36 C 452/2020

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Renátou Snášelovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalované: osobní údaje žalované o vypořádání SJM

I. Ze zaniklého společného jmění žalobce a žalované se -) pozemek parc. [číslo] o výměře 1 043 m2, zahrada, -) pozemek parc. [číslo] o výměře 567 m2, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba: [adresa], [anonymizováno] k [anonymizováno], -) pozemek parc. [číslo] o výměře 67 m2, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba bez č. p./č. e., [anonymizováno], -) pozemek parc. [číslo] o výměře 42 m2, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba bez č. p./č. e., [anonymizována dvě slova], které jsou zapsány na listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí], [územní celek], vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], přikazují do podílového spoluvlastnictví účastníků řízení s tím, že podíly obou účastníků jsou ve výši ideální ½ z celku.

II. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se svou žalobou došlou soudu dne 14. 12. 2020 domáhal vypořádání SJM. Žalobu odůvodnil tím, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne 10. 11. 1984 a rozvedeno bylo dne 16. 12. 2020. Účastníci řízení mají nemovitý majetek zapsaný na listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí]. Žalobce navrhoval, aby veškerý nemovitý majetek byl rozdělen na polovinu a účastníci řízení se stali podílovými spoluvlastníky.

2. Právní zástupce žalobce podáním došlým soudu dne 5. 11. 2021 doplnil žalobu žalobce o vypořádání společného jmění manželů a uvedl, že žalobce se svým návrhem ze dne 14. 12. 2020 na vypořádání společného jmění manželů domáhá vypořádání následujících nemovitých věcí a to pozemek parc. [číslo] o výměře [výměra] [anonymizováno], pozemek parc. [číslo] o výměře [výměra] [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno], jehož součástí je stavba [adresa], objekt k bydlení, dále pozemek parc. [číslo] o výměře 67 m2 zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba bez čp./če. garáž, pozemek parc. [číslo] o výměře [výměra] [anonymizována dvě slova] a nádvoří, jehož součástí je stavba bez čp./če. jiná stavba, které jsou zapsány na listu vlastnictví [číslo] pro k.ú. [část obce], [územní celek], vedeném [stát. instituce], [stát. instituce]. Uvedl, že obvyklá tržní cena nemovitých věcí k datu právní moci rozvodu manželství není žalobci známa, tyto nemovité věci jsou předmětem několika výkonu rozhodnutí (exekuce) i pro výlučné dluhy žalované, které nejsou součástí společného jmění, neboť jejích výše přesahuje míru přiměřenou majetkovým poměrům účastníků řízení a žalovanou byly převzaty bez souhlasu žalobce, přičemž v rámci exekuce vedené pověřeným soudním exekutorem JUDr. [jméno] [příjmení] pro sp. zn. [číslo jednací] byly nemovité věci včetně jejich součástí a příslušenství oceněny částkou v celkové výši [částka]. Nemovité věci byly účastníky řízení pořízeny v letech 1987 a 1990. Žalobce uvedl, že předmětem vypořádání nečiní žádné další nemovité věci ani žádné movité věci ani žádné zůstatky na bankovních účtech a nebo dluhy vzniklé za trvání manželství. Žalobce navrhoval, aby nemovité věci, které jsou zapsány na listu vlastnictví č. 2020, pro k.ú. [část obce], [územní celek] byly přikázány do podílového spoluvlastnictví účastníků a tím, že podíly obou účastníků jsou ve věci ideální 1/2 z celku.

3. V průběhu řízení žalobce dále uvedl, že požaduje, aby mu žalovaná uhradila polovinu daně z nemovitostí, kterou za 10 let zaplatil i za žalovanou a předmětem vypořádání učinil polovinu daně z nemovitostí ve výši 12 540 Kč s tím, že on sám se podílel na údržbě nemovitostí za těch 10 let a že bývalá manželka získá polovinu nemovitostí aniž by se podílela na údržbě tohoto domu od března 2012 do současnosti a žalobce požadoval, aby mu byla kompenzována částka za údržbu předmětných nemovitostí. Žalobce upřesnil, že požaduje kompenzaci nákladů na údržbu předmětných nemovitostí a požaduje po žalované náhradu ve výši 1 000 Kč od března 2012 měsíčně do října 2020. Poté žalobce upřesnil, že požaduje 5 000 Kč měsíčně po žalované od března 2012 do doby, než bude vypořádáno společné jmění a to přesto, že takto činí po uplynutí tří let od rozvodu. Soud změnu žaloby, kterou učinil žalobce u jednání dne 20. 10. 2022 usnesením ze dne 2. 12. 2022 nepřipustil v souladu s ust. § 95 o.s.ř.

4. Žalobce poté podáním došlým soudu dne 14. 12. 2022 navrhoval v rámci vypořádání SJM, aby soud rovněž přihlédl k tomu, že mu jeho bývalá manželka způsobila nemajetkovou újmu. Navrhoval, aby soud rozhodl, že bývalá manželka [celé jméno žalované] způsobila bývalému manželovi [celé jméno žalobce] nemajetkovou újmu.

5. Usnesením soudu ze dne 15. 12. 2022 bylo řízení o návrhu žalobce ze dne 14. 12. 2022, že bývalá manželka [celé jméno žalované] způsobila bývalému manželovi [celé jméno žalobce] nemajetkovou újmu vyloučeno k samostatnému projednání a rozhodnutí.

6. U jednání dne 15. 12. 2022 právní zástupce žalobce uvedl, že co se týče výjimečných okolností případu, které odůvodňují, aby předmětné nemovitosti byly přikázány do podílového spoluvlastnictví účastníků řízení, tak na předmětných nemovitostech vázne několik exekucí pro výlučné dluhy žalované, není na místě nemovitosti přikázat ani do výlučného vlastnictví žalované, když je na ní 5 exekucí a není schopna žalobce vyplatit a stejně tak žalobce nemá dostatečné finanční prostředky, aby vyplatil žalovanou. Výjimečné okolnosti účastníků řízení jsou v tom, že není reálný jiný způsob vypořádání, než který navrhuje žalobce, když nemovité věci žalobce užívá výhradně sám od roku 2012. Žalobce se ztotožňuje s hodnotou nemovitých věcí oceněných pro účely exekuce ve výši 1 930 000 Kč.

7. Podáním došlým soudu dne 5. 1. 2023 právní zástupce žalobce doplnil skutková tvrzení a uvedl, co se týče výjimečných okolností odůvodňujících přikázání věci do podílového spoluvlastnictví, že žalobce požaduje, aby soud svým rozhodnutím založil stav obdobný tomu, který ve vztahu k nemovitým věcem a některým věcem movitým nastane ze zákona, když se manželé, resp. bývalí manželé nedohodnou a ani jeden z nich nepožádá soud o vypořádání společného jmění. Žalobce má za to, že tento způsob vypořádání společného jmění, tedy sám o sobě není nijak výjimečný, když je přímo předpokládán zákonem. Výjimečnost tohoto způsobu vypořádání spočívá pouze v tom, že ponechání věci v podílovém spoluvlastnictví bývalých manželů, kteří nebyli a nejsou schopni vypořádat společné jmění dohodou není zcela žádoucí, neboť je zde zakládáno nové majetkové společenství mezi osobami, u kterých jsou velmi často značně narušeny či zcela rozvráceny osobní vazby. K uvedené variantě vypořádání by tedy mělo být soudem přistoupeno pouze v případech, kdy jiné řešení není možné, resp. účelné či hospodárné. Právní zástupce žalobce uvedl, že jiný způsob vypořádání společného jmění manželů ohledně nemovitých věcí označených v žalobním návrhu a jeho doplnění není mezi účastníky možný. Přikázání nemovitých věcí do výlučného vlastnictví žalobce nebo žalované není možné, protože ani jeden nedisponují finančními prostředky k finanční kompenzaci druhého účastníky řízení. Žalobce je osobou pobírající sociální dávky a jiné příspěvky, žalovaná je osobou povinou ve více probíhajících exekucích a již tato skutečnost zcela jasně prokazuje, že žalovaná nedisponuje dostatečnými finančními prostředky na případnou finanční kompenzaci žalobce. Rovněž není na místě přikázání části nemovitých věcí jednomu z účastníků řízení a zbylé části nemovitých věcí druhému účastníkovi řízení, neboť nemovité věci spolu tvoří jednotný funkční celek, je to rodinný dům se zahradou a dalšími pozemky, na níž se nachází garáž a jiná stavba – kůlna. Z obdobného důvodu nepřichází v úvahu ani reálné rozdělení předmětných nemovitých věcí. Nepřichází jako způsob vypořádání ani prodej nemovitých věcí a rozdělené výtěžku, neboť minimálně žalovaná s takovýmto způsobem vypořádání společného jmění nemovitých věcí nesouhlasí. Žalobce tvrdil, že vypořádání společného jmění jeho přikázáním do podílového spoluvlastnictví účastníků řízení s rovnými podíly je v této věci jediným reálně možným způsobem vypořádání společného jmění a sama tato skutečnost představuje ony výjimečné okolnosti pro využití tohoto způsobu vypořádání společného jmění. Žalobce dále tvrdil, že ani on ani žalovaná nedisponují finančními prostředky na případnou úhradu vypořádacího podílu. Nemovité věci užívá pro účely bydlení výhradně sám žalobce již od roku 2012. Žalobce má o nemovité věci zájem a chce je i nadále užívat pro účely svého bydlení.

8. Usnesením Okresního soudu v Ostravě ze dne 22. 6. 2023, které nabylo právní moci 29. 7. 2023 zastoupení žalobce advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] bylo zrušeno, žalobci nebyl ustanoven další zástupce z řad advokátů.

9. Žalovaná v průběhu řízení souhlasila s vypořádáním SJM tak, aby nemovité věci byly přikázány do podílového spoluvlastnictví účastníků řízení s rovnými ideálními podíly. Žalovaná uvedla, že se s bývalým manželem o vypořádání společného jmění nedohodli, nemovitosti, které jsou předmětem řízení byly nabyty za trvání manželství. Žalovaná má několik exekucí, nemá peníze na vyplacení bývalého manžela, není schopna ho vyplatit, platí vysoký podnájem za bydlení v [obec] a exekutor jí zvýšil splátky. S bývalým manželem není v kontaktu, nebyli schopni se dohodnout.

10. K jednání dne 27. 9. 2023 se žalobce nedostavil, ačkoliv byl řádně a včas předvolán, soud proto v souladu s ust. § 101, odst. 2 a 3 o.s.ř. věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalobce.

11. Žalovaná u jednání dne 27. 9. 2023 učinila nesporným, že nemovitosti, které jsou předmětem tohoto řízení a vypořádání zaniklého společného jmění manželů, které jsou zapsány na listu vlastnictví 202 pro k.ú. [část obce] nabyla s žalobcem za trávní manželství. Navrhovala, aby nemovitosti byly přikázány do podílového spoluvlastnictví. <b>12. V průběhu řízení soud zjistil následující skutkový stav:</b> Z rozsudku Okresního soudu v Ostravě č.j. [číslo jednací] soud zjistil a vzal za prokázáno, že rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 1. 11. 2017, který nabyl právní moci dne [datum] bylo rozvedeno manželství žalobce a žalované. Příčiny rozvratu manželství soud shledal jednak ve zcela rozdílných názorech na odpovědné finanční hospodaření a dále na straně manželky, která svými závazky které řádně nehradila, zatížila majetek ve společném jmění manželů. Z výpisu z katastru nemovitostí, list vlastnictví 202 soud zjistil a vzal za prokázáno, že žalobce a žalovaná mají ve společném jmění manželů tyto nemovitosti: pozemek parc. [číslo] o výměře [výměra] [anonymizováno], pozemek parc. [číslo] o výměře 567 m2 zastavěná [anonymizováno] a [anonymizováno], jehož součástí je stavba [adresa], objekt k bydlení, dále pozemek parc. [číslo] o výměře 67 m2 zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba bez čp./če. garáž, pozemek parc. [číslo] o výměře [výměra] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba bez čp./če. jiná [anonymizováno], tyto nemovitosti jsou zapsány na listu vlastnictví 202 pro k.ú. [část obce], [územní celek], okres [okres]. Ze shodných a nesporných tvrzení účastníků řízení soud zjistil a vzal za prokázáno, že po rozvodu manželství mezi účastníky nebyla uzavřena dohoda o vypořádání nemovitostí zapsaných na listu vlastnictví 202. Z výslechu žalované, slyšené jako účastníka řízení, soud zjistil a vzal za prokázáno, že je bývalou manželkou žalobce, již 10 let žije v [obec] v podnájmu. Co se týče nemovitostí zapsaných listu vlastnictví 202, tak ty účastníci nabyli za trvání manželství. Jedná se o dům, který je do patra s jedním vchodem a je tam jedna společná chodba, toto nejde rozdělit, je to jeden dům se společným vchodem a společnou chodbou, byty jsou odděleny a nad byty jsou půdní prostory. Reálné rozdělení těchto nemovitostí možné není. Předmětem společného jmění je také velká dvougaráž, která má jedny vrata a hospodářská budova, dále společné jmění manželů tvoří také velká zahrada, která má 10,5 árů. Všechny nemovitosti užívá žalobce, žalovaná bydlí a pracuje v [obec] již 10 let, žalovaná nemá finanční prostředky na případné vypořádání žalobce, je zaměstnána u Českých drah a po srážkách na exekuci jí zůstává čistého zhruba 20 000 Kč měsíčně. Žalovaná má několik exekucí, tyto ještě nejsou skončeny, žalovaná nemá žádné finanční prostředky na vypořádání žalobce, nemá nic našetřeno. Z nesporných skutkových tvrzení soud vzal za prokázáno, že žalobce pobírá sociální dávky, žalobce nedisponuje finančními prostředky k finanční kompenzaci žalované, žalobce nemovitosti zapsané na [list vlastnictví] výlučně sám užívá již zhruba 10 let. V průběhu řízení právní zástupce žalobce navrhoval k důkazu provedení výslechu žalobce, tento důkaz soud neprovedl s ohledem na skutečnost, že žalobce se opakovaně k jednání soudu nedostavoval a další odročování jednání za účelem předvolání žalobce by bylo v rozporu se zásadou hospodárnosti řízení. Soud rovněž neprovedl k důkazu výpis z Centrální evidence exekucí žalované, když z výslechu žalované bylo prokázáno, že je vůči této vedeno několik exekucí, soud proto považoval za nadbytečný také navrhovaný důkaz a to usnesení soudního exekutora JUDr. [jméno] [příjmení] a tento důkaz soud neprováděl, neboť bylo prokázáno, že vůči žalované jsou vedeny exekuce. Soud rovněž neprovedl navrhovaný důkaz a to znalecký posudek ke zjištění současné obvyklé ceny předmětných nemovitostí, toto považoval za nadbytečné s ohledem na skutečnost, že v průběhu řízení bylo prokázáno, že ani jeden z účastníků řízení nedisponuje finančními prostředky pro případné vypořádání druhého z manželů a bylo prokázáno, že jediným možným a reálným způsobem vypořádání SJM je přikázání nemovitosti do podílového spoluvlastnictví účastníků. <b>13. Po provedeném dokazování soud učinil tento závěr o zjištěném skutkovém stavu:</b> Manželství účastníků řízení bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 1. 11. 2017, který nabyl právní moci dne 16. 12. 2017 a po právní moci rozvodu manželství účastníci řízení neuzavřeli dohodu o vypořádání zaniklého společného jmění manželů. Za trvání manželství žalobce a žalovaná nabyli do společného jmění manželů nemovité věci zapsané na listu vlastnictví 202 pro k.ú. [část obce], [územní celek], okres [okres] a to: pozemek parc. [číslo] o výměře [výměra] [anonymizována dvě slova] parc. [číslo] o výměře [výměra] zastavěná [anonymizováno] a [anonymizováno], jehož součástí je stavba [adresa], objekt k bydlení, dále pozemek parc. [číslo] o výměře [výměra] [anonymizováno] plocha a [anonymizováno], jehož součástí je stavba bez čp./če. garáž, pozemek parc. [číslo] o výměře [výměra] [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno], jehož součástí je stavba bez čp./če. jiná stavba. Předmětné nemovitosti po dobu 10 let užívá výhradně žalobce, žalovaná již 10 let žije a pracuje v [obec]. Vůči žalované je vedeno několik exekucí, tyto žalovaná splácí, má měsíční příjem zhruba 20 000 Kč čistého. Žalobce pobírá sociální dávky. Ani jeden z účastníků řízení nedisponuje finančními prostředky pro vypořádání druhého z bývalých manželů. Předmětné nemovité věci nelze reálně rozdělit, tyto spolu tvoří jednotný funkční celek, když se jedná o rodinný dům se zahradou a pozemky, na nichž se nachází garáž a jiná stavba. Předmětné nemovité věci nelze přikázat jednomu z účastníků řízení a tyto nemovitosti nelze ani reálně rozdělit.

