36 C 424/2020

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Renátou Snášelovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o určení neplatnosti závěti a určení dědické posloupnosti

I. Žaloba, aby bylo určeno, že závěť zůstavitele [jméno] [celé jméno žalovaného], [datum narození], posledně bytem [adresa žalobkyně a žalovaného], se zamítá.

II. Žaloba, aby bylo určeno, že [celé jméno žalobkyně], narozená dne [datum], bytem [adresa žalobkyně a žalovaného], [datum narození] ze zákona, se zamítá.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 16 940 Kč k rukám právního zástupce žalovaného [příjmení] [jméno] [příjmení], do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se svou žalobou došlou soudu dne 24. 11. 2020 domáhala, aby soud určil, že závěť zůstavitele [jméno] [celé jméno žalovaného], [datum narození], posledně bytem [adresa žalobkyně a žalovaného], že [celé jméno žalobkyně], narozená dne [datum], bytem [adresa žalobkyně a žalovaného], [datum narození] ze zákona. Žalobkyně žalobu odůvodnila tím, že u notářky [anonymizováno] [jméno] [příjmení], jako soudní komisařky probíhá dědické řízení po zůstaviteli [jméno] [celé jméno žalovaného], zemřelém [datum], žalobkyně je dcerou zůstavitele a žalovaný je synem zůstavitele, žádný další zákonný dědic nebyl v dědickém řízení zjištěn a v rámci dědického řízení byla předložena závěť, kterou měl sepsat zůstavitel dne [datum]. Žalobkyně dále uvedla, že jako dcera zůstavitele vznesla v průběhu dědického řízení námitku, že předmětná závěť není platná a notářka usnesením ze dne [datum rozhodnutí], čj. [číslo jednací] vyzvala žalobkyni, aby do dvou měsíců od právní moci usnesení podala u Okresního soudu v Ostravě žalobu proti závětnímu dědici, synovi zůstavitele [celé jméno žalovaného], že je dědicem ze zákona, a aby současně o podání žaloby vyrozuměla pověřeného soudního komisaře. K závěru o neplatnosti závěti dospěla žalobkyně na základě zjevných nesprávností a obsahových chyb a uvedla, že podstatný je rozpor jednak ve jméně žalobkyně uvedeném v závěti, kdy v závěti je uvedena dcera zůstavitele [jméno] [celé jméno žalobkyně], žádnou dceru [jméno] zůstavitel nemá a neměl a dále křestní jméno zůstavitele je [jméno] a nikoliv [jméno]. Jmenovaný zůstavitel [jméno] je bratr a nikoliv otec zůstavitel. Žalobkyně dále uvedla, že v závěti uvedená skutečnost, že zůstavitel svou dceru dostatečně vybavil a z tohoto důvodu je vše odkazováno synovi [jméno] neodpovídá skutečnosti. Rovněž uvedla, že chování zůstavitele v posledních letech života neodpovídalo tomu, co mělo být obsaženo v jeho poslední vůli, zůstavitel se žalobkyní přesto, že s ním trávila před jeho úmrtím hodně času, nikdy se nezmínil o závěti, kterou by měl sepsat. Žalobkyně z těchto důvodů rozporovala pravost podpisu zůstavitele na předmětné listině. Žalobkyně dále uvedla v průběhu řízení, že kromě zjevných nesprávností a obsahových chyb v závěti křestní jméno zůstavitele v podpise obsahuje dvě tečky, jméno [jméno] však obsahuje tečky tři.

2. Ve věci bylo nařízeno jednání.

3. U jednání právní zástupce žalobkyně na žalobě v celém rozsahu setrval, rovněž na skutkových tvrzeních uvedených v žalobě. Dále uvedl, že nic nenasvědčuje tomu, že by zůstavitel pořídil daným způsobem poslední vůli a jako jediného dědice označil bratra žalobkyně, závěť z roku 1987 nedávala v době vzniku smysl, tehdy ještě zůstavitel nedisponoval majetkem, měl jen rodinný dům a také tvrzení v závěti, že svou dceru již dostatečně vybavil za svého života neodpovídá realitě. Závěť má dost indicií k tomu, že je nepravdivá a nepravá ohledně podpisu zůstavitele.

4. Právní zástupce žalovaného navrhoval zamítnutí žaloby s tím, že žalovaný závěť zůstavitele [jméno] [celé jméno žalovaného] považuje za řádně sepsanou a platnou, žalovaný nesouhlasil s tím, že by chyby v psaní měly vést k neplatnosti závěti, uvedl, že z dědického spisu sp. zn. [spisová značka] vyplývá, že zůstavitel [jméno] [příjmení], [datum narození] měl pouze dvě děti a to žalobkyni a žalovaného a v daném případě nemůže být pochyb o kom pořizovatel v závěti hovoří, pokud identifikuje tuto osobu jako dalšího potomka dceru [jméno] [celé jméno žalobkyně] se správným datem narození [datum]. Dále uvedl, že závěť byla sepsána ve formě notářského zápisu, kdy občanský zákoník považuje notářský zápis za veřejnou listinu, přičemž závěť sepsaná ve formě veřejné listiny zakládá vůči každému plný důkaz o takovém projevu vůle. Z tvrzení žalobkyně nevyplývá žádná skutečnost nebo důvod, který by vedl k pochybnosti o pravosti podpisu zůstavitele na závěti ze dne [datum]. <b>5. V průběhu řízení soud zjistil následující skutkový stav:</b> Z listiny notářský zápis NZ [číslo], [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] soud zjistil a vzal za prokázáno, že dne [datum] Státní notářka [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sepsala závěť zůstavitele [jméno] [celé jméno žalovaného], [datum narození] ve formě notářského zápisu, osobní totožnost byla zjištěna z občanského průkazu a touto závětí [jméno] [celé jméno žalovaného] pro případ své smrti, při plném vědomí a ze své svobodné vůle naložil se svým majetkem tak, že veškerý svůj majetek odkázal svému synovi [celé jméno žalovaného], narozenému [datum]. V závěti zůstavitel uvedl, že má ještě dalšího potomka dceru [jméno] [celé jméno žalobkyně], narozenou [datum], kterou za svého života již dostatečně vybavil a dále v závěti bylo uvedeno, že ve prospěch své manželky [jméno] [příjmení], [datum narození] zřídil pro případ své smrti celoživotní bezplatné užívání celého rodinného domku [adresa] se stavební plochou a zahradou v katastrálním území Poruba Jih, jakož i užívání garáže tamtéž a toto právo užívání je jí zřízeno jako věcné břemeno. Notářský zápis byl sepsán a před pořizovatelem závěti hlasitě diktován, [jméno] [celé jméno žalovaného] notářský zápis vlastnoručně podepsal. Ze znaleckého posudku z oboru písmoznalectví, specializace ruční písmo ze dne [datum] [číslo] soud zjistil a vzal za prokázáno, že podpis [jméno] [celé jméno žalovaného] na listině notářském zápisu ze dne [datum], NZ [číslo], [spisová značka] – závěti je kategoricky pravým podpisem [jméno] [celé jméno žalovaného], [datum narození], a že znalecký posudek byl vypracován JUDr. [celé jméno znalce], soudním znalcem v oboru písmoznalectví, specializace ruční písmo dne [datum]. Z písemného vyjádření znalce [příjmení] [celé jméno znalce] z [datum] soud zjistil a vzal za prokázáno, že znalec [příjmení] [celé jméno znalce] se dne [datum] vyjádřil k námitkám právního zástupce žalobkyně ke znaleckému posudku a z tohoto vyjádření soud zjistil, že znalec na svém znaleckém závěru setrval s tím, že ho přesvědčivě prokazují shodné znaky i dokumentované znaky. Je nepochybné, které materiály byly ke zkoumání použity a které byly použity k dokumentaci. Znalci je známo, že existují osoby [celé jméno žalovaného] a [jméno] [celé jméno žalovaného], nemá to žádný vliv pro průkaz a význam nalezených znaků. Pro písmoznalectví nemá při rozhodování o pravosti podpisu