39 C 151/2025

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Lucií Dluhošovou ve věci žalobkyně: Česká republika - Úřad práce ČR, Krajská pobočka v Ostravě, kontaktní pracoviště Ostrava, IČO 72496991 sídlem třída 30. dubna 3130/2c, 701 60 Ostrava - Moravská Ostrava proti žalovaným:

1. Jméno žalované A , narozená Datum narození žalované A bytem Adresa žalované A 2. Jméno žalované B , narozený Datum narození žalované B bytem Adresa žalované A o výživné pro zletilého nezaopatřeného mladého dospělého, jemuž je vyplácen zaopatřovací příspěvek I. Žalovaná 1) je povinna s účinností od 1. 6. 2024 přispívat žalobkyni na výživu , jméno FO, , narozeného 3. 11. 2004, částku 500 Kč měsíčně k rukám žalobkyně, splatnou vždy do 1. dne v měsíci předem.II. Nedoplatek na výživném za období od 1. 6. 2024 do 30. 11. 2025 ve výši 9 000 Kč je žalovaná 1) povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.III. Žalovaný 2) je povinen s účinností od 1. 6. 2024 přispívat žalobkyni na výživu , jméno FO, , narozeného 3. 11. 2004, částku 500 Kč měsíčně k rukám žalobkyně, splatnou vždy do 1. dne v měsíci předem.IV. Nedoplatek na výživném za období od 1. 6. 2024 do 30. 11. 2025 ve výši 9 000 Kč je žalovaný 2) povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.V. Zamítá se žaloba, co do částky 1 500 Kč ohledně žalované 1) v části, v níž se žalobkyně po žalované 1) domáhá placení výživného na , jméno FO, od 1. 6. 2024, co do částky 1 500 Kč ohledně žalovaného 2) v části, v níž se žalobkyně po žalovaném 2) domáhá placení výživného na , jméno FO, od 1. 6. 2024.VI. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou domáhá toho, aby soud stanovil žalovaným výživné na mladého dospělého , jméno FO, , narozeného 3. 11. 2004, který je synem žalovaných a jemuž byl rozhodnutím žalobkyně přiznán opakující se zaopatřovací příspěvek ode dne 1. 6. 2024 ve výši 17 250 Kč měsíčně. Z toho důvodu přešel nárok na výživné pro jmenovaného mladého dospělého na Českou republiku. Pokud jde o výši výživného, žalobkyně uvedla, že matka pobírá příspěvek na bydlení ve výši 14 344 Kč, dávky o pomoci v hmotné nouzi – příspěvek na živobytí ve výši 6 144 Kč, příspěvek na živobytí ve výši 3 800 Kč vyplácený formou typizovaných poukázek na nákup zboží, dále pobírá dávku na bydlení ve výši 50 Kč. Matka je posuzována s p. , jméno FO, a nemá další vyživovací povinnosti. Matka nemá žádné pracovní omezení a v případě zájmu o práci by podle názoru žalobkyně byla schopna dosahovat výdělku alespoň na úrovni minimální mzdy, která byla nařízením vlády pro rok 2024 stanovena částkou 18 900 Kč a pro rok 2025 částkou 20 800 Kč. Otce dle tvrzení žalobkyně nemá další vyživovací povinnost, od 31. 7. 2023 byl veden v evidenci uchazečů o zaměstnání bez nároku na podporu v nezaměstnanosti. Aktuálně pobírá příspěvek na živobytí ve výši 4 280 Kč, který je vyplácen formou typizovaných poukázek na nákup zboží, a doplatek na bydlení ve výši 6 500 Kč. Žalobkyně se domnívá, že matce, stejně tak i otci, by mělo být stanoveno výživné ve výši 2 000 Kč měsíčně, neboť nic nebrání žalovaným, aby si našli zaměstnání, ve kterém by mohli dosahovat alespoň minimální mzdy. Po provedeném dokazování žalobkyně osudu navrhla stanovení výživného ve výši 500 až 1 000 Kč pro každého z rodičů, přesnou částku ponechala na uvážení soudu.

2. Žalovaná 1) se ve věci vyjádřila tak, že je pravdou, že pobírá výše uvedené příspěvky, avšak z nich hradí nájemné, které převyšuje poskytovaný příspěvek. Ve společné domácnosti hospodaří s částkou 9 000 Kč na měsíc včetně stravenek pro 2 osoby, kdy oba mají dietní omezení. Žalovaná 1) je invalidní v I. stupni bez nároku na výplatu důchodu. Uvedla, že není schopna si zvýšit příjem vlastní cestou. Přiznala, že je kuřačka. Se synem se stýká, syn bydlí u její matky, občas mu finančně něčím přispěje, když má zrovna peníze. Požadované výživné ve výši 2 000 Kč měsíčně, považuje za likvidační.

3. Žalovaný 2) uvedl, že pobírá dávky v hmotné nouzi ve výši 4 280 Kč měsíčně a doplatek na bydlení 6 500 Kč, přičemž doplatek na bydlení je zasílaný přímo ubytovně, dávky dostává v poukázkách, za které si kupuje jídlo a léky. Poukazuje na svůj špatný zdravotní stav a vyšší věk. V minulosti si přivydělával jako ostraha, ale pouze na dohodu o provedení práce okolo 2 000 Kč měsíčně. Nyní kvůli nemocem nepracuje. Občas kouří elektronickou cigaretu, od doby, co je nemocný nepije. Se synem se nestýká. Navrhuje žalobu zamítnout.

4. Ke zjištění skutkového stavu soud provedl tyto listinné důkazy, ze kterých učinil následující skutková zjištění:- Z rozhodnutí , právnická osoba, – Krajská pobočka v , adresa, , kontaktní pracoviště , adresa, ze dne 24. 6. 2024, č. j. 573029/24/OT bylo zjištěno, že , jméno FO, , nar. 3. 11. 2004 byla přiznána dávka zaopatřovacího příspěvku opakujícího ve výši 17 250 Kč měsíčně od 1. 6. 2024.- Z potvrzení o studiu ze dne 13. 9. 2024 bylo zjištěno, že , jméno FO, je studentem prezenčního studia Ostravské univerzity, Přírodovědecké fakulty.- Ze sdělení Ostravské univerzity, Přírodovědecké fakulty soud ze dne 2. 6. 2025 zjistil, že , jméno FO, je studentem prvního ročníku prezenčního bakalářského studia Přírodovědecké fakulty, Ostravské univerzity od 13. 9. 2024 a již měl splněny podmínky pro postup do druhého ročníku studia.- Ze sdělení Územní správy sociálního zabezpečení pro Moravskoslezský a Olomoucký kraj ze dne 27. 5. 2025 bylo zjištěno, že žalovaný 2) je v evidenci registru pojištěnců z titulu zaměstnání u zaměstnavatelů od 1. 10. 2024 do 30. 11. 2024, od 1. 12. 2024 do 31. 12. 2024 u , právnická osoba, , od 1. 1. 2025 do 31. 3. 2025 u , jméno FO, , právnická osoba, . a od 1. 1. 2025 do současnosti u , právnická osoba, Není veden jako OSVČ. Žalovaný 2) nepobíral dávky nemocenského pojištění a není v evidenci poživatelů důchodu. Žalovaná 1) nepobírala dávky nemocenského pojištění a není v evidenci poživatelů důchodu, není v evidenci registru pojištěnců z titulu zaměstnání u zaměstnavatele a není vedena jako OSVČ.- Ze zprávy Úřadu práce ČR – krajská pobočka v , adresa, , kontaktní pracoviště , adresa, ze dne 19. 5. 2025 na žalovanou 1) bylo zjištěno, že k tomuto datu je žalovaná 1) příjemkyní dávky státní sociální podpory - příspěvek na bydlení ve výši 14 680 Kč, dávek pomoci v hmotné nouzi - příspěvek na živobytí ve výši 6 144 Kč, vyplaceno poštovní poukázkou, příspěvek na živobytí ve výši 3 800 Kč, vyplaceno pokladnou, doplatek na bydlení ve výši 50 Kč.- Ze zprávy Úřadu práce ČR – krajská pobočka v , adresa, , kontaktní pracoviště , adresa, ze dne 19. 5. 2025 týkající se žalovaného 2) bylo zjištěno, že k tomuto datu je žalovaný 2) příjemce dávek pomoci v hmotné nouzi - příspěvek na živobytí ve výši 4 280 Kč, doplatek na bydlení ve výši 6 500 Kč.- Z posudku o invaliditě čj. LPS/2024/4728-OV_CSSZ ze dne 16. 8. 2024 k posouzení zdravotního stavu žalované 1) soud zjistil, že se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav – o invaliditu I. stupně, kdy z tohoto důvodu poklesla pracovní schopnost o 40 % a je schopna vykonávat výdělečnou činnost jen s podstatně menšími nároky na tělesné schopnosti.- Z lékařských zpráv z kardiologie soud zjistil, že žalovaný 2) je pravidelně sledován na kardiologii.- Z propouštěcí zprávy z kardiologie soud zjistil, že žalovaný 2) byl hospitalizovaný od 14. 3. 2024 do 16. 3. 2024, kdy mu byl činěn zákrok digitální subtrakční angiografie dolní končetiny, zobrazovací vyšetření cévního systému kontrastní látkou.- Z dohody o provedení práce ze dne 1. 1. 2025, soud zjistil, že u společnosti , právnická osoba, vykonával činnost jako strážný do 31. 3. 2025 za odměnu 125 Kč na hodinu.

5. Soud dále provedl důkaz spisem Okresního soudu v , adresa, , sp. zn. , spisová značka, ve věci , jméno FO, , nar. 3. 11. 2004, ze kterého bylo zjištěno, že žalovaní jsou jeho rodiče (zjištěno z rodného listu mladého dospělého), přičemž , jméno FO, byla nařízena ústavní výchova, která byla prodlužována do doby jeho zletilosti (viz rozsudky o nařízení, resp. prodloužení ústavní výchovy). Výživné rodičům nebylo stanoveno s ohledem na jejich majetkové poměry, viz rozsudek ze dne 11. 4. 2011, č.j. P 876/2007-87, 47 P a Nc 29/2011.

6. Z ostatních listinných důkazů soud nezjistil žádné pro věc relevantní skutečnosti.

7. Z účastnického výslechu žalované 1) soud zjistil uvedené skutečnosti výše, kdy žalovaná 1) nesouhlasí s tím, aby jí byla stanovena povinnosti přispívat na výživu, neboť to nemá z čeho hradit. Není schopna s ohledem na svůj zdravotní stav si ničeho přivydělat. Synovi občas výjimečně finančně přispěje (na narozeniny, na Vánoce), když má zrovna z čeho.

8. Z účastnického výslechu žalovaného 2) soud zjistil, že žalovaný 2) ukončil práci (dělal vrátného) z důvodu své nemoci a nyní se do ní nemůže vrátit, neboť zaměstnavatel skončil. Bude si žádat o důchod. Na výživné pro syna není schopen přispívat ničeho, neboť nemá z čeho.

9. Na základě výše provedených důkazů soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: Žalovaní jsou rodiče , jméno FO, , kterému v době jeho nezletilosti byla nařízena ústavní výchova, která byla prodlužována až do jeho zletilosti. Žalobkyně vyplácí od 1. 6. 2024 , jméno FO, částku 17 250 Kč, jako opakující se dávku zaopatřovacího příspěvku. , jméno FO, je studentem druhého ročníku vysoké školy, kterou studuje prezenčně. Příjem žalované 1) je 24 644 Kč z dávek státní sociální podpory a dávek pomoci v hmotné nouzi. Výdaje žalované 1) spolu s jejím druhem hradí nájem ve výši 14 470 Kč a zálohy na elektřinu ve výši 900 Kč. Zbývá jim pro 2 osoby 9 000 Kč, kdy oba mají dietní stravování. Žádnou další vyživovací povinnost žalovaná 1) nemá, byla uznána invalidní v I. stupni, kdy pracovní schopnost jí byla snížena o 40 %. Žalovaný 2) vykazuje příjem z dávek pomoci v hmotné nouzi 4 280 Kč, doplatek na bydlení ve výši 6 500 Kč je hrazen přímo ubytovně. Nyní si nepřivydělává, v minulosti byl schopen si přivydělat jako strážný cca 2 000 Kč měsíčně.

10. Zjištěný skutkový stav soud po právní stránce hodnotil podle následujících ustanovení.Podle § 910 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), mají předci a potomci vzájemnou vyživovací povinnost.Podle § 911 o. z. lze výživné přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.Podle § 913 odst. 1 o. z. jsou pro určení rozsahu výživného rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného.Podle § 50u odst. 1 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, platí, že náleží-li mladému dospělému zaopatřovací příspěvek podle § 50b odst. 1, přechází právo mladého dospělého na výživné na Českou republiku. Je-li výživné vyšší než zaopatřovací příspěvek, náleží rozdíl mladému dospělému.Podle odst. 2 citovaného ustanovení platí, že je-li mladému dospělému přiznán a vyplácen zaopatřovací příspěvek podle § 50b, podá krajská pobočka Úřadu práce, která poskytuje zaopatřovací příspěvek, návrh soudu na stanovení výživného pro tohoto mladého dospělého, nebylo-li stanoveno nebo vykonatelně ujednáno dříve anebo neexistuje-li soudem neschválená dohoda o výši výživného. Pokud povinná fyzická osoba neplatí stanovené nebo vykonatelně ujednané výživné, podá krajská pobočka Úřadu práce návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuce.

11. Na základě skutkových zjištění rozvedených shora soud učinil závěr, že základ žalobního nároku je důvodný. Je skutečností, že mladistvý dospělý , jméno FO, je synem žalovaných a pobírá v souvislosti s ukončením jeho ústavní výchovy opakující se zaopatřovací příspěvek od Úřadu práce. Mladistvý dospělý studuje řádně vysokou školu a není tedy schopen se sám živit. Žalovaní coby jeho rodiče mají vůči němu stále vyživovací povinnost. Jmenovanému je vyplácen příspěvek od Úřadu práce podle § 50b a násl. zákona o sociálně-právní ochraně dětí, přechází podle § 50u citovaného zákona právo mladého dospělého na výživné na Českou republiku. V takovém případě je krajská pobočka Úřadu práce, která poskytuje zaopatřovací příspěvek, povinna podat návrh soudu na stanovení výživného pro tohoto mladého dospělého. Právo žalobkyně na výživné tak nepochybně dáno je.

12. Co se týče stanovení výše výživného, vycházel soud z ustanovení občanského zákoníku (§ 913 odst. 1 o. z.), tj. ze schopností, možností a majetkových poměrů povinných (žalovaných). Soud zejména zohlednil omezené výdělkové možnosti obou žalovaných vyplývající z jejich špatného zdravotního stavu. Na druhou stranu však rovněž zohlednil, že žalovaní nemají vyživovací povinnost vůči žádné jiné osobě, a že by byli schopni si i s ohledem na svůj zdravotní stav určitou částku přivydělat, případně se uskromnit zejména, co se týče požívání návykových látek (cigaret, alkoholu).

13. Po zvážení všech shora uvedených skutečností, soud zavázal žalovanou 1) k příspěvku na výživné ve výši 500 Kč měsíčně a žalovaného 2) rovněž ve výši 500 Kč měsíčně. Výživné , právnická osoba, lze přiznat i za dobu nejdéle tří let zpět od zahájení řízení podle ustanovení § 922 odst. 1 o. z., přičemž žalobkyně toto požadovala od 1. 6. 2024, kdy začala zaopatřovací příspěvek vyplácet. Soud je přesvědčen, že žalovaní jsou povinni a zejména také schopni podílet se na výživě svého syna alespoň v této relativně symbolické částce, která ani zdaleka výši vyplaceného příspěvku nepokryje. Dlužné výživné za období 1. 6. 2024 do 31. 11. 2025, tj. za 18 měsíců činí ve vztahu k žalované 1) částku 9 000 Kč a stejně tak ve vztahu k žalovanému 2) částku 9 000 Kč.

14. Lhůtu k plnění nedoplatku na výživném soud stanovil podle § 160 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. s. ř.“), když o plnění ve splátkách žalovaní soud nepožádali. To však nebrání žalovaným domluvit se se žalobkyní na plnění dluhu ve splátkách podle splátkového kalendáře.

15. Ve zbývající části žaloby, co do úhrady výživného ve výši 1 500 Kč měsíčně od 1. 6. 2024 pro žalovanou 1) a stejně tak žalovaného 2) neshledal soud žalobu důvodnou, proto jí soud v této části zamítl, čemuž odpovídá výrok V. tohoto rozsudku.

16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť v řízení byli převážně úspěšní žalovaní, kteří náhradu nákladů řízení nepožadovali.