14. Dle ust. § 708, odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník účinný od 1. 1. 2014 (dále o.z.) to, co manželům náleží, má majetkovou hodnotu a není vyloučeno z právních poměrů, je součástí společného jmění manželů. To neplatí, zanikne-li společné jmění za trvání manželství na základě zákona. Dle odst. 2 společné jmění podléhá zákonnému režimu nebo smluvenému režimu nebo režimu založenému rozhodnutím soudu.

15. Dle ust. § 709, odst. 1 o.z. součástí společného jmění je to, čeho nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství s výjimkou toho, co a) slouží osobní potřebě jednoho z manželů, b) nabyl darem, děděním nebo odkazem je jeden z manželů, ledaže dárce při darování nebo zůstavitel v pořízení pro případ smrti projevil jiný úmysl, c) nabyl jeden z manželů jako náhradu majetkové újmy na svých přirozených právech, d) nabyl jeden z manželů právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví, e) nabyl jeden z manželů náhradou za poškození, zničení nebo ztrátu svého výhradního majetku.

16. Dle ust. § 736 o.z. je-li zrušení společné jmění zrušeno nebo zanikne-li a nebo je-li zúžen jeho stávající rozsah, provede se likvidace dosud společných povinností a práv jejich vypořádání. Dokud zúžené, zrušené nebo zaniklé společné jmění není vypořádáno, použijí se pro ně ustanovení o společném jmění přiměřeně.

17. Dle ust. 740 o.z. nedohodnou-li se manželé o vypořádání, může každý z nich navrhnout, aby rozhodl soud. O vypořádání rozhoduje soud podle stavu, kdy nastaly účinky zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění.

18. Dle ust. § 741 o.z. nedojde-li do tří let od zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění k vypořádání toho, co bylo dříve součástí společného jmění ani dohodou, ani nebyl podán návrh na vypořádání rozhodnutím soudu, platí, že se manželé nebo bývalí manželé vypořádali tak, že: a) hmotné věci movité jsou ve vlastnictví toho z nich, který je pro potřebu svou, své rodiny nebo rodinné domácnosti výlučně jako vlastník užívá, b) ostatní hmotné věci movité a věci nemovité jsou v podílovém spoluvlastnictví obou; jejich podíly jsou stejné, c) ostatní majetková práva, pohledávky a dluhy náleží společně oběma; jejich podíly jsou stejné.

19. Dle ust. § 742 odst. 1 o.z. nedohodnou-li se manželé nebo bývalí manželé jinak, nebo neuplatní-li se ustanovení § 741, použití se pro vypořádání tato pravidla: a) podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné, b) každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo výhradní majetek, c) každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek, d) přihlédne se k potřebám nezaopatřených dětí, e) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména pečoval o děti a rodinnou domácnost, f) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů zasloužil na nabytí a udržení majetkových hodnot náležející do společného jmění.

20. Dle ust. § 765, odst. 1 o.z. zanikne-li manželství rozvodem, spravují se majetkové povinnosti a práva rozvedených manželů dohodou manželů nebo rozvedených manželů. Dle odst. 2 téhož ustanovení nedohodnou-li se rozvedení manželé o vypořádání, může bývalý manžel podat návrh na vypořádání rozhodnutím soudu.

