37 C 44/2021

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Leonou Cibulkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 2 000 Kč

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám zástupkyně žalobkyně příjmení jméno příjmení, advokátky.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Ostravě dne 30. 11. 2020, domáhala po žalovaném zaplacení částky v celkové výši 2 000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi společností právnická osoba a žalobkyní byla uzavřena dne 31. 1. 2019 smlouva o postoupení pohledávek, jejímž předmětem byly pohledávky společnosti právnická osoba (dále jen postupitel) včetně pohledávky za žalovaným, když žalovanému bylo toto postoupení oznámeno. Postupitel uzavřel s žalovaným ve smyslu § 63 zákona č. 127/2005 Sb. o elektronických komunikacích dne 11. 9. 2014 smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací číslo (smlouva), jejichž nedílnou součástí byly všeobecné podmínky poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací postupitele pro domácnosti, s nimiž se žalovaný seznámil, souhlasil s jejich zněním a zavázal se tyto povinnosti dodržovat. V rámci této smlouvy byl mezi postupitelem a žalovaným rovněž sjednán pronájem přijímacího zařízení Modem anonymizováno 5 slov (SN: příjmení: anonymizováno) (dále jen zařízení). Převzetí zařízení stvrdil žalovaný svým podpisem na zakázkovém listě ze dne 12. 9. 2014. Žalovaný však neplnil řádně své povinnosti sjednané ve smlouvě, kdy neplatil řádně a včas cenu za poskytované služby, žalobkyně tak využila svého práva dle čl. 2 .7.3.2 VOP a odstoupila od smlouvy dopisem ze dne 6. 10. 2016 zaslaným žalovanému v souladu s ustanovením čl. 2 COP. V rámci odstoupení od smlouvy byla žalovanému poskytnuta náhradní lhůta ke splnění povinnosti uhradit dlužné částky za poskytnuté služby a rovněž byl žalovaný upozorněn na povinnost vrátit zařízení. Ve smyslu čl. 7 všeobecných obchodních podmínek a ceníku byla sjednána mezi postupitelem a žalovaným povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 2 000 Kč za nevrácení zařízení ve vyžadované lhůtě. Jelikož žalovaný tuto svou povinnost nesplnil, je povinen zaplatit za toto zařízení smluvní pokutu ve výši 2 000 Kč. Žalovaný dlužnou částku postupiteli neuhradil, přestože byl opakovaně obesílán k zaplacení dlužné částky, naposledy předžalobní výzvou ze dne 1. 6. 2020, která byla žalovanému zaslána ve smyslu § 142a o. s. ř. a řádně podána na poště.

2. Žalovaný se k žalobě nikterak nevyjádřil.

3. K ústnímu jednání konanému dne 24. 5. 2021 se právní zástupkyně žalobkyně omluvila, žalovaný se bez předchozí omluvy k ústnímu jednání nedostavil, soud tedy za užití ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal v nepřítomnosti účastníků, když vycházel z žalobních tvrzení a žalobkyní doložených listinných důkazů.

4. Po provedeném dokazování soud dospěl k těmto závěrům o skutkovém stavu: V řízení bylo prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací číslo jejíž součástí byly všeobecné obchodní podmínky, kdy těmito se společnost právnická osoba (postupitel) zavázala poskytovat žalovanému služby elektronických komunikací za příslušné odpovídající platby. Dále bylo prokázáno, zejména zakázkovým listem ze dne 12. 9. 2014, že žalovanému bylo dáno do pronájmu přijímací zařízení, a to Modem anonymizováno 5 slov (SN: příjmení: anonymizováno). Převzetí tohoto zařízení žalovaný stvrdil podpisem na zakázkovém listě. Žalovaný neplnil své povinnosti plynoucí z dané smlouvy, a proto žalobkyně využila svého práva ve smyslu čl. 2 číslo VOP a odstoupila od smlouvy dopisem ze dne 6. 10. 2016 zaslaným žalovanému v souladu s čl. 2 VOP, když zároveň vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky a předání zařízení, které měl v nájmu. Tato povinnost žalovaným splněna nebyla, tudíž mu vznikla povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 2 000 Kč dle čl. 7 VOP a platného ceníku za toto nevrácené zařízení ve stanovené lhůtě. Dne 31. 1. 2019 došlo k postoupení pohledávky z postupitele na žalobkyni; postoupení bylo žalovanému řádně oznámeno a následně byl právním zástupcem žalobkyně předžalobní výzvou ve smyslu § 142a o. s. ř. ze dne 1. 6. 2020 vyzván k úhradě dlužné částky, když tato výzva byla řádně podána na poště. Žalovaný nikterak tvrzení žalobkyně nezpochybnil, v řízení netvrdil a již vůbec neprokázal, že by dlužnou částku žalobkyni zaplatil.

5. Po právním zhodnocení soud dospěl k závěru, že žaloba žalobkyně je zcela opodstatněná, když byla mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným uzavřena smlouva, jejímž předmětem bylo poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací ve smyslu § 63 zákona č. 127/2005 Sb. o elektronických komunikacích a rovněž smlouva nájemní ve smyslu § 2201 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o. z.), když pro neplnění povinností ze strany žalovaného a řádné neplacení úhrad za poskytování služeb postupiteli vzniklo právo na odstoupení od smlouvy v souladu s platnými smluvními ujednáními. Takto vznikla žalovanému taktéž povinnost vrátit postupiteli pronajaté výše popsané zařízení, jež přenechal postupitel žalovanému do nájmu ve smyslu ustanovení § 2225 o. z., a to ve lhůtě sjednané dle smluvních ujednání. Žalovaný však tuto svou povinnost vůči žalobkyni nesplnil, kdy pro případ nesplnění této povinnosti byla mezi zúčastněnými stranami v souladu s ustanovením § 2048 o. z. sjednána smluvní pokuta 2 000 Kč za každé nevrácené zařízení. Takto postupiteli v souladu se zákonem vznikl nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 2 000 Kč, kdy následně byla tato pohledávka za žalovaným postoupena postupitelem na žalobkyni v souladu s ustanovením § 1879 a následujících o. z. Na základě výše uvedeného zhodnocení byl žalovaný zavázán uhradit smluvní pokutu tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

6. Výrok o náhradě nákladů řízení je dán ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalovaný byl zavázán zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 489 Kč, a to k rukám její právní zástupkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Náklady řízení zahrnují soudní poplatek 400 Kč, tři úkony po 200 Kč, a to 1) výzva k plnění, 2) převzetí věci a příprava, 3) sepis žaloby, dále tři režijní paušály po 100 Kč, vše dle ust. § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., a 21 % DPH z částky 900 Kč, což činí 189 Kč, dle § 137 odst. 3 o.s.ř. Soud žalobkyni nepřiznal požadované náklady řízení, neboť v daném případě se jedná o typický příklad formulářové žaloby, věci typově i skutkově jednoduché, nárok je uplatněn vzorovou žalobou, v níž jsou standardně měněny pouze údaje o žalované straně a o druhu příslušné smlouvy, výši dlužných faktur a jejich splatnosti. Opakované podání obdobných žalob vyplývá z informačního systému soudu, proto stanovení náhrady nákladů řízení za právní zastoupení žalobkyně dle ust. § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. je dle názoru soudu zcela adekvátní.

7. Soud zavázal žalovaného zaplatit žalobkyni náklady řízení k rukám právní zástupkyně žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř.

8. Žalovaný je povinen zaplatit žalovanou částku a náklady řízení ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.