39 C 84/2026

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Lucií Dluhošovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 36 082 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 22 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 22 000 Kč od 15. 8. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, jíž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 14 082 Kč, úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 28 792 Kč od 9. 9. 2024 do 14. 8. 2025, úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 6 792 Kč od 15. 8. 2025 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 1,25 % ročně z částky 22 000 Kč od 15. 8. 2025 do zaplacení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky v částce 2 000 Kč, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 426,72 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 38 082 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 9. 8. 2024 uzavřela s žalovaným smlouvu o zápůjčce, a to prostřednictvím své webové stránky www.coolcredit.cz, když žalovaný po přečtení nabídky na uzavření smlouvy nastavil její parametry, vyplnil žádost o poskytnutí zápůjčky, uvedl své osobní údaje a následně odsouhlasil smlouvu i obchodní podmínky žalobkyně. Téhož dne měly být žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 22 000 Kč převodem na účet č. č. účtu. Žalovaný se měl zavázat vrátit žalobkyni poskytnutou částku spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 6 792 Kč, tj. celkem 28 792 Kč, nejpozději do 8. 9. 2024. Žalobkyně dále požadovala zákonný úrok z prodlení z částky 28 792 Kč od 9. 9. 2024 do zaplacení, náklady spojené s uplatněním pohledávky v částce 2 000 Kč a smluvní pokutu ve výši 7 290 Kč. Žalobkyně uvedla, že ke dni podání návrhu žalovaný na svůj dluh uhradil částku 3 710 Kč, kterou započetla na smluvní pokutu. Žalobkyně požadovala, aby soud, pokud neuzná její nárok ze smlouvy o zápůjčce, posoudil požadovanou část jistiny jako bezdůvodné obohacení, protože částka 22 000 Kč byla převedena na účet žalovaného, který se tak na její úkor obohatil.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Se souhlasem účastníků rozhodl soud ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. s. ř.“) bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů.

4. Z předložených důkazů vzal soud za prokázáno: Z listiny označené Smlouva o zápůjčce ze dne 9. 8. 2024 včetně všeobecných obchodních podmínek žalobkyně, že jako smluvní strany jsou v této označeny žalobkyně jako věřitel a žalovaný jako klient, předmětem smlouvy je závazek věřitele poskytnout klientovi bezúčelovou a bezhotovostní zápůjčku převodem na účet č. č. účtu, a to ve výši 22 000 Kč s tím, že žalovaný se měl zavázat vrátit zápůjčku spolu s poplatkem za její poskytnutí ve výši 6 792 Kč, tj. celkem 28 792 Kč do 8. 9. 2024; smlouva ani všeobecné obchodní podmínky nejsou opatřeny vlastnoručním podpisem žalovaného. Z přípisu banky ze dne 27. 5. 2026, že účet č. č. účtu je účtem žalovaného a dne 9. 8. 2024 je evidována příchozí platba od žalobkyně v částce 22 000 Kč. Z předžalobní výzvy ze dne 4. 8. 2025 a podacího archu, že žalovaný byl zástupkyní žalobkyně vyzván k úhradě dlužné částky v celkové výši 33 209 Kč do tří dnů na označený účet a že zásilka byla podána dne 5. 8. 2025 na poštu.

5. Soud na základě provedeného dokazování dospěl k tomuto podstatnému skutkovému závěru. Žalobkyně dne 9. 8. 2024 poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 22 000 Kč bezhotovostním převodem na účet č. č. účtu, který je účtem žalovaného. Žalobkyně prostřednictvím zástupkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky, přičemž zásilka byla podána na poštu dne 5. 8. 2025. Dosud však ze strany žalovaného nebyla částka 22 000 Kč žalobkyni vrácena.

6. Podle ustanovení § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

7. Podle ustanovení § 562 odst. 1 o. z., je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.

8. Podle ustanovení § 2991 odst. 1, 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

9. Podle ustanovení § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

10. Po právním posouzení shora uvedených zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze zčásti. Soud předně konstatuje, že v řízení nevzal za prokázáno, že by mezi žalobkyní jako zapůjčitelem a žalovaným jako vydlužitelem byla platně uzavřena smlouva o zápůjčce tvrzeného obsahu. Žalobkyně sice předložila k důkazu listiny nadepsané jako smlouva o zápůjčce a všeobecné obchodní podmínky, nicméně tyto nebyly opatřeny podpisy obou smluvních stran. Z označených listin tak nelze dovodit, že by došlo k uzavření smlouvy s žalovaným, potažmo že by žalovaný v těchto listinách projevil svou vůli uzavřít závazek pomocí prostředků komunikace na dálku ve smyslu ustanovení § 562 odst. 1 občanského zákoníku.

11. Žalobkyně tvrdila, že předmětná smlouva byla uzavřena se žalovaným elektronicky. Přestože elektronický podpis je právní úpravou vymezen široce, z předložené smlouvy a souvisejících listin nelze bez dalšího zjistit, že by právě žalovaný projevil vůli být uvedenými ujednáními a obchodními podmínkami vázán. Nebylo tedy prokázáno tvrzení žalobkyně, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o zápůjčce v tvrzeném znění.

12. Nadto soud nevzal ani za prokázáno, že by žalobkyně při uzavření smlouvy řádně zkoumala schopnost žalovaného předmětnou zápůjčku splácet, a to jak jeho příjmovou, tak výdajovou stránku v kontextu jeho konkrétních osobních poměrů. Z předložených listin žalobkyní k poměrům žalovaného nebylo zjištěno ničeho.

13. Bylo však zjištěno, že žalobkyně poskytla žalovanému plnění bez prokázaného právního důvodu, a to částku ve výši 22 000 Kč. Soud proto dospěl k závěru, že žalobkyně má v souladu s ustanovením § 2991 a ustanovením § 2993 občanského zákoníku právo na vrácení toho, co bez právního důvodu poskytla žalovanému. Soud tak shledal žalobu důvodnou co do částky 22 000 Kč, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

14. Vzhledem k tomu, že žalovaný se dostal do prodlení s plněním peněžitého závazku, žalobkyně má rovněž právo na úrok z prodlení podle ustanovení § 1968 a ustanovení § 1970 občanského zákoníku. Splatnost nebyla sjednána, neboť platné uzavření smlouvy nebylo prokázáno, žalovaný tak byl podle ustanovení § 1958 odst. 2 občanského zákoníku povinen plnit k výzvě žalobkyně. Předžalobní výzva byla podána dne 5. 8. 2025 po rozhodné době, proto soud vyšel z toho, že k jejímu odeslání došlo následující pracovní den, tj. dne 6. 8. 2025. Ve smyslu ustanovení § 573 občanského zákoníku se má za to, že žalovanému došla třetí pracovní den poté, tedy dne 11. 8. 2025. Žalobkyně poskytla žalovanému lhůtu tří dnů k plnění, která uplynula dne 14. 8. 2025. Od 15. 8. 2025 je tak žalovaný v prodlení s úhradou částky 22 000 Kč. Úrok z prodlení byl soudem přiznán v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to ve výši 11,5 % ročně.

15. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. Žalobkyni nebyl přiznán poplatek za poskytnutí zápůjčky, smluvní pokuta ani náklady spojené s uplatněním pohledávky, neboť tyto nároky byly odvozovány od smluvních ujednání, jejichž platné sjednání nebylo v řízení prokázáno. Žalobkyni nebyl přiznán ani úrok z prodlení z částky přesahující 22 000 Kč, úrok z prodlení za dobu předcházející prodlení žalovaného s vydáním bezdůvodného obohacení ani úrok z prodlení přesahující zákonnou výši náležející od 15. 8. 2025.

16. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř. a vyplývá z poměru procesního úspěchu a neúspěchu účastníků. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 38 082 Kč, úspěšná byla co do částky 22 000 Kč. Celkový úspěch žalobkyně tak představuje po zaokrouhlení 58 % a neúspěch 42 %. Na náhradě nákladů řízení tak soud žalobkyni přiznal 16 % nákladů řízení, které jí vznikly. Náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 1 152 Kč, odměna zástupkyně za 3 úkony právní služby po 400 Kč, tj. za přípravu a převzetí věci, předžalobní výzvu a sepis žaloby, dle ustanovení § 11 odst. 1 ve spojení s ustanovením § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., tj. 1 200 Kč, dále náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč, tj. 3 x 100 Kč, dle ustanovení § 14b odst. 6 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., navýšeno o 21 % DPH k odměně a náhradě hotových výdajů ve výši 315 Kč dle ustanovení § 137 odst. 3 občanského soudního řádu. Náklady řízení tak činí částku 2 667 Kč, z níž náleží žalobkyni 16 %, což představuje částku 426,72 Kč, kterou je žalovaný povinen zaplatit k rukám zástupkyně žalobkyně podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. Soud rozhodl o odměně advokáta a náhradě jeho hotových výdajů podle ustanovení § 14b a. t., neboť se jedná o formulářovou žalobu, tedy o žalobu podanou na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech, přičemž předmět řízení nepřevyšuje částku 50 000 Kč a soudu je z úřední činnosti známo, že obdobný návrh byl žalobkyní podán u zdejšího soudu opakovaně.

17. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 občanského soudního řádu, a sice do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Ostravě. Nebudou-li povinnosti uložené tímto rozhodnutím splněny dobrovolně a v určené lhůtě, lze se jejich splnění domáhat po právní moci rozhodnutí návrhem na soudní výkon rozhodnutí či exekucí.