21. Po provedeném dokazování soud v souladu s ust. § 132 o.s.ř. provedené důkazy hodnotil podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přitom pečlivě přihlédl ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci řízení, na zjištěný skutkový stav soud aplikoval shora uvedené ustanovení občanského zákona č. 89/2012 Sb. ve znění účinném od 1. 1. 2014, když manželství účastníků bylo pravomocně rozvedeno dne 16. 12. 2017. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba žalobce na vypořádání společného jmění manželů je důvodná, neboť manželství účastníků již bylo pravomocně rozvedeno dne 16. 12. 2017, k tomuto datu zaniklo jejich společné jmění, přičemž bylo prokázáno, že poté nebyla mezi účastníky řízení uzavřena dohoda o vypořádání společného jmění manželů a to nemovitostí zapsaných na listu vlastnictví [anonymizováno] pro k.ú. [část obce], [územní celek]. Žaloba na vypořádání společného jmění manželů byla podána včas dne 14. 12. 2017. Soud se proto zabýval podaným návrhem na vypořádání společného jmění manželů. V řízení provedenými důkazy bylo prokázáno, že za trvání manželství účastníci nabyli do společného jmění manželů nemovitosti zapsaný na listu vlastnictví [anonymizováno] pro k.ú. [část obce], obc [obec] a to: pozemek parc. [číslo] o výměře [výměra] [anonymizována dvě slova] parc. [číslo] o výměře [výměra] [anonymizováno] plocha a [anonymizováno], jehož součástí je stavba: [adresa], objekt k bydlení, dále pozemek parc. [číslo] o výměře [výměra] zastavěná plocha a [anonymizováno], jehož součástí je stavba bez čp./če. garáž, pozemek parc. [číslo] o výměře 42 m2 zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba bez čp./če. jiná stavba. V řízení bylo shodnými a nespornými tvrzeními účastníků řízení prokázáno, že po rozvodu manželství tyto nemovité věci výlučně užívá žalobce, žalovaná je po dobu 10 let již neužívá, rovněž bylo provedenými důkazy prokázáno, že po rozvodu manželství mezi účastníky nebyla uzavřena dohoda o vypořádání zaniklého společného jmění manželů. Rovněž bylo provedenými důkazy prokázáno, že žalobce pobírá pouze sociální dávky a příspěvky, nemá jiné příjmy, žalovaná je osobou povinnou v několika probíhajících exekucích a dosahuje maximálně příjmu 20 000 Kč čistého měsíčně, jsou jí prováděny exekuční srážky a bylo prokázáno, že ani jeden z účastníků řízení, ani jeden z bývalých manželů nemá prostředky pro případné vypořádání druhého z manželů, navíc předmětné nemovitosti jsou zatíženy exekucemi pro dluhy žalované. Bylo prokázáno, že přikázání nemovitých věcí do výlučného vlastnictví jednoho z účastníků řízení není možné, neboť žalobce ani žalovaná nedisponují finančními prostředky k finanční kompenzaci druhého z bývalých manželů. Nemovité věci tvoří jednotný funkční celek, jedná se o rodinný dům se zahradou a dalšími pozemky, na nichž se nachází garáž a jiná stavba, tyto nemovité věci nelze reálně rozdělit, proto přikázání nemovitých věcí jednomu z účastníků řízení a zbylé části nemovitých věci druhému z účastníků řízení rovněž v tomto případě nelze. V řízení o vypořádání zákonného majetkového společenství se uplatňuje zásada, aby pokud možno, zvláště s ohledem na dobu uplynulou od rozvodu manželství byly věci přikázány tomu z účastníků řízení, který je má nebo naposledy měl ve svém držení a u něhož došlo k jejich amortizaci. Společné jmění manželů, do něhož patří nemovitosti může být jen výjimečně vypořádáno také tím způsobem, že soud přikáže nemovitost do podílového spoluvlastnictví účastníků. Jedná se však o rozhodnutí výjimečné, které je dáno okolnostmi konkrétního případu a jiné řešení není přijatelné. Dle názoru soudu v daném případě není namístě ani prodej nemovitých věcí a rozdělení výtěžku za situace, kdy žalobce s tímto nesouhlasil a nemovité věci jsou zatíženy exekucemi pro dluhy žalované. V daném případě je podstatné, že ani jeden z bývalých manželů, ani jeden z účastníků řízení nemá finanční prostředky na případnou úhradu vypořádacího podílu. Za dané situace dle názoru soudu jsou tímto dány výjimečné okolnosti tohoto případu, aby zcela výjimečně bylo společné jmění manželů vypořádáno tím způsobem, že soud přikáže nemovitosti do podílového spoluvlastnictví účastníků řízení. Dle názoru soudu přikázání nemovitostí zapsaných na [list vlastnictví] pro k.ú. [část obce], obec Ostrava do podílového spoluvlastnictví účastníků řízení je spravedlivým řešením a jsou splněny zákonné podmínky pro tento způsob vypořádání společného jmění manželů. Rozhodnutí soudu je v souladu s rozhodnutím Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 5655/2015 z 29. 6. 2016 a s rozhodnutím sp. zn. 22 Cdo 932/2016 z 30. 3. 2016. Nemovité věci zapsané na [list vlastnictví] byly přikázány do podílového spoluvlastnictví účastníků řízení s tím, že podíly obou účastníků jsou ve výši ideální ½ z celku.

22. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142, odst. 1 o.s.ř. a tím, že žalobce žádné náklady řízení nepožadoval, žádné náklady řízení mu nevznikly, když byl ze strany soudu osvobozen od placení soudních poplatků.