36 C 86/2026

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Renátou Snášelovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení částky 10 593,33 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 10 593,33 Kč s úrokem 8 % ročně z pohledávky 10 593,33 Kč od 25. 9. 2016 do zaplacení a s 8,05% zákonným úrokem z prodlení z částky 10 593,33 Kč od 25. 9. 2016 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je dále povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 815 Kč, k rukám právního zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice prostřednictvím Okresního soudu v adresa doplatek soudního poplatku za žalobu ve výši 200 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, a to na účet Okresního soudu v adresa.

1. Žalobkyně se svou žalobou došlou soudu dne 25. 2. 2026 domáhala po žalované zaplacení částky 10 590,36 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně nabyla pohledávku smlouvou o postoupení pohledávky se společností Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno. Anonymizováno., o postoupení pohledávky byla žalovaná informována oznámením o postoupení pohledávky. Dne 4. 8. 2016 byla mezi žalobkyní a žalovanou uzavřena splátková dohoda a žalovaná se na základě dohody zavázal vůči žalobkyni uhradit dluh z právního titulu a ve výši, a to dluh vyplývající z úvěrové smlouvy č. hodnota v celkové výši jedna 1 376,32 Kč, součástí dohody byla výhoda splátek žalované, kdy první splátka byla splatná dne 23. 8. 2016 ve výši 500 Kč. Žalovaná podle splátkového kalendáře uhradila nic. Podle čl. 8 dohody platí, že v případě, že se klient ocitne v prodlení se zaplacením částky odpovídajícím nejméně dvěma plným splátkám má společnost právo učinit svým oznámením celý dluh klienta okamžitě splatným, žalobkyně uplatňuje nárok na základě dohody, dle které je nárok nesporný a byl žalovanou coby dlužníkem uznán. Dle § 2053 Zákona č. 89/2002 Sb. uzná-li, někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněný v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době trvání uznal. Žalobkyně řádně uplatnila nárok vyplývající z uznání dluhu a v případě otázek neexistence, popřípadě jiné výše žalobního nároku je to právě žalovaná, která je zatížena břemenem tvrzení a důkazním břemenem. Žalovaná uznala dluh sestávající se z jistiny ve výši 10 593,33 Kč. Žalobkyně zaslala žalované předžalobní výzvu, ve které byla žalovaná vyzvána k dobrovolné úhradě dluhů ve lhůtě 7 dnů od doručení. Žalovaná však ničeho neuhradila.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Vzhledem ke skutečnosti, že ze strany žalované nebyla přednesena žádná skutková tvrzení a nebyly ani označeny žádné důkazní návrhy, tak soud závěr o skutkovém stavu učinil z jednotlivých skutkových zjištění učiněných z důkazních návrhů navržených žalobkyní, tedy z listin, které žalobkyně k prokázání svých skutkových tvrzení označila a které soud posoudil při jejich vzájemné souvislosti a při absenci jakýchkoliv jiných dalších důkazních návrhů ze strany žalované, jako listiny způsobilé dokázat skutková zjištění tak, jak je uvedeno níže. Jedná se o listiny nazvané: splátková dohoda, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, smlouva o postoupení pohledávek ze dne 4. 10. 2024, oznámení o postoupení pohledávky 23. 10. 2024, podací arch, oznámení o postoupení pohledávky z 10. 3. 2024, podací kniha, předžalobní výzva k úhradě pohledávky, dodejka.

4. Po provedeném dokazování soud učinil závěr o skutkovém stavu tak, jak jej tvrdila žalobkyně v žalobě, když s ohledem na jeho faktickou nespornost a povahu provedených důkazů, tedy listiny, jejichž pravost ani věcná správnost nebyla žádným účastníkem zpochybněn, tak soud v souladu se zásadou hospodárnosti řízení nerozepisoval jednotlivá skutková zjištění.

5. Po právní stránce soud posoudil vztah mezi účastníky řízení následujícím způsobem. Dle § 3028 Zákona č.89/2012 Sb., občanský zákoník, se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklá ode dne nabytí jeho účinnosti. Soud proto na posuzovaný případ aplikoval ustanovení Zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) neboť právní vztahy, jakož i práva a povinnosti vznikly za jeho účinnosti.

6. Zjištěný závazkový vztah mezi žalobkyní a žalovanou soud posoudil podle § 2053 o. z., tedy tak, že žalovaná dne 4. 8. 2016 písemně uznala svůj dluh co do důvodu i výše činící ke dni 4. 8. 2016 částku 10 593,33 Kč, vyplývající ze smlouvy č. hodnota ze dne 15. 10. 2007 uzavřené mezi žalovanou a právnická osoba 7. Žalovaná v souladu s ustanovením § 2053 o.z. uznala svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě a má se proto za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. Uznání dluhu je samostatným zajišťovacím institutem a zajišťovací funkci plní tím, že zakládá právní domněnku existence dluhu v době uznání. Prohlášení o uznání dluhu obsažené v písemné listině označené splátková dohoda ze dne 4. 8. 2016, tak dle § 2053 o.z. představuje jednostranné právní jednání žalované coby dlužníka adresované věřiteli, toto nebrání však tomu, aby prohlášení o uznání dluhu bylo učiněno v listině označené splátková dohoda, přičemž ze strany žalované došlo k platnému uznání dluhu co do důvodu a výše.

8. V případě uznání dluhu nemusí žalobkyně coby věřitel vznik dluhu ani jeho výši v době uznání prokazovat, neboť důkazní břemeno přechází na dlužníka, tedy žalovanou, která případně prokazuje neexistenci dluhu. Uznání dluhu učiněné žalovanou dne 4. 8. 2016 od posoudil jako jednání platné a účinné. Smlouvu o postoupení pohledávky, která je předmětem žaloby uzavřenou mezi předchůdkyní žalobkyně a žalobkyni, jsou, rovněž posoudil, jako jsou smlouvu platnou a účinnou ve smyslu ustanovení § 1879 a následující o.z. a na základě této smlouvy došlo k postoupení pohledávky z původního věřitele na žalobkyni, postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno, aktivní věcná legitimace žalobkyně tak byla v řízení prokázána. V řízení nebylo ze strany žalované tvrzeno a ani prokázáno, že by na částku, která je předmětem žaloby, bylo cokoliv ze strany žalované uhrazeno. Soud tak byl spolu v závěru, že nárok žalobkyně a v celém rozsahu po právu, a to jak co důvodu, tak i výše a také splatnosti. A žalobě tak bylo v celém rozsahu vyhověno. Žalobkyně má nárok na zaplacení dlužné jistiny spolu s 8% úrokem ročně z částky 10 593,33 Kč, od 25. 9. 2016 do zaplacení a rovněž se 8,5% zákonným úrokem z prodlení z této částky od 25. 9. 2016 do zaplacení, a to v souladu s ustanovením paragrafu 1900 o. z., výše zákonného úroku z prodlení je v souladu se ustanovením § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb.

9. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. a ustanovením § 142a o. s. ř. dle kterého soud zavázal žalovanou zaplatit žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, náklady řízení v plné výši. Soud přiznal žalobkyni zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, dále doplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč, dále odměnu za tři úkony právní služby, a to převzetí věci, odeslání předžalobní výzvy, sepis žaloby dle § 14b, odst. 1 a. t. po 400 Kč za jeden úkon právní služby, to je dohromady 1 200 Kč, dále tři paušální náhrady po 100 Kč. Dle § 14b odst. 5 a. t. a 21% DPH ve výši 315 Kč v souladu s ustanovením § 137 odst. 3 o.s.ř., když právní zástupce žalobkyně je plátcem daně z přidané hodnoty. Celkem byly žalobkyni přiznány náklady řízení ve výši 2 815 Kč, přičemž tyto náklady soud považuje za účelně vynaložené. Soud má za to, že v předmětné věci byly splněny podmínky pro aplikaci ustanovení § 14b, vyhlášky č. 177/1996 Sb., a. t. ve znění účinném od 1. 1. 2025 (dále a. t.) a to, když z úřední činnosti soudu je známo, že u něj byly projednávány další shodné návrhy, které žalobkyně podala po 1. 7. 2014, tedy za účinnosti ustanovení § 14b, advokátního tarifu. V souladu s nálezem Ústavního soudu PL.US 25/12 ze dne 17. 4. 2013 byla stanovena přiměřená odměna advokáta podle výše uvedené vyhlášky, neboť soud má za to, že tato částka odpovídá účelně vynaloženým nákladům, které žalobkyně musela vynaložit, aby úspěšně hájila své právo u soudu.

10. Dlužnou částku včetně příslušenství, jakož i náklady řízení byla žalovaná zavázána zaplatit žalobkyni ve lhůtě dle § 160 odst. 1 o. s. ř.

11. V souladu se ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni náklady řízení k rukám jejího právního zástupce.

12. Žalobkyně ve věci podala návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, z něhož uhradila soudní poplatek ve výši 800 Kč, elektronický platební rozkaz však ve věci nebyl vydán a věc byla převedena do řízení C, přičemž s ohledem na ustanovení položky 2, bod 2 Sazebníku poplatků – přílohy k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích měl být soudní za poplatek ve věci uhrazen dle položky 1 písmeno a) Sazebníku poplatků ve výši 1 000 Kč. Soud proto rozhodl o povinnosti žalobkyně doplatit státu na soudním poplatku částku 200 Kč na účet Okresního soudu v adresa, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku. Lhůta splatnosti byla určena v souladu s ustanovením § 7 odst. 1, věta druhá Zákona o soudních poplatcích. Proti rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Ostravě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.