význam, zda byl vyhotoven ve dvou částech jedním či dvěma psacími prostředky, to by mohl stejně dobře jako padělatel udělat i pisatel vlastního podpisu a pro rozhodování o pravosti sporného podpisu to je bezvýznamné. Co se táče grafického útvaru, který nemá v podpisu význam, pak je to opět znak pro rozhodování o pravosti bezcenný. Z usnesení Okresního soudu v Ostravě č. j. [číslo jednací] z [datum rozhodnutí] soud zjistil a vzal za prokázáno, že [anonymizováno] [jméno] [příjmení] jako soudní komisař v právní věci řízení o pozůstalosti po zůstaviteli [jméno] [celé jméno žalovaného], [datum narození], zemřelému dne [datum] se zanecháním pořízení pro případ smrti za účasti syna zůstavitele [celé jméno žalovaného], [datum narození] a dcery zůstavitele [celé jméno žalobkyně], [datum narození] rozhodla usnesením ze dne [datum] takto: Soud ukládá dceři zůstavitele [celé jméno žalobkyně], narozené dne [datum], aby do dvou měsíců od právní moci tohoto usnesení podala u Okresního soudu v Ostravě, sídlem [ulice a číslo], [PSČ] [obec] [část obce] žalobu proti závětnímu dědici, synovi zůstavitele [celé jméno žalovaného], [datum narození], že je dědicem ze zákona, a aby současně o podání žaloby vyrozuměla pověřeného soudního komisaře. Dále bylo rozhodnuto tak, že nebude-li žaloba ve lhůtě podána, bude-li řízení o žalobě zastaveno nebo bude-li žaloba odmítnuta platí, že spor o dědické právo byl vyřešen v neprospěch toho, kdo měl své právo uplatnit žalobou. Vyplývá-li z toho nebo z rozhodnutí soudu o žalobě, že dědické právo nesvědčí některému z dosavadních dědiců, soud usnesením jeho účast v řízení ukončí. Soudní notářka usnesení odůvodnila tím, že zůstavitel zemřel jako vdovec a zanechal dva potomky a to syna [celé jméno žalovaného], [datum narození] a dceru [celé jméno žalobkyně], [datum narození], že zůstavitel zanechal pořízení pro případ smrti a to závěť sepsanou státní notářkou [anonymizováno] [jméno] [příjmení] notářským zápisem čj. NZ [číslo], [spisová značka] dne [datum rozhodnutí] a touto listinou zůstavitel ustanovil dědicem veškerého svého majetku svého syna [celé jméno žalovaného]. Při jednání dne [datum] oba potomci zůstavitele uznali tuto listinu za pravou a platnou a neuplatnili vůči ní žádné své námitky, při jednání dne [datum] syn zůstavitele prohlásil, že dědictví neodmítá a dcera zůstavitele uplatnila své právo na povinný díl. Právní zástupce dcery zůstavitele následně přípisem z [datum] odvolal dřívější právní stanovisko své klientky, týkající se závěti do té míry, že popírá její platnost a dle jeho názoru obsahuje závěť zjevné nesprávnosti a minimálně chyby v psaní, které spatřuje v nesprávném označení dcery zůstavitele v závěti jako [jméno] [celé jméno žalobkyně] a toto své stanovisko vyjádřil i v přípise z [datum], co do pravosti závěti, k popření závěti ze strany dcery zůstavitele nedošlo. Namítá-li dcery zůstavitele neplatnost závěti, tedy že není platné povolání syna zůstavitele jako dědice ze závěti, která má jako dědický titul přednost před zákonem, pak soud uložil dceři zůstavitele povinnost, aby se žalobou domáhala toho, že je dědičkou ze zákona. Usnesení ze dne 5. 10. 2020 nabylo právní moci dne 21. 10. 2020. Z detailu zprávy o odeslání do datové schránky soud zjistil a vzal za prokázáno, že usnesení z 5. 10. 2020 bylo do datové schránky právního zástupce žalobkyně doručeno dne 5. 10. 2020 v 12:18:49 a právnímu zástupci žalovaného dne 5. 10. 2020 v 11:44:

53. Z usnesení Krajského soudu v Ostravě, č. j. [číslo jednací] soud zjistil a vzal za prokázáno, že Krajský soudu v Ostravě usnesení z 26. 5. 2021 odvolání [jméno] [celé jméno žalobkyně] proti usnesení Okresního soudu v Ostravě ze dne 6. 8. 2020, č. j. [číslo jednací] odmítl.

6. Soud neprovedl další důkazy navrhované žalobkyní a to účastnický výslech žalobkyně, když tento navržený důkaz soud považuje za nadbytečný s ohledem na zjištěný skutkový stav a učiněný závěr o zjištěném skutkovém stavu, když provedeným důkazem a to znaleckým posudkem, vypracovaným znalcem [příjmení] [celé jméno znalce] bylo prokázáno, že závěť byla vlastnoručně podepsána zůstavitelem [jméno] [celé jméno žalovaného]. Účastnický výslech žalobkyně ohledně pořízení poslední vůle zůstavitelem soud proto považuje za právně irelevantní a nadbytečný. Rovněž soud neprováděl důkazy navrhované žalovaným a to rodný list žalobkyně, rodný list žalovaného a oddací list, týkající se uzavření manželství zůstavitele, neboť tyto listinné důkazy považoval za nadbytečné s ohledem na skutečnost, že znaleckým posudkem bylo prokázáno, že zůstavitel [jméno] [celé jméno žalovaného] vlastnoručně podepsal závěť pořízenou formou notářského zápisu dne 10. 6. 1987. Soud neprovedl ani důkaz navrhovaný právním zástupcem žalobkyně, a to řidičský průkaz a pas zůstavitele, neboť tyto považoval za nadbytečné, když znaleckým posudkem bylo prokázáno, že zůstavitel vlastnoručně podepsat závěť z [datum]. Soud neprovedl ani další důkaz navržený ze strany právního zástupce žalobkyně po poučení dle § 119a) o. s. ř., a to revizní znalecký posudek, soud má za to, že provedenými důkazy bylo prokázáno, že se jedná o závěť pravou, vlastnoručně podepsanou zůstavitelem. <b>7. Po provedeném dokazování soud učinil tento závěr o zjištěném skutkovém stavu:</b> Dne [datum] byla sepsána závěť zůstavitele [jméno] [celé jméno žalovaného] formou notářského zápisu, [jméno] [celé jméno žalovaného], [datum narození] notářský zápis obsahující závěť vlastnoručně podepsal a touto závětí pro případ své smrti odkázal veškerý svůj majetek svému synovi, žalovanému [celé jméno žalovaného], narozenému [datum]. Závěť zůstavitele ze dne [datum] je pravá, chyby v předmětné závěti nezpůsobují její neplatnost. Žalovaný, co by syn zůstavitele, je dědicem ze závěti. Usnesení Okresního soudu v Ostravě sp. zn. [číslo jednací] ze dne 5. 10. 2020, kterým bylo žalobkyni, co by dceři zůstavitele uloženo, aby do dvou měsíců od právní moci tohoto usnesení podala u Okresního soudu v Ostravě žalobu proti závětnímu dědici, synovi zůstavitele [celé jméno žalovaného], [datum narození], že je dědicem ze zákona a aby současně o podání žaloby vyrozuměla pověřeného soudního komisaře, nabylo právní moci dne [datum]. Žalobkyně podala žalobu u Okresního soudu v Ostravě dne [datum]. Žalobkyně nebyla ze strany svého otce [jméno] [celé jméno žalovaného] vyděděna, žalobkyně je nepominutelným dědicem.

8. V řízení provedené důkazy soud hodnotil v souladu s ust. § 132 o. s. ř. a po provedeném dokazování dospěl k závěru, že žaloba žalobkyně je v celém rozsahu nedůvodná. Samotnou závěť soud posuzoval v souladu s ust. § 3028 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník účinný od 1. 1. 2014 (dále o. z.) dle zákonných ustanovení občanského zákoníku č. 40/1964 Sb., když závěť byla pořízena v roce [rok]. Co se týče otázky dědění, tak soud v souladu s ust. § 3069 o. z. použil právo platné v den smrti zůstavitele, tedy ustanovení zákona [číslo] Sb., především ust. § 1642 o. z. a § 1643 o. z. Dle § 80 občanského soudního řádu, určení zda tu právní poměr nebo právo je či není se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na to naléhavý právní zájem. Dle názoru soudu určovací žaloba má sloužit potřebám praktického života a naléhavý právní zájem na požadovaném určení je dán jen tehdy, pokud by toto určení bylo způsobilé odstranit stav právní nejistoty. Žalobkyně se v žalobě domáhala jednak určení, že závěť zůstavitele [jméno] [celé jméno žalovaného] je neplatná a dále určení, že žalobkyně je dědicem po zůstaviteli ze zákona. Soud má za to, že na určení, jak bylo požadováno ve výroku I. tohoto rozsudku, tedy, aby bylo určeno, že závěť zůstavitele je neplatná, od samého počátku nebyl dán naléhavý právní zájem, neboť postavení žalobkyně není nejisté, proto na požadovaném určení není dán od samého počátku naléhavý právní zájem. Otázka, zda je závěť platná je otázkou předběžnou a na takovém určení nemůže být dán naléhavý právní zájem. Soud má za to, že předmětná závěť je od počátku zčásti neplatná co do výše podílu, který dle zákona č. 89/2012 Sb. musí žalobkyně, coby nepominutelný dědic nabýt, ale na takovém to určení není naléhavý právní zájem a dále právní postavení žalobkyně není nejisté. Žalobkyně je od samého počátku dědicem ze zákona dle § 1642 a § 1643 o. z. ve výši jedné čtvrtiny, když nedošlo k jejímu vydědění. Žalobkyně rovněž od samého počátku nemá naléhavý právní zájem na určení, že je dědicem ze zákona. V řízení provedenými důkazy bylo prokázáno, že žalobkyně byla dcerou zůstavitele, a za situace, kdy nebyla vyděděna, je nepominutelným dědicem ze zákona dle § 1642 a § 1643 o. z., náleží jí podíl ve výši jedné čtvrtiny. Právní postavení žalobkyně není nejisté. Dle názoru soudu žaloba na určení, že žalobkyně je dědicem po zůstaviteli ze zákona byla od počátku odsouzena k neúspěchu, protože žalobkyně na takovém to určení neměla od samého počátku naléhavý právní zájem, protože je od počátku dědicem ze zákona ve výši jedné čtvrtiny podílu, když vyděděná nebyla. Soud proto žalobkyni nepoučoval dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. o povinnosti žalobkyně tvrdit a prokazovat skutečnosti, z nichž vyplývá, že na požadované určení má žalobkyně naléhavý právní zájem, neboť žalobkyně takový to právní zájem od samého počátku neměla a ani přes případné poučení ze strany soudu by nebyly splněny důvody v souladu s § 80 o. s. ř., aby bylo vyhověno v určovací žalobě, a to jak žalobě na určení neplatnosti závěti, tak žalobě na určení, že je žalobkyně dědicem ze zákona. Žalobkyně nemohla být v řízení úspěšná, i kdyby byla soudem poučena dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. Co se týče ze strany žalobkyně namítaných chyb v psaní a nesrovnalostí v závěti, tak tyto samy o sobě nemohly způsobit neplatnost závěti, když z listiny formou notářského zápisu zcela jednoznačně vyplývá, že zmiňovanou dcerou je žalobkyně s řádně uvedeným datem narození, a že veškerý majetek zůstavitel [jméno] [celé jméno žalovaného] odkázal svému synovi, tedy žalovanému. Pokud zůstavitel za svého života disponoval svým majetkem, tak ani to bez dalšího nemůže vést k závěru, že z tohoto důvodu je závěť neplatná. Znaleckým posudkem bylo prokázáno, že závěť je pravá, protože ji zůstavitel vlastnoručně podepsal. Ze všech těchto důvodů byla žaloba v celém rozsahu zamítnuta, jak je uvedeno ve výroku I. a II. tohoto rozsudku.

9. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. a tou skutečností, že žalovaný byl v řízení v celém rozsahu úspěšný. Soud proto přiznal žalovanému na náhradě nákladů řízení celkem částku 16 940 Kč, a to v souladu s ust. § 9 odst. 3 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. advokátní tarif (dále AT), v souladu s ust. § 7 AT, když soud vycházel z tarifní hodnoty 35 000 Kč, žalovanému náleží náhrada nákladů řízení za 5 úkonů právní pomoci po 2 500 Kč, tj. 12 500 Kč za přípravu+převzetí věci, vyjádření žalovaného k žalobě, podání žalovaného z 3. 8. 2021, účast právního zástupce žalovaného u jednání dne 21. 9. 2021 a u jednání dne 15. 9. 2022, dále v souladu s ust. § 13 odst. 3 AT náleží žalovanému na náhradě nákladů řízení 5x režijní paušál po 300 Kč, tj. 1 500 Kč a vzhledem k tomu, že zástupce žalovaného je plátcem DPH, tak v souladu s ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. byla žalovanému přiznána na náhradě nákladů řízení také 21 % daň z přidané hodnoty ve výši 2 940 Kč Celkem je žalobkyně povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 16 940 Kč a to v souladu s ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám jeho právního zástupce. Lhůta k plnění je v souladu s ust. § 160 odst. 1, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.