39 C 485/2025

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Lucií Dluhošovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o 33 023 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 20 000 Kč od 28. 3. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, jíž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 10 523 Kč, úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 25 200 Kč od 15. 6. 2024 do 27. 3. 2025, úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 5 200 Kč od 28. 3. 2025 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 2,75 % ročně z částky 20 000 Kč od 28. 3. 2025 do zaplacení, nákladů spojených s uplatněním pohledávky v částce 2 500 Kč, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 667,92 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 33 023 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 17. 3. 2024 uzavřela s žalovanou smlouvu o zápůjčce (dále jen „smlouva“), a to prostřednictvím své webové stránky www.coolcredit.cz, když žalovaná po přečtení nabídky na uzavření smlouvy nastavila její vlastní parametry (splatnost a výši zápůjčky), vyplnila žádost o poskytnutí zápůjčky, v níž uvedla své osobní údaje, následně odsouhlasila smlouvu i obchodní podmínky žalobkyně. Téhož dne pak byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč převodem na účet č. , č. účtu, . Poskytnutou částku ve výši 20 000 Kč se žalovaná zavázala splatit spolu s poplatkem v celkové výši 5 200 Kč za poskytnutí zápůjčky do 14. 6. 2024. Žalovaná na svůj dluh neuhradila ke dni podání žaloby ničeho. Dále žalobkyně popsala proces uzavření smlouvy s odkazem na relevantní právní úpravu a způsob ověření totožnosti žalované s tím, že smlouva byla podepsána elektronicky, a to pinem zaslaným na telefonní číslo , tel. číslo, žalovanou, následně jí byla smlouva včetně obchodních podmínek zaslána na její e-mail. Žalobkyně uvedla, jakým způsobem před uzavřením smlouvy zkoumala úvěruschopnost žalované. V důsledku prodlení žalované tak žalobkyně požadovala vedle dlužné jistiny a poplatku rovněž úrok z prodlení a účelně vynaložené náklady za zaslané upomínky dle smlouvy v celkové částce 2 500 Kč, dále smluvní pokutu dle čl. 2.3 smlouvy ve výši 0,10 % denně z dlužné částky (jistiny) od 9. 7. 2024 do dno vyhotovení návrhu. Žalobkyně požadovala, aby soud, pokud neuzná její nárok ze smlouvy o zápůjčce, posoudil požadovanou část jistiny jako bezdůvodné obohacení, protože dlužná částka 20 000 Kč byla převedena na účet žalované, která se tak na její úkor obohatila.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Se souhlasem účastníků rozhodl soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů.

4. Z předložených důkazů vzal soud za prokázáno:- z listiny označené Smlouva o zápůjčce ze dne 17. 3. 2024 včetně Všeobecných obchodních podmínek žalobkyně (dále též jen „VOP“), že jako smluvní strany jsou v této označeny žalobkyně jako věřitel a žalovaná jako klient, předmětem smlouvy je závazek věřitele, že poskytne klientovi bezúčelovou a bezhotovostní zápůjčku převodem na účet č. , č. účtu, , a to ve výši 20 000 Kč s tím, že žalovaná se zavázala vrátit zápůjčku spolu s poplatkem za její poskytnutí ve výši 5 200 Kč, tj. celkem 25 200 Kč do 14. 6. 2024. Smlouva i VOP jsou opatřeny podpisy za žalobkyni, nejsou opatřeny podpisem žalované pouze zadaným PIN KÓDEM.- ze sdělení společnosti , právnická osoba, . ze dne 15. 1. 2026, že majitelem a disponentem účtu č. , č. účtu, je žalovaná a dne 17. 3. 2024 je evidována příchozí platba od žalobkyně v částce 20 000 Kč.- z předžalobní výzvy ze dne 19. 3. 2025 včetně podacího lístku, že žalovaná byla zástupkyní žalobkyně vyzvána k úhradě dlužné částky v celkové výši 30 355 Kč do tří dnů na označený účet, výzva byla téhož dne zaslána žalované.

5. Soud na základě provedeného dokazování dospěl k tomuto podstatnému skutkovému závěru. Žalobkyně dne 17. 3. 2024 poskytla žalované peněžní prostředky v celkové výši 20 000 Kč, a to bezhotovostním převodem na účet č. , č. účtu, , jehož je žalovaná majitelkou. Žalobkyně prostřednictvím zástupkyně dne 19. 3. 2025 vyzvala žalovanou k zaplacení žalobou požadované částky nejpozději do tří dnů na označený účet, téhož dne byla výzva zaslána na adresu žalované. Dosud však ze strany žalované nebylo ničeho zaplaceno.

6. Podle § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

7. Podle § 562 odst. 1 o. z., je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.

8. Dle § 2991 odst. 1, 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

9. Dle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

10. Po právním posouzení shora uvedených zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná co do části. Soud předně konstatuje, že v řízení nevzal za prokázáno, že by mezi žalobkyní jako zapůjčitelem a žalovanou jako vydlužitelem byla platně uzavřena smlouva o zápůjčce tvrzeného obsahu. Žalobkyně sice předložila k důkazu listiny nadepsané jako „Smlouva o zápůjčce“ a „Všeobecné obchodní podmínky“, nicméně tyto nebyly opatřeny podpisy obou smluvních stran, resp. obsahují podpisy pouze osob jednajících za žalobkyni. Z označených listin tak nelze dovodit, že by došlo k uzavření smlouvy s žalovanou, potažmo že by žalovaná v těchto listinách projevila svou vůli uzavřít závazek pomocí prostředků komunikace na dálku ve smyslu § 562 odst. 1 o. z.

11. Žalobkyně tvrdila, že předmětná smlouva byla uzavřena s žalovanou elektronicky. Podle zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru v elektronické transakce, v němž jsou zakotveny požadavky na elektronický podpis, lze k podepisování elektronickým podpisem použít kvalifikovaný elektronický podpis (srov. § 5), uznávaný elektronický podpis (srov. § 6), nebo případně jiný typ elektronického podpisu (srov. § 7), tj. všechny typy elektronických podpisů, které zná nařízení eIDAS (nařízení EU č. 910/2014). Podle legální definice elektronického podpisu uvedené v čl. 3 bodu 10 nařízení eIDAS lze za elektronický podpis považovat jakákoliv data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání. Přestože elektronický podpis je vymezen velmi široce, žádnou z výše uvedených forem podpisu předmětná smlouva neobsahuje. Nedodržení písemné formy nemá za následek neplatnost smlouvy, nicméně z předmětné smlouvy se uzavření smlouvy žalovanou nepodává a v řízení nebylo prokázáno, že by text této listiny odpovídal projevu vůle žalované.

12. Smlouva o zápůjčce nebyla opatřena podpisy smluvních stran ani žádným jiným prostředkem způsobilým tento podpis nahradit. Nebylo prokázáno, že by žalovaná projevila vůli být uvedenými ujednáními a podmínkami vázána. Obecně smlouva o úvěru nemusí být uzavřena písemně, může být uzavřena i za využití prostředků komunikace na dálku (např. internet), v takovém případě však musí být jednoznačně prokázáno, že k uzavření smlouvy o úvěru mezi konkrétními účastníky skutečně došlo. K platnému uzavření smlouvy je přípustné použít i jiné prostředky než vlastnoruční podpis, musí z nich však jednoznačně vyplývat, že účastník projevil vůli kontrakt uzavřít. Ze strany žalobkyně ani nebylo tvrzeno, jak k uzavření smlouvy došlo, jakým způsobem ji žalovaná elektronicky podepsala, když toto není seznatelné ani z předložené listiny (za takový důkaz soud nemůže považovat ani verifikační platbu na účet žalobkyně). Žalobkyně rovněž neprokázala, že by ověřila totožnost žalované (toto žalobkyně ani netvrdila), nedošlo tedy k jednoznačnému ověření identity žalované. Dokument neobsahuje elektronický podpis (žádný z typů elektronického podpisu) ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES. (Nařízení eIDAS) a zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, ve znění pozdějších předpisů. Nebylo tedy prokázáno tvrzení žalobkyně, že byla uzavřena smlouva o zápůjčce.

13. Nadto soud nevzal ani za prokázáno, že by žalobkyně při uzavření smlouvy řádně zkoumala schopnost žalované předmětnou zápůjčku splácet, a to jak její příjmovou, tak výdajovou stránku v kontextu konkrétních osobních poměrů žalované. Z předložených listin žalobkyní k poměrům žalované nebylo zjištěno ničeho.

14. Bylo však zjištěno, že žalobkyně poskytla žalované plnění bez prokázaného důvodu, a to částku v celkové výši 20 000 Kč. Soud proto dospěl k závěru, že žalobkyně má v souladu s § 2991 a § 2993 o. z., právo na vrácení všeho, co bez právního důvodu poskytla žalované s tím, že žalovaná dosud dle tvrzení žalobkyně ničeho nevrátila. Soud tak shledal žalobu důvodnou co do částky 20 000 Kč, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

15. Vzhledem k tomu, že žalovaná se dostala do prodlení s plněním peněžitého závazku, žalobkyně má rovněž právo na úrok z prodlení podle § 1968 a § 1970 o. z. za dobu od 28. 3. 2025 do zaplacení. Splatnost nebyla sjednána (s ohledem na absenci platně uzavřené smlouvy), žalovaná tak byla podle 1958 odst. 2 o. z. povinna dlužnou částku zaplatit k výzvě žalobkyně. Žalovaná byla prokazatelně vyzvána k úhradě dne 19. 3. 2025, přičemž výzva jí byla ve smyslu § 573 o. z. doručena dne 24. 3. 2025 s lhůtou k plnění do tří dnů, tj. do 27. 3. 2025, od 28. 3. 2025 je tak žalovaná v prodlení s úhradou dané částky. Úrok z prodlení byl soudem přiznán v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. s tím, že v první polovině roku 2025 činil 12 %.

16. Ve zbývajícím rozsahu (výrok II.) soud poté žalobu s ohledem na výše uvedené závěry jako nedůvodnou zamítl.

17. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř. a vyplývá z poměru procesního (ne)úspěchu žalobkyně a žalované. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 33 023 Kč, úspěšná byla co do částky 20 000 Kč, celkový úspěch žalobkyně tak představuje 61 % a neúspěch 39 %. Na náhradě nákladů řízení tak soud žalobkyni přiznal 22 % nákladů řízení, které jí vznikly. Náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 1 221 Kč, odměna zástupce za 3 úkony právní služby po 400 Kč (za přípravu a převzetí věci, předžalobní výzvu, sepis žaloby) dle § 11 odst. 1 ve spojení s § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „vyhláška“), ve znění účinném od 1. 1. 2025, tj. 1 200 Kč, dále náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč (tj. 3 x 100 Kč) dle § 14b odst. 6 písm. a) vyhlášky, navýšeno o 21 % DPH k odměně a náhradě hotových výdajů ve výši 315 Kč dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Náklady řízení tak činí částku 3 036 Kč, z níž náleží žalobkyni 22 %, což představuje částku 667,92 Kč, jíž je žalovaná povinna zaplatit k rukám zástupkyně žalobkyně podle § 149 odst. 1 o. s. ř.

18. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř., a sice do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.