37 C 44/2021

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Leonou Cibulkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 2 000 Kč

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám zástupkyně žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], advokátky.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Ostravě dne 30. 11. 2020, domáhala po žalovaném zaplacení částky v celkové výši 2 000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi společností [právnická osoba] a žalobkyní byla uzavřena dne 31. 1. 2019 smlouva o postoupení pohledávek, jejímž předmětem byly pohledávky společnosti [právnická osoba] (dále jen postupitel) včetně pohledávky za žalovaným, když žalovanému bylo toto postoupení oznámeno. Postupitel uzavřel s žalovaným ve smyslu § 63 zákona č. 127/2005 Sb. o elektronických komunikacích dne 11. 9. 2014 smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [číslo] (smlouva), jejichž nedílnou součástí byly všeobecné podmínky poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací postupitele pro domácnosti, s nimiž se žalovaný seznámil, souhlasil s jejich zněním a zavázal se tyto povinnosti dodržovat. V rámci této smlouvy byl mezi postupitelem a žalovaným rovněž sjednán pronájem přijímacího zařízení Modem [anonymizováno 5 slov] (SN: [příjmení]: [anonymizováno]) (dále jen zařízení). Převzetí zařízení stvrdil žalovaný svým podpisem na zakázkovém listě ze dne 12. 9. 2014. Žalovaný však neplnil řádně své povinnosti sjednané ve smlouvě, kdy neplatil řádně a včas cenu za poskytované služby, žalobkyně tak využila svého práva dle čl. 2 .7.3.2 VOP a odstoupila od smlouvy dopisem ze dne 6. 10. 2016 zaslaným žalovanému v souladu s ustanovením čl. 2 COP. V rámci odstoupení od smlouvy byla žalovanému poskytnuta náhradní lhůta ke splnění povinnosti uhradit dlužné částky za poskytnuté služby a rovněž byl žalovaný upozorněn na povinnost vrátit zařízení. Ve smyslu čl. 7 všeobecných obchodních podmínek a ceníku byla sjednána mezi postupitelem a žalovaným povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 2 000 Kč za nevrácení zařízení ve vyžadované lhůtě. Jelikož žalovaný tuto svou povinnost nesplnil, je povinen zaplatit za toto zařízení smluvní pokutu ve výši 2 000 Kč. Žalovaný dlužnou částku postupiteli neuhradil, přestože byl opakovaně obesílán k zaplacení dlužné částky, naposledy předžalobní výzvou ze dne 1. 6. 2020, která byla žalovanému zaslána ve smyslu § 142a o. s. ř. a řádně podána na poště.

2. Žalovaný se k žalobě nikterak nevyjádřil.

3. K ústnímu jednání konanému dne 24. 5. 2021 se právní zástupkyně žalobkyně omluvila, žalovaný se bez předchozí omluvy k ústnímu jednání nedostavil, soud tedy za užití ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal v nepřítomnosti účastníků, když vycházel z žalobních tvrzení a žalobkyní doložených listinných důkazů.

4. Po provedeném dokazování soud dospěl k těmto závěrům o skutkovém stavu: V řízení bylo prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [číslo] jejíž součástí byly všeobecné obchodní podmínky, kdy těmito se společnost [právnická osoba] (postupitel) zavázala poskytovat žalovanému služby elektronických komunikací za příslušné odpovídající platby. Dále bylo prokázáno, zejména zakázkovým listem ze dne 12. 9. 2014, že žalovanému bylo dáno do pronájmu přijímací zařízení, a to Modem [anonymizováno 5 slov] (SN: [příjmení]: [anonymizováno]). Převzetí tohoto zařízení žalovaný stvrdil podpisem na zakázkovém listě. Žalovaný neplnil své povinnosti plynoucí z dané smlouvy, a proto žalobkyně využila svého práva ve smyslu čl. 2 [číslo] VOP a odstoupila od smlouvy dopisem ze dne 6. 10. 2016 zaslaným žalovanému v souladu s čl. 2 VOP, když zároveň vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky a předání zařízení, které měl v nájmu. Tato povinnost žalovaným splněna nebyla, tudíž mu vznikla povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 2 000 Kč dle čl. 7 VOP a platného ceníku za toto nevrácené zařízení ve stanovené lhůtě. Dne 31. 1. 2019 došlo k postoupení pohledávky z postupitele na žalobkyni; postoupení bylo žalovanému řádně oznámeno a následně byl právním zástupcem žalobkyně předžalobní výzvou ve smyslu § 142a o. s. ř. ze dne 1. 6. 2020 vyzván k úhradě dlužné částky, když tato výzva byla řádně podána na poště. Žalovaný nikterak tvrzení žalobkyně nezpochybnil, v řízení netvrdil a již vůbec neprokázal, že by dlužnou částku žalobkyni zaplatil.

5. Po právním zhodnocení soud dospěl k závěru, že žaloba žalobkyně je zcela opodstatněná, když byla mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným uzavřena smlouva, jejímž předmětem bylo poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací ve smyslu § 63 zákona č. 127/2005 Sb. o elektronických komunikacích a rovněž smlouva nájemní ve smyslu § 2201 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o. z.), když pro neplnění povinností ze strany žalovaného a řádné neplacení úhrad za poskytování služeb postupiteli vzniklo právo na odstoupení od smlouvy v souladu s platnými smluvními ujednáními. Takto vznikla žalovanému taktéž povinnost vrátit postupiteli pronajaté výše popsané zařízení, jež přenechal postupitel žalovanému do nájmu ve smyslu ustanovení § 2225 o. z., a to ve lhůtě sjednané dle smluvních ujednání. Žalovaný však tuto svou povinnost vůči žalobkyni nesplnil, kdy pro případ nesplnění této povinnosti byla mezi zúčastněnými stranami v souladu s ustanovením § 2048 o. z. sjednána smluvní pokuta 2 000 Kč za každé nevrácené zařízení. Takto postupiteli v souladu se zákonem vznikl nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 2 000 Kč, kdy následně byla tato pohledávka za žalovaným postoupena postupitelem na žalobkyni v souladu s ustanovením § 1879 a následujících o. z. Na základě výše uvedeného zhodnocení byl žalovaný zavázán uhradit smluvní pokutu tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

6. Výrok o náhradě nákladů řízení je dán ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalovaný byl zavázán zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 489 Kč, a to k rukám její právní zástupkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Náklady řízení zahrnují soudní poplatek 400 Kč, tři úkony po 200 Kč, a to 1) výzva k plnění, 2) převzetí věci a příprava, 3) sepis žaloby, dále tři režijní paušály po 100 Kč, vše dle ust. § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., a 21 % DPH z částky 900 Kč, což činí 189 Kč, dle § 137 odst. 3 o.s.ř. Soud žalobkyni nepřiznal požadované náklady řízení, neboť v daném případě se jedná o typický příklad formulářové žaloby, věci typově i skutkově jednoduché, nárok je uplatněn vzorovou žalobou, v níž jsou standardně měněny pouze údaje o žalované straně a o druhu příslušné smlouvy, výši dlužných faktur a jejich splatnosti. Opakované podání obdobných žalob vyplývá z informačního systému soudu, proto stanovení náhrady nákladů řízení za právní zastoupení žalobkyně dle ust. § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. je dle názoru soudu zcela adekvátní.

7. Soud zavázal žalovaného zaplatit žalobkyni náklady řízení k rukám právní zástupkyně žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř.

8. Žalovaný je povinen zaplatit žalovanou částku a náklady řízení ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř.