36 C 330/2024

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Renátou Snášelovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 31 439 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 25 000 Kč s 15% zákonným úrokem z prodlení z částky 25 000 Kč od 22. 9. 2023 do zaplacení.

II. Žaloba se, co do částky 6 459 Kč, dále co do 15% zákonného úroku z prodlení z částky 6 459 Kč od 22. 9. 2023 do zaplacení a co do 15% zákonného úroku z prodlení z částky 31 439 Kč od 26. 4. 2023 do 21. 9. 2023, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 027,24 Kč, a to k rukám právního zástupce žalobkyně, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku 1. Žalobkyně se svou žalobou došlou soudu dne 5. 1. 2024 domáhala po žalované zaplacení částky 31 439 Kč s příslušenstvím s tím, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost , právnická osoba, uzavřela s žalovanou dne 21. 1. 2023 Smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě původní věřitel poskytl žalované úvěr ve výši 3 500 Kč a žalovaná následně využila svého práva na navýšení úvěru a čerpala úvěr v celkové výši 25 000 Kč, který měl být splácen nejpozději dne 25. 4. 2023. Žalovaná se však dostala do prodlení s úhradou celého dluhu, nehradila řádně a včas sjednaný úvěr. Žalobkyně požaduje po žalované zaplacení částky celkem 31 439 Kč, která se skládá z nesplacené jistiny úvěru ve výši 25 000 Kč, dále ze smluvního úroku, který v době zesplatnění činil 5 614 Kč, dále smluvní pokuty v souladu se smlouvou o úvěru, která v době zesplatnění činila 825 Kč, nejpozději splatných dne 25. 4. 2023, to vše spolu s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení od následujícího dne po datu splatnosti úvěru z jistiny úvěru, žalovaná se dostala do prodlení s úhradou celého úvěru dne 26. 4. 2023. Žalovaná byla před podáním žaloby vyzvána ze strany právního zástupce předžalobní výzvou z 15. 9. 2023, poté nic neuhradila.

2. V dané právní věci byl Okresním soudem v , adresa, vydán dne 15. 1. 2024 elektronický platební rozkaz, tento se nepodařilo doručit žalované do vlastních rukou, byl proto usnesením soudu ze dne 8. 3. 2024 zrušen a poté bylo ve věci nařízeno jednání.

3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila., právnická osoba, jednání dne 11. 11. 2025 se nedostavil právní zástupce žalobkyně, tento omluvil svou neúčast o jednání s tím, že žalobkyně na žalobě v celém rozsahu trvá. Žalovaná se k jednání nedostavila, ačkoliv byla řádně a včas předvolána. Soud proto v souladu s ustanovením § 101 odst. 2 a 3 o. s. ř. věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti právního zástupce žalobkyně a žalované, přičemž vycházel z předložených listinných důkazů.

5. Na základě provedených důkazů soud dospěl k těmto relevantním skutkovým zjištěním:Ze Smlouvy o úvěru č. , hodnota, soud vzal za prokázáno, že společnost , právnická osoba, uzavřela s žalovanou coby klientem dne 23. 1. 2023 smlouvu o úvěru. Předmětem smlouvy byl spotřebitelsky neúčelový úvěr v celkové výši 25 000 Kč, žalovaná dle smlouvy o úvěru měla celkem zaplatit 30 614 Kč.Ze sdělení AirBank soud vzal za prokázáno, že žalovaná byla od 21. 1. 2023 majitelkou a disponentkou bankovního účtu vedeného u AirBank č. , č. účtu, , v období od 21. 1. 2023 do 23. 1. 2023 byla na účet žalované zaslána platba v celkové výši 25 000 Kč od společnosti , právnická osoba, pod variabilním symbolem , var. symbol, , na účet žalované přišla v lednu 2023 celková platba 25 000 Kč od společnosti , právnická osobaZ výpisu z běžného účtu soud vzal za prokázáno, že ze strany původního věřitele odešla na účet žalované dne 23. 1. 2023 částka 4 000 Kč a dále, že dne 16. 1. 2023 žalovaná zaslala na účet společnosti , právnická osoba, částku 0,01 Kč za účelem poskytnutí úvěru od , právnická osoba, Dále z výpisu z běžného účtu bylo prokázáno, že dne 23. 1. 2023 společnost , právnická osoba, zaslala na účet žalované částku 4 000 Kč, dále dne 23. 1. 2023 zaslala na účet žalované částku 13 000 Kč, dne 21. 1. 2023 zaslala na účet žalované částku 3 500 Kč, dne 21. 1. 2023 zaslala společnost , právnická osoba, na účet žalované dále částku 4 500 Kč a dále, že žalovaná dne 16. 1. 2023 zaslala na účet , právnická osoba, částku 0,01 Kč, coby za účelem poskytnutí úvěru od , právnická osobaZe smlouvy o postoupení pohledávek a příloh ke smlouvě soud vzal za prokázáno, že dne 8. 12. 2022 byla uzavřena mezi společností , právnická osoba, , coby postupitelem a žalobkyní, coby postupníkem, smlouva o postoupení pohledávek a na základě této smlouvy o postoupení pohledávek přešla pohledávka za žalovanou na žalobkyni.Z Oznámení o postoupení pohledávky soud vzal za prokázáno, že žalované bylo zasláno oznámení ze strany společnosti , právnická osoba, o postoupení pohledávky na žalobkyni.Z předžalobní výzvy ze dne 25. 4. 2023 soud vzal za prokázáno, že původní věřitel , právnická osoba, vyzval žalovanou k úhradě částky ve výši celkem 31 539 Kč.Z výzvy k úhradě před podáním žaloby z 15. 9. 2023 a podacího lístku soud vzal za prokázáno, že právní zástupce žalobkyně dne 15. 9. 2023 vyzval žalovanou k zaplacení celkové dlužné částky 41 640 Kč do tří dnů na uvedený bankovní účet.Z podacího lístku soud vzal za prokázáno, že předžalobní výzva byla podána u , právnická osoba, dne 15. 9. 2023 a že předžalobní výzva adresovaná žalované byla zaslána žalované doporučeně, předžalobní výzva se dostala do dispoziční sféry žalované.

6. Z ostatních v řízeních provedených, avšak v rozsudku neuvedených důkazů, soud nezjistil žádné podstatné skutečnosti, které by měly význam pro rozhodnutí soudu ve věci samého. Z nesporných skutkových tvrzení soud vzal za prokázáno, že částka 25 000 Kč byla žalované poskytnuta a z částky 25 000 Kč žalovaná dosud nic žalobkyni nevydala a nevrátila.

7. Na základě provedených listinných důkazů soud nemá za prokázáno, že by právní předchůdkyně žalobkyně společnost , právnická osoba, před uzavřením smlouvy o úvěru ze dne 23. 1. 2023, že by řádně posoudila s odbornou péčí schopnost žalované úvěr splácet. Provedenými důkazy navrženými ze strany žalobkyně nebylo prokázáno, že by byla řádně ověřena schopnost žalované úvěr splácet, nebylo ani prokázáno, že by byly ověřovány výdaje žalované a příjmy žalované, žalobkyně tak neprokázala, že by byla zkoumána úvěruschopnost žalované před uzavřením smlouvy o úvěru. Soud byl připraven v souladu s ustanovením § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. u jednání žalobkyni poučit ohledně doplnění skutkových tvrzení a navržení důkazů, žalobkyně ani její právní zástupce se k jednání nedostavili, tímto se sami zbavili možnosti být u jednání ze strany soudu poučení dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. Soud tak uzavírá, že po provedeném dokazování nebylo prokázáno, že by právní předchůdkyně žalobkyně, coby věřitel, řádně prověřila úvěruschopnost žalované. Vzhledem k tomu, že nebylo prokázáno, že by byla řádně posouzena s odbornou péčí schopnost žalované úvěr splácet, tak dle názoru soudu právní předchůdkyně žalobkyně nesplnila svou povinnost zkoumat úvěruschopnost žalované a soud s ohledem na to dospěl k závěru, že smlouva o úvěru z 23. 1. 2023 je smlouva neplatná, neboť právní předchůdkyně žalobkyně nesplnila svou povinnost vyplývající z ustanovení § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a nesplnění této povinnosti má v souladu s ustanovením § 87 odst. 1 o. s. ř. zákona o spotřebitelském úvěru za následek absolutní neplatnost smlouvy o úvěru. Po provedeném dokazování soud učinil tento závěr o zjištěném skutkovém stavu:Na základě smlouvy o úvěru, která nebyla mezi smluvními stranami platně uzavřena, poskytla právní předchůdkyně žalobkyně společnost , právnická osoba, žalované celkem finanční částku ve výši 25 000 Kč v lednu 2023, finanční prostředky ve výši celkem 25 000 Kč se dostaly do dispozice žalované, žalovaná tuto částku přijala bez prokázaného právního důvodu a na úkor žalobkyně, resp. právní předchůdkyně, se žalovaná bezdůvodně obohatila. Žalovaná dosud z přijatého plnění bez právního důvodu ve výši 25 000 Kč nic nevrátila a nevydala. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek z 8. 12. 2022 byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni, žalované bylo postoupení pohledávek oznámeno. Žalovaná z plnění, které přijala bez právního důvodu, dosud z částky 25 000 Kč nevydala a žalovaná se tak o 25 000 Kč na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila. Žalovaná byla vyzvána k vydání bezdůvodného obohacení předžalobní výzvou z 15. 9. 2023, která se dostala do dispoziční sféry žalované a počínaje dnem 22. 9. 2023 se žalovaná dostala do prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení. Žalovaná dosud nevydala žalobkyni bezdůvodné obohacení ve výši 25 000 Kč.

8. Po provedeném dokazování soud posuzoval zjištěný skutkový stav v souladu s ustanovením § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále „o. z.“), v souladu s ustanovením § 1882 odst. 1 o. z., § 1908 o. z., v souladu s ustanovením § 2991 o. z., § 2993 o. z., § 1970 o. z. a dále v souladu s ustanovením § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a v souladu s ustanovením § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a dospěl k závěru, že žaloba žalobkyně je důvodná jen částečně, a to v rozsahu uvedeném ve výroku I. tohoto rozsudku. V řízení provedenými důkazy bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované plnění na základě neplatné smlouvy o úvěru z 23. 1. 2023, bylo prokázáno, že žalované tak bylo poskytnuto bez právního důvodu plnění ve výši 25 000 Kč, plnění se dostalo do dispoziční sféry, žalované bylo zasláno na účet žalované a žalovaná dosud z částky 25 000 Kč nic nevrátila a nevydala. Žalovaná se tak obohatila o částku 25 000 Kč. Aktivní legitimace žalobkyně je dána na základě smlouvy o postoupení pohledávek v souladu s ustanovením § 1879 o. z. Žalovaná byla ze strany právního zástupce žalobkyně vyzvána k vydání bezdůvodného obohacení předžalobní výzvou z 15. 9. 2023, která se dostala do dispoziční sféry žalované. Žalovaná poté bezdůvodné obohacení nevydala a dluží žalobkyň částku 25 000 Kč. Soud tak přiznal žalobkyni částku 25 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 22. 9. 2023 do zaplacení, když počínaje tímto dnem se žalovaná v souladu s ustanovením § 1970 o. z. dostala do prodlení s peněžitým plněním, přičemž výše zákonného úroku z prodlení je v souladu s ustanovením § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. Žalovaná v průběhu řízení netvrdila a ani ničím neprokázala, že by plnění přijaté bez právního důvodu ve výši 25 000 Kč žalobkyni vydala a vrátila.

9. Ve zbývajícím rozsahu byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta, a to v rozsahu uvedeném ve výroku II. tohoto rozsudku, neboť nárok v tomto rozsahu ze strany žalobkyně požadovaný po žalované je založen na absolutně neplatné smlouvě o úvěru. S ohledem na skutečnost, že je neplatný hlavní závazek, tak nemohou být platná ani vedlejší ujednání, která se týkají smluvních úroků a smluvních pokut. S ohledem na výše uvedené soud proto nárok žalobkyně v rozsahu uvedeném ve výroku II. jako nedůvodný zamítl. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř. a vyplývá z poměru procesního úspěchu a neúspěchu žalobkyně a žalované. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky celkem 31 439 Kč se zákonným úrokem z prodlení, žalobkyně byla úspěšná v rozsahu 79,5 % a neúspěšná byla žalobkyně v rozsahu 20,50 % (výrok II. rozsudku). Soud proto přiznal žalobkyni náklady řízení v rozsahu 59 % (tj. 79,50 % - 20,50 %). Žalobkyni vznikly náklady řízení za zaplacený soudní poplatek ve výši 1 258 Kč, dále žalobkyni náleží odměna za 3 úkony právní pomoci po 500 Kč dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále „AT“) za přípravu a převzetí věci, sepis žaloby a předžalobní výzvu, a to ve znění účinném do 31. 12. 2024, dále 3 paušální náhrady po 100 Kč dle § 14b odst. 5 AT a 21% DPH ve výši 378 Kč v souladu s ustanovením § 137 odst. 3 o. s. ř., když právní zástupce žalobkyně je plátcem daně z přidané hodnoty. V případě plného úspěchu ve věci by žalobkyni na náhradě nákladů řízení náležela celkem částka 3 436 Kč. Z vynaložených nákladů v řízení náleží žalobkyni v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř. náhrada v rozsahu 59 %, což představuje částku 2 027,24 Kč. Soud proto přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 2 027,24 Kč, kterou je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalobkyně.

10. Lhůta k plnění je v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.