36 C 9/2026

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Renátou Snášelovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 25 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč s 11,5% zákonným úrokem z prodlení z částky 10 000 Kč od 12. 8. 2025 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se, co do částky 15 000 Kč, dále co do 11,5% zákonného úroku z prodlení z částky 15 000 Kč od 12. 8. 2025 do zaplacení a co do nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 000 Kč, zamítá.

III. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se svou žalobou došlou soudu dne 27. 8. 2025 domáhala po žalovaném zaplacení částky 25 000 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne 7. 1. 2025 byla uzavřena mezi žalobkyní jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, a na základě této smlouvy se žalobce zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 25 000 Kč, úvěr byl ve prospěch žalovaného vyplacen a žalovaný měl dle smlouvy hradit žalobci úrok v měsíčních splátkách, žalovaný však nedodržel splátkový kalendář, dostal se do prodlení se splátkou, která byla splatná dne 15. 5. 2025. Žalobkyně uvedla, že před uzavřením smlouvy o úvěru došlo k řádnému posouzení úvěruschopnosti. Dne 28. 7. 2025 byla žalovanému odeslána předžalobní výzva, zesplatnění úvěru, a žalovaný byl vyzván k zaplacení neuhrazeného úvěru spolu s náklady na upomínání.

2. V průběhu řízení žalobkyně doplnila skutková tvrzení a uvedla, že žalovaný uhradil celkem , hodnota, splátky po 3 750 Kč, že celkem zaplatil žalobkyni částku 15 000 Kč.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil., právnická osoba, jednání dne 28. 4. 2026 se nedostavil právní zástupce žalobkyně, omluvil svou neúčast s tím, že na žalobě ve svém rozsahu trvá, žalovaný se rovněž nedostavil, byl řádně a včas předvolán. Soud proto v souladu s ustanovením § 101 odst. 2 a 3 o. s. ř. věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti právního zástupce žalobkyně a účastníků řízení.

5. Na základě provedených důkazů soud dospěl k těmto relevantním skutkovým zjištěním:Ze Smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, soud vzal za prokázáno, že žalobkyně coby poskytovatel a žalovaný coby spotřebitel uzavřeli dne 7. 1. 2025 smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, , na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelsky úvěr v celkové výši 25 000 Kč na účet žalovaného č. , č. účtu, , smlouva je opatřena podpisem za žalobkyni, za žalovaného není opatřena podpisem, u textu klient je uvedeno: podepsáno elektronicky prostřednictvím SMS kódu dne 7. 1. 2025. Z Přílohy č. , hodnota, – posouzení úvěruschopnosti spotřebitele soud vzal za prokázáno, že v příloze č. , hodnota, je obsažena analýza faktoru ovlivňujících úvěruschopnost spotřebitele v návaznosti na povinnost poskytovatele dle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně po započtení všech závazků a rezerv vypočítala, že spotřebitelův finanční měsíční zůstatek je 27 000,044 Kč a že spotřebitel má dostatečný zůstatek na splácení měsíční splátky úvěru, která dle smlouvy činí 3 750 Kč. Z Upomínky č. , hodnota, soud vzal za prokázáno, že dne 20. 5. 2025 byl žalovaný ze strany žalobkyně upomenut k úhradě neuhrazené splátky ve výši 4 250 Kč. Z Upomínky č. , hodnota, soud zjistil a vzal za prokázáno, že dne 5. 6. 2025 byl žalovaný ze strany žalobkyně upomenut k úhradě dnes neuhrazené splátky ve výši 4 750 Kč. Z listiny Detail pohybu - bezhotovostní platba , právnická osoba, soud vzal za prokázáno, že z účtu č. , č. účtu, byla odeslána na účet č. , č. účtu, dne 7. 1. 2025 částka 25 000 Kč. Z listiny Detail pohybu - okamžitá příchozí platba soud vzal za prokázáno, že žalovaný je majitelem účtu č. , č. účtu, . Z předžalobní výzvy ze dne 28. 7. 2025 a podacího lístku ze dne 28. 7. 2025 soud zjistil a vzal za prokázáno, že předžalobní výzvou ze dne 28. 7. 2025 právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě celkové dlužné částky ve výši 40 252,58 Kč, nejpozději do 11. 8. 2025. Z listiny Předsmluvní informace soud vzal za prokázáno, že tato listina obsahuje informace týkající se roční procentní sazby nákladů, dále formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a tabulku umoření. Z formuláře Pro standardní informace o spotřebitelském úvěru soud vzal za prokázáno, že tento formulář obsahuje údaje o věřiteli spotřebitelského úvěru, kdy věřitelem je , Jméno žalobkyně, ., celkovou výši spotřebitelského úvěru 25 000 Kč, dále celkové náklady spotřebitelského úvěru, dodatečné informace. Z nesporných skutkových tvrzení soud vzal za prokázáno, že žalovaný obdržel na účet od žalobkyně částku 25 000 Kč, zaplatil žalobkyni částku 15 000 Kč, doposud neuhradil částku 10 000 Kč.

6. Z ostatních v řízení provedených, avšak v rozsudku neuvedených důkazů soud nezjistil žádné podstatné skutečnosti.

7. Z provedených důkazů soud nevzal za prokázáno, že by mezi žalobkyní coby věřitelem a žalovaným coby dlužníkem byla uzavřena smlouva o tvrzeném obsahu, nebylo prokázáno, že by byla platně uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru dne 7. 1. 2025. Žalobkyně sice předložila k důkazu listinu označenou Smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, , nicméně tato smlouva nebyla opatřena podpisy obou smluvních stran, které měly smlouvu uzavřít, kdy na listině je umístěn podpis osoby jednající za žalobkyni, z této listiny se však uzavření smlouvy s žalovaným nepodává, nebylo prokázáno, že by text těchto listin odpovídal projevu vůle žalovaného, nebylo tímto prokázáno, že by smlouva o tvrzeném obsahu byla skutečně mezi těmito účastníky uzavřena prostřednictvím veřejné datové sítě internet, tedy pomocí prostředků komunikace na dálku za splnění podmínek uvedených § 562 odst. 1 občanského zákoníku. Rovněž také nebylo prokázáno, že by žalobkyně při uzavření smlouvy řádně zkoumala schopnost žalovaného úvěr splácet, a to jeho příjmovou i výdajovou stránku v kontextu konkrétních osobních poměrů žalovaného. Provedenými důkazy tak nebylo prokázáno, že by byla platně uzavřena mezi smluvními stranami smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru dne 7. 1. 2025. V tomto směru žalobkyně předložila pouze listiny, a to přílohu č. , hodnota, – posouzení úvěruschopnosti spotřebitele a příjmy, jde toliko o listiny vytvořené žalobkyní, které tyto skutečnosti nejsou způsobilé samy o sobě prokázat. Žalobkyně tak neprokázala, že řádně zkoumala příjmovou a výdajovou stránku žalovaného, neprokázala, že by řádně zkoumala a ověřila a posoudila úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy o úvěru. Soud byl připraven u jednání žalobkyni poučit o povinnosti doplnit skutková tvrzení a navrhnout důkazy ve smyslu § 118 a odst. 1 a 3 o. s. ř. Vzhledem k tomu, že se k jednání nedostavila právní zástupkyně žalobkyně a touto neúčastí se připravila o možnost být poučena u jednání ze strany soudu dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. Vzhledem k tomu, že nebylo prokázáno, že by byla platně uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, že by byla smlouva opatřena podpisy obou stran a nebylo ani prokázáno, že by byla řádně zkoumána úvěruschopnost žalované, tak soud s ohledem na tyto skutečnosti dospěl k závěru, že smlouva o úvěru je smlouva absolutně neplatná.

8. Po provedeném dokazování soud učinil tento závěr o zjištěném skutkovém stavu: Žalobkyně poskytla žalovanému na bankovní účet žalovaného dne 7. 1. 2025 částku 25 000 Kč bez platného právního důvodu, žalovaný tuto částku přijal, tato částka se dostala do dispoziční sféry žalovaného a byla mu poskytnuta bez právního důvodu, když smlouva o úvěru nebyla platně uzavřena. Žalovaný z plnění přijatého bez právního důvodu vrátil žalobkyni částku 15 000 Kč, bezdůvodně se obohatil o částku 10 000 Kč, kterou žalobkyni žalovaný doposud nevrátil a nevydal. Žalovaný byl vyzván k úhradě předžalobní výzvou ze dne 28. 7. 2025, která se žalovanému dostala do dispoziční sféry a počínaje dnem 12. 8. 2025 se žalovaný dostal do prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení ve výši 10 000 Kč.

9. Po provedeném dokazování soud na zjištěný skutkový stav aplikoval ustanovení § 2991 odst. 1 a 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále o. z.), ustanovení § 2993 o. z., ustanovení § 1908 o. z., § 573 o. z., ustanovení § 562 odst. 1 o. z. a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná jen zčásti, a to v rozsahu uvedeném ve výroku I. tohoto rozsudku. V řízení provedenými důkazy bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému plnění bez prokázaného důvodu, a to částku 25 000 Kč převodem na bankovní účet žalovaného a že žalovaný před podáním žaloby na tuto částku žalobkyni vrátil a zaplatil 15 000 Kč, bylo prokázáno, že žalovaný dosud nevrátil a nevydal žalobkyní bezdůvodné obohacení ve výši 10 000 Kč a tato částka představuje bezdůvodné obohacení žalovaného. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení s plněním peněžitého závazku, přiznal soud žalobkyni v souladu s ustanovením § 1970 o. z. také úrok z prodlení od 12. 8. 2025 do zaplacení, když žalovaný byl předžalobní výzvou ze dne 28. 7. 2025, která se dostala do jeho dispoziční sféry, vyzván k vydání a vrácení bezdůvodného obohacení. Předžalobní výzva byla odeslána dne 28. 7. 2025, za použití § 573 o. z. byla doručena žalovanému a dostala se do dispoziční sféry žalovaného dne 30. 7. 2025, přičemž žalovanému byla poskytnuta lhůta k plnění ze strany žalobně do 11. 8. 2025. Žalovaný se tak ocitl v prodlení dne následujícího, to je 12. 8. 2025, a proto byl žalobkyni přiznán nárok na zákonný úrok z prodlení od tohoto data. Výše úroků z prodlení je pak v souladu s ustanovením § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. Žalovaný v průběhu řízení netvrdil a ani neprokázal, že by žalobkyni částku 10 000 Kč, která představuje bezdůvodné obohacení žalovaného, že by tuto částku již vydal a uhradil žalobkyni.

10. Ve zbývajícím rozsahu byla žaloba žalobkyně coby nedůvodná zamítnuta, jak je uvedena ve výroku II. tohoto rozsudku, když nárok v tomto rozsahu ze strany žalobkyně požadovaný po žalovaném je založen na neplatné smlouvě o úvěru. Vzhledem k tomu, že je neplatný hlavní závazek, tak nemohou být platná ani vedlejší ujednání týkající se dalších nároků.

11. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř. a vyplývá z poměru procesního úspěchu a neúspěchu žalobkyně a žalovaného. Žalovaný, který by měl nárok na náhradu nákladů řízení dle obsahu spisu prokazatelně žádné náklady řízení nevznikly, soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

12. Lhůta k plnění je v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.