37 C 242/2018

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Leonou Cibulkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částky 89 056,51 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 89 056,51 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení od 22. 4. 2018 do zaplacení ve výši 8,5 % ročně, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žaloba se co do zákonného úroku z prodlení z částky 89 056,51 Kč ve výši 8,5 % ročně za dobu od 17. 3. 2018 do 21. 4. 2018, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 6 263 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

1. Žalobou, doručenou soudu dne 23. 7. 2018, se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalovaný byl zavázán zaplatit jí částku 89 056,51 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení od 17. 3. 2018 do zaplacení ve výši 8,5 % ročně. Žalobu odůvodnila tím, že je provozovatelkou distribuční soustavy ve smyslu ust. § 25 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, a je držitelkou licence na distribuci elektřiny podle téhož zákona. Z důvodu, že žalovaný přes výzvy neuhradil obchodníkovi s elektřinou cenu dodané elektřiny, požádal obchodník s elektřinou [právnická osoba] žalobkyni jako provozovatelku distribuční soustavy, o přerušení dodávky elektřiny na odběrném místě žalovaného [číslo] na adrese [adresa], č. elektroměru [číslo] (dále jen předmětné odběrné místo). Žalobkyně žádosti obchodníka vyhověla a v předmětném odběrném místě dne 19. 10. 2017 přerušila dodávku elektřiny odpojením fázových vodičů ze svorkovnice elektroměru, kdy následně došlo k osazení krytu svorkovnice a jeho zajištění plombou proti neoprávněné manipulaci. Hlavní jistič byl ponechán ve vypnuté poloze a elektroměr byl ponechán na místě se stavem 9.617 kWh. Smlouva o dodávce elektřiny byla obchodníkem ukončena ke dni 13. 12. 2017. Pracovníky [právnická osoba] [anonymizováno], zplnomocněnými žalobkyní k odhalování neoprávněných odběrů elektřiny a dalším souvisejícím úkonům, bylo při kontrole (číslo kontroly [číslo]) předmětného odběrného místa, vykonané dne 7. 2. 2018, zjištěno, že žalovaný provádí v odběrném místě neoprávněný odběr elektřiny dle § 51 energetického zákona, což vyplývá z protokolu o provedené kontrole z téhož dne. Při kontrole bylo zjištěno, že v odběrném místě došlo k odstranění zajištění proti neoprávněné manipulaci na krytu svorkovnice elektroměru a svévolným připojením kabelů do elektroměru tak, aby do odběrného místa opět protékal proud. Neoprávněně odebíraná elektřina tedy byla měřena elektroměrem. Při kontrole byl zjištěn stav elektroměru 23.691 kWh. V důsledku protiprávního jednání žalovaného vznikl žalobkyni nárok na náhradu škody dle § 9 vyhlášky č. 82/2011 Sb. Neoprávněnou manipulací, připojením a odběrem elektřiny, došlo k neoprávněnému měřenému odběru, přičemž množství neoprávněně odebrané elektřiny je rozdílem stavu elektroměru před přerušením dodávky elektřiny 19. 10. 2017 a při kontrole provedené dne 7. 12. 2018 ve výši 14.074 kWh. Žalovaný nebyl kontrole dne 7. 2. 2018 přítomen, oznámení o výsledku kontroly mu bylo zanecháno v elektroměrovém rozvaděči. Žalobkyní bylo odběrné místo odpojeno demontováním elektroměru a na místě byla namontována ukončovací krabička, zajištěná plombou proti neoprávněnému zásahu. Žalobkyně výši škody stanovila dle ust. § 51 odst. 3 energetického zákona ve spojení s ust. § 9 odst. 1 a odst. 9 vyhlášky č. 82/2011 Sb., kdy množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny bylo určeno odečtem stavu elektroměru a vynásobením množství odebrané elektrické energie jednotkovou cenou, tedy 14.074 kWh x 5, 58466 Kč/kWh = 78 598,48 Kč. Kromě nároku na zaplacení této částky má žalobkyně jako provozovatelka distribuční soustavy právo na úhradu nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru, jeho přerušení a přezkoušení elektroměru. Náklady související se zjištěním neoprávněného odběru, které žalobkyně uhradila, což dokládá prohlášením ze dne 17. 5. 2018, činí 10 450,03 Kč, vč. DPH. Uvedená částka sestává z nákladů na práci kontrolních techniků a doby strávené kontrolou v souvislosti s přerušením neoprávněného odběru a ekologické daně ve výši 398,29 Kč. Žalovaný žalobkyni na dluh ničeho nezaplatil, ač byla celková částka 89 056,51 Kč vyúčtována fakturou [číslo] ze dne 23. 2. 2018, splatná dne 16. 3. 2018. Žalobkyně žalovaného o zaplacení dluhu upomenula dne 26. 3. 2018 a následně předžalobní upomínkou ze dne 19. 4. 2018, kterou si žalovaný vyzvedl dne 20. 4. 2018. Žalovaný však na dluh ničeho nezaplatil.

2. Žalovaný ve svém písemném vyjádření, doručeném soudu dne 23. 8. 2019, navrhl zamítnutí žaloby a své stanovisko odůvodnil tím, že v domě v jeho vlastnictví v [obec], na ul. [ulice a číslo], byl v předmětné době jediný fakticky obývaný byt [číslo] bydlela v něm [jméno] [příjmení] s druhem [jméno] [příjmení]. Žalovanému, jako vlastníkovi domu, nebylo o technickém zákroku na elektroměru nic známo. Proto žalovaný není neoprávněným odběratelem elektřiny ve smyslu energetického zákona. Elektřinu neoprávněně odebraly jiné osoby, a to [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], a tito byli za své protiprávní jednání odsouzeni trestními příkazy za období od 7. 2. 2018 do 25. 4. 2018. Je přitom logické, že nelegálně napojili elektřinu stejné osoby již v předcházejícím období od 17. 10. 2017 do 7. 2. 2018, ač za toto období nebylo v trestním řízení provedeno podrobné dokazování.

3. U ústního jednání žalobkyně na žalobě setrvala a uvedla, že odsouzení [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], byli postiženi za jiné období a jiný skutek, kdy došlo k neoprávněnému odběru elektřiny po demontování elektroměru.

4. Žalovaný u ústního jednání na svém stanovisku rovněž setrval, připustil přitom, že k žalovanému skutku spočívajícímu v neoprávněném odběru elektřiny v jeho nemovitosti došlo, zásadně však popřel svou pasivní věcnou legitimaci, protože stav nezapříčinil neoprávněným zásahem do elektroměru. <b>5. V řízení provedenými důkazy bylo prokázáno:</b> – nesporným tvrzením účastníků, že žalovaný byl mimo jiné v době od 19. 10. 2017 do 7. 2. 2018 vlastníkem domu nacházejícího se na adrese [adresa], jako vlastník nemovitosti měl s obchodníkem s elektřinou společností [právnická osoba], uzavřenu smlouvu na dodávku elektřiny, která byla ukončena k 13. 12. 2017 ze strany obchodníka, již dne 19. 10. 2017 byla žalobkyní na žádost obchodníka přerušena dodávka elektřiny odpojením a zaplombováním elektroměru, při kontrole konané zmocněncem žalobkyně dne 7. 2. 2018 byl zjištěn neoprávněný odběr elektřiny trvající v době od 19. 10. 2017 do 7. 2. 2018, protože došlo k odstranění zajištění proti neoprávněné manipulaci na krytu svorkovnice elektroměru a napojení kabelů do elektroměru tak, aby do odběrného místa opět protékal proud, - protokolem o kontrole odběrného místa ze dne 7. 2. 2018, že technik [právnická osoba] [anonymizováno], zjistil, že v odběrném místě na adrese [adresa], č. odběrného místa [číslo], bylo zjištěno porušení provozní plomby na krycí masce elektroměrového rozvaděče a na krytu svorkovnice elektroměru [číslo] byly odvodní fázové vodiče svévolně připojeny do svorkovnice elektroměru, čímž bylo odběrné místo připojeno k síti nízkého napětí, které nebylo provedeno provozovatelem distribuční soustavy; neoprávněně odebíraná elektřina byla měřena osazeným elektroměrem; neoprávněný odběr byl ukončen, elektroměr byl bez přítomnosti zákazníka demontován se stavem 23.691 kWh, a následně bylo odběrné místo v rozpojeném stavu zajištěno prostředky proti neoprávněné manipulaci, - oznámením o výsledku kontroly odběrného místa [číslo] že byla provedena dne 7. 2. 2018 a žalobkyně sdělila žalovanému, že bylo zjištěno porušené zajištění proti neoprávněné manipulaci, manipulace s měřícím zařízením a jeho samopřipojení, čímž došlo k neoprávněnému odběru, - prohlášením ze dne 17. 5. 2018, že žalobkyně uhradila náklady na zjištění a přerušení neoprávněného odběru ve výši 10 450,03 Kč, – předžalobní upomínkou ze dne 19. 4. 2018, že žalovaný byl žalobkyní upomenut o zaplacení částky 89 056,51 Kč, - dodejkou k předžalobní upomínce, že ji žalovaný převzal osobně dne 20. 4. 2018, - výpočtem náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny, že tímto žalobkyně žalovanému vyúčtovala celkové náklady za neoprávněný odběr elektřiny v předmětném odběrném místě za dobu od 19. 10. 2017 do 7. 2. 2018 za neoprávněně odebranou měřenou elektrickou energii částku 78 598,68 Kč a náklady na zjištění a odstranění neoprávněného odběru elektřiny ve výši 10 458 Kč, celkem 89 056,51 Kč, - fakturou [číslo] ze dne 23. 2. 2018, že žalobkyně vyúčtovala žalovanému částku 89 056,51 Kč a ve faktuře uvedla datum splatnosti 16. 3. 2018, - upomínkou ze dne 26. 3. 2018, že ji žalobkyně adresovala žalovanému a vyzvala jej k zaplacení částky 89 056,51 Kč, - předžalobní upomínkou ze dne 19. 4. 2018, že žalovaný byl žalobkyní před podáním žaloby upomenut o zaplacení částky 89 056,51 Kč, - dodejkou k předžalobní upomínce, že ji žalovaný převzal osobně dne 20. 4. 2018, - listinou adresovanou žalobkyní [jméno] [příjmení] dne 3. 5. 2018, že jí žalobkyně sděluje odhalení [právnická osoba] [anonymizováno], učiněné při kontrole předmětného odběrného místa dne 25. 4. 2018, a to neoprávněného odběru neměřené elektřiny v domě na adrese [adresa], v období od 7. 2. 2018 do 25. 4. 2018, tj. po dobu 77 dnů, výše škody byla vypočtena částkou 21 929,39 Kč, - trestními příkazy vydanými Okresním soudem v Ostravě dne 4. 2. 2019 ([příjmení]) a 8. 3. 2019 ([příjmení]) ve věci [spisová značka], že žalovaní [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], byli uznáni vinnými skutkem, že v době od 7. 2. 2018 do 25. 4. 2018, v [obec], na ulici [ulice a číslo], společně, v jimi obývaném bytě [číslo] ač věděli, že byl demontován elektroměr, neoprávněně odebírali elektrickou energii využitím zásahu do elektroinstalace, který provedl neustanovený pachatel, ve snaze obohatit se, čímž spáchali přečin krádeže dle § 205 odst. 1 písem a) trestního zákoníku, byl jim udělen trest, trestní příkazy nabyly právní moci ve výrocích o vině a trestu 21. 2. 2019 a 24. 2. 2019, - výpovědí svědka [jméno] [příjmení], že bydlel v domě na ul. [ulice a číslo], s družkou [jméno] [příjmení], přesně si to nepamatuje, ale zřejmě to bylo v letech 2017 až 2019, v domě nejprve šla elektřina, potom nešla, časově to neumí zařadit, nepamatuje si přesně, do kdy platili nájem, ale byla v něm i elektřina, peníze předával p. [příjmení], žalovaného také znal, hlídal pro něj dům, když už tam nikdo jiný nebydlel, aby nebyl rozkraden, tehdy už nájem neplatil a popřel, že by kdy neoprávněný odběr elektřiny zajistil sám zásahem do elektroměru, nebo spojením kabelů mimo elektroměr s odůvodněním, že se elektřiny bojí, -) výpovědí svědka [příjmení] [jméno] [příjmení], že žalovanému vypomáhal se zajištěním provozu bytového domu na ul. [ulice a číslo], asi od poloviny roku 2017, byli tam problematičtí nájemníci, proto nájmy vypověděli a dohodli se s [jméno] [příjmení] a jeho družkou, že zůstanou v domě bydlet, aby nebyl úplně rozebrán, tehdy už v domě nešla elektřina, ta byla odpojena pro neplacení záloh, nebyly na ně peníze (soud svědkovi neuvěřil, pokud tento uváděl přesné datum, kdy došlo k odpojení elektřiny s odůvodněním, že rok 2017 není tak dávno, ale na druhé straně si nepamatoval obdobně významné údaje ze stejného období s odůvodněním, že je to již dlouhá doba), -) protokolem o výslechu obviněné [jméno] [příjmení], ze dne 7. 1. 2019, v řízení sp. zn. [spisová značka], že s druhem [jméno] [příjmení] bydlela několik let v [obec], na ulici [ulice a číslo], v bytě [číslo] nájem platili p. [příjmení], nájem zahrnoval i platbu za elektřinu, od ledna 2018 už v domě bydleli sami, neplatili nájem, ale dům měli hlídat před rozebráním, v bytě spotřebovávali elektřinu, -) úředním záznamem o podání vysvětlení žalovaného ze dne 6. 6. 2018, učiněném v řízení sp. zn. [spisová značka], že dům v [obec], na ulici [ulice a číslo] koupil 1. 6. 2017, s nájemníky za něj komunikoval p. [příjmení], vybíral nájemné, to obsahovalo i platby za elektřinu, smlouvu s dodavatelem elektřiny uzavřel žalovaný, platby měly probíhat čtvrtletně, spoléhal na p. [příjmení], že platby provede, ale nekontroloval to, asi se špatně domluvili, za věc se cítí být zodpovědný, provoz domu zanedbal, o neoprávněném odběru se dozvěděl až v dubnu 2018, před tím dostal upomínku koncem roku 2017, o té předpokládal, že vyřeší [příjmení], v domě se střídali nájemníci, od 1. 1. 2018 v domě bydleli jen [příjmení] s [příjmení], od toho data nájem nehradili. Soud neprovedl další navržený důkaz výslechem svědkyně [příjmení], protože se svědkyně na základě řádného předvolání k soudu nedostavila a nepodařilo se ji ani zastihnout k předvedení, v průběhu řízení pak svědkyně změnila bydliště a její pobyt se nepodařilo vypátrat, přičemž v řízení byla čtena výpověď svědkyně, kterou učinila v trestním řízení jako obviněná.

6. Dle ust. § 51 odst. 1 písm. e), bod 2, zákona č. 458/2000 Sb., neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy je odběr měřený měřícím zařízením, které nebylo připojeno provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy.

7. Dle odst. 2 téhož ustanovení se neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy zakazuje.

8. Dle odst. 3 téhož ustanovení při neoprávněném odběru elektřiny je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se obě strany jinak. Škodou jsou i prokázané nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny.

9. Dle ust. § 9 vyhlášky č. 82/2011 Sb., ve znění platném do 31. 12. 2020, dle odst. 1, při neoprávněném odběru elektřiny určí množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny provozovatel přenosové soustavy, nebo provozovatel distribuční soustavy na základě změřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru elektřiny, dle odst. 9, výše náhrady škody se stanoví oceněním množství neoprávněné odebrané elektřiny podle odst. 1, dle odst. 12 je součástí náhrady škody vzniklé provozovateli přenosové soustavy nebo provozovali distribuční soustavy i právo na úhradu prokazatelných nezbytně nutných nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny, neoprávněné dodávky elektřiny, neoprávněného přenosu elektřiny nebo neoprávněné distribuce elektřiny, jejich přerušení a přezkoušení měřícího zařízení a případné znalecké posudky, které nejsou zahrnuty do regulovaných cen za přenos elektřiny nebo za distribuci elektřiny.

10. Na základě provedených důkazů dospěl soud k závěru o skutkovém stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný byl od 1. 6. 2017, tedy také v době od 19. 10. 2017 do 7. 2. 2018 vlastníkem bytového domu na adrese [ulice a číslo] v [obec] - [anonymizováno], dům nebyl v dobrém stavu a chtěl jej rekonstruovat, dům pro žalobce spravoval na základě dohody p. [příjmení], ten jednal s nájemníky, přebíral od nich nájemné, které již zahrnovalo platbu za elektřinu, v domě byl jeden elektroměr, smlouvu s dodavatelem elektřiny měl uzavřenou žalovaný, dodanou elektřinu měl hradit čtvrtletně, spoléhal, že ji uhradí p. [příjmení], ale nekontroloval to a neověřoval, takže závazky žalovaného ze smlouvy o dodávce elektřiny zůstaly již v druhé polovině roku 2017 nesplněny, obchodník proto žalobkyni jako distributorku elektřiny požádal o ukončení dodávky v předmětném odběrném místě, tato ji ukončila 19 10. 2017 odpojením a zaplombováním elektroměru, který byl ponechán na místě, při kontrole odběrného místa 7. 2. 2018 pracovníci společnosti pověřené žalobkyní zjistili porušení plomby a neoprávněné zapojení kabelů do elektroměru, množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny bylo měřeno a určeno odečtem stavu elektroměru, tedy jako rozdíl stavů zjištěných odečtem ke dni 19. 10. 2017 a 7. 2. 2019 a vynásobením zjištěného množství odebrané elektrické energie jednotkovou cenou, tedy 14.074 kWh x 5, 58466 Kč/kWh = 78 598,48 Kč, v době po 1. 1. 2018 zůstali jako poslední v domě bydlet [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], od uvedeného data už neplatili nájemné, místo toho měli dům pro žalovaného hlídat před devastací, oba jmenovaní byli pravomocně odsouzeni pro přečin krádeže, kterého se dopustili tím, že v době od 7. 2. 2018 do 25. 4. 2018 spotřebovávali v předmětném domě elektřinu využívajíce neoprávněného zásahu do elektroinstalace, který provedl neustanovený pachatel. Po zhodnocení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žalovaný je ve věci pasivně věcně legitimován a odpovídá tedy za škodu způsobenou žalobkyni tím, že v domě v jeho vlastnictví docházelo v době od 19. 10. 2017 do 7. 2. 2018 k neoprávněnému odběru elektřiny. Mezi stranami nebylo sporné, že došlo k neoprávněnému odběru elektřiny neodborným napojením elektroměru dne 19. 10. 2017, žalovaný však popíral, že by tento neodborný zásah do elektroměru provedl a že by měl za škodu odpovídat. Soud se zabýval otázkou odpovědnosti žalovaného. Odpovědnost za neoprávněný odběr elektrické energie je konstantní judikaturou Nejvyššího soudu ČR chápána jako objektivní, základ nároku se neřídí ustanoveními občanského zákoníku, ale speciální normou, kterou je zákon č. 458/2000 Sb., energetický zákon. Podle citovaného § 51 energetického zákona, je neoprávněný odběr elektřiny objektivním stavem, k němuž dochází naplněním citované skutkové podstaty, tedy, že došlo k odběru elektřiny přes měřící zařízení, které nebylo připojeno žalobkyní, a takovýto odběr je zakázán, je tedy protiprávní a žalobkyni vzniká právo na náhradu škody. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2017, sp. zn. 25 Cdo 1803/2017, zákon blíže nedefinuje osobu neoprávněného odběratele, hovoří pouze obecně o osobě, která neoprávněně odebírala elektrickou energii. K založení odpovědnosti za zakázané jednání podle energetického zákona je třeba vedle splnění ostatních podmínek i dostatečně podložený závěr o osobě škůdce. Vzhledem ke specifickým poměrům při dodávce elektřiny nemusí být jednoznačné, kdo neoprávněně elektřinu odebral a použil ve svých spotřebičích, proto může být za povinnou považována i osoba, kterou s odběrným místem či prostorami, v nichž došlo k zásahu do měřícího zařízení umožňujícímu neoprávněný odběr, spojuje určitý věcný závazkový nebo faktický vztah, kdy v první řadě půjde o vlastníka nemovitosti, případně nájemce nebo osobu, která je z jiného důvodu odběratelem. Soud dospěl k závěru, že žalovaný je ve věci pasivně legitimován, neboť v rozhodném období byla elektřina dodávána do jeho nemovitosti, smlouvu s dodavatelem elektřiny uzavřel žalovaný, elektroměr byl na jeho jméno, nájemci mu elektřinu hradili v nájemném, žalovaný při tom zanedbal povinnosti vyplývající z vlastnického práva k nemovitosti, což sám připustil, nedůvodně spoléhal na p. [příjmení], se kterým jej podle slov žalovaného nepojila žádná smlouva, a proto lze považovat žalovaného za odpovědnou osobu za neoprávněný odběr elektřiny, jako osobu spojenou s místem neoprávněného odběru vlastnickým právem k nemovitosti, byť nebylo prokázáno, ostatně ani tvrzeno, že by elektřina byla spotřebována v jím používaných spotřebičích, takováto skutečnost není pro dovození závěru o osobě odpovědné nutná, jak je uvedeno výše, žalovaný odpovídá jako vlastník nemovitosti. Výše škody je dána cenou fakticky neoprávněně odebrané elektrické energie ve výši 78 598,48 Kč a dále částkou 10 450,03 Kč, kterou žalobkyně vynaložila na zjištění a zamezení neoprávněného odběru a nárok na náhradu těchto nákladů je dán ust. § 9 odst. 2 vyhlášky č. 82/2001 Sb. Soud dospěl k závěru, že žalovaný odpovídá za škodu způsobenou neoprávněným odběrem elektřiny v jeho nemovitosti v době od 19. 10. 2017 do 7. 2. 2018, proto žalobě vyhověl a zavázal žalovaného zaplatit žalobkyni jak dlužnou částku, tak úrok z prodlení dle ust. § 1968 a 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, neboť žalovaný se s plněním vůči žalobkyni ocitl v prodlení, a to ke dni 22. 4. 2018, když v řízení bylo prokázáno, že předžalobní upomínka byla žalovanému doručena dne 20. 4. 2018, dne 21. 4. 2018 měl plnit a ode dne následujícího se s plněním ocitl v prodlení. Pokud žalobkyně požadovala zákonný úrok z prodlení z dlužné částky za období od 17. 3. 2018 do 21. 4. 2018, pak za toto období byl nárok zamítnut, neboť žalobkyně neprokázala, že by se žalovaný ocitl v prodlení již k datu 17. 3. 2018. Výše úroku z prodlení je dána ust. § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb.

11. Pokud žalovaný svou odpovědnost za neoprávněný odběr elektřiny odmítal s poukazem na to, že v domě bydleli [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], kteří neoprávněně odebranou spotřebovali, s odůvodněním, že tyto osoby byly trestním příkazem odsouzeny za neoprávněný odběr elektrické energie v pozdějším (následném) období, pak soud uvádí, že oba jmenovaní byli odsouzeni za přečin krádeže za skutek spočívající v tom, že využili zásahu do elektroinstalace a neoprávněně odebranou elektrickou energii spotřebovali, nebylo však prokázáno, že by zásah do elektroinstalace sami provedli, což vyplývá ze samotné skutkové věty, podle které zásah do elektroinstalace provedl neustanovený pachatel. Z žádného v řízení provedeného důkazu nevyplývá, že by zásah do elektroinstalace provedli [jméno] [příjmení] spolu s [jméno] [příjmení], nemůže být tedy dána logická souvislost s tím, že již ke dni 19. 10. 2017 zásah do elektroměru provedly tyto osoby. Nebylo také prokázáno, že by již od 19. 10. 2017 spotřebovávaly elektřinu v domě jen tyto osoby, když za ni navíc do konce roku 2017 platily žalovanému.

12. Výrok o náhradě nákladů řízení je dán ust. § 142 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), dle kterého byl v řízení plně neúspěšný žalovaný zavázán zaplatit plně úspěšné žalobkyni náhradu nákladů řízení v celkové výši 6 263 Kč, z toho 3 563 Kč jako náhradu za zaplacený soudní poplatek a dále 9 režijních paušálů o 300 Kč dle § 1 a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., a to za předžalobní upomínku, žalobu, další vyjádření ve věci samé a účast u 6 ústních jednání (4. 9. a 18. 11. 2019, 11. 3., 8. 6. a 3. 8. 2020 a 6. 10. 2021).

13. Lhůta k plnění byla žalovanému stanovena 3 dny od právní moci rozhodnutí v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.