitelné v měřítku výkresu 1: [číslo] vymezení lokálního ÚSESE. Ze sdělení Městského úřadu Bílovec z 5. 10. 2020 soud zjistil a vzal za prokázáno, že Městský úřad v Bílovci, Odbor životního prostředí a územního plánování, sdělil žalované dne 5. 10. 2020 k žádosti o podání informace Vodovod PVC DN 100 v k. ú. [obec], že stavba předmětného vodovodního řadu byla povolena jako součást vodního díla„ Vodovod [obec] I. stavba“, konkrétně jako řad„ A“, že vodní dílo„ Vodovod [obec] I. stavba“ bylo povoleno rozhodnutím č. j. VLHZ/4533/84 [číslo] Okresním národním výborem, Odborem vodního a lesního hospodářství a zemědělství ze dne 31. 1. 1985, že v rámci kolaudace vodního díla„ Vodovod [obec] I. stavba“ byl sepsán kolaudační protokol, v němž je vedle dalšího uvedeno, že došlo oproti schválené projektové dokumentaci ke změně trasy vodovodního řadu„ A“ od km 0,00 – 0,214 dle situace skutečného provedení. Dále sdělil, že vodní dílo bylo mj. s uvedenou změnou zkolaudováno rozhodnutím VLHZ/4685/86 [číslo] Okresního národního výboru ze dne 15. 6. 1987 Městský úřad Bílovec sdělil žalované, že vedle předmětného vodovodního řadu, který je vodním dílem ve smyslu ustanovení § 55 odst. 1 písm. c) vodního zákona, se na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec] u [obec] mohou nacházet rovněž obecné stavby – jednotlivé vodovodní přípojky k rodinným domům [adresa] a k těmto vodovodním přípojkám a jejich umístění na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec] u [obec] nemá vodoprávní úřad k dispozici žádné podklady. Z mapy vyhotovené žalovanou dne 17. 9. 2020 soud zjistil a vzal za prokázáno, že na zákresu žalované z 17. 9. 2020 je po jiném pozemku žalobce vedena zeleně označená síť vodovod pro veřejnou potřebu DN 100 PVC, a tato navazuje na vodovod DN 100 PVC, který je veden po pozemku žalobce parc. [číslo]. Z dokumentace z nákresu z roku 1985, který vyhotovil Hydroprojekt soud zjistil a vzal za prokázáno, že dokumentace z roku 1985 obsahuje navrhované zakreslení zařízení Vodovodu [obec] – I. stavba a [obec] – II. stavba. Z odborného odhadu znalkyně [číslo] soud zjistil a vzal za prokázáno, že Ing. [jméno] [příjmení] vypracovala na základě požadavku žalobce dne 24. 3. 2019 odborný odhad ohledně ceny nemovitostí, a to znehodnocení pozemku parc. [číslo] výstavbou podzemního vodovodu v ceně obvyklé, k. ú. [obec] u [obec]. Odborný odhad znalkyně pro stanovení ceny obvyklé pozemku parc. [číslo] k. ú. [obec] u [obec], bez uvedeného vodohospodářského zařízení ve vlastnictví [právnická osoba], na pozemku parc. [číslo] k. ú. [obec] u [obec], činil 4 358 250 Kč a odborný odhad znalkyně pro stanovení ceny pozemku parc. [číslo] k. ú. [obec] u [obec] s uvedeným vodohospodářským zařízením ve vlastnictví [právnická osoba], konkrétně vodovodem PVC DN 100 přes zásadní část pozemku – středem pozemku, činil 3 285 450 Kč <b>8. Po provedeném dokazování soud učinil následující závěr o zjištěném skutkovém stavu:</b> -) žalobce je vlastníkem pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec] u [obec], a to na základě darovací smlouvy uzavřené dne 10. 8. 2016 se [jméno] [příjmení], -) přes pozemek parc. [číslo] v k. ú. [obec] u [obec] je veden vodovod ve vlastnictví žalované, vodovodní řad je vodním dílem, -) vodovod – vodovodní řad DN 100 byl postaven ve dvou etapách, 1. část výstavby byla prováděna na základě rozhodnutí o umístění stavby z 12. 5. 1984, na základě schválené projektové dokumentace a stavebního povolení z 31. 1. 1985, vodní dílo bylo uvedeno do provozu na základě kolaudačního rozhodnutí ze dne 15. 6. 1987, při stavbě vodovodu došlo ke změně vedení trasy, vodovod byl veden přes pozemek žalobce, změna vedení trasy nebyla odsouhlasena vlastníkem ani uživatelem pozemku, v kolaudačním rozhodnutí a nákresu je vodovod zakreslen odlišně od skutečného stavu i od původní projektové dokumentace. Pozemek parc. [číslo] v době výstavby vodovodu užívalo JZD 1. máj [obec], -)

2. část výstavby vodního díla„ Vodovod [obec] – II. stavba“ probíhala na základě rozhodnutí o umístění stavby z 20. 5. 1985, dále rozhodnutí o povolení stavby z 3. 12. 1986. Povolená stavba navazovala na stavbu v 1. etapě, vodní dílo bylo uvedeno do provozu kolaudačním rozhodnutím z 27. 12. 1988, realizaci stavby vodovodu zajišťoval Městský národní výbor [obec] podle schválené projektové dokumentace, pozemek parc. [číslo] byl v době výstavby vodovodu obhospodařován Jednotným zemědělským družstvem 1. máj [obec], -) v době výstavby vodovodu byla vlastníkem pozemku parc. [číslo] paní [jméno] [příjmení], -) výstavbou vodovodu bylo zajištěno zásobování obyvatel obce Bítov pitnou vodou, vodní bylo umístěno na pozemek žalobce parc. [číslo] který je zapsán v katastru nemovitostí jako orná půda, stavba vodovodu byla povolena a kolaudací uvedena do provozu, -) na základě hospodářských smluv z 25. 7. 1988 a 30. 11. 1988 byla na právního předchůdce žalované na tehdejší Severomoravské vodovody a kanalizace [obec], státní podnik, převedena správa národního majetku v souladu s v té době platným hospodářským zákoníkem k vodnímu dílu nacházející se mj. na pozemku parc. [číslo] v [obec], poté vodní dílo přešlo na žalovanou, -) stavba vodovodu byla realizována na základě platného stavebního povolení, stavba vodovodu byla realizována podle schválené projektové dokumentace se změnou v trase, došlo ke změně trasy vedení vodovodu, vodovod byl veden odlišně od schválené projektové dokumentace po jiném pozemku, a to přes pozemek parc. [číslo] -) Obecní úřad v Bítově neměl povědomost o tom, že pozemek žalobce parc. [číslo] je dotčen vedením inženýrských sítí, tedy vedení plynu elektřiny a kanalizačního řádu a tento pozemek dle územního plánu obce Bítov je zařazen v zastavitelných plochách Z1, převládající způsob využití plochy – smíšené obytné a Z13, převládající způsob využití plochy – občanské vybavení. -) výstavba vodovodu v obci [obec] probíhala několik let, na pozemku žalobce parc. [číslo] se nachází jen část vodovodní sítě pro zásobování obyvatel obce Bítov, vodovod je vodním dílem.

9. V průběhu řízení soud provedl mj. k důkazu listiny, a to rozhodnutí Okresního národního výboru v [obec] z 15. 5. 1970, soud tento důkaz nehodnotil s ohledem na učiněný závěr o zjištěném skutkovém stavu, důkaz považuje za nadbytečný, nesouvisející s předmětem řízení. Soud rovněž nehodnotil provedené důkazy, a to sdělení z 11. 9. 1992, tento považuje za právně nadbytečný s ohledem na skutečnost, že se jedná o sdělení z 11. 9. 1992, dále soud nehodnotil provedený důkaz, a to žádost [jméno] [příjmení] ze dne 4. 9. 1992, a to vzhledem k datu pořízení žádosti, soud důkaz nehodnotil, neboť ani není zcela zřejmé, komu byl adresován. Tyto důkazy soud nehodnotil, neboť je považuje za nadbytečné a právně irelevantní pro dané řízení. Soud dále nehodnotil fotografie předložené žalobcem, když z těchto důkazů nebylo zřejmé, kdy byly pořízeny, tento důkaz soud považuje za nadbytečný, když v řízení je nesporné, že přes pozemek žalobce parc. [číslo] vede předmětný vodovod. Soud rovněž nehodnotil provedený důkaz předložený žalovanou jako je zákres, mapu s oranžovým značením, když není zcela zřejmé, kdy byla pořízena. S ohledem na učiněný závěr o zjištěném skutkovém stavu soud nehodnotil provedené důkazy jako např. mapa – dokumentace z roku 2010, mapa žalované z 27. 3. 2019, tyto soud považoval za nadbytečné, soud nehodnotil ani provedenou mapu – dokumentaci žalobce s vpisy rukou z roku 1985 a zákresy z roku 1987 a ani tomu odpovídající listinu žalované s oranžovým zákresem, tyto listiny soud považuje za nadbytečné. Soud rovněž nehodnotil provedené důkazy, a to územní plán z roku 2010 a nákres Územní plán [obec], rovněž tyto považoval za nadbytečné důkazy a rovněž tak sdělení katastrálního úřadu ohledně jiných pozemků, toto soud rovněž nehodnotil, dále soud považoval za nadbytečné hodnocení provedeného důkazu Územní plán [obec] změna [číslo] úplné znění úplného plánu po změně [číslo]. Soud dále neprovedl důkazy navržené účastníky řízení jako je výslech žalobce, když tento výslech žalobce v průběhu řízení již nepožadoval, rovněž soud neprovedl důkaz doložený žalobcem, a to nečitelný nákres ohledně vodovodu [obec], soud také neprovedl vnitřní sdělení doložené žalovanou z 15. 4. 2019, s ohledem na učiněný závěr o zjištěném skutkovém stavu, tyto důkazy soud považoval za nadbytečné pro toto řízení. Důkazy, které účastníci řízení navrhli a soud je neprovedl či je nehodnotil, tak z toho důvodu, že s ohledem na zjištěný skutkový stav a na základě provedených a zhodnocených důkazů tyto považoval za nadbytečné.

10. Dle ustanovení § 1042 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále o. z.) vlastník se může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje, nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje.

11. Dle ustanovení § 55 odst. 1 zákona č. 254/2001 Sb., vodní zákon, vodní díla jsou stavby, které slouží ke vzdouvání a zadržování vod, umělému usměrňování odtokového režimu povrchových vod, k ochraně a užívání vod, k nakládání s vodami, ochraně před škodlivými účinky vod, k úpravě vodních poměrů nebo k jiným účelům sledovaným tímto zákonem, a to zejména dle písm. c) stavby vodovodních řádů a vodárenských objektů, včetně úpraven vody, kanalizačních stok, kanalizačních objektů, čistíren odpadních vod, jakož i stavby k čištění odpadních vod před jejich vypouštěním do kanalizací.

12. Dle ustanovení § 59a zákona č. 254/2001 Sb. v platném znění, vlastník pozemku je povinen strpět za náhradu na svém pozemku vodní dílo vybudované před 1. lednem 2002 a jeho užívání.

13. Po provedeném dokazování soud v souladu s ustanovením § 132 o. s. ř. důkazy hodnotil podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přitom pečlivě přihlédl ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci řízení, na zjištěný skutkový stav soud aplikoval ustanovení § 1042 o. z., dále ustanovení § 59a zákona č. 254/2001 Sb., vodního zákona v platném znění, a ustanovení § 55 odst. 1 písm. c) vodního zákona, a dospěl k závěru, že návrh žalobce na ochranu jeho vlastnického práva dle § 1042 občanského zákoníku je nedůvodný. V řízení provedenými důkazy bylo prokázáno, že žalobce je vlastníkem pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec] u [obec], a to na základě darovací smlouvy z 10. 8. 2016, kdy matka žalobce paní [jméno] [příjmení] darovala žalobci také pozemek parc. [číslo]. V řízení provedenými důkazy bylo rovněž prokázáno, že přes pozemek žalobce je veden vodovod – vodovodní řad PVC DN 100, jehož vlastníkem je žalovaná. Rovněž provedenými důkazy bylo prokázáno, že vodní dílo bylo vybudováno před 1. 1. 2002, že vodovodní řad PVC DN 100, který vede přes pozemek žalobce parc. [číslo] byl vybudován ve dvou etapách, a to„ Vodovod [obec] – I. stavba“ a„ Vodovod [obec] – II. stavba“, a že uživatelem předmětného pozemku v době výstavby vodovodu bylo JZD 1. máj [obec] a vlastníkem tohoto pozemku byla paní [jméno] [příjmení]. Účastníkem stavebního řízení v té době byl uživatel pozemku. Vodní dílo bylo realizováno podle schválené projektové dokumentace, stavba byla řádně povolena a kolaudací pak uvedena do provozu. Prokázáno rovněž bylo to, že vodovod měl být veden v okrajích komunikací v tzv. zelených pásmech, avšak došlo ke změně vedení trasy a vodovod byl veden přes pozemek žalobce parc. [číslo]. Tehdejší uživatel pozemku JZD 1. máj [obec] dal souhlas ke stavbě vodovodu, tehdejší vlastník pozemku parc. [číslo] souhlas k výstavbě nedal. Stavba vodovodu byla řádně povolena a následně zkolaudována a dle kolaudačního protokolu byla stavba provedena podle schválené projektové dokumentace s drobnými změnami v trase. Předmětný vodovodní řad byl zřízen ve veřejném zájmu a slouží k zásobování obyvatel obce Bítov pitnou vodou. Rovněž provedenými důkazy bylo prokázáno, že pozemek parc. [číslo] je dle platného územního plánu obce Bítov zařazen v zastavitelných plochách Z1 a Z13, dále že Obecní úřad v Bítově a Městský úřad v Bílovci nevěděli o tom, že je přes pozemek parc. [číslo] veden vodovod. Rovněž provedenými důkazy bylo prokázáno, že vodovod je veden přes pozemek žalobce, jinak než jak bylo schváleno jeho vedení. Dle názoru soudu předmětný vodovod, vodovodní řad, je vodním dílem v souladu s ustanovením § 55 odst. 1 písm. c) zákona č. 254/2001 Sb., když stavba vodovodního řadu je vodním dílem a dle vodního zákona jsou vodovody pro veřejnou potřebu zřizovány a provozovány ve veřejném zájmu, předmětný vodovod byl vybudován ve veřejném zájmu dle v té době platných právních předpisů. Soud dospěl k závěru, že v tomto konkrétním případě je na místě aplikovat ustanovení § 59a vodního zákona, neboť se jedná o vodní dílo, které bylo realizované a vybudované na pozemku žalobce parc. [číslo] ještě před datem 1. 1. 2002. Dle § 59a vodního zákona je vlastník pozemku povinen strpět za náhradu na svém pozemku vodní dílo vybudované před 1. 1. 2002 a jeho užívání, v tomto zákonném ustanovení není uvedeno, že by se muselo jednat pouze o stavbu oprávněnou a postavenou v souladu s tehdejšími předpisy. V souladu s judikaturou Nejvyššího soudu ČR např. sp. zn. 20 Cdo 1425/2021 dospěl soud k závěru, že § 59a vodního zákona zakládá existenci zákonného věcného břemene a představuje řešení situací existujících z doby před účinností nového vodního zákona, tedy před 1. 1. 2002, kdy vodní dílo je umístěno na cizím pozemku bez řádného právního důvodu. § 59a vodního zákona řeší vztahy mezi účastníky řízení tak, že vodní díla zřízena před 1. 1. 2002 považuje zákon za díla zřízena v souladu s právními předpisy a legalizuje jejich existenci, vodní zákon legalizuje vodní díla a stanoví vlastníkovi vodního díla povinnost nahradit vlastníkovi předmětného pozemku omezení jeho vlastnických práv. [příjmení] pozemku je tak omezen existencí zákonné služebnosti od 1. 1. 2014 s účinky ex nunc a dle § 59a vodního zákona vlastníkovi pozemku náleží jednorázová náhrada za budoucí omezení vlastnického práva. Pro vznik služebnosti podle § 59a vodního zákona je podstatné, zda k rozhodnému datu, tj. 1. 1. 2014 bylo na dotčeném pozemku umístěno vodní dílo, které bylo vybudováno ještě před 1. 1. 2002, a které se nestalo součástí pozemku. V řízení bylo prokázáno, že vodovodní řad DN 100 umístěný na pozemku ve vlastnictví žalobce parc. [číslo] v k. ú. [obec] byl vybudován ve dvou etapách, a že tento vodovodní řád má charakter vodního díla, a to v souladu s vodovodním zákonem a bylo rovněž prokázáno, že vodovodní řád je ve vlastnictví žalovaného a že byl vybudován před 1. 1. 2002 a rovněž bylo prokázáno, že k 1. 1. 2014 byl pozemek parc. [číslo] ve vlastnictví právní předchůdkyně žalobce paní [příjmení] a tedy, že k 1. 1. 2014 byl pozemek zatížen zákonným věcným břemenem a až na základě darovací smlouvy z roku 2016 byl převeden na žalobce, přičemž v době převodu a uzavření darovací smlouvy existovalo zákonné věcné břemeno a pozemek parc. [číslo] byl takto zatížen. V souladu s rozsudkem sp. zn. 22 Cdo 1720/2020 ustanovení § 59a vodního zákona zakládá existenci zákonného věcného břemene a představuje řešení situací existujících z doby před účinností současného vodního zákona, tedy 1. 1. 2002, kdy vodní dílo je umístěno na cizím pozemku bez řádného právního důvodu a zákon výslovně v případě takto legalizovaných vodních děl stanoví vlastníkovi vodního díla povinnost nahradit vlastníku pozemku omezení jeho vlastnických práv. Ke vzniku zákonného věcného břemene při naplnění hypotézy § 59a vodního zákona, dochází dnem účinností zákona, kterým byla daná právní norma včleněna do právního řádu, tedy k 1. 1. 2014 a k tomuto datu vzniká omezení vlastníka pozemku zákonným věcným břemenem s účinky ex nunc, pro futuro a dochází také ke vzniku nároku na náhradu za omezení vlastnického práva. V řízení bylo prokázáno, že žalobce nabyl pozemek parc. [číslo] v k. ú. [obec] u [obec] až v roce 2016, a to se zákonným věcným břemenem, § 59a vodního zákona legalizuje vodovodní řád vedený po pozemku žalobce s ohledem na veřejný zájem na zachování zásobování obyvatel obce pitnou vodou. Bylo prokázáno, že vodovodní řad má charakter vodního díla, které bylo umístěno na pozemek právní předchůdkyně žalobce v letech 1986 až 1988 investorem Městským národním výborem [obec] a bylo prokázáno, že stavba byla povolena a zkolaudována, v době realizace díla byl uživatelem pozemku parc. [číslo] JZD 1. máj [obec], v době realizace stavby tehdejší investor nepotřeboval k umístění vodního díla pod povrch pozemku dle tehdejší právní úpravy souhlas ani vlastníka pozemku a ani uživatele dle § 58 odst. 4 zákona č. 50/1976 Sb., stavebního zákona. Bylo prokázáno, že v době výstavby vodovodního řadu došlo k odchýlení od původní trasy vedení vodovodu, na tuto situaci však dopadá ustanovení § 59a vodního zákona a tedy možnost domáhat se finanční náhrady, postup podle § 1042 o. z. není důvodný, když se v daném případě nejedná o zásah do vlastnického práva žalobce, který by byl protiprávní, neboť žalovaná má ve vztahu k vodnímu dílu, které je umístěno na pozemku žalobce od 1. 1. 2014 zákonné věcné břemeno a tomuto odpovídá povinnost žalobce strpět vedení vodního díla přes svůj pozemek. Pokud žalobce v průběhu řízení tvrdil, že se jedná o černou stavbu, tak dle názoru soudu po provedeném dokazování se o nepovolenou černou stavbu nejedná, neboť stavba vodovodu byla povolena a zkolaudována podle v té době platných právních předpisů. Soud neshledal, že by kolaudační rozhodnutí bylo nicotné, na základě tohoto rozhodnutí bylo dílo uvedeno do provozu. Dle judikatury Nejvyššího soudu existence legálního věcného břemene v souladu s § 59a vodního zákona brání, aby bylo vyhověno negatorní žalobě, kterou podal žalobce, tedy aby se žalovaná zdržela neoprávněného zásahu do vlastnického práva žalobce. S ohledem na výše uvedené soud proto žalobu žalobce v celém rozsahu zamítl, když má za to, že jsou splněny předpoklady, za nichž žalobce, coby vlastník dotčeného pozemku parc. [číslo] je povinen strpět vodní dílo na svém pozemku. Dle názoru soudu předpokladem pro užití § 59a vodního zákona nejsou jen oprávněné stavby realizované před 1. 1. 2002. V daném případě nelze poskytnou žalobci ochranu jeho vlastnického práva podle § 1042 o. z., neboť ochrana náleží vlastníkovi jen tehdy, pokud jde o zásah do vlastnického práva žalobce neoprávněný, v daném případě však žalované k vodnímu dílu, který je umístěn na pozemku žalobce svědčí od 1. 1. 2014 zákonné věcné břemeno, vodní bylo vybudováno ve veřejném zájmu, bylo zkolaudováno, zásobuje obyvatelstvo obce pitnou vodou, a žalobce je proto povinen předmětné vodní dílo na svém pozemku strpět. Je podstatné, že vodní dílo bylo zlegalizováno a ochrana dle § 1042 o. z. náleží vlastníkovi pozemku pouze tehdy, pokud zásah do jeho vlastnického práva je protiprávní, což v tomto konkrétním případě není a soud tedy žalobu, coby nedůvodnou po provedeném dokazování zamítl. Žalobce měl možnost domáhat se v souladu s § 59a vodního zákona po žalované jednorázové náhrady.

14. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. a žalované, která byla v řízení v celém rozsahu úspěšná, soud přiznal na náhradě nákladů řízení celkem částku 3 000 Kč, a to v souladu s vyhláškou č. 254/2015 Sb. a § 151 odst. 3 o. s. ř., paušál po 300 Kč za každý úkon, a to vyjádření k žalobě, účast u jednání dne 15. 9. 2020, příprava k účasti na jednání, vyjádření k výzvě soudu, příprava na jednání dne 11. 6. 2021, účast u jednání dne 11. 6. 2021, příprava na jednání dne 29. 9. 2021, účast u jednání dne 29. 9. 2021, příprava k jednání dne 12. 4. 2022, účast u jednání dne 12. 4. 2022 Lhůta k plnění je v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. do tří dnů od právní moci rozhodnutí.