39 C 2/2026

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Lucií Dluhošovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o 533 524,24 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 532 024,24 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 32 237,10 Kč, kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 5 098,57 Kč, úrokem ve výši 4,99 % ročně z částky 532 024,24 Kč od 1. 8. 2025 do zaplacení, úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 532 024,24 Kč od 1. 8. 2025 do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 500 Kč, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 21 792 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky v celkové výši 532 024,24 Kč s příslušenstvím z titulu, že dne 7. 5. 2019 uzavřela s žalovanou smlouvu o úvěru ze stavebního spoření číslo , hodnota, (, Anonymizováno, ), ve které se žalovaná zavázala v případě překlenovacího úvěru splácet úroky z úvěru v pravidelných měsíčních splátkách, v měsíčních splátkách splácet jistinu úvěru a úroky až do úplného splacení, ve výších dle shora uvedené úvěrové smlouvy. Žalobkyně na základě úvěrové smlouvy a pokynu žalované vyplatila v květnu a červnu 2019 celkem 730 000 Kč, čímž byl úvěr zcela vyčerpán. Od následujícího měsíce měla žalovaná začít řádně splácet sjednané splátky, což však neučinila, posledně řádně uhrazená splátka byla splatná dne 20. 1. 2025. Přes opakované výzvy žalobkyně dlužné částky neuhradila. Žalovaná byla opakovaně upomínána, aby uhradila dluh vyplývající z výše uvedené úvěrové smlouvy, což se nestalo, proto žalobkyně odstoupila k 30. 6. 2025 od úvěrové smlouvy. Dlužná částka se skládá z nesplacené jistiny úvěru ve výši 532 024,24 Kč, úroků z úvěru ve výši 32 237,10 Kč, úroků z prodlení ve výši 5 098,57 Kč, poplatků ve výši 1 500 Kč.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.

3. Se souhlasem účastníků rozhodl soud ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů.

4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé:

5. Ze Smlouvy o úvěru , Anonymizováno, soud zjistil, že žalobkyně se dne 7. 5. 2019 zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 730 000 Kč a žalovaná se zavázala finanční prostředky vrátit v pravidelných měsíčních splátkách po 5 785,58 Kč nejpozději k 25. dni v měsíci. V první fázi až do přidělení cílové částky byl žalovaný zavázán hradit žalobkyni měsíční splátku úroků ve výši 3 035,58 Kč a dále měsíční vklad stavebního spoření 2 750 Kč. Mezi účastníky byla sjednána úroková sazba ve výši 4,99 % ročně. Úvěr byl žalované poskytnut za účelem splacení úvěru/půjčky, změna/ údržba stavby/udržovací práce. Součástí smlouvy byly Všeobecné úvěrové podmínky a Sazebník úhrad žalobkyně. Z Všeobecných úvěrových podmínek soud zjistil, že žalobkyně je oprávněna od smlouvy odstoupit či okamžitě zesplatnit úvěr, je-li žalovaná v prodlení se splácením více než dvou splátek úvěru nebo je v prodlení s úhradou jakékoliv dlužné částky po dobu delší než 3 měsíce.

6. Ze Sazebníku úhrad soud zjistil, že poplatek za vedení a správu účtu stavebního spoření činí 300 Kč/ročně a poplatek za druhou nebo další upomínku činí 500 Kč.

7. Z Žádostí o výplatu soud zjistil, že žalovaná dne 27. 5. 2019 požádala žalobkyni o vyplacení úvěru v částce 471 671,04 Kč. Žádost byla žalovanou podepsána.

8. Z Oznámení o čerpání úvěru soud zjistil, že žalobkyně dne 29. 5. 2019 oznámila žalované, že ke dni 15. 4. 2019 poukázala žalované na bankovní účet č. , č. účtu, částku 471 671,04 Kč.

9. Z Žádostí o výplatu soud zjistil, že žalovaná dne 17. 6. 2019 požádala žalobkyni o vyplacení úvěru ve zbývající částce na účet č. , č. účtu, . Žádost byla žalovanou podepsána.

10. Z Oznámení o čerpání úvěru soud zjistil, že žalobkyně dne 18. 6. 2019 oznámila žalované, že ke dni 18. 6. 2019 poukázala žalované na bankovní účet č. , č. účtu, částku 258 263,57 Kč.

11. Z Výpisů z úvěrového účtu soud zjistil, že žalobkyně dne 29. 5. 2019 poukázala na bankovní účet č. , č. účtu, částku 471 671,04 Kč, dne 18. 6. 2019 na účet č. , č. účtu, částku 258 263,57 Kč. Z těchto listin se dále podrobně podává průběh splácení úvěru ze strany žalované.

12. Z Poslední výzvy k úhradě dlužných částek před odstoupením soud zjistil, že dne 1. 6. 2025, dopis dle doručenky podán na poštu dne 4. 6. 2025, žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě nedoplatku v celkové výši 28 927,90 Kč nejpozději do 30. 6. 2025. V případě, že tato částka nebude uhrazena do stanoveného termínu, tak tímto žalobkyně odstupuje od úvěrové smlouvy z titulu porušení smluvních podmínek.

13. Z listiny Stav pohledávky soud zjistil, že obsahuje rozpis jednotlivých položek dluhu k 31. 7. 2025 uvádí, že celková dlužná částka 570 859,91 Kč se skládá z jistiny 532 024,24 Kč, k níž se připočítávají úroky ve výši 32 237,10 Kč, dále poplatky 1 500 Kč a také sankční úroky 5 098,57 Kč.

14. Z Žádosti o úvěr fyzické osoby soud zjistil, že žalovaná dne 23. 4. 2019 požádala žalobkyni o poskytnutí překlenovacího úvěru za účelem splacení úvěru/půjčky ve výši 730 000 Kč. Žalovaná v žádosti uvedla, že je svobodná, bydlí v družstevním bytě a jako nejvyšší dosažené vzdělání žalovaná uvedla středoškolské s maturitou. Žalovaná doplnila, že je zaměstnána v soukromém sektoru od května 2011 jako obsluha strojů a zařízení. Žalovaná prohlásila, že u ní není zahájena žádná exekuce. Jako svůj měsíční příjem uvedla 19 500 Kč.

15. Z potvrzení o výši pracovního příjmu soud zjistil, že čistá mzda žalované v měsíci lednu 2019 činila částku 21 598 Kč, v únoru 2019 částku 19 498 Kč, v březnu 2019 částku 21 029 Kč.

16. Zjištěný závazkový vztah mezi žalobkyní a žalovanou soud právně kvalifikuje podle ustanovení § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále také jen „o. z.“), upravujících smlouvu o úvěru, protože zjištěná smlouva obsahuje podstatné náležitosti tohoto smluvního typu. Dále je třeba zdůraznit, že zatímco žalobkyně podniká mimo jiné v oblasti poskytování úvěrů a smlouvu nepochybně uzavírala v rámci své podnikatelské činnosti, tak žalovaná na rozdíl od žalobkyně smlouvu v postavení podnikatele neuzavírala, a proto je třeba na smluvní vztah aplikovat také ustanovení spotřebitelského práva, zejména zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále také jen ZoSÚ).

17. Soud předně konstatuje, že žalobkyně dostála svým povinnostem ve smyslu ustanovení § 86 ZoSÚ, když před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru dostatečně posoudila úvěruschopnost žalované na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalované, které si také aktivně ověřila z předloženého potvrzení o výši pracovního příjmu.

18. Po právní stránce posoudil soud vztah mezi žalobkyní a žalovanou jako platně uzavřenou smlouvu o úvěru podle ustanovení § 2395 a násl. o. z., kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky a žalovaná se zavázala tyto peněžní prostředky žalobkyni vrátit včetně úroků a souvisejících poplatků za poskytnuté služby. Žalobkyně svou povinnost poskytnout žalované úvěr splnila a poskytla žalované podle jeho pokynů částku 471 671,04 Kč a 258 263,57 Kč na jí sdělené bankovní účty. Žalovaná však porušila smlouvu tím, že řádně nesplácela předepsané splátky ve výši a termínu podle úvěrové smlouvy. Bylo prokázáno, že ke dni 31. 5. 2025 byla žalovaná v prodlení s úhradou pěti měsíčních splátek po 5 785,58 Kč v celkové výši 28 927,90 Kč (tj. za leden 2025, únor 2025, březen 2025, duben 2025, květen 2025). Prodlení žalované založilo právo žalobkyně zesplatnit celý poskytnutý úvěr. Žalobkyně proto důvodně a v souladu s příslušným článkem smlouvy a úvěrových podmínek zesplatnila ke dni 30. 6. 2025 celý úvěr.

19. Soud žalobě vyhověl co do dlužné jistiny v částce jistiny úvěru ve výši 532 024,24 Kč, úroků z úvěru ve výši 32 237,10 Kč, úroků z prodlení ve výši 5 098,57 Kč, poplatků ve výši 1 500 Kč. Soud dále přiznal žalobkyni smluvní úrok ve výši 4,99 % ročně z nesplacené jistiny 532 024,24 Kč od 1. 8. 2025 do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 11,5 % ročně z nesplacené jistiny 532 024,24 Kč od 1. 8. 2025 do zaplacení. Právo žalobkyně na zaplacení všech těchto nároků včetně smluvních úroků se podává z ustanovení § 2395 a násl. o. z. a právo na zaplacení úroků z prodlení se pak podává z ustanovení § 1970 o. z.

20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 21 792 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 21 342 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s ustanovením § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) per analogiam, jenž stanoví výši náhrady hotových výdajů à 450 Kč za jeden úkon (podání žaloby). K užití advokátního tarifu namísto ustanovení § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. přistoupil soud z důvodu zachování rovnosti účastníků (zastoupených a nezastoupených) ve smyslu čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod. Protože advokátní tarif od 1. 1. 2025 stanoví paušál 450 Kč, nelze nezastoupenému účastníkovi přiznat za stejné výdaje jen 300 Kč. Ustanovení § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. je proto neaplikovatelné a je nutné použít analogicky ustanovení § 13 odst. 4 advokátního tarifu a přiznat nezastoupenému účastníkovi stejnou náhradu jako zastoupenému (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 18. 11. 2025, sp. zn. , spisová značka, ).

21. Lhůtu k plnění soud stanovil v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., tedy v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, když pro stanovení lhůty odlišné soud neshledal žádného důvodu.