38 C 43/2019

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Markétou Stochovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem anonymizováno jméno jméno sídlem adresa o 21 810 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 21 810 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 21 810 Kč od 4. 6. 2019 do zaplacení a částku 1 200 Kč, to vše ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 16 083 Kč, a to k rukám zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] – advokáta, ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

1. Žalobou, která byla soudu podána coby vzájemná žaloba dne 28. 5. 2019 pod sp. zn. [spisová značka] a byla vyloučena k samostatnému řízení dle ust. § 97 odst. 2 o. s. ř. usnesením ze dne 19. 9. 2019 ve spojení s doplněním žaloby ze dne 27. 11. 2019, se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 21 810 Kč spolu s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 15. 10. 2017 za žalovanou oznámil telefonicky jednatel žalovaného pan [příjmení] [jméno] závadu automobilu, kontaktoval servisního technika žalobkyně pana [jméno] [příjmení]. Následně pan [jméno] přivezl do autoservisu a předal panu [příjmení] klíče od automobilu a dohodli se, že žalobkyně zajistí odtah nepojízdného vozu do autoservisu a provede diagnostiku závady. V rámci diagnostiky závady pak bylo nezbytné vymontovat motor automobilu (konstrukčně je nemožné diagnostikovat závadu, která se na automobilu projevila, bez demontáže motoru a s tím spojené demontáže karoserie). Pan [anonymizováno] telefonicky kontaktoval pana [jméno] a sdělil, že pro přesnou identifikaci závady a pořízení fotodokumentace z důvodu podání žádosti o tzv. goodwill (částečné krytí nákladů na opravu automobilu v rámci programu dobré vůle a zvyšování loajality klientů značky, kdy výrobce nad rámec jakýchkoliv svých zákonných a smluvních povinností poskytuje částečnou podporu při řešení větších škod u vozidel mimo tovární záruku) musí být demontován a rozebrán motor. Pan [anonymizováno] tento postup odsouhlasil. Cena za demontáž motoru a její splatnost dohodnuta předem nebyla. Při převzetí automobilu bylo mezi žalobkyní a žalovanou dohodnuto, že žalobkyně provede diagnostiku vady, přičemž žalobkyně předpokládala, že po provedení diagnostiky vady bude rovněž řešit její opravu, v rámci které by účtovala rovněž diagnostiku vady a servisní práce s ní spojené (mj. demontáž motoru). Po zjištění výše nákladů spojených s opravou však žalovaná změnila názor, vadu prostřednictvím naší společnosti odstranit nenechala a automobil odvezla, a to v demontovaném stavu. Žalovaná byla s předkalkulací zakázky č. [anonymizováno] seznámena až doručením našeho vyjádření ze dne 28. 5. 2019 ve věci sp. zn. [spisová značka]. Lze učinit nesporným, že naše společnost neprovedla žádnou opravu poškozeného automobilu, když nebyla dohodnuta cena za opravu a následně žalovaná automobil odvezla. Nicméně, předmětem sporu není zaplacení ceny opravy, nýbrž zaplacení ceny prací potřebných k diagnostikování vady, v rámci kterých byl demontován motor poškozeného automobilu. Nelze přijmout tvrzení žalované, že diagnostika této vady (poškození motoru) je„ pouhým“ v rámci servisu bezúplatným úkonem. Předně, tento servisní úkon (demontáž motoru) je úkonem složitým a časově náročným, jehož délka je výrobcem automobilu normována na 14,2 hodiny (tzn. fakticky jeden pracovní den dvou kvalifikovaných servisních techniků); je zapotřebí odmontovat karoserii, vymontovat motor atd. Pracnost a časová náročnost tohoto servisního úkonu musí být dle našeho názoru zjevná i naprostému laikovi; máme za to, že musela být zjevná i žalované. Pokud by pak žalovaná nechala vadu u naší společnosti odstranit montáží nového motoru (tak jako nechala stejným způsobem odstranit vadu u jiného opravce), pak by v rámci ceny opravy byla účtována provedená demontáž motoru. Z logiky věci, není jediného důvodu, proč by (v případě, že vadu nechala žalovaná odstranit jinde) mělo být provedení technicky i časově náročných servisních prací vedoucích k diagnostikování vady bezúplatné. Mezi naší společností a žalovanou došlo k uzavření smlouvy o dílo v ústní formě, na základě které naše společnost provedla servisní úkon demontáže motoru automobilu žalované. Z jednání obou smluvních stran pak názoru žalobkyně vyplývá, že smluvní strany měly vůli uzavřít smlouvu o dílo bez určení ceny díla. Žalovaná k žalobě uvedla, že nárok uplatněný žalobou neuznává, a to ani z části, neboť jej považuje za nedůvodný. Žalobkyně v žalobě uvádí, že převzala dne 15. 10. 2017 od žalované porouchaný automobil, kdy následně provedla demontáž motoru a diagnostiku příčiny poruchy vozidla, přičemž žalobkyně tvrdí, že servisní úkony byly provedeny na základě objednávky žalované. Náklady na tuto demontáž pak žalobkyně vyčíslila ve výši 21 810 Kč. Nárok žalobkyně je však nedůvodný, neboť mezi stranami nebyl dohodnut a vymezen předmět opravy, rozsah opravy a ani cena za opravu. Žalovaná měla za to, že pouhá diagnostika je v rámci servisu bezúplatná. Žalovaná nebyla informována, že bude provedena demontáž motoru a nebyla tedy ani informována o ceně za demontáž motoru. Žalovaná uplatnila vadu, neboť se vozidlo stalo nepojízdným, přičemž žalobkyně si v rámci řízení účtuje náklady za odtah a zjištění/posouzení vady, avšak žalobkyně není oprávněna si za posouzení vady nárokovat zaplacení nákladů, neboť posouzení vady musí být bezplatné. V obecné rovině žalobkyně odpovídá za vady věci, pokud tato vada existovala ke dni prodeje, přičemž demontáž motoru, tedy postup zvolený dle úvahy žalobkyně, nemůže jít k tíži žalované. K důkazu pak žalobkyně mimo jiné označila článek z portálu epravo.cz s názvem Kdo hradí náklady„ neoprávněné“ reklamace ze dne 20. 7. 2011, Výňatek ze Sbírky rozhodnutí NSS – vydání [číslo] Ochrana spotřebitele a náklady reklamace a rozsudek NSS ze dne 4. 5. 2011, sp. zn.: 9 As 8/2011-63, jakož i výslech jednatele žalované, ovšem neuvedla, k prokázání jakého skutkového tvrzení jsou tyto důkazy označeny.

2. V řízení bylo provedeno dokazování a soud zjistil následující skutečnosti. Z kupní smlouvy ze dne 10. 1. 2017 bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi žalobkyní jakožto prodávající v postavení podnikatele a žalovanou jakožto kupujícím rovněž v postavení podnikatele, předmětem prodeje byl ojetý osobní automobil značky Land Rover Range Rover Sport, [registrační značka]. Kupní cena byla dohodnuta ve výši 600 000 Kč včetně DPH, rok výroby 2011. Z protokolu o předání vozidla ze dne 10. 1. 2017 se podává, že žalovaná přebírá od žalobkyně ojetý osobní automobil značky Land Rover Range Rover Sport, [registrační značka], je zde uvedena výbava vozidla a konstatování, že z důvodu procesu ukončování úvěrové smlouvy není s vozidlem předán VTP. Žalovaná prohlásila, že je seznámena se stavem vozidla, byla jí umožněna předváděcí jízda. Ze svědecké výpovědi [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ve vztahu k předmětu tohoto řízení se podává, že pracuje u žalované na pozici vedoucího servisu. K předmětnému automobilu si vybavil, že na podzim roku 2017 pan [jméno] přivezl automobil a byla na něm provedena diagnostika. Vozidlo bylo nepojízdné, proto došlo k jeho rozebrání, aby se zjistila skutečná závada. Nešlo otočit motorem, byla sundána olejová vana, olej se vypustil, přičemž bylo zřetelné, že v oleji jsou piliny, proto bylo přistoupeno k demontáži motoru z vozu a demontáži olejové vany. Následně byla zjištěna prasklá kliková hřídel. U tohoto typu auta výrobce nenabízí jinou možnost opravy než výměnu motoru. Vozidlo ze servisu odjíždělo zvlášť, motor, karoserie byla namontována zpátky na rám vozidla. Olejová vana byla přichycena zpět na motor. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] se podává, že zajišťoval odtah nepojízdného vozidla do servisu žalované. Svědek byl první osobou, která hovořila s panem [jméno]. Jednalo se o nestandardní odtah, neboť volal pan [jméno], že má nepojízdné vozidlo a dovezl svědkovi klíče a svědek následně řešil odtah přes odtahovou firmu. Pan [anonymizováno] konkrétně telefonicky sdělil, že vozidlo stojí na výpadovce na Opavu, motor netočí a nejde nastartovat. Svědek doporučil odtažení vozidla k nim do servisu. Vozidlo osobně viděl následujícího dne, kdy stálo staticky na dílně, nebylo ještě rozebrané. Svědek dále řešil s panem [jméno] kulanci a po prvotním ohledání vozidla s ním telefonicky hovořil a sdělil mu, že pro zjištění důvodu nepojízdnosti vozidla je nutné provést demontáž motoru. S tímto pan [jméno] výslovně souhlasil. Svědek dále uvedl, že záruka je u tohoto typu vozidla poskytována výrobcem na nové automobily v délce 3 roky nebo ujetí 100 000 km. Svědek uvedl, že k autu přistupoval jako ke staršímu tří let, bylo ojeté, tedy jako ke standardní servisní zakázce, nikoli k záruční opravě. Z předkalkulace zakázky se podává, že byla vystavena žalobkyní pro žalovanou. Sestavil ji servisní technik [jméno] [příjmení] a týká se předmětného vozidla. Z popisu pracovních operací v předkalkulaci zakázky se podává, že jsou zde naceněny jednak konstanta, režie, manipulace dle standardu výrobce v ceně 378 Kč včetně DPH, ekologická likvidace vyměněných dílů, motor TDV6 – D/M pro přístup v ceně 26 838 Kč včetně DPH, vytvoření kalkulace na opravu vozidla v ceně 239,66 Kč a ztížená demontáž v ceně 1 890 Kč Celkem 30 345,66 Kč, přičemž byla účtována sleva ve výši 12 320,58 Kč a k úhradě tak zůstává částka 21 810 Kč. Za prodávajícího, tedy žalobkyni, je zde obsaženo razítko a nečitelný podpis vedle jména [jméno] [příjmení]. Za žalovanou je zde uvedeno pouze jméno [anonymizováno] [příjmení] [jméno], není zde razítko ani podpis. Z výtahu z obslužného softwaru výrobce vozidla Land Rover – servisní úkon [číslo] se podává, že se jedná o časy oprav u vozidla Range Rover Sport, kategorie motor – demontáž pro přístup a opravu, předpokládaný čas 14,2 hodiny. Z výňatku z webových stránek [webová adresa] se podává, že se jedná o autosalon, který provádí servis vozidel Land Rover. Z ceníku servisních prací se podává jednotková hodinová cena 1 840 Kč bez DPH u vozidel starších 6 let se slevou 30 %. Z webových stránek [webová adresa] se podává, že se zabývají servisem vozidel Land Rover, přičemž z ceníku servisních prací se zjišťuje, že mechanické práce jsou ceněny hodinovou sazbou 1 970 Kč. Z čestného prohlášení žalobkyně ze dne 12. 9. 2019 se podává, že je oficiálním dealerem a dopravcem mj. značky Land Rover. V měsíci říjnu 2017 poskytovala záruční a pozáruční servis této značky za ceníkovou hodinou sazbu práce ve výši 1 890 Kč + DPH u nových vozů a vozů stáří do 5 let a 990 Kč + DPH u vozů starších 5 let.

3. Pokud soud provedl v řízení další důkazy, pak z těchto soud nevycházel, neboť neměly význam pro rozhodnutí ve věci samé. Výslech jednatele žalované soud neprováděl, neboť nebylo uvedeno, k prokázání jakého skutkového tvrzení má být tento důkaz proveden, přičemž soud zároveň zohlednil povahu důkazního návrhu v podobě výslechu statutárního orgánu účastníka řízení. Soud byl připraven žalovanou v tomto směru poučit, ale tato se svojí dobrovolnou neúčastí u ústního jednání připravila o možnost být poučena.

4. Na základě skutečností, které byly mezi stranami nesporné, a na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalovaná zakoupila od žalobkyně ojeté vozidlo typu SUV, na vozidlo nebyla prodejcem poskytnuta záruka, žalovaná byla se stavem vozidla seznámena před samotným prodejem a tuto skutečnost stvrdila v předávacím protokolu. Žalobkyně je autorizovaným prodejcem vozidel značky Land Rover. Rokem výroby vozidla byl rok 2011 Smlouvu strany uzavřely v postavení podnikatelů. Vozidlo bylo dotaženo odtahovou službou v nepojízdném stavu. Na základě telefonátu jednatele žalované zaměstnanci žalobkyně panu [příjmení], tento po předání klíčů jednatelem žalované zařídil odtah do servisu žalobkyně. Pan [anonymizováno] rovněž hovořil s jednatelem žalované o nutnosti demontáže motoru pro zjištění důvodu nepojízdnosti vozidla. V servisu žalobkyně byla provedena diagnostika, demontáž motoru, olejové vany a karoserie za účelem zjištění důvodu nepojízdnosti vozidla. Tento postup byl před realizací oznámen svědkem [příjmení] jednateli žalované a ten s ním vyslovil souhlas. Cena demontáže motoru předmětného vozidla včetně vytvoření kalkulace opravy a příplatku za ztíženou demontáž byla stanovena v hodinových sazbách žalobkyně se slevou na částku 21 810 Kč. Žalovaná s ní byla seznámena až v průběhu uplatnění vzájemného návrhu v řízení zdejšího soudu vedeného pod sp. zn. [spisová značka] dne 3. 6. 2019.

5. Po provedeném dokazování, zjištění skutkového stavu, dospěl soud k následujícímu právnímu názoru o důvodnosti žalobního návrhu v celém rozsahu. Mezi účastníky tohoto řízení byla v postavení podnikatelů uzavřena ústní smlouva o dílo v souladu s ust. § 2586 z. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), jejímž předmětem byla diagnostika důvodu nepojízdnosti osobního automobilu ve vlastnictví žalované. Za účelem zjištění důvodu nepojízdnosti předmětného vozidla provedla žalobkyně jednak elektronickou diagnostiku důvodu nepojízdnosti a jednak demontáž motoru. Před provedením úkonu demontáže motoru byl tento postup konzultován zaměstnancem žalobkyně – p. [příjmení] s jednatelem žalované – p. [jméno], který postup odsouhlasil. Soud podotýká nad rámec, že stejný skutkový stav (odsouhlasení postupu žalobkyně) byl zjištěn i v řízení, které bylo vedeno u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka] a které bylo pravomocně skončeno. Předmětné vozidlo bylo vyrobeno v roce 2011 a žalovaná jej zakoupila po seznámení se s jeho stavem od žalobkyně jako vozidlo ojeté. Mezi stranami nebyla dohodnuta žádná záruka ze strany žalobkyně na předmět koupě. Rovněž z žádného zákonného ustanovení neplyne poskytnutí záruky. Bylo tedy na smluvní volnosti stran, že záruka poskytnuta nebyla a není tedy na místě, aby se žalovaná dovolávala své ochrany z titulu poskytnutí záruky za vady předmětu koupě, kdy koneckonců ani neuvedla, z čeho takové závěry dovozuje. Stejně tak není na místě, aby se žalovaná domáhala ochrany s odkazem na judikaturu Nejvyššího správního soudu – rozhodnutí sp. zn. 9AS8/ 2011 ze dne 4. 5. 2011, Ej 113/2006 či odborný článek z portálu e-právo ze dne 20. 7. 2011. Obě rozhodnutí, které žalovaná uplatnila ve své procesní obraně, jakož i předmětný článek, se vztahují na fyzické osoby v postavení spotřebitelů, kterým je poskytována vyšší míra ochrany plynoucí z jejich slabšího postavení v případě smluvního vztahu s podnikatelem. Takovýto vztah v řízení nebyl prokázán. Žalovaná je podnikatelem, obchodní korporací, a uvedená rozhodnutí nelze na její smluvní postavení z titulu smlouvy o dílo s žalobkyní vztáhnout. V řízení bylo prokázáno, že strany uzavřely smlouvu v postavení podnikatelů. Smlouvu o dílo strany uzavřely ústně a uzavřely ji bez určení ceny díla, což občanský zákoník připouští v ust. § 2586 odst.

2. Žalobkyně cenu určení důvodu nepojízdnosti vozidla s žalovanou zcela vědomě nedohodla, neboť důvodně předpokládala, že oprava vozidla proběhne v jejím servisu a následně bude vyúčtována žalované v kompletním vyúčtování ceny opravy vozidla. Mezi stranami však nedošlo k dohodě o způsobu opravy vozidla, kdy žalovaná nesouhlasila s výměnou motoru, a vozidlo bylo ze servisu žalované odtaženo v nepojízdném stavu. Žalobkyně však práce dle ústně uzavřené smlouvy o dílo provedla, tedy splnila své povinnosti ze smluvního vztahu, což koneckonců žalovaná ani nezpochybňovala (zpochybňovala pouze úplatnost tohoto úkonu) a je tak tedy na místě, aby jí žalovaná cenu díla uhradila. Žalovaná neuvedla žádný relevantní důvod pro svoji domněnku, že tyto práce žalobkyně provedla bezplatně. Cena díla byla stanovena v souladu s ceníkem žalobkyně a v souladu s normohodinami, které pro daný servisní úkon předpokládá výrobce vozidla. Skutečnost, že žalované byla poskytnuta sleva, vyplývá z rozhodnutí žalobkyně a její vlastní cenotvorbou, kterou jí nelze klást k tíži. Hodinová sazba, kterou žalobkyně vyúčtovala, není nikterak v rozporu s cenami jiných autorizovaných servisu, jak vyplynulo z dokazování a lze ji tedy vyhodnotit v souladu s ust. § 2586 odst. 2 o. z. jako cenu, která je srovnatelná za poskytnuté dílo při obdobných smluvních podmínkách. Z provedeného dokazování nevyplynulo, že by se daný servisní úkon vymykal z běžných servisních prací, které žalobkyně provádí, toto nebylo žádnou ze stran tvrzeno, proto soud dospěl k závěru o srovnatelnosti vyúčtované ceny i srovnatelných podmínkách, když pro srovnání byly provedeny důkazy ceníky rovněž autorizovaných servisů značky Land Rover. Na základě uvedeného tedy soud dospěl k závěru, že žalovaný nárok je po právu a žalobě v celém rozsahu vyhověl. Zároveň vzniklo žalobkyni právo na úhradu zákonného úroku z prodlení v souladu s ust. § 1970 o. z., a to ode dne následujícího po dni, kdy zástupci žalované byla doručena vzájemná žaloba, k čemuž dle obsahu spisu zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka] došlo dne 3. 6. 2019, 4. 6. 2019 je tak prvním dnem prokazatelného prodlení žalované s úhradou žalované částky.

6. Vzhledem k tomu, že žalobkyně byla v řízení zcela úspěšná, byla jí zároveň přiznána i částka ve výši 1 200 Kč představující náklady spojené s uplatněním pohledávky, s to v souladu s ustanovením § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť ve věci jde o vzájemný závazek podnikatelů.

7. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 ve spojení s ust. § 142a odst. 2 o. s. ř., kdy žalobkyně měla ve věci plný procesní úspěch, nárok byl uplatněn v podobě vzájemného návrhu v průběhu řízení, v čemž soud spatřuje důvody zvláštního zřetele a má za to, že žalobkyni náleží právo na náhradu nákladů řízení. V dané právní věci zástupce žalobce učinil v řízení celkem 5 úkonů právní služby (§ 11 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. - převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby – vzájemného návrhu, účast u jednání dne 28. 1. 2020 a 6. 10. 2020, sepis doplnění žaloby spolu s vyjádřením k podání žalované ze dne 27. 11. 2019). Za úkony dle § 11 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. náleží žalobkyni náhrada nákladů ve výši odměny za úkon právní služby, přičemž dle § 8 odst. 1 téže vyhlášky, platné ke dni rozhodnutí soudu, tarifní hodnotou je výše peněžitého plnění bez příslušenství, což v tomto případě odpovídá sazbě 1 980 Kč (§ 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb.), tj. celkem 9 900 Kč, plus DPH 21 % celkem 2 079 Kč dle ust. § 137 odst. 3 o. s. ř.. Dále soud žalobkyni přiznal také paušální náhradu hotových výdajů advokáta za 5 úkonů právní služby, vždy ve výši 300 Kč za jeden úkon právní služby, tj. celkem 1 500 Kč plus DPH 21 % celkem 315 Kč. Rovněž žalobkyně vyúčtovala a byla jí přiznána náhrada za promeškaný čas dle ust. § 14 odst. 2 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve výši 990 Kč plus DPH 21 % 208 Kč, a to za dostavení se k jednání dne 26. 5. 2020, které se nekonalo z důvodů na straně žalované a žalobkyně, o tom nebyla včas předem vyrozuměna. Dále soud žalobkyni jako součást nákladů řízení přiznal zaplacený soudní poplatek žalobcem ve výši 1 091 Kč, tj. na nákladech řízení celkem 16 083 Kč, kdy tyto náklady soud považuje za účelně vynaložené.

8. Dlužnou částku včetně příslušenství, jakož i náklady řízení, byla žalovaná zavázána zaplatit žalobkyni ve lhůtě podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., k náhradě nákladů řízení soud žalovanou zavázal k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř..