Okresní soud v Ostravě · Rozsudek

37 C 266/2016

č. j. 37 C 266/2016-176

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2021-05-05 · ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSOV:2021:37.C.266.2016.14

Strojový souhrn generováno LLM

Okresní soud v Ostravě zamítl žalobu o náhradu nemajetkové újmy, protože žalovaní nebyli pasivně věcně legitimováni jako fyzické osoby, ale odpovědnost nesou zdravotnická zařízení. Soud uznal námitku promlčení vůči jednomu z žalovaných, protože nárok na bolestné a ztížení společenského uplatnění uplynul po dvou letech od ukončení léčby. Žalobce byl považován za trpícího duševní poruchou s chorobným přesvědčením, což ovlivňovalo jeho schopnost posoudit rizika soudního řízení. Soud přiznal žalovaným polovinu účelně vynaložených nákladů řízení, v souladu s § 150 o. s. ř.

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Leonou Cibulkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému 1): celé jméno žalovaného bytem adresa žalovaného a žalovaného proti žalované 2): celé jméno žalované bytem adresa žalované a žalované zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované 3): celé jméno žalované, datum narození bytem adresa žalované zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému 4): celé jméno žalovaného, datum narození bytem adresa žalovaného zastoupený advokátkou JUDr. jméno příjmení sídlem adresa za účasti vedlejšího účastníka pojišťovna, IČO sídlem adresa vedlejší účastnice o náhradu škody na zdraví

I. Žaloba, aby žalovaní 1), 2), 3) a 4) byli zavázáni společně a nerozdílně žalobci zaplatit na náhradě nemajetkové újmy – ztížení společenského uplatnění částku 1 000 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí, se zamítá.

II. Žaloba, aby žalovaní 1), 2), 3) a 4) byli zavázáni společně a nerozdílně žalobci zaplatit na náhradě nemajetkové újmy – zásahu do osobnostních práv částku 600 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí, se zamítá.

III. Žaloba, aby žalovaní 1), 2), 3) a 4) byli zavázáni společně a nerozdílně žalobci zaplatit na náhradě nemajetkové újmy – bolestného částku 5 000 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí, se zamítá.

IV. Mezi žalobcem a žalovaným 1) nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

V. Žalobce je povinen zaplatit žalované 2) na účelně vynaložených nákladech řízení částku 83 974 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí, k rukám právní zástupkyně.

VI. Žalobce je povinen zaplatit žalované 3) na účelně vynaložených nákladech řízení částku 83 947 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí, k rukám právního zástupce.

VII. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému 4) na účelně vynaložených nákladech řízení částku 83 974 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí, k rukám právní zástupkyně.

VIII. Mezi žalobcem a vedlejším účastníkem na straně žalovaného 4) nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

IX. České republice se nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobami, doručenými soudu dne datum, datum (původně vedeno pod sp. zn. spisová značka) a dne datum rozhodnutí (původně vedeno pod sp. zn. spisová značka) a upřesněnými podáním, doručeným soudu dne datum se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalovaní byli zavázáni zaplatit mu společně a nerozdílně částku 1 000 000 Kč z titulu nároku na náhradu ztížení společenského uplatnění, částku 5 000 000 Kč jako nároku na bolestné a částku 600 000 Kč jako náhradu nemajetkové újmy způsobené zásahem do osobnostního práva žalobce na rodinný život. Žalobu odůvodnil tím, že dne datum a datum utrpěl pracovní úrazy, následně se dostavil ke své ošetřující lékařce žalované 3) a ta jej s doporučením na vyšetření odeslala k žalovanému 1). K tomuto se dostavil v listopadu rok a ten jej neošetřil, ačkoliv z rtg. snímku musel zjistit, že měl naštípnutou kost v levé noze u palce. V důsledku tohoto nesprávného lékařského postupu nedostal nemocenskou, ačkoliv pro něj byla nezbytná. Jelikož žalovaný 1) odmítl žalobce ošetřit, navštívil žalobce opět žalovanou 3), které popsal své potíže s bolestmi nohy, ale žalovaná 3) mu odmítla vystavit doklad o pracovní neschopnosti s tím, že bolest je po úraze normální. Následně žalobce žalovanou 3) vyhledal opětovně začátkem roku rok, a ta jej odeslala k ortopedovi, žalovanému 4), který zjistil, že žalobce nemá nohu nalomenou, ale má rozdvojenou kost u palce ve stejném místě, kde měl dříve kost nalomenou, odmítl mu však vystavit nemocenskou s tím, že do práce se chodit musí. Žalobce proto znovu navštívil žalovanou 3), která jej odmítla ošetřovat s odůvodněním, že zlomeniny a pracovní úrazy nedělá. Znovu se k žalované 3) dostavil do ordinace v dubnu rok v důsledku zhoršení zdravotního stavu, tehdy ho žalovaná 3) uznala práce neschopným do konce července či srpna rok. Po nemocenské dostal žalobce plný invalidní důchod, a to z důvodu úrazu nohy, kdy příčinou zhoršení jeho stavu byl postup žalovaných 1), 3) a 4). Žalovanou 2) pak navštívil opakovaně v letech rok a rok, která ho jako lékařka z oboru neurochirurgie neléčila, ale odkázala jej na anonymizováno. Pochybila tedy v tom, že žalobce neléčila, ale odkazovala jej stále na jiná vyšetření. V důsledku postupu všech žalovaných žalobci nebyla poskytnuta řádná lékařská péče, pouze jej odkazovali na jiná lékařská vyšetření, která však nevedla k jeho léčbě. V důsledku jednání všech žalovaných žalobce trpěl bolestmi, došlo u něj ke ztížení společenského uplatnění a rozpadla se mu rodina, odešla od něj manželka i děti, a nyní žije sám u svého otce. Přišel také o veškeré příjmy a o bydlení. Újmu na zdraví, kterou žalobce utrpěl v důsledku chybného postupu žalovaných, hodnotí na ztížení společenského uplatnění částkou 1 000 000 Kč, na bolestném částkou 5 000 000 Kč a na další nemajetkové újmě za zásah do osobnostního práva na rodinný život požaduje 600 000 Kč Tyto částky jsou žalovaní povinni zaplatit mu společně a nerozdílně.

2. Žalovaný 1) ve svém vyjádření k žalobě, doručeném soudu dne datum (číslo listu spisu), navrhl, aby žaloba byla vůči němu v celém rozsahu zamítnuta a uvedl, že ve věci není pasivně věcně legitimován, neboť žalobce ošetřoval jako zaměstnanec anonymizováno polikliniky v obec, se kterou uzavřel pracovní smlouvu již dne datum. K věci samé uvedl, že žalobce ošetřoval dne datum a datum, kdy jej vyšetřil a odeslal na rentgen, vyhotovil zprávu, předepsal pomůcky a medikaci, to vše, jako zaměstnanec anonymizováno polikliniky v obec.

3. Žalovaná 2) navrhla zamítnutí žaloby a své stanovisko odůvodnila tím, že ve věci není pasivně legitimována, neboť veškeré zdravotnické služby v oboru neurologie poskytovala jako zaměstnankyně právnická osoba s. r. o., IČO.

4. Žalovaná 3) navrhla zamítnutí žaloby, proti žalobou uplatněným nárokům vznesla námitku promlčení a namítla nedostatek své pasivní věcné legitimace, neboť žalovanému poskytovala služby praktické lékařky v rámci provozování své činnosti v rámci právnická osoba, s.r.o. Ve věci samé uvedla, že veškerá tvrzení žalobce, týkající se toho, že jej v roce 2011 odmítla ošetřit, když měl naštípnutou kost v levé noze a opětovně v roce 2012, když u něj měla být zjištěna rozdvojená kost u palce, jsou nepravdivá. Ze zdravotní dokumentace žalobce vyplývá, že utrpěl dne datum pracovní úraz, který byl následně léčen na chirurgické ambulanci v obec, kde mu byla vystavena i ukončena pracovní neschopnost, trvající do datum. K žalované 3) se s tímto úrazem dostavil do ordinace až s pětiměsíčním odstupem dne datum s tím, že v místě podvrtnutí má bolesti. Pacienta vyšetřila, odeslal na specializované ortopedické pracoviště, přičemž nabízenou pracovní neschopnost pacient odmítl. Měl se k ní dostavit opět s nálezem ortopedické ambulance, ale nedostavil se. K dalšímu vyšetření se dostavil až datum s tím, že dne datum utrpěl úraz v práci, prvotně byl ošetřen u závodního lékaře MUDr. ulice, kdy u něj bylo zjištěno pohmoždění nártu levé dolní končetiny, stejného dne u něj bylo provedeno rentgenologické vyšetření s negativním nálezem, doporučena mu byla bandáž končetiny a chůze o berlích. příjmení mu pracovní neschopnost, při kontrole dne datum udával podstatné zlepšení, pracovní neschopnost žalobce trvala do datum. Během této pracovní neschopnosti si na bolesti po úraze z června rok nestěžoval. Dne datum byl také na preventivní prohlídce u závodního lékaře, kde neudával žádné bolesti po úraze z června rok. Následně ji žalobce navštívil dne datum pro bolesti v krku, kdy byl v pracovní neschopnosti, nezmiňoval se o bolestech levé dolní končetiny, na ty si začal stěžovat až při kontrole dne datum, byl odeslán na specializované pracoviště, s nálezem přišel až datum. Psychický stav žalobce se postupně zhoršoval, anonymizováno, předepsané datum odmítal brát, od datum byl léčen na psychiatrii, při vstupním vyšetření byl jeho stav hodnocen jako akutní psychotická anonymizováno s anonymizováno, psychofarmaka odmítl užívat, v průběhu roku rok se u něj vyskytla zvýšená anonymizováno, která byla uzavřena jako smíšená porucha osobnosti a anonymizováno rysy. Ze strany anonymizováno byla opakovaně snaha o hospitalizaci v anonymizováno léčebně, kterou žalobce striktně odmítal. V průběhu roku rok byl již psychicky značně dekompenzován, navštěvoval různé lékaře, Českou lékařkou komoru, kde sekretářce vyhrožoval zabitím, stěžoval si na různé lékaře. Stěžoval si také na žalovanou 3), kdy ulice lékařská komora rozhodla o nezahájení disciplinárního řízení dne datum a rozhodnutí bylo po námitkách žalobce potvrzeno Českou lékařskou komorou. Z posudku o invaliditě žalobce ze dne datum vyplývá, že žalobce trpí poruchou osobnosti, kdy se psychopatologické projevy blíží k jiným závažným anonymizována tři slova a na základě této diagnózy byl žalobce uznán plně invalidní. Z lékařské dokumentace žalobce vyplývá, že tento utrpěl dne datum podvrtnutí zánártního kloubu levé dolní končetiny a dne datum zhmoždění nártu levé dolní končetiny, žalovaná 3) mu poskytla řádnou léčbu, u žalobce však propuklo psychiatrické onemocnění, pro které byl invalidizován.

5. Žalovaný 4) ve svých vyjádřeních k žalobě, doručených soudu dne datum a datum, uvádí, že navrhuje zamítnutí žaloby z důvodu promlčení případných nároků žalobce, když žalovaný 4) ošetřil žalovaného datum na základě žádosti žalované 3) a žaloba byla podána až dne datum, kdy již lhůta pro uplatnění nároku marně uplynula. Žalovaný 4) dále poukázal na časové nesrovnalosti v podáních žalobce, jelikož žalovaná 3) žalobce odeslala na vyšetření k žalovanému 4) v říjnu rok, nikoliv v dubnu rok a žalovaný 4) jej vyšetřil, když zjistil, že u žalobce došlo ke zhmoždění nártu levé dolní končetiny v důsledku úrazu ze dne datum. Žalovaný 4) připustil, že z rentgenového nálezu žalobce zjistil jednostranné zdvojení mediální sesamské kosti palce levé nohy žalobce, který se však projevuje odlišně od situace, než kdyby se u žalobce jednalo o pakloub sezamské kosti po nepoznané zlomenině.

6. V řízení provedenými důkazy bylo prokázáno: -) nesporným tvrzením žalobce a žalovaných 1), 2), 3), a 4), že žalobce ošetřili jako pacienta, žalovaný 1) jako ortopéd, zaměstnaný u právnická osoba v listopadu rok, odeslal jej na rentgen, neshledal žádné posttraumatické poruchy, vyhotovil zprávu; žalovaná 2) jako neuroložka zaměstnaná u právnická osoba – neuro anonymizováno v letech rok a rok, žalovaná 3) jako praktická lékařka provozující činnost v rámci spol. právnická osoba v listopadu rok, kdy si stěžoval na bolesti po úrazu ze dne datum a následně v říjnu rok, kdy si stěžoval na bolesti po úrazu z datum, žalovaný 4) jako ortopéd datum, neshledal u něj posttraumatické změny, – znaleckým posudkem z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, zpracovaným znalcem příjmení celé jméno znalce dne datum, že žalobce trpí trvalou kvalifikovanou duševní poruchou s bludy, která je nevyléčitelná, léčbu velmi svízelně ovlivnitelná, při nedostatku náhledu žalobce na jeho onemocnění nelze očekávat jeho ochotu podrobit se psychiatrické léčbě; pro tuto smíšenou poruchu osobnosti v míře těžkého postižení je žalobce invalidizován, na své onemocnění nemá náhled, nepodrobuje se specializované psychiatrické léčbě, žalobce je schopen orientovat se v rutinních jednoduchých každodenních situacích, chápe pojmy, jako je finanční závazek a zadlužení, avšak dopad případných finančních závazků a zadlužení, které mohou vyplynout z jeho chorobně modelovaného sudičského jednání, si nepřipouští, o oprávněnosti svých nároků je nevývratně přesvědčený, duševní porucha ovlivňuje jeho schopnost orientace ve společnosti, protože je chorobně přesvědčen o persekuci své osoby, další jeho schopnost, např. porozumět důsledkům uzavření smlouvy o nájmu bytu, není popsanou dušení poruchou dotčená. Žalobce chápe smysl svého jednání pod vlivem duševní poruchy zkresleně, není schopen přiměřeně domyslet důsledky svého jednání, které je modelováno chorobně nevývratným přesvědčením o křivdě, která na něm měla být spáchána a o legitimitě svých nároků. Chápe, že zahájil soudní řízení proti několika osobám, toto dosud probíhá, není však schopen své jednání pod vlivem duševní poruchy ovládnout a s náklady na soudní řízení nepočítá, neboť je přesvědčen o oprávněnosti svých nároků, – usnesením Okresního soudu v Ostravě, ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, že řízení o svéprávnosti a opatrovnictví žalobce bylo zastaveno s odůvodněním, že je schopen dlouhodobě fungovat a orientovat se v otázkách běžného života, kdy žije v domácnosti svého otce, je schopen vyřídit si sociální dávky, jednat s úřady a na soudech, je schopen řešit veškeré finanční a majetkové otázky, je schopen rozhodovat o svém duševním stavu a o svém zdravotním stavu, jedná se o nenápadného člověka, který na veřejnosti nevyčnívá; zůstává u něj pouze izolovaná problematika v tom směru, že v rámci svých záměrů se domáhá práv v civilním řízení, kdy se dá hovořit o tom, že je to jakési chorobně podmíněné jednání, sudičská paranoia, ale jinak to nemá vliv na jeho fungování v běžném životě. Je schopen stýkat se také s nezletilou dcerou jméno a hospodařit se svým příjmem, který je tvořen invalidním důchodem, – posudkem o invaliditě žalobce, ze dne datum (číslo listu spisu), že z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce poklesla jeho pracovní schopnost o 70 %, kdy žalobce především trpí poruchou osobnosti, která se psychopatologickými projevy blíží jiným závažným duševním poruchám osobnosti, což je hodnoceno jako těžké postižení osobnosti, – pracovní smlouvou žalovaného 1) (číslo listu spisu), že žalovaný 1) je od datum zaměstnancem právnická osoba jako odborný lékař ortopéd, – pracovní smlouvou žalované 2) (číslo listu spisu), že žalovaná 2) je od datum zaměstnankyní anonymizováno s.r.o. jako odborná lékařka, výpisem z Obchodního rejstříku právnická osoba s. r. o. (číslo listu), že byla do obchodního rejstříku zapsána dne datum, jeden z předmětů její činnosti byl provoz nestátního zdravotnického zařízení v rozsahu všeobecné lékařství, její jedinou jednatelkou a společnicí byla celé jméno žalované (žalovaná 3), – zprávami ortopedické ambulance ze dne anonymizováno a datum (číslo listu spisu), že byly sepsány žalovaným 4), vyplývá z nich, že žalobce byl ošetřen datum po úrazu levé nohy z datum na doporučení žalov. 3), nález byl negativní, doporučeno neurologické vyšetření, ke druhému ošetření se žalobce dostavil s dotazem, proč byl nález popsán jako negativní, – dalšími lékařskými zprávami žalobce, že žalobce byl dne datum ošetřen v chirurgické ambulanci v obec pro podvrtnutí levé nohy, které utrpěl v práci a dne datum byl ošetřen v traumatologické ambulanci anonymizováno pro zhmoždění nártu levé nohy, které utrpěl rovněž v práci, žalobce je dlouhodobým psychiatrickým pacientem anonymizováno.

7. Další v řízení navřené důkazy soud neprováděl, neboť skutkový stav byl dostatečně zjištěn důkazy, které v řízení již byly provedeny.

8. Na základě provedených důkazů dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu:

9. Žalobce utrpěl dne datum pracovní úraz, podvrtnutí zánártního kloubu levé dolní končetiny, byl ošetřen v ambulanci v obec, s odstupem si na potíže začal stěžovat u své praktické lékařky, žalované 3), ta mu zdravotnické služby poskytla v rámci své právnická osoba s.r.o. v listopadu rok, a odeslala jej na odborné ortopedické vyšetření k žalovanému 1), jenž žalobce ošetřil jako ortoped zaměstnaný u právnická osoba v listopadu rok, neshledal žádné posttraumatické změny, další pracovní úraz utrpěl žalobce datum, a to zhmoždění nártu levé dolní končetiny, byl ošetřen u závodního lékaře, následně u žalované 3), žalovaná 2) ošetřovala žalobce jako neuroložka, zaměstnaná u právnická osoba, s. r. o. v letech rok a rok a žalovaný 4) žalobce ošetřil jako ortoped datum, kdy shledal, že u žalobce došlo ke zhmoždění nártu levé dolní končetiny bez dalších posttraumatických změn, zjistil také, že u žalobce došlo k jednostrannému zdvojení mediální sesamské kosti palce levé nohy, tato vada je vrozená a projevuje se jinak, než situace, kdy by u žalobce došlo k vytvoření pakloubu kosti po nepoznané zlomenině; u zdejšího soudu bylo vedeno řízení o svéprávnosti žalobce, které bylo usnesením ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací zastaveno s odůvodněním, že žalobce sice trpí chorobně podmíněným jednáním, jakousi sudičskou paranoiou, která jej však neovlivňuje v otázkách běžného života, které žalobce zvládá, včetně nakládání s důchodem, jednání s úřady a styku s nezletilou dcerou jméno; žalobce trpí kvalifikovanou duševní poruchou s bludy, nemá na své psychiatrické onemocnění náhled, léčbu odmítá, trpí chorobně nevyvratitelným přesvědčením o křivdě, která na něm měla být spáchána a o legitimitě svých nároků, o jejichž oprávněnosti je nevyvratitelně přesvědčen pod vlivem duševní poruchy, nepřipouští si však a není schopen přiměřeně domyslet negativní důsledky vedení soudních sporů pro svou osobu v případě neúspěchu; žalobce byl na základě posudku o invaliditě ze dne datum plně invalidizován z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, kdy byl shledán pokles jeho pracovní schopnosti o 70 % z důvodu poruchy osobnosti, která se psychopatologickými projevy blíží jiným závažným duševním poruchám osobnosti, což je hodnoceno jako těžké postižení osobnosti.

10. Další v řízení navržené důkazy soud neprováděl, neboť závěry o skutkovém stavu podstatné pro rozhodnutí bylo možno učinit již na základě důkazů, které v řízení byly provedeny.

11. Po právním zhodnocení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žalobě nelze vyhovět. Žaloba směřovala vůči všem žalovaným jako fyzickým osobám. V řízení však bylo prokázáno, že žalovaný 1) zdravotnické služby poskytoval žalobci jako odborný lékař ortoped, zaměstnaný u právnická osoba, žalovaná 2) poskytovala žalobci zdravotnické služby jako odborná lékařka neuroložka, zaměstnaná u právnická osoba, a žalovaná 3) poskytovala zdravotnické služby žalobci jako praktická lékařka, provozující svou činnost v rámci své právnická osoba, s. r. o. Z uvedeného vyplývá, že žalovaným 1), 2) a 3) tak, jak byli v žalobě označeni, nesvědčí pasivní věcná legitimace, což znamená, že žalovaní 1), 2) a 3) nejsou podle hmotného práva nositeli případné odpovědnosti za újmu, která měla žalobci vzniknout, neboť nositeli této odpovědnosti jsou subjekty, poskytující zdravotnické služby žalobci, tedy zdravotnická zařízení právnická osoba, právnická osoba a právnická osoba Vůči žalovanému 4) je žaloba rovněž nedůvodná, neboť žalovaný 4) vůči žalobou uplatněným nárokům vznesl úspěšně námitku promlčení. Běh promlčecích lhůt soud posuzoval v souladu s ust. § 3036 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.), podle dosavadních právních předpisů, tedy podle zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen Obč. zák.), neboť ke skutečnosti, která měla založit vznik újmy, tedy k ošetření žalobce žalovaným 4) mělo dojít za účinnosti tohoto zákona. Dle ust. § 106 odst. 1 Obč. zák. se pak právo na náhradu škody promlčí za 2 roky ode dne, kdy se poškozený dozví o škodě a kdo za ni odpovídá. Při škodě (dnes újmě) na zdraví, vychází soudní praxe z názoru, že se jednotlivé složky práva na náhradu škody, jako samostatné dílčí nároky, také samostatně promlčují. U bolestného začíná běh promlčecí lhůty zásadně ukončením léčebného procesu a u odškodnění za ztížení společenského uplatnění den, kdy jsou prokazatelné nepříznivé následky pro životní úkony poškozeného, pro jeho životní a společenské uplatnění, zpravidla po uplynutí jednoho roku od škodní události. Žalovaný 4) poskytl ošetření žalobci datum a žaloba proti jeho osobě byla podána až dne datum, je proto je celý uplatněný nárok promlčen, když nárok na bolestné se promlčuje za 2 roky od ukončení léčebného procesu, tedy nejpozději počínaje dnem datum, nárok na odškodnění ztížení společenského uplatnění, pokud by toto bylo u žalobce stabilizováno až rok po poskytnutém ošetření, tj. ke dni datum by promlčecí lhůta uplynula dne datum a nárok na náhradu nemajetkové újmy dle § 13 Obč. zák. by se promlčoval jako nárok majetkové povahy v obecné 3 promlčecí lhůtě dle § 101 Obč. zák. a promlčecí lhůta by uplynula rovněž dne datum. Žalovaní 1), 2), a 3) nejsou ve věci pasivně legitimováni, tvrzené nároky žalobce vůči žalovanému 4) jsou promlčeny, proto soud žalobu zamítl.

12. Výrok o náhradě nákladů řízení je dán ust. § 142 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), dle kterého v řízení úspěšným žalovaným vzniklo proti neúspěšnému žalobci právo na náhradu nákladů řízení. Soud však s ohledem na okolnosti konkrétního případu použil ust. § 150 o. s. ř., a z důvodu zvláštního zřetele hodného na straně žalobce výjimečně úspěšným žalobcům přiznal pouze polovinu účelně vynaložených nákladů řízení. Postup dle ust. § 150 o. s. ř. soud odůvodňuje okolnostmi na straně žalobce, ohledně jehož osoby bylo v řízení prokázáno, že trpí trvalou kvalifikovanou duševní poruchou s bludy, je přesvědčen o existenci újmy, kterou mu měli žalovaní způsobit, na onemocnění nemá náhled, nepodrobuje se tedy léčbě, toto onemocnění žalobci umožňuje orientovat se v rutinních každodenních situacích, ale vzhledem k tomu, že žalobce je chorobně přesvědčen o persekuci své osoby ze strany žalovaných lékařů, je pro své onemocnění přesvědčen, že mu zamlčeli závažnější diagnózy a neléčili jej řádně, vyvolává to u něj chorobné sudičské jednání, v rámci kterého si není schopen připustit, že by si mohl způsobit důsledky ve smyslu nutnosti hradit náklady řízení v případě neúspěchu ve sporu, protože tento neúspěch si pro své chorobné přesvědčení nepřipouští. Soud má zároveň za to, že pro žalované částečné nepřiznání vynaložených nákladů řízení nedojde k nepřiměřenému zásahu do jejich majetkových práv. Výše uvedené platí o náhradě nákladů řízení mezi žalobcem a žalovanými 2), 3) a 4), kterým v řízení vznikly náklady v souvislosti s jejich právním zastoupením advokátem, mezi žalobcem a žalovaným 1), který se práva na náhradu nákladů řízení výslovně vzdal, soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

13. Odůvodněné náklady na zastoupení advokátem soud shledává dle ust. § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v převzetí zastoupení, písemném vyjádření ve věci samé, a účasti na jednání soudu dne datum a datum. Odměna za jeden úkon právní pomoci náleží ve výši 34 400 Kč, z toho z punkta 6 000 000 Kč dle § 7 32 300 Kč a z punkta 600 000 Kč dle § 7, § 8 odst. 4 2 100 Kč, celkem za 4 úkony právní pomoci 137 600 Kč, dále 4 režijní paušály po 300 Kč dle § 13 téže vyhlášky za stejné úkony právní pomoci, celkem tedy 1 200 Kč, to vše navýšeno v souladu s ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. o 21 % DPH ve výši 29 140 Kč, celkem tedy 167 948 Kč, z toho 50 % činí přiznanou částku 83 974 Kč. Žalované 2) bylo jako účelný náklad přiznáno jedno vyjádření ve věci samé, neboť v pozdějším vyjádření uváděla tytéž skutečnosti, tj. odkázala na nedostatek své pasivní věcné legitimace.

14. České republice nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů, které nesla v souvislosti s vypracováním znaleckého posudku v souladu s ust. § 148 odst. 1 o. s. ř., když u žalobce jsou dány předpoklady pro osvobození od soudních poplatků.

15. Dále soud rozhodl, že mezi žalobcem a vedlejším účastníkem na straně žalovaného 4), nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, neboť dle obsahu spisu vedlejšímu účastníkovi náklady řízení nevznikly.

16. Lhůta k plnění byla žalobci stanovena 3 dny od právní moci rozhodnutí v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. a náhradu nákladů řízení byl zavázán zaplatit žalovaným k rukám jejich právních zástupců v souladu s ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Ostravě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaní povinnosti uložené jim